RECENZE // ED RUSH + OPTICAL - CHAMELEON

Asi jste slyšeli pochvalné zprávy o tom, že se Ed Rush + Optical opět posunuli, a zároveň zaznamenali názory, že se v případě alba Chameleon stal velký omyl, protože obsahuje pro Virus nedůstojnou napodobeninu State of Penfocus. Kde je pravda? Každý si tu svou musí najít tam venku. Názorovou pluralitu zprostředkuje recenze s komentáři od Brooklyna, Ghonzalese, Mystifa, Koogiho, 2K a Anakina.


10. 10. 2006, publikoval BIFIDUS AKTIF

text: BIFIDUS AKTIF

Ed Rush + Optical – Chameleon
Virus (VRS006CD)

01 Ed Rush + Optical (feat. Matrix) – Perfect Drug
02 Ed Rush + Optical (feat. Matrix) – Flight To Nashville
03 Ed Rush + Optical – Life Underwater
04 Optical + Louis Smith (feat. MC Darrison) – Concrete
05 Optical – Test Tube
06 Optical + Louis Smith (feat. Ryme Tyme) – Lust
07 Optical + Louis Smith (feat. Ryme Tyme) – Alien
08 Ed Rush + Optical – Cyberskin
09 Optical + Louis Smith (feat. Matrix) – D.N.A.
10 Optical + Louis Smith – Animal
11 Ed Rush + Optical (feat. Matrix) – Bloodmoney
12 Ed Rush + Optical (feat. Matrix) – Twofold Vibrations


Dnešní moderní způsob tvorby dnb dospěl do stádia, kdy se na party netančí na to nejnápaditější, nejpropracovanější a nejoriginálnější. Důležitý je výsledný zvuk celé práce. Už kdysi se Ed Rush + Optical vyjádřili o soundu Pendulum a Noisie jako o něčem, čemu nemůžou se svými analogovými mašinkami konkurovat. Dalo by se tedy čekat, že se Ed Rush + Optical vzhlédnou v Noisii a posunou své mrtvé stepy a neurologické červotoče přesně tím směrem, jaký představila v pos­ledním releasu pro Virus. Ale ejhle! Za tlustou čárou nad starým Virusem se pyšně tyčí noví digitální Ed Rush + Optical, od kterých se dočkáme chytlavých a prvoplánem zavádějících tracků plných těžkých beatů, kytar, synťáků a úchylných vokálů… Jako první Vás napadne jediné: Pendulum! Nyní můžeme v klidu rozebrat album Chameleon a čekat, co bude dál. Co myslíte? Zařadí se Ed Rush + Optical k trojce, která leadruje dnešnímu dancefloor dnb? Opravdu se stal z Terrible Twins State of Penfocus? (State of Mind, Pendulum a Subfocus)


Přijde mi, že Chameleon není správným zvířetem, které by mělo toto album reprezentovat. Nemění barvy. Zdá se mi stejné a názor na něj mám už od počátku. Neutrální jako překvapený posluchač, člověk znalý všech tracků, které kdy dvojka udělala a fanoušek zvuku labelu. A pozitivní coby DJ a hlavně jako návštěvník parties, protože si na tyto nové rytmy rád zaskáču. Očekávám, že notičky z vinylové verze zaplaví party jako mor (virus), a ukáže se tak alespoň část pravdy. Tu konečnou odhalí čas. Zatím mám pocit, že při návratu k albu po pár letech rozhodně nebudu vlát v emotivních křečích, které ve mně vzbuzují staré Virusy. Nebo je to tím, že v roce 1998, kdy vyšlo Wormhole, 2000 (The Creeps) a vlastně i 2003 (Original Doctor Shade) nebyl internet přeplněný drum and bassem a třeba objednávání desek z Anglie byl těžko dostupný sen? Možná právě přesycenost a nadmíra všeho drum and bassového způsobuje skepsi. Je dost možné, že pokud by Ed Rush + Optical udělali striktně virové album, strhla by se vlna kritiky, která by se strefila do toho, že máme rok 2006 a ať jdou s tímhle pánové do důchodu. Takže co stálo za refreshem virové skvadry? Vývoj nebo prvoplán? Třeba takový Matrix, který se na albu také podílel, se odkláněl od Sleepwalku postupně, všichni přijali pozitivně Vertigo nebo Trippin, a tak nikoho diskoška se Cyantific (Cover Story) nebo bootleg American Beauty nevyšokovaly. Prostě tu máme období, kdy nejen Matrix začal dělat hitovky. S dobou jdou i Ed Rush + Optical.


Jako první mě zaujala Perfect Drug. Intro, které vtáhne, synťák, nakažlivý drive a energie, která nepustí. Jenže zde se ten nejzprofanovanější předsudek na album prostě nedá nevytyčit. Tohle je Pendulovina jak vyšitá! Ale kde je problém? Lidé budou na party jančit a DJs mají v bagu tool jako vepř! A to je přece dobrá zpráva, ne? Na Flight To Nashville nespatřuji nic významného, tento let by klidně mohl skončit jako 815 někde LOST. Ale co naplat. Kluci neumí udělat špatný track a i tento má na albu své místo. Life Underwater potěší ty, kteří jsou věrni červímu zvuku. Flashback k Wormhole? Přesně takhle si představuji cestování v čase! Z hitovečky Concrete už musí ortodoxové téct, ale když už album obsahuje parketovky pro DJs, kteří raději tančící lidi, než ty postávající, rozhodně nepohrdnou kýčovitou hopsavkou v plážovém rytmu. The Tube v záplavě vtíravek docela zapadá a osobně ji nepovažuji za moc zajímavou, kvalitou však nezaostává. Vysokou energetickou hodnotu do sebe dostanete díky Lust. Pokud byste ji zaměnili za spolupráci Subfocuse a Ryme Tyma, nikdo se na Vás rozhodně zlobit nebude.

Sympatické zavzpomínání na The Creeps si můžete užít v Alien. Bzučivé zvuky a MC Ryme Tyme v tomto díle zachraňují pocit zmaru pro všechny, kdo se s novým image nesmířili. Cyberskin nemá oproti ostatním onemocněním nic, co si hned zapamatujete. Roluje solidně, hučí, vrčí, bučí, chrochtá a hlavně táhne. Některé tracky si vymůžou pozornost určitým specifickým nesouladem v harmonii, čemuž někdy říkám otravnost. Jedním z nich je DNA. Umí se vloudit a to je jeho nejsilnější zbraní. Kvótu odklonu splňuje na Chameleonovi breakbeatovka Animal. Klasik trpí! Téměř neuvěřitelná popina, ale má koule a je s ní sranda. S další dancefloorovou náloží se setkáme v Bloodmoney. Osobně si na ní zatím příliš neujíždím, ale myslím, že bude zanedlouho hodně v kurzu. Minimalistická bomba nakonec? Twofold Vibrations nemá chybu, Matrix dodal svůj sex appeal a i když už jsme ty kytary několikrát slyšeli, dostává body!


 

Co si o albu myslí námi oslovení DJs a producenti?

Ghonzales (Roxy)
Ke konci minulého tisíciletí jsme vedli debaty nad tím, jestli i na Edu a Opticala, tehdy propagátory originálního zvuku a absolutní krále d´n´b, někdy přijde kreativní krize. Jednou to přijít muselo. Jako by pánové svou produkci posledních  pár let  flákali a teď po 500 000.špeku zjistili, že se současný d´n´b posunul malinko dál a že je třeba rychle naskočit na ujíždějící vlak. Co s tím tedy? Nacpete tam vokály, trendový party sound a cheezy melodie. To nám lidi sežerou. A já vůbec nepochybuji o tom, že jo. Album má silný hitový potenciál, zvukově je to (ještě) stále Ed Rush a Optical, jen s originalitou je to na štíru. Trochu z Chameleona cítím vypočítavost.

Anakin (Shadowbox)
Mojí výhodou je, že jsem se o albu dozvěděl až ve chvíli, když se mi dostalo do ruky (ok, kecám, o něco dřív:)), proto jsem netrpěl žádným očekáváním. Pěkně šup do přehrávače a jedem. První, co vás napadne je, že se Eda s Optickym hodně shlídli v Pendulum – to je dost (možná nejvíc) slyšet už v úvodní Perfect Drug a ten pocit se k vám vrací s malýma přestávkama po celou dobu poslechu alba. Jednou z těch přestávek může být třeba Life Underwater, která nejvíc evokuje feeling starých Virusovek, druhou mile nablblá Concrete. Aliens zní jako hybrid vzniklý obcováním pederastů Edrushe a Opticla s mládětem Subfocusem, u Twofold Vibrations zaplesá každé funkové srdce. Jako celek ve mě album nechalo příjemný pocit, neřeším, že už to nejsou ti staří dobři Virus fellaz. Těší mě, že to celý pěkně roluje, má to fajn zvuk a že na party budu s úsměvem trsat jak zamlada :)

Koogi (Shadowbox)
Ed s Opticalem jsou zpátky a zase z jejich produkce čiší energie a osobitost. Většina věcí z Chameleona není zrovna to, co bych chtěl hrát, ale přesto se mi album jako celek líbí. Je z něj cítit sympatický nadhled, jako by se v některých skladbách skoro vysmívali dnb intelektuálům. Nejvíc mě baví asi Life Underwater a naopak Lust mi přijde jako uplná blbost. 

2K (Shadowbox)
Ať si lidi říkají co chtějí, na Ed Rushe s Opticlem a Matrixem nedám dopustit. Dvanáct našláplejch tracků, které si zrovna nebudu každý den pouštět doma na spaní, ale na párty záruka toho, že nebude jen tak nikdo posedávat v koutě. Nejvíc se mi libí skladby DNA, Concrete, Test Tube, Twofold Vibrations, Perfect Drug a samozřejmě Life Underwater. Album si rozhodně pořídím a některé věci asi dlouhou dobu nevyndám z tašky.

Brooklyn (producent)
Zvuková revoluce se nekoná. Ale jedním dechem musím dodat, že Ed & Opt si nezaslouží veřejný lynč ze strany některých zklamaných fanoušků. Máme tu mimořádně citlivou záležitost: Dnešní junglista na hudbě téhle dvojky pravděpodobně vyrost, a do svého hodnocení promítá i dávku emocí. Tohle album má, alespoň pro mě, ksicht: není to neurofunková onanie, ale dekadentní rock'n'roll post raveového věku. I když přechod na produkci takzvaně In The Box slyším, rukopis Ed&Opt je na desce čitelný. ‚DNA‘ měla být v soundtracku k Trainspottingu.

Mystif (Neurokyme)
Popravdě jsem docela smutnej. Čekal sem něco trošku jinýho zvukově, nějakej posun, ale příjde mi to jako Dr. Shade 2. Kupovat si ho určitě nebudu. Bohužel :(

 

 

publikoval BIFIDUS AKTIF