text: BIFIDUS AKTIF
Ed Rush + Optical – Chameleon
Virus (VRS006CD)
01 Ed Rush + Optical (feat. Matrix) – Perfect
Drug
02 Ed Rush + Optical (feat. Matrix) – Flight
To Nashville
03 Ed Rush + Optical – Life
Underwater
04 Optical + Louis Smith (feat. MC Darrison) – Concrete
05 Optical – Test
Tube
06 Optical + Louis Smith (feat. Ryme Tyme) – Lust
07 Optical + Louis Smith (feat. Ryme Tyme) – Alien
08 Ed Rush + Optical – Cyberskin
09 Optical + Louis Smith (feat. Matrix) – D.N.A.
10 Optical + Louis Smith – Animal
11 Ed Rush + Optical (feat. Matrix) – Bloodmoney
12 Ed Rush + Optical (feat. Matrix) – Twofold
Vibrations
Dnešní moderní způsob tvorby dnb dospěl
do stádia, kdy se na party netančí na to nejnápaditější,
nejpropracovanější a nejoriginálnější. Důležitý je výsledný zvuk
celé práce. Už kdysi se Ed Rush + Optical vyjádřili o soundu Pendulum a
Noisie jako o něčem, čemu nemůžou se svými analogovými mašinkami
konkurovat. Dalo by se tedy čekat, že se Ed Rush + Optical vzhlédnou
v Noisii a posunou své mrtvé stepy a neurologické červotoče přesně tím
směrem, jaký představila v posledním releasu pro Virus. Ale
ejhle! Za tlustou čárou nad starým Virusem se pyšně tyčí noví
digitální Ed Rush + Optical, od kterých se dočkáme chytlavých a
prvoplánem zavádějících tracků plných těžkých beatů, kytar,
synťáků a úchylných vokálů… Jako první Vás napadne jediné: Pendulum!
Nyní můžeme v klidu rozebrat album Chameleon a čekat, co bude dál. Co
myslíte? Zařadí se Ed Rush + Optical k trojce, která leadruje dnešnímu
dancefloor dnb? Opravdu se stal z Terrible Twins State of Penfocus? (State of
Mind, Pendulum a Subfocus)
Přijde mi, že Chameleon není správným
zvířetem, které by mělo toto album reprezentovat. Nemění barvy. Zdá se mi
stejné a názor na něj mám už od počátku. Neutrální jako překvapený
posluchač, člověk znalý všech tracků, které kdy dvojka udělala a
fanoušek zvuku labelu. A pozitivní coby DJ a hlavně jako návštěvník
parties, protože si na tyto nové rytmy rád zaskáču. Očekávám, že
notičky z vinylové verze zaplaví party jako mor (virus), a ukáže se tak
alespoň část pravdy. Tu konečnou odhalí čas. Zatím mám pocit, že při
návratu k albu po pár letech rozhodně nebudu vlát v emotivních
křečích, které ve mně vzbuzují staré Virusy. Nebo je to tím, že v roce
1998, kdy vyšlo Wormhole, 2000 (The Creeps) a vlastně i 2003 (Original Doctor
Shade) nebyl internet přeplněný drum and bassem a třeba objednávání desek
z Anglie byl těžko dostupný sen? Možná právě přesycenost a nadmíra
všeho drum and bassového způsobuje skepsi. Je dost možné, že pokud by Ed
Rush + Optical udělali striktně virové album, strhla by se vlna kritiky,
která by se strefila do toho, že máme rok 2006 a ať jdou s tímhle
pánové do důchodu. Takže co stálo za refreshem virové skvadry? Vývoj nebo
prvoplán? Třeba takový Matrix, který se na albu také podílel, se
odkláněl od Sleepwalku postupně, všichni přijali pozitivně Vertigo nebo
Trippin, a tak nikoho diskoška se Cyantific (Cover Story) nebo bootleg American
Beauty nevyšokovaly. Prostě tu máme období, kdy nejen Matrix začal dělat
hitovky. S dobou jdou i Ed Rush + Optical.
Jako první mě zaujala Perfect
Drug. Intro, které vtáhne, synťák, nakažlivý drive a energie, která
nepustí. Jenže zde se ten nejzprofanovanější předsudek na album prostě
nedá nevytyčit. Tohle je Pendulovina jak vyšitá! Ale kde je problém? Lidé
budou na party jančit a DJs mají v bagu tool jako vepř! A to je přece
dobrá zpráva, ne? Na Flight
To Nashville nespatřuji nic významného, tento let by klidně mohl
skončit jako 815 někde LOST. Ale co naplat. Kluci neumí udělat špatný
track a i tento má na albu své místo. Life
Underwater potěší ty, kteří jsou věrni červímu zvuku. Flashback
k Wormhole? Přesně takhle si představuji cestování v čase! Z hitovečky
Concrete
už musí ortodoxové téct, ale když už album obsahuje parketovky pro DJs,
kteří raději tančící lidi, než ty postávající, rozhodně nepohrdnou
kýčovitou hopsavkou v plážovém rytmu. The
Tube v záplavě vtíravek docela zapadá a osobně ji nepovažuji za moc
zajímavou, kvalitou však nezaostává. Vysokou energetickou hodnotu do sebe
dostanete díky Lust.
Pokud byste ji zaměnili za spolupráci Subfocuse a Ryme Tyma, nikdo se na Vás
rozhodně zlobit nebude.
Sympatické zavzpomínání na The Creeps si můžete užít v Alien. Bzučivé zvuky a MC Ryme Tyme v tomto díle zachraňují pocit zmaru pro všechny, kdo se s novým image nesmířili. Cyberskin nemá oproti ostatním onemocněním nic, co si hned zapamatujete. Roluje solidně, hučí, vrčí, bučí, chrochtá a hlavně táhne. Některé tracky si vymůžou pozornost určitým specifickým nesouladem v harmonii, čemuž někdy říkám otravnost. Jedním z nich je DNA. Umí se vloudit a to je jeho nejsilnější zbraní. Kvótu odklonu splňuje na Chameleonovi breakbeatovka Animal. Klasik trpí! Téměř neuvěřitelná popina, ale má koule a je s ní sranda. S další dancefloorovou náloží se setkáme v Bloodmoney. Osobně si na ní zatím příliš neujíždím, ale myslím, že bude zanedlouho hodně v kurzu. Minimalistická bomba nakonec? Twofold Vibrations nemá chybu, Matrix dodal svůj sex appeal a i když už jsme ty kytary několikrát slyšeli, dostává body!
Co si o albu myslí námi oslovení DJs a producenti?
Ghonzales (Roxy)
Ke konci minulého tisíciletí jsme vedli debaty nad tím, jestli i na Edu a
Opticala, tehdy propagátory originálního zvuku a absolutní krále d´n´b,
někdy přijde kreativní krize. Jednou to přijít muselo. Jako by pánové
svou produkci posledních pár let flákali a teď po 500 000.špeku
zjistili, že se současný d´n´b posunul malinko dál a že je třeba rychle
naskočit na ujíždějící vlak. Co s tím tedy? Nacpete tam vokály,
trendový party sound a cheezy melodie. To nám lidi sežerou. A já vůbec
nepochybuji o tom, že jo. Album má silný hitový potenciál, zvukově je to
(ještě) stále Ed Rush a Optical, jen s originalitou je to na štíru. Trochu
z Chameleona cítím vypočítavost.
Anakin (Shadowbox)
Mojí výhodou je, že jsem se o albu dozvěděl až ve chvíli, když se mi
dostalo do ruky (ok, kecám, o něco dřív:)), proto jsem netrpěl žádným
očekáváním. Pěkně šup do přehrávače a jedem. První, co vás napadne
je, že se Eda s Optickym hodně shlídli v Pendulum – to je dost (možná
nejvíc) slyšet už v úvodní Perfect Drug a ten pocit se k vám vrací
s malýma přestávkama po celou dobu poslechu alba. Jednou z těch
přestávek může být třeba Life Underwater, která nejvíc evokuje feeling
starých Virusovek, druhou mile nablblá Concrete. Aliens zní jako hybrid
vzniklý obcováním pederastů Edrushe a Opticla s mládětem Subfocusem,
u Twofold Vibrations zaplesá každé funkové srdce. Jako celek ve mě album
nechalo příjemný pocit, neřeším, že už to nejsou ti staří dobři Virus
fellaz. Těší mě, že to celý pěkně roluje, má to fajn zvuk a že na
party budu s úsměvem trsat jak zamlada :)
Koogi (Shadowbox)
Ed s Opticalem jsou zpátky a zase z jejich produkce čiší energie a
osobitost. Většina věcí z Chameleona není zrovna to, co bych chtěl hrát,
ale přesto se mi album jako celek líbí. Je z něj cítit sympatický
nadhled, jako by se v některých skladbách skoro vysmívali dnb
intelektuálům. Nejvíc mě baví asi Life Underwater a naopak Lust mi přijde
jako uplná blbost.
2K (Shadowbox)
Ať si lidi říkají co chtějí, na Ed Rushe s Opticlem a Matrixem nedám
dopustit. Dvanáct našláplejch tracků, které si zrovna nebudu každý den
pouštět doma na spaní, ale na párty záruka toho, že nebude jen tak nikdo
posedávat v koutě. Nejvíc se mi libí skladby DNA, Concrete, Test Tube,
Twofold Vibrations, Perfect Drug a samozřejmě Life Underwater. Album si
rozhodně pořídím a některé věci asi dlouhou dobu nevyndám z tašky.
Brooklyn (producent)
Zvuková revoluce se nekoná. Ale jedním dechem musím dodat, že Ed & Opt
si nezaslouží veřejný lynč ze strany některých zklamaných fanoušků.
Máme tu mimořádně citlivou záležitost: Dnešní junglista na hudbě téhle
dvojky pravděpodobně vyrost, a do svého hodnocení promítá i dávku
emocí. Tohle album má, alespoň pro mě, ksicht: není to neurofunková
onanie, ale dekadentní rock'n'roll post raveového věku. I když přechod na
produkci takzvaně In The Box slyším, rukopis Ed&Opt je na desce
čitelný. ‚DNA‘ měla být v soundtracku k Trainspottingu.
Mystif (Neurokyme)
Popravdě jsem docela smutnej. Čekal sem něco trošku jinýho zvukově,
nějakej posun, ale příjde mi to jako Dr. Shade 2. Kupovat si ho určitě
nebudu. Bohužel :(