Já bych začal asi tím nejzásadnějším a to je album. Říkal jsi mi, že by se na něm měl objevit i drumandbass. Jak to bude vypadat, kolik tam bude tracků? Pověz nám o tom víc.

To album se jmenuje Archives of Expo Nova, bude mít 10 tracků, navazuje na mojí předpředposlední desku Expo Nova a nějak tím ukončuji celý ten vesmír, ten můj svět. Ono to ze začátku nemělo koncept ty moje věci. Pak s Expo Novou jsem si řekl, že začnu něco vymýšlet a ono to nějak organicky vykrystalizovalo do takového samostatného světa… Expo Nova začala jako první deska, následně na ní navázala Nemesis, na to navazoval Norbert 6 a všechno se to odehrává v jednom světě. Já o tom příběhu zatím nechci moc mluvit, ale v podstatě to tím ukončím. Beru to jako svojí poslední desku na nějakou dobu. Nicméně třeba rok bych s ní chtěl koncertovat. Potom nechám Subjecta na chvíli spát a budu se věnovat dalším činnostem…

A co se týče toho drumandbassu – samozřejmě, já si z toho vždycky beru inspiraci. Skoro všechno to má kolem 87 bpm, ale ve skutečnosti to není drumandbass. Ty sám jsi to jednou hezky definoval – že to má takový dnb vibe od spoda :) Je to hodně ambient, ale zároveň je to hodně naštvané. Je to definice toho jaký jsem i já, osobnostně. Mám hrozné výkyvy a ta deska taková je. Ona je strašně klidná a zničehonic neskutečně vybuchne.




Tím jsi mi nahrál na další otázku, když říkáš, že Subject Lost na nějakou dobu končí. Čím na to navážeš? Ty jsi pod nickem Moonspotter vydal Pioneers EP, které je víc do drumandbassu. Zvukově navazuje na Shelter EP a to úplně nezapadlo do konceptu toho tvého vesmíru. Co bude dál s Moonspotterem?

Ten by měl logicky navázat, měl bych vytvořit minimálně Moonspotter EP, nějak ho dostat dál. Ale nějak necítím, že by to bylo potřeba. Je to spíš boční projekt, který nemusí nikam pokračovat, může to eventuálně skončit u toho jednoho EP. Mám něco v hlavě, nemusí jít ani o drumandbass, spíš třeba hip hop, nejen instrumentální hip hop. To jsou takové věci, které možná jednou budou. Baví mě vymýšlet nové věci a realizovat jen to, co přežije expirační dobu v hlavě :) Teď mám po vydání Archives v plánu udělat nějaký film a začít něco úplně nového.

Víc se oprostit od elektroniky, jestli to dobře chápu?

Nejen to. Tím jak je Subject ten malý vesmír, který mám v hlavě, který reflektuju pořád ven, tak úplně změnit náladu. I ten vizuální výstup, který k tomu bude. Nepůjde o žádný sci-fi. Ještě nevím co to bude, ale ten vesmír teď nechám ležet.

Ono se to nedá úplně zaškatulkovat, ten styl se postupem času mění. Ale ty jsi začal dubstepem, prvními releasy u Anse na Krmelci. A když si poslechnu tyhle starší věci, Made Of Numbers a potom třeba Nemesis, soundtrack k Norbertovi, pořád tam cítím, že je tam nějakej spojovací prvek, plynulý vývoj. Takže říkáš, že tímhle ses dostal na konec?

Myslím si, že hudebně už nemám co říct. Ne, že už nic nevymyslím, ale už se to vyčerpalo. Jak říkáš, není to žánr, spíš nálada. A tam už jsem řekl všechno co šlo. Hlavně už to dělám 8 let, ten kontinuální vývoj tam je, ale ono je taky potřeba jednou si říct “čau” a začít s něčím úplně od nuly. Samozřejmě můžeš zůstat u toho vydávat to stejné pořád dokola, ale to je to, co mě na hudbě nejvíc štve.

Jasně, to je ta situace, kdy producent dělá x let stejnou muziku, pak si řekne “tohle mě nebaví” a začne s něčím úplně odlišným. A spoustu jeho fanoušků to akorát naštve, dost jich tím ztratí. Na druhou stranu dost jich to může i přilákat.

Já si myslím, že nemám co ztratit. Ono těch fanoušků moc není… (smích). Já doufám, že ti současní fanoušci mají rádi to, co dělám obecně. Vzhledem k tomu, že nikdy nevydám dvě stejné věci za sebou, tak jsou zvyklí na to, že skáču tam a zpátky.




Zajímalo by mě, jak vypadá tvůj tvůrčí proces. Jak ten track vznikne – od toho prvotního nápadu, jaký používáš software, živé nástroje, jestli máš i nějaký hardwarový mašinky.

Začínám opačnou stranou. Nezačnu muzikou, nejdřív vymýšlím na čem to postavím. Většinou je to koncept nebo obrázek, který mám jenom v hlavě.

Což je daný tím, že děláš i grafiku a propojuješ to.

Právě. Třeba Shelter. Řekl jsem si, že udělám drumandbassové EP, to byl první nápad. Druhý nápad – líbí se mi slovo “shelter”. To je nějaká malinkatá chatička, udělám k tomu obrázek, jak to vypadá. Shelter je vlastně místo, kde se můžu schovat. Tak jo, takže by to měl být drumandbass, kam se tak jako schovávám před světem v té muzice. Takhle to funguje prakticky vždycky, že si vymyslím nějaký příběh, většinou je to součástí toho jednoho světa a pak na tom teprve začnu dělat, takže nevím, jak ty tracky budou znít. Nemám řečeno bude to deset tracků a ten bude znít takhle, druhý takhle… Protože když jsem to zkoušel, tak to nikdy nefungovalo. Já nejsem schopen v tomhle držet nějakou kontinuitu.

V momentě, kdy je ta nálada jasná, tak začnu chrlit strašně tracků. Takže na desku udělám čtyřicet nebo padesát tracků. Ale jsou to jenom nápady. Začnu tím, že si nahraju na piano různé melodie, žádné hyperkomplikované kompozice. Piano, kytara, udělám hromadu věcí a pak si z toho vyberu nějakou část, kterou začnu dopracovávat.

Kromě kytary a mikrofonu nemám žádný hardware. Na mikrofon nahrávám ruchy a bicí. Tím myslím to, že vezmu paličky a začnu mlátit do krabice, nehraju na klasické bicí. Na efekty používám čistě VSTčka, za ty roky jsem si vytvořil takový systém a prakticky používám jediný VST synťák. Dlouhou dobu to byl Massive, který je tak strašně komplikovaný, až mě limituje. Takže jsem přešel na Spire, což mi doporučil Touchwood. A ten je naprosto fantastický, protože obsahuje přesně to, co já potřebuju. A jinak virtuální techniky, které mám nejvíc, jsou kytarové efekty.




A používáš Ableton?

Používám Ableton. Prošel jsem si vším, Reason, Cubase i Fruity, ve všem jsem dělal pár let a teď už je to stabilně Ableton. První věc, kterou jsem v něm dělal bylo Made Of Numbers a od té doby se držím tady toho softwaru. Přijde mi, že ze všech těch nápadů, co mi vyvstanou v hlavě, tak je to nejjednodušší způsob, jak je převést, protože ten program je hrozně primitivní, což je asi jeho největší síla.

Co tvoje live vystoupení? Jak jsou postavené? Máš to vyloženě nalajnovaný, takhle to bude nebo je tam prostor pro improvizaci?

Já jsem si prošel různými stadii. Moje první “lajfko” bylo úplně organické, kde nebyly skoro žádný samply, často jsem se v tom ztrácel. Druhé bylo přesný opak, čistě nalajnované. Zjistil jsem, že tohle mě vůbec nebaví. Teď je to tak, že díky tomu, že tam hraju na kytaru a jsem tam úplně sám, spoustu věcí musím mít v samplech. Hlavní linku toho tracku mám rozsekanou na strašně moc malých samplů, které mezi sebou nějak hraju, filtruju a do toho hraju na kytaru. To je vlastně celé, víc tam toho není. Ono není moc zajímavé o tom vyprávět… (smích)

Mě zajímá, jestli je tam prostor “dělat něco jinak” než v tom původním tracku.

To tam naštěstí je. Já ty tracky hraju úplně jinak než skládám. Je to mnohem víc ambientní a mnohem víc energické, vzhledem k tomu, že je tam prvek toho živého hraní. Snažím se, aby to znělo jinak, prakticky přitom vznikají nové tracky.

Když skládáš, přemýšlíš o tom, jak to budeš hrát naživo? Tenkrát jsem četl rozhovor s Bonobem, který pak hraje s kapelou nebo orchestrem a ten řekl, že tím se při skládání absolutně nezabývá.

Taky ne. Ono to ani moc nejde, mě by to strašně limitovalo. A upřímně, z té instrumentální stránky, nejsem dobrý hráč, neumím ani noty.

To jsem se chtěl zeptat, jestli máš nějaké hudební vzdělání…

Nemám hudební vzdělání a když se mi rozladí kytara, tak musím před koncertem najít na telefonu, jak jdou po sobě struny. Já si nepamatuju ani těch šest strun. Asi bych se to měl konečně naučit.

Když skládám, tak je tam na sobě několik vrstev zvuků, které splynou do jednoho. Kdybych se rozhodl hrát ty moje tracky s kapelou, tak bych je musel přepsat, nějak zjednodušit, to mi přijde strašně limitující. Naštěstí díky té elektronice a těm samplům si spoustu věcí můžu připravit předem. Tím odpadá problém jak to zahrát.

Teď mě tak napadá, že kdybys to hudební vzdělání měl, tak by tě to spíš omezovalo.

Myslím, že jo. Teď už jsem ve fázi, že bych se to asi měl naučit, ale to je právě to… Začal bych nad tím víc přemýšlet, ale já nad tou muzikou nepřemýšlím mozkem, dělám to čistě pocitově. Neumím akordy, hraju to tak, jak to zrovna cítím. A to je v ten moment asi nejsilnější.




K vývoji těch live vystoupení, tys mi říkal, že Expo Nova, to bylo hodně nalajnovaný.

Tam nebyl moc prostor pro improvizaci, byla k tomu dost přesně udělaná projekce. Tím, jak to všechno dělám sám, tak nejsem schopnej vzít někoho k sobě, kdo mi bude dělat projekci. Takže abych to stíhal, tak to znamená, že to musím mít nasekané v arrangement módu v Abletonu a v ten moment ti zbývá čas jenom na nějaká LFOčka, kytaru a maximálně to nějak glitchovat mezi sebou, není tam co udělat. A to je pro živé hraní peklo. Pro mě jako pro člověka, který hraje hodně emočně a potřebuje to prožívat, je to nejhorší. Ty prožíváš ten počítač, neprožíváš sebe.

Ty si většinu muziky vydáváš sám na labelu Little Universe. Made of Numbers v roce 2013 vyšlo na Exitab, jestli se nepletu, od té doby jedeš ve vlastní režii. Napadají mě výhody, že máš všechno pod kontrolou, máš volnost, nesvazujou tě termíny. Na druhou stranu to určitě má i svoje nevýhody, třeba co se týče propagace.

Výhody jsi vlastně vyjmenoval sám. Je to tvůrčí svoboda. Dostat tu muziku na internet – Spotify, Google Play a různých obchodů je dneska primitivní, protože jsou na to distribuční společnosti, za úplně minimální poplatek. Nevýhod je samozřejmě několik. Co se týče toho proma a dostat to mezi lidi. Mně je to tak nějak jedno. Já tu hudbu nedělám proto, abych na tom vydělával, já to dělám proto… Ono to zní blbě. Dělám hudbu pro hudbu. Mám svoje projekty, které dodělám a vím, že se to mezi lidi nějak dostane. Samozřejmě ne mezi masu, ale to primárně ani nechci.

Já v podstatě hudbu nedělám pro lidi. Jsem rád, že si to poslechnou, ale hlavně jsem rád, že si to můžu vydat. Mě hrozně rozčilujou proma. Lidi, co se promujou sami tak, že popisujou lidem, jak se jim to má líbit. Samozřejmě, teď dělám rozhovor. Ale protože mě někdo oslovil a jsem za to rád. Jsem rád, když mě někdo pozve na hraní, když mě pozve do rádia, kamkoliv. To jsou ty důvody, jakým způsobem komunikuji na sociálních sítích. Jednou za čas napíšu na Facebook, že jsem něco udělal. Nepíšu, že je to dobré. Jenom informuju. Snažím si k tomu držet odstup. Mít čistou karmu :)

Teď ještě k hraní, k DJingu. Skoro vždycky, když jsem tě slyšel, tak to bylo hodně eklektický. Vidím tam návaznost na tvojí produkci, kde se mísí hromada stylů.

To se nedá úplně popsat, pokaždý je to jiný. Hudební záběr je v podstatě od 0 do 175 bpm. Samozřejmě je to podle typu akce, mojí aktuální nálady, podle toho v kolik hraju. V poslední době miluju hrát ambient, protože mi přijde, že je v tom mnohem víc energie než v nejvíc našlapaném tracku. Hodně hraju halfstepový drumandbass a ten si bere hodně inspirace právě z toho ambientu. A dost producentů přešlo k ambientu, jako třeba Sam KDC, ASC…. A pak mě to přestane bavit a hraju techno. Potom přejdu do glitch hopu. Baví mě to střídat. Nejlepší jsou třeba dvouhodinové sety, kde vystřídám 4 styly. Moonspotter je v tomto víc striktní, drží se čistě dnb. Něco jako Subject, když mu bylo 18.

A poslední otázka. Když zrovna neskládáš, máš čas, co posloucháš? Jaký jsou to styly?

Kouknu se na Last.fm. Teď tam můžeš napsat něco jako “hledá v telefonu” (smích).

Moje nejposlouchanější kapela je v tuhle chvíli In Flames. Takže hodně poslouchám takový středoproudý metal. A zároveň mám rád indie rock, Xaviera Baumaxu, The Sight Below. Poslouchám spoustu post-rocku, zároveň na to dost často nemám úplně náladu, protože takovou hudbu sám dělám. Co se mě drží už dost dlouho, tak to je hip hop, ať už americká nebo evropská produkce. Vlastně poslouchám i tu českou, to dělám spíš kvůli zábavě. Všichni jsou teď hrozně gees a sellí blbosti, je to o ničem. Ale svým způsobem mě to baví poslouchat.




Release alba The Archives of Expo Nova je náplanovaný na úterý 17. ledna. Těšíme se! Pro nejnovější informace můžete zabrousit na Petrovu fanpage na Facebooku.

subjectlost.ban­dcamp.com
facebook.com/Sub­jectlost
soundcloud.com/sub­ject-lost
Subject Lost Youtube Channel
instagram.com/sub­jectlost