text: Roxy
Připomínáme, že lístky na lednovou Bush koupíte za 100 korun v sítích Ticketportal, Ticketstream a Ticketpro až do pátku. Na vchodu pak zaplatíte 150 korun. Chris bude v pátek v 18.40 hostem na Rádiu 1 a ve 20. hodin s ním v pořadu Beatcase na rádiu Wave budou dělat rozhovor Philip TBC a Ghonzales.
Ahoj Chrisi,
Rok 2009 je minulostí. Jaký byl pro Blu Mar Ten a pro tebe
osobně?
Loňský rok byl fakt hodně hektický a hodně náročný. Pracovali jsme
tvrdě na desce, což od nás všech vyžadovalo osobní oběti. Nebylo to
jednoduché, o to víc jsem rád, že jsme vše zvádli.
Nejlepší věc, která se loni podle
tebe v oblasti hudby stala?
Znovuobjevení prostoru a ticha. Hodně vlivů přišlo z dubstepu a podle mě
to drumandbass dost potřeboval. Lidé zapomínají, jak je ticho v hudbě
důležité.
Jaká jména tě loni chytla za
uši?
Dostala mě řada zpěvaček jako Regina Spektor nebo Laura Marling.
Přicházejí s mnoha nápady využitelnými v drumandbassu.
Proč jste se vlastně rozhodli poprvé
přijít s čistě drumandbassovou deskou?
I když hudbu děláme od roku 1995 a navzdory tomu, že Natural History je
naše čtvrté album, jsme nikdy nesložili opravdu drumandbassovou desku,
takže už bylo načase.
Mimochodem, jakou skladbu z desky máš
nejraději?
Můj favorit je By The Time Reaches You Ill Be Gone.
Jak dlouho vám trvala práce na
desce?
Pracovali jsme na ní 18 měsíců a vybírali jsme ze stovek různých
variant.
S jakým cílem
jste album tvořili?
Nechtěli jsme udělat jen další drumandbassové album, ale něco, na co
bychom mohli být pyšní. Nezajímalo nás, jestli to bude korespondovat
s tím, co se děje na dnb scéně, chtěli jsme oslovit širší publikum.
Pracujete ve třech. Jakým způsobem?
Máte jednotlivé části práce rozděleny, nebo děláte
společně?
Každý něco přinese a pokud se ve studiu sejdeme všichni, probíráme se
nápady a návrhy. Nakonec vždy vykrystalizuje myšlenka, kterou dál
rozvíjíme. S tím, jak se skladba stává komplexnější, na ni pracujeme
více pohromadě. Výsledek je tedy vždy naší společnou prací.
Máte za sebou
spolupráci s řadou zavedených vydavatelství. Proč jste se rozhodli
založit vlastní?
Jednoduše jsme neviděli důvod, proč vydávat na jiných labelech. Lidé
o nás vědí, máme komunikační kanály, jak je informovat o tom, co se
s Blu Mar Ten děje a máme skvělou distribuci. Cizí značky nám opravdu
nemají co nabídnout.
Bude Blu Mar Ten
Recordings čistě vaší základnou, nebo chcete vydávat i jiná
jména?
Bavili jsme se o tom, ale zatím jsme se nerozhodli.
A vaše další
produkce? Bude jen drumandbassová, nebo zůstanete eklektičtí?
Chceme se soustředit jen na drumandbass. Tvoříme rádi i jiné hudební
styly, ale zjistili jsme, že naše publikum je poněkud zmatené, když jdeme
napříč žánry. Chceme dělat jednu věc jak nejlépe umíme.
Povinná otázka.
Studio, nebo klub? Jak zvládáš život mezinárodního dje?
Obojí mám rád, každé trochu jinak. Mám opravdu rád djing, ale po
několika pobytech na letišti se mi začíná stýskat po studiu. Jenže po
několika měsících ve studiu se zase začínám těšit do klubu. Jak
říkám, obě činosti mají něco do sebe.
Jestli se nepletu,
jsi jediný, kdo z Blu Mar Ten hraje. Proč Leo a Mike
nevystupují?
Leo hraje párkrát do roka a Michael upřednostňuje studio. Na předvádění
hudby musí být určitý typ osobnosti a já si to asi užívám o něco víc
než oni dva.
Jakou odnož
drumandbassu hraješ jako dj?
Všechno. Rád hraji od všeho něco a neřeším, jestli to Seba, nebo Clipz.
Když je track dobrý, je dobrý. Tečka.
Jako jeden z mála djs zůstáváš
věrný vinylu. Proč?
Prostě ho mám odjakživa rád. Důvody proč jsem uvedl zde.
Jak vidíš
budoucnost tohoto formátu? Lisuje se stále méně a méně
skladeb.
Myslím, že vinylů ubude, ale nikdy úplně nezmizí. Vždycky budou
sběratelé, kteří tento fyzický objekt ocení, stejně jako ti komičtí
sběratelé hardcoru. Uznávám ale, že vinyl stále mizí. Proto jsme také
lisovali jen 500 kopií alba ve výtvarně vyvedeném obalu a s plakátem.
Chceme vždy sběratelům přidat bonus, který CD nebo download nemůže
nabídnout.
Jak často si
lisuješ dubplaty?
To záleží na tom, zda zrovna hraju. V průměru je to vždy jednou, dvakrát
za dva měsíce. Lisuju vždycky víc skladeb.
Navštívil jsi
někdy Českou republiku? Co tě v souvislosti s naší zemí
napadá?
Před pár lety jsem vystupoval v Brně, v Praze ještě nikdy. Bohužel
první věc, která mě napadla, nestojí za nic. Vzpomněl jsem si totiž na
bandy britských bulíků, kteří u vás dělají bordel. Upřímně se za ně
omlouvám. Štvou mě úplně stejně jako vás.
Znáš české
producenty?
Jasně. Znám Brooklyna, vždycky jsem měl rád jeho (v originále jejich:),
pozn. aut.) zvuk.
Na co se tedy
v Roxy můžeme těšit?
Na pestrý set. Fakt nehraju jeden zvuk. Když bude čas, zahraju i starší
věci, abych mladším lidem připomněl, jak skvělé pecky vycházely za
starých časů!
Profil Blu Mar Ten najdete zde.
