Na albu najdeme celkem patnáct remixů skladeb z původní desky, zapomnělo se pouze na skladbu „A Beautiful Sadness“, která se svého nového kabátu nedočkala. Deska začíná pěkně z ostra remixem skladby „Tenderless“. Whiney tomuto tracku přidal tanečnější groove a hutnější basovou linku, což jistě ocení všichni DJ’s, kterým se tak do ruky dostává nefalšovaná taneční vypalovačka, která ovšem díky vokálům Emer Dineen neztrácí původní atmosféru. Pod dvojkou se skrývá remix „Singing Ringing Tree“ od Anile. Oproti originálu se zde pozměnil pouze beat a několik aranží, jinak nic moc nového tento track nepřináší. Zato Frederick Robinson svou hodně polámanou prezentací skladby „Seven Days to Live“ překvapuje vyklidněnou atmosférou, kterou ještě více umocňují vokály už jednou zmiňované Emer Dineen, moc pěkná práce.



Následuje dvojice remixů skladeb „Impossible To Say“ a „Why Are We Here?“. Prvně zmíněný remix připravil Etherwood, jež se svou melancholickou liquidovou interpretací skladby „Impossible To Say“ zaměřuje více na taneční parket, neurazí, ale originál je originál. S.P.Y. ve svém remixu skladby „Why Are We Here?“ oproti tomu sází na svůj typický sound s táhlou basovou linkou, která tracku náramně sluší a na rozjetém mejdanu se jistě neztratí. Zato Kimyan Law vsadil na divokou kartu a posunul track „That Thing You Did“ na úplně jiný level. Z taneční pecky se tak rázem stala intelektuální deepová poslechovka s neuvěřitelnou atmosférou, která patří k „highlightům“ celého alba. Hodně deepový remix skladby „Parallax“ od Hidden Element neurazí, ani nijak nepřekvapí. Zato Subwave svou interpretací původně velmi příjemného tracku „Phase Us“ s vokály Emer Dineen naprosto vyhořel. Kouzlo a nevšední atmosféra originálu je pryč a nacházíme zde jen bezduchou taneční vypalovačku, tohle je obrovské zklamání.



Rawtekk pojal svůj remix „Telefunken Lizard Filter“ dosti experimentálně. Z původní verze tu nezůstalo téměř nic, i tak ale působí velmi zajímavým dojmem. Keenova VIP prezentace „Artificial Skin“ se pak ubírá spíše k tanečnímu parketu, kde bude jistě fungovat, načež Bop v následující „Drop Ship“ obrací kormidlem zpět k experimentálním polohám. Vzápětí se však karta obrací zpět na parket, kde se budou skvěle vyjímat remixy tracků „Swivel“, „Tape Loops“ a „Tone Poem“, jimiž přispěli Electrosoul System, Villem a Royalston, které jsou takovou gradací celé desky. Album potom uzavírá deepová interpretace „Artificial Skin“ od GLXY, tu můžeme vnímat jako takovou perličku na závěr.



„Are We There Yet? The Med School Scans“ v konečné fázi vlastně není až tak úplně album, ale spíše takový DJ Tool Kit. Některé skladby překvapí, většina jich neurazí, ale jiné zase naopak velmi zklamou. Najde se několik světlých momentů, kdy remix posunuje nápaditost originálu ještě o třídu výš, pravdou ale je, že většina tracků chce jen dobře fungovat na mejdanu a toť vše. Pokud si chcete užít příjemný poslech a vychutnat si nápadité a zajímavé atmosféry, sáhněte spíše po originálu. Hledáte li však nový materiál na party, je pro vás deska „Are We There Yet? The Med School Scans“ ideální volbou. Dávám sedm z deseti.

Ukázky jednotlivých skladeb najdete v nemocničním obchodě Hospital Records, kde si můžete celé album zakoupit v digitální podobě, na CD, a na vinylu.

Sledujte také:
facebook.com/med­schoolmusic
hospitalrecor­ds.com
facebook.com/lon­donelektricity
soundcloud.com/lon­donelek
soundcloud.com/med­schoolmusic