ptal se: BIFIDUS AKTIF
Když jsem tak přemýšlel,
jsi jeden z mála drum & bassových DJů, který má
skutečně plnohodnotné dvě tváře, protože i když třeba Philip TBC
prolíná styly, Suki a Pixie občas hrají dubstep a breakbeat, ty se věnuješ
hip hopu, dubstepu a experimentálním beatům opravdu do hloubky. V jakém
poměru je momentálně tvůj záběr?
Je pravda, že se kromě drum & bassu věnuju i hip hopu, funku, breaks,
abstraktům a v poslední době i trochu dubstepu, přičemž si tuto
různorodost mohu dovolit hlavně díky digitálnímu DJingu. Drum & bass
ale stále za gramci vede – zůstává mojí srdcovkou. Mám jej hodně
spojený s parties, silným soundsystémem a energií, kterou má na
rozdávání. K poslechu naopak volím pomalejší tempa, pocity, z pohledu
DJe „nehratelné“ věci, které zrovna moc „nešlapou“.
Podílíš se na noci Beatcase, na kterou vozíte hodně zajímavá
jména – mohl by ses o ní rozpovídat?
Beatcase se zrodil zhruba před čtyřmi, pěti lety jako označení pro
nepravidelné eklektické večery, které jsme dělali s DJ Tuco. Časem jsme
se domluvili s Radostí na večerech Solid Steel/Beatcase, a po čase se
Beatcase přesouvá do Roxy, kde s Tucem fungujeme jako residenti této noci.
Vzniká stejnojmenný pořad na radiu Wave, který jedem společně s mým soul
bráchou, Philipem TBC. Za všechny tyhle příležitosti a důvěru jsem moc
vděčný a děkuji za ně.
Jak to ve studiu Radia Wave vypadá, když ho s Filipem
okupujete?
V rádiovém Beatcase se zaměřujeme na „svět abstraktních beatů“,
rozmanité, často instrumentální odnože hiphopu, v poslední době pak
i na dubstep a wonk. Pravidelně zveme hosty, včetně těch zahraničních.
Když máš ve studiu namačkaných osm rapperů a beatboxerů z Brooklynu,
kteří se při čtvrthodinovém freestylu perou o tři mikrofony, to pak
euforka šplhá strmě vzhůru – jsou to moc fajn chvíle. Co se klubového
Beatcase v Roxy týká, další díl proběhne pravděpodobně po létě, a
není vyloučené, že na něm zahraje nějaký další pojem současného
dubstepu.
Dokážeš si vybavit, která hudební díla tě nejvíce ovlivnila na
tvé hudební cestě?
Jasně, určitě to jsou desky Check Your Head od Bestie Boys nebo Endtroducing
od DJ Shadow. Z dřívějších let v srdci navždycky zůstanou Public Enemy,
A Tribe Called Quest, The Roots, DJ Krush, Ninja Tune, Transcend, Integrity, At
The Drive In, Abbey Road od Beatles… :) V novém miléniu například
Atmosphere, Madlib, věci z labelu Def Jux… určitě to teď není ta
nejobjektivnější selekce, je toho tolik! V poslední době různé odrůdy
hip hopu a dubstepu, o současné nabídce v dnb nemluvě!
S momentální nabídkou drum & bassu jsi tedy
spokojený?
Jo, je to úžasný! Vzhledem k tomu, že mám nejradši rozjeté deepovky
s basovým vrněním a jemnými pilkami, pak je teď možné mluvit
o žních!
Poslední objev?
Za poslední roky sem si zamiloval label Critical, z producentů například:
Break , Spectrasoul, Survival, Apex, Trei, Zero T, Lomax, DrymanSound, několik
novějších holandských jmen a spoustu dalších.
Už si zmiňoval, že digitální DJing (hraješ ze Serata) ti
umožňuje hrát různorodé styly… Začal jsi díky tomu hrát i pecky,
které by sis dříve na vinylu nekoupil?
Stopro. I Serato má svá proti, ale za poslední dva roky, kdy jej užívám,
jsem s tímto systémem spokojený. Chápu a respektuji argumenty těch,
kteří to se Seratem a jinými digitálními cestami nemají ještě
vyřešené, ale já sám už bych neměnil. Je to zase krok trochu jinam, tak
jsem to zkusil. Kdyby mi to tenkrát nesedlo, prodám ho a kupuju dál
placky.
Rozloučil ses se svými asfaltovými kámoši a nebo sis je nechal na
památku?
Kámoši spí v krabicích a trochu zabírají místo :) Pár šťastlivců mě
ukecalo a teď tvoří bytový doplněk pro navození atmosféry :)
Zanedlouho tě čeká hraní s LTJ Bukemem & MC
Conradem na festivalu Let It Roll. Patří k těm, kteří tě
k drum & bassu a kupování desek před lety
přivedli?
Nemůžu říct, že přivedli, ale určitě tehdy patřili k těm silným
jmenům, která definovala scénu. A sám LTJ Bukem se svým labelem určitě
dost ovlivnil pozdější vývoj deepových – atmosférických a liquidových
odnoží dnb.
Jsi rezidentem noci Bush, na které se potkáváš se všemi hvězdami
drum & bassového nebe – kdo tě v poslední době
nejvíc pozitivně překvapil?
Musím říct, že většina z nich jsou vcelku příjemní lidé, na kterých
je vidět, že rádi dělají to, co dělají. Na druhou stranu se s většinou
často jen pozdravím u gramců – nemám možnost je více poznat – a
drum´n´bassový paparazzi taky zrovna nejsem :) Samozřejmě, že člověk
občas narazí i na „hvězdu“ a s tím spojené manýry, ale tahle
část je mi cizí, vlastně ukradená. Jestli mám jmenovat, dobře na mě
působilo například setkání s Breakem nebo Blamem.
V posledních letech ses také konečně
dostal do studia a to výhradně ke kolaboracím: je pro tebe produkce zábavou,
uměním, relaxací…? Máš v tomto ohledu nějaké ambice nebo to
necháváš na rekreační bázi?
Cha, cha, ohromné ambice! :) Produkci mám spojenou hlavně s příjemnými
chvílemi s kámošema, se kterými nám přirozeně funguje jak lidská, tak
hudební chemie. Další důvod kolaborací je ten, že se svým domácím
vybavením nejsem schopný udělat dobrý zvuk; ani to vlastně neumím. Baví
mě ty společné kreativní chvilky, kdy přijde vlna, po který se svezete.
Zároveň dobrá relaxace.
Co vím, spolupracuješ s Philipem TBC – jak vám to jde? Kdy
uslyšíme výsledky?
S Filipem se ve
studiu setkávám nejvíc, na jeho album, které plánuje vypustit po létě,
jsme udělali tuším sedm společných věcí. Dále dělám s kluky
z DrymanSound, tam ta naše setkání také vyplynula zcela přirozeně a
v poslední době jsem něco načal i s Trustym. Počítač je velký žrout
času a na produkci mi jej zbývá tuze málo. Ani produkce samotná nestojí
v popředí mých priorit, navíc mám „sedavé“ zaměstnání u kompu,
až z toho občas šílím a sním o práci zemědělce nebo traktoristy. Po
práci už většinou nechci komp vidět.
Vím o tobě, že velmi rád cestuješ, obzvláště do Asie…
Plánuješ, že se brzy opět někam vydáš?
S tou Asií to není zas tak žhavé, bylo sice období, kdy jsem tam jezdil
téměř každý rok, teď jsem si to hlavně kvůli zaměstnání a například
i řešení bytové otázky nemohl dovolit. Ty priority… :) A tak si hledám
jiné náhražky, v poslední dvou letech to bylo dostupnější Maroko, který
(nejen) mě nadchlo (- viď, Filipe… :)). Asie, hlavně Indie, je místem, kam
se rád podívám kdykoliv. Na druhou stranu, pro mě má velký smysl
jakékoliv cestování, jakýkoliv výlet, ať to jsou Tatry nebo Brdy tady za
rohem.
Uměl bys díky svým zkušenostem přesvědčit člověka, kterého
lákají neznámé dálky, aby do toho šel, když je na
pochybách?
Přesvědčovat někoho, aby cestoval? Styl cestování, který mám rád, je
jen jeden z mnoha možných, někomu sedne, někomu ne. Někdo necítí vůbec
potřebu jednou za čas někam vypadnout a já to chápu. Pro mě osobně byly
několikaměsíční cesty do Asie jednou z nejhodnotnějších zkušeností
v mém životě.
Potkal jsi někdy na svých cestách něco zajímavého ve spojitosti
s hudbou?
Pokud jde o spojitost s hudbou, nezapomenu atmosféru tibetských klášterů
v severní Indii při hromadném předčítání súter, doplňovaných
tradičními tibetskými nástroji. Pestrobarevné stěny s pokojnými a
hněvivými božstvy, v čele velký Buddha s vyklidněným úsměvem a
desítky mnichů zabraných do svých skupinových modliteb… Něco podobnýho
by bodlo mít i tady v Praze, ideálně někde kolem Smíchova :)
Pro mnoho lidí jsou festivaly vrcholem roku – jsou pro tebe
určitým odpočinkem a zpestřením a nebo jsou jen banální výplní
víkendu?
Pro
mě festivaly nejsou ani vrcholem roku, ani odpočinkem, ale zpestřením
určitě jo. Některé jsou povedené, některé méně, letos se nejvíc
těším na Let It Roll a srpnový Hip Hop Kemp, který mám již několik let
spojený i s příjemnou prací. Wilsonic jsem bohužel prošvihl, snad
příští rok.
Let It Roll láká na příjemné prostředí v přírodě –
žádné letiště, dostihové závodiště či podobný prostor: Přesvědčil
tě loni o tom, že si letos musíš přivézt stan, spacák, plavky atd. a
nebo si přijedeš jen zahrát, pobavit se a vyrazíš domů?
Naštěstí jsem měl možnost zakusit kouzlo místní pískovny už před
fesťákem, a tak jsem loni věděl, že nesmím zapomenout plavky… (a
i kdybych zapomněl… :)). Takže letos zase určitě s plavkami…
