ptal se: RUDEBOY, NAT, foto: NAT

Se Stuartem jsme se sešli v pražském prostoru Beats.PM v jeden ne úplně teplý jarní podvečer. Povídání u piva se nám trochu protáhlo, na následujících řádcích tak najdete pekelně dlouhou pohádku o všem, co by vás o něm mohlo zajímat. Probrali jsme jeho začátky, inspiraci, vztah k Shadowboxu a také se dozvíte, kam můžete zajít ověřit jeho DJské schopnosti. Pusťe si jeho set a příjemné čtení.

Stuart – Shadowbox Mix

Skeptical – Between The Lines feat. Collette Warren
Phil Tangent – Restitution
Lenzman – Golden Age (Full Vocal Mix)
Handra – Coat Of Dust (Eastcolors Remix)
Enei – Just One Look feat. Charli Brix
Ivy Lab – Baby Grey
Alix Perez – Revolve Her
Spectrasoul – Alibi
Riya, Emperor – Piece of Me feat. Collette Warren
dBridge – True Romance feat. Vegas
Nu:Logic – Watercolours
Leanne Louise – Mr. Magician (Revaux Remix)
LSB – Loop Of Love
Stray – Prof Popper
Nasty Habits – Shadowboxing (Om Unit Remix)

R: Ahoj Petře! Jsi nový člen Shadowboxu, řekni nám na začátek – kdy jsi vůbec zaznamenal, že nějaký Shadowbox je, co to pro tebe v té době bylo?

S: Úplně poprvé, kdy jsem vlastně vůbec netušil, o co se jedná, to bylo, když brácha kupoval Tripmagy a XMagy, kde byl asi v roce 2002 Koogiho mix. To jsem byl ještě na základce a nezajímal jsem se o to nějak do hloubky. Bavila mě elektronika, začínal jsem na německých Scooter, to mě k tomu všemu vlastně přivedlo. Pak jsem jel takovou tu klasiku jako Chemici, Prodigy… Na nějakou dobu mě to potom pustilo, kolem maturity jsem pak začal sledovat drum’n’bass. Dostal jsem se k němu jako spousta lidí přes Pendulum a sety od Pixieho, v tý době už jsem zase Shadowbox registroval, ať už jako webovou stránku nebo pořad na Radiu 1.

R: To tam byl ještě Koogi nebo už 2K s Nitrousem?

S: To tam už Koogi nebyl a vlastně ani nevím, jestli tam byl 2K a Nitrous. Mám ale zarytý v paměti, že tehdy vyšlo Shelflife 2 od Calibra a to mám s tím pořadem tak nějak spojený. :)



R: Byl drum’n’bass vždy ta volba nebo ještě před hraním drum’n’bassu byla nějaká oklika? Mluvil jsi o těch Scooterech…

S: Ze začátku jsem vlastně šel tu cestu podle toho, co poslouchal brácha a kamarádi. Chemici, Prodigy, Faithless nebo Fat Boy Slim, což ale ještě nebyla doba, kdy jsem hrál… Pak jsem se dostal k drum’n’bassu právě přes druhé album Pendulum – In Silico – a začal jsem si to dohledávat zpětně. To byl podzim 2008, kdy jsem přišel do Prahy a začal chodit na akce do Crossu, do Abatonu na Take Control a začal to sledovat víc. Od mainstream věcí jsem se dostal k dalším subžánrům. To byla taky doba, kdy vyšel první díl Autonomic podcastu a začala taková ta vlna deepu. Asi nejzásadnější pro mě byl Alix Perez a jeho 1984 LP.

R: Tuhle dobu si moc dobře pamatuju, vyšlo třeba Lynxovo album a my jsme byli tehdy i právě s Natálií v Brně na super mejdanu Soul:ution Night, kde byl Perez, Intalex, Lynx, DRS a já měl to štěstí, že jsem tam hrál taky.

S: Já tohle zaznamenal snad jenom někde na Nyxu. Tak jednou za rok tam má někdo takový vzpomínkový tendence…

N: Podle mě nikdo nemůže vědět, o čem pořádně mluvíme. 154 kámo. No kolik nás tam tehdy bylo, 10?

R: Bifidus, KamCZa, Edison z Plzně, Chita tam byla taky…jeli jsme vlakem, byl čerstvě otevřenej hostel Fléda, kterej jsme totálně zničili. Pamatuju si Acida, jak tam nešťastně seděl s náma na hostelu na after party. Pamatujete si Acida? Psal tehdy snad všechny články na drumandbass.cz a dělal na Flédě produkčního a ten právě vymyslel tenhle mejdan. A to byla skvělá doba pro drum’n’bass myslim a kdy se to – alespoň pro mě – všechno nějak rozjelo. Máš taky nějaký takový bod?



S: Asi úplně první „zlom“ bylo, když jsem začal jezdit do Sušice na všechny ty Jungle Attacky. A potom když jsem se poznal přímo s lidma, co hrajou. To byli hlavně teda sušický Hydroponix, Zeal s Rakesem, kteří pak začali produkovat jako Dreamworkers. Tehdy se v okolí dělaly akce, který měly hodně solidní návštěvnost. Začal jsem tam jako takovej pricmrndávač, nosič bagů a pak jsem si řek, že začnu kupovat desky a zkusim začít hrát. No a z brigády jsem si ušetřil na Omnitronicy 2250.

R: Tak to mi něco říká, tam se vůbec nedá hrát kolem nuly. Všechny moje liquid funkový mixy z tý doby maj asi 178 BPM, protože to kolem nuly prostě nešlo míchat…

S: No ono se toho na nich nedá dělat víc…:) Ale na naučení to bylo super. Kupoval jsem hodně vinylů, přijel jsem domů, zavřel se v pokoji a za ten víkend jsem odehrál třeba 8 – 9 hodin. Díky tomu jsem se dostal celkem brzy na nějakou úroveň, kdy bylo možný hrát venku.

N: Jaký to byl pocit, když jsi zahrál poprvé? Bál ses?

S: První hraní bylo hrozně vtipný. Bylo to asi dva týdny po tom, co jsem si koupil gramce, měl jsem tedy odehrané první dva víkendy doma a jakž takž jsem něco srovnal. Potkali jsme se v Sušici s kamarádem, měli s partou soundsystem, hráli spíš tekno a tvrdej drum’n‘bass . A on říká, že se mi ozve, až budou potřebovat někoho, kdo by odehrál začátek večera. Jsem si říkal jasně, tak si třeba za dva měsíce zahraju pro nějaký ještěry. A on volal hned druhej den: Přijeď večer zahrát do Nepomuku. Měli tam stěnu, takže jsem na lidi vůbec neviděl, což bylo v tu chvíli asi lepší a nějak jsem to tam odplácal. Byly tam takový ty vtipný momenty, kdy tam nějakej ještěr řval „Víc! Víc!“ při perezově I’m Free a já si říkal co chce. A pak jsem zjistil, že mám stažený basy.



R: Takový začátky pamatujeme asi každý a stává se to i dneska. Co může člověk od tebe čekat, když na tebe přijde dnes? Vím, že jsi součástí party, která si říká Drumy i Nedrumy. Jak to funguje, proč to funguje a jak ses k tomu dostal?

S: Začal jsem kdysi chodit na SoundCloud meetupy, který v Praze pořádal Honey, tam jsme se seznámili. Díky D&N jsem se dostal k jiným stylům, než je drum’n’bass. Původně to byly právě Honeyho večírky, který se vždycky odehrávaly v malých pražských klubech a barech a už tehdy Honey nehrál jenom drum’n’bass, ale i různý garážovky a věci kolem 140 BPM. Začal jsem na těch akcích taky hrát, poprvé vlastně v o2 baru na Karláku.

N: No to je taky naše milovaný místo!

S: Jsem hrozně rád, že jsem to tam ještě stihnul a zahrál jsem si tam pak i na tom posledním mejdanu. Mám na to suprový vzpomínky. Ale zpátky k D&N. Založili jsme Facebookovou stránku, začali jsme ji plnit obsahem, dali jsme tomu nějakou formu a koncept. Důležitý je říct, že na těch večírcích vždycky střídáme různý styly třeba po půl hodinách. Ze 120 BPM přejdeš do drum’n’bassu a pak do garage. V těch místech, kde hrajeme, si to prostě můžeme dovolit. Snažíme se tam taky zvát pořád nový jména, ať už DJs nebo producenty.

R: Měl bys nějaký tipy, koho třeba určitě neminout? Já mám pocit, že tý nový krve zas tolik není, že lidí, který by měli vkus a hráli by tyhle alternativní žánry a styly moc není. Pokud se teda bavíme o drum’n’bassu teď, všichni chtějí být Let It Roll a hrát tvrdě a tanečně…

S: Pokud bych měl říct jedno jméno, tak je to Stanjah, ten teď i píše pro Shadowbox. Jsme ze stejnýho města (Blatná) a seznámili jsme se, když tuším nějaký tři roky nazpátek konečně byla možnost udělat u nás mejdan s elektronickou hudbou, čehož se právě Stanjah chopil. Majitel Prostoru, což je hospoda a bar, je člen KRA-STRA soundu, starej systémák. Ten nám tam vytvořil nějaký podmínky a začali jsme dělat mejdany. Časem to bohužel upadlo, ta cílovka je tam prostě malá… Co se týče drum’n’bassu, tak máme se Stanjahem podobnou selekci, často spolu hrajeme back 2 back. Seznámil jsem ho i s Honeym a ten ho pak dostal pro psaní pro Shadowbox.

R: Jak vůbec ty vnímáte podobný servery a aktivity jako dělá a nabízí třeba Shadowbox?

N: S příchodem Facebooku to je hodně špatný si myslim, nikdo primárně nechodí pro informace na web. Vemte si třeba techno.cz, tam je to stejný.

R: No ale pak máš takový ty servery jako GoOut, kterej kromě partylistu taky nabízí články a funguje to.



S: Co mě donutí jít na takovej server je obsah navíc. Třeba rozhovory, heh. Jinak lidi chtěj mít všechno servírovaný přes sociální sítě a mít tam jeden odkaz – klik a mám všechno. Dál už to moc nečtou.

R: Vždycky, když máme novýho DJe, což je mimochodem velká událost, já mám pocit, že poslední přijatý člen je M4Y4…tak ten novej Dj nahraje set, což k tomu prostě patří. Pro mě to tehdy byla velká věc, měl jsem v hlavě koogiho Shadowbox set pro Tripmag a i tak to dopadlo strasně, hlavně proto, že jsem to míchal na těch Omnitronicích. :) Co ten tvůj set? Co bys k němu řek?

S: Je to spíš průřez drum’n’bassem, co hraju. Nechtěl jsem to poslat do jednoho žánru, je tam deep, liquid i nějaký experimentálnější tracky a jsou tam nový i starý, osvědčený věci. Aby měl člověk představu, co všechno můžu zahrát, když si mě pozve někam na akci. Co třeba hraju snad v každym setu je True Romance od dBridge.

N: Tohle je fakt zvláštní, já drum’n’bass teď skoro vůbec neposlouchám a vždycky, když po někom chci, aby mi pustili nějaký novinky, vlastně nikdo žádný doporučení nemá a všichni pořád mluví o těch starých věcech, co vyšly ještě v době, kdy jsem to sledovala…

S: Já to mám tak, že sleduju nový věci, ale tim, že jsem dlouho hrál jen z vinylů, tak je mi líto ty věci nehrát. A hlavně nemám rád přístup, kdy někdo sebere TOP 20 na Beatportu a odehraje s tim set na nějaký halový akci. Osobně hodně projíždim SoundCloud, ale je fakt, že se tam najde hromada balastu a různých digitálních labelů, který nejsou na úrovni, kterou by to mělo mít. A všichni se třeba zbláznili z Mefjuse a já tomu vůbec nerozumim, bavily mě tak první dvě věci od něj…

R: No tak Repentance není jedna z prvních a je boží, ne?

S: To bude asi jedna z těch, o kterou už jsem přišel…

R: To snad musíš znát, ne?

S: Asi přijdu o dost věcí, ale zase na druhou stranu chodím na Nyx….

R: U Nyxu bychom se mohli zastavit…Když jsem začínal já, potkávali jsme se na libimseti…nebylo kde jinde se potkat, žádný Facebooky, MySpace se teprve rozjížděl, tak jsme tam chodili do nějaký místnosti, kde byli Akira, Saiha, Chita, Májofka…a domlouvali jsme se tam na mejdany. Co je podle tebe teď ta platforma pro lidi, co to bude třeba za 10 let?

S: Já už do toho naskočil v době Facebooku. Začínal jsem vlastně na WKC, což pro mě byl zdroj setů, nový muziky a kde vlastně jely tehdy podobný hejty jako pak na Nyxu, kam jsem se dostal až později.

N: Formovaly tě ty fóra nějak? Dalo ti to nějaký směr v tom, co hraješ nebo co posloucháš

S: Já myslim, že jo, že tohle je důležitý. Třeba takovej Nyx je pro mě spousta nový muziky a informací i mimo drum’n’bass.

R: Vraťme se ještě na chvíli k DJingu. Já osobně mám třeba 200 GB zlomenejch věcí a nosím všechno s sebou, co kdybych náhodou chtěl zahrát něco, co bych si s sebou nevzal na flashce, pořád ale hraju dejme tomu klasicky. Jak vnímáš novodobý DJs, co přijdou s konzolí, staženýma trackama a bum. Teď hraju. V klubu. A nikdo to neřeší…

S: Co jsem se setkal s lidma, který třeba na konzoli začli, začalo je to pak bavit a měli k tomu vztah, tak pak přešli na vinyl nebo alespoň na CDčka. Já to měl obráceně, z vinylu jsem se dostal k digitálu a právě ten vinylovej základ mě naučil tu hudbu vnímat jinak. Šlo o to se hodně soustředit, poslouchat atd. Teď na to hodně hřešim, když hraju ze Serata. Vidím, jestli je to srovnaný a o to je to jednodušší. Vždycky se rád vrátím k vinylu a užiju si právě tu původní atmosféru dohánění desek.

R: Kde tě můžou lidi slyšet v nejbližší době, co se chystá?

S: S Drumy i Nedrumy jedeme takovej ten správnej androš. Jak řekl Denoir, tak to je jedinej true school večírek v Praze. :) Máme pravidelně každej měsíc akce v Le Mirage a v Klubovně, do toho nějaký Akropole. Rádi bychom samozřejmě udělali nějakou větší akci, ale to se uvidí.

R: Tak jo, někdy zajdu. :) Co bys popřál Shadowboxu do budoucna, kam myslíš, že by měl směřovat a co by měl Shadowbox být třeba za 5 let?

S: Já myslim, že takhle dobrý. Asi bych se nezaměřoval jen na drum’n’bass a směřoval bych to do dalších stylů. Protože i většina DJs, se kterýma hraju, neskončili u d’n’b. Ta škatulka je mi trochu malá.

R: Myslim, že ta škatulka už dávno neexistuje, máš drum’n’bass, který je techno a taky techno, který je zlámaný a jsou v tom použitý amen breaky…

S: Spíš mě lákalo jiný tempo. Začal jsem u dubstepu, přes nějaký věci, za který jsem se pak trochu i styděl… Electro swing třeba. Lidem se to líbilo, ale mě to hodně brzy přestalo bavit. Tak tímhle směrem bych Shadowbox asi neviděl. :) Pak jsem se dostal k house věcem kolem 124 – 128 BPM, to bylo přes kluky z Beats.PM, kam jsem taky chvíli psal. A tyhle výlety by myslím Shadowboxu slušely, nebál bych se toho. Drum’n’bass by samozřejmě pořád měl být takovým pevným bodem.

N: Vnímáš nějak rozdíl i skrz tu hudební šíři, co hraješ nebo sleduješ, v lidech, který na ty akce chodí? A proměnilo se u tebe nějak vnímání mejdanů s dobou?



S: Vždycky jsem chodil na akce konkrétně za tou danou hudbou. Dopředu jsem si to naposlouchal, zjistil něco o interpretech, měl jsem představu, co se tam bude hrát. Lidi to myslím moc nedělají. Dnes to vidim tak, že lidi nemaj hlubší zájem o tu hudbu, klikaj na Facebooku, dávaj palečky… Ale už nejdou dál. A to je trochu škoda a právě tady přichází Shadowbox.

R: Tak já doufám, že ti i Shadowbox něco dá a že právě ty skrze ty články budeš dávat lidem nový informace, který je budou inspirovat.

S: Pokud třeba jenom dva tři lidi objeví skrze můj článek nějakýho producenta nebo nějaký track, stačí mi to. A to doufám, že je na Shadowboxu je tohle číslo o něco větší.

R: Taky doufám, díky za rozhovor, za set a na viděnou na nějaký akci, někdy brzy!