text: HACKENALIEN
fotky: RUDEBOY A DRAVON
Naloaduju Hippora a Vendettu; frčíme vstříc maškarnímu reji, kde jistě potkáme hromady zvířátek, a vzpomínáme na mládí. Dlouho očekávané pokračování jediné masové (halové, chcete-li) akce primárně věnující se zlomeným beatům čekalo dlouho na nový prostor, kde by mohla vzplanout další bitva. Z předchozích vydání Let It Roll se nejvíce do paměti nastřelily akce na Harfě, vesele chátrající ex-průmyslové hale schopné pojmout několik tisíc lidí. Hippor poznamenává, že tam bylo „zas*aný vedro, sauna větší jak v zapařený řiti“. Vendetta přihazuje, že vymlacování okenních čtverců za účelem získání trošky vzduchu patří mezi hezké kalební vzpomínky. Odvážný produkční team LIR se proto rozhodl pro halu bez oken, kde bylo příjemné nevedro. Mno, hlavně se ale rozhodl pro překonání hranice největšího počtu zahraničních hvězd (opravdových hvězd) na jedné akci. Čtyři prvoligová jména nebyla ani na legendární Go Planet Roxy.
Hala Chirana, která dříve produkovala zdravotnické vybavení, dnes slouží hlavně jako útočiště malých rozverných ještěrů. „Ty vole, ranní cosmoještěry z Harfy mi fakt nepřipomínej!“ láduje nám do hlavy skutečně nechtěné flash-backy Hippor. Takže k 15. narozeninám nám LIR nadělila jména Aphrodite, Ed Rush, Pendulum & MC Verse, Shy FX a dechberoucí nový prostor. A protože venku byla zima, tak se teď pokusíme prokousat dovnitř. Hlad po touze po kvalitě nás žene vstříc kovu.
Prvním viditelným defektem, pokud pomineme
venkovní zimu, jsou podivné chuchvalce lidí na boku haly. Posílám své dva
společníky zjistit o co jde, sám s klidem mrznu na místě a představuji
si, jak kouřím opravdu dobrou cigaretu. Informační závod vyhrála Vendetta
a referuje, že první chuchel lidí je kolem dvojokýnka, ve kterém se po
nahlášení jmenného kódu a podání občanky rozdávají vstupy na guestlist
a reservované či vyhrané lístky.
Shodli jsme se, že plůtky, jež měli frontě dát tvar stojící metr a dál od okýnka zoufale prázdné, působí opravdu bezútěšným dojmem. Zadýchaný tlustokožec podává hlášení o circa 10×5 metrů velkém chrchlu dvojnožců, kteří se snaží dostat skrz kontrolu, jež vydáním pásku na ruku uděluje oprávnění k vstupu do hudebního výběhu. Zároveň poznamenává, že tři metry napravo od ní je vý/vchod pro ty, kteří už pásku mají.
Posílen rozhořčením zmačkaných
rádobyVIP zvyklých na více-v-rukavičkách treatment užívám své frontové
skillz (načerpané lety bitek v tlačenicích u jídelny na střední škole)
a k okénku se dostávám během rekordních 15ti minut. Chápu, že vás to
nezajímá, ale dokresluje to, jak moc si některé organizační chybky lidé
zhoršují sami. Celý tento nudný odstavec věnuji vzpomínce na staré dobré
fronty (a boje o lístky a vstupy na koncerty a parties). Na obzoru vysvítá
otázka, jakou cenu jsme schopni zaplatit za „zábavu“ a od jaké míry už
si „zábavu“ užít nelze.
Lehce vysmátí z překonání vstupních zkoušek vpochodujeme dovnitř a okamžitě zakopáváme o lidi a vice versa. To se bude dít celou dobu. Základní vjem z akce je všudypřítomnost lidí. Vendetta škemrá o redbull s absinthem a vodkou, vepřoid zase o pivo. Pod záminkou zeleného čaje schvaluji křížovou výpravu k baru. Jakkoliv je půlnoc pár minut pryč, Katcha stále ještě vyluzuje zvuky zpoza gramofonů. Hands up (Shimon & $pyda) má Katcha hodně ráda a tak pro jistotu rewinduje.
Prošvihli jsme Philipa TBC, který hrál
opět to samé, co vždycky, dělal stejné scratche na stejných místech
(přeháním), používal stejné samply do stejných míst a míchal stejné
věci do stejných věcí a stejně jako vždycky zahrál Diesel Power. Stejně
jako stejně vždycky se nedá stejně říct, že je to špatně. Lidé se
bavili a fakt, že my už to známe, je naše chyba – a ne jeho. Naše chyba,
že preferujeme progres nad stagnaci v bodě úspěchu (opakování úspěšné
formule dokola). Následně se hádáme s Vendettou, že je to moje chyba, že
chodím na party a dávám pozor, jak a co kdo hraje, že normální člověk to
nedělá a že jsem „paměťový pošuk“. Philip TBC zkrátka nabízí
jasně definovaný produkt, od Im.Cyber taky nemůžete čekat bublárny a
nemůžete jí nadávat za to, že je nehraje. Trvalo jen deset minut, než jsme
vybojovali pití. „Ty čubko, pivo za 28,–!“ lamentuje Hippor. Kopu ho do
příslušných partií konstatováním, že má být rád, že mohlo být
mnohem dražší, lidi by si ho stejně kupovali a provozovatel barů by
vydělal ještě víc. Můj Lipton Green Ice Tea (pětatřicet ká-čé) stejně
jako zbytek lístku byl cenově totožný s Abatonem, takže nádhera. Ale už
slyšíme intro Shy FX-e, takže si jdeme razit cestu skrz nezvykle početný
dav vpřed.
Shy FX se pouští přesně do svého
soundboy-bublárny-tc-neoragga štýlu. „Jaký neoragga? Cos to zas vyplodil
za sračku?!“ posmívá se mi Vendetta, zatímco Hippor imituje wobble zvuky.
Hned po intru nahodí Sirens (Chase & Status remix) a do něj nový remix
Ra! (Ebony Dubsters; G Dub remix), který je naprosto tragický. Doubledrop
vyústí v rewind. „Sme tu pár minut a už druhej rewind, kurva!“
stěžuje si Hippor, aby nakvasil Vendettu, která rewindy zbožňuje
(„Hackene, to je tvuj problém, že celou dobu stojíš na parketě“). Já
nemám čas je usmiřovat, poněvadž se neustále omlouvám lidem, přes které
procházíme vpřed. Lidé mají sklon se na party houfovat stylem „okolo
kotle“, tedy vepředu je relativně volno, zatímco vzadu je narváno. To je
důsledkem domněnky, že vepředu to vře a lidé tam jsou prostorově více
ofensivní. Zrakem jsme potkali jednoho vozíčkáře (respekt!) a jedince,
který se v průběhu tance předklonil, poblil, zvedl, pak políbil své
děvče a tančil dál (despekt!). Do toho jsme si vesele headbangovali na
taškařici Mr.Happy (D Mindz & Hazzard), kterou máme rádi díky
geniálním teasům Andyho C. Čím blíže se podiu přibližujeme, tím
lepší je zvuk. Těžko říct jestli nemohly být reproduktory i vzadu; jak
dlouho trvá prorvat se padesáti metry řad lidí; jak poznat, že už jsme
dost a přitom ne moc blízko.
Zatímco Vendetta nemilosrdně glosuje
vyjeté poloještěry a Hippor se baví poměrně nadprůměrnou frekvencí
výskytu hezkých děvčat rozličných kategorií, já trpím pod návalem
batůžkářů. Turn Down The Lights (Benny Page). Ano je hezké, že jste
ušetřili za šatnu (ostatně nejsem si zcela jist, zda tam něco takového
vůbec bylo), ale nerozumím, jak dokážete své svědomí vypnout
v okamžiku, kdy svým skotačivým baťohem vyléváte lidem za sebou pivo,
típete jim cigarety, mlátíte je do rukou a obličeje a vůbec jim kradete
prostor na tanec. Welcome To Jamrock (Sigma remix). Ale co, „mládí
vpřed!“ praví plakáty a já jsem utnut verbálním loktem do žeber od
Vendetty, jež spokojeně mlaská nad rychlostí mixáže. Dubplate (D.Kay). Tak
si aspoň postěžuji Hipporovi, že mixuje z CD a ne z vinylu, ale ten již
poněkolikáté musel nějakému neprozíravému ubožákovi vysvětlovat, že
nemá nic na prodej. Plastic Soul (Shy FX).
Pročež se výjimečně shodnem’ na demenci lidí, kteří si nejsou schopni obstarat své fety dopředu a vystavují se riziku koupě předraženého šmejdu, nemluvě o stresu, který čtete z jejich očí, když po vás něco chtějí a vy opakovaně zklamete jejich feťácké naděje a oni odcházejí se zmarem typu „bez fetu mě party nebaví“ ve tváři. Rewind na Everyday (Shy FX; Chase & Status remix). Takže opět vzpomínáme variaci ústředního tématu, zda má smysl chodit na party, kde se budete muset hodně intoxikovat, abyste dosáhli odproštění od slizkých chapadel otravné přízemní reality stovek lidí okolo vás a propojili se čistě s hudbou a radostí z tance. Vendetta mi oponuje, že jsem při své přestárlosti zapomněl na to, jak je super jít „zakalit“ s kámošema.
Potěšila Jenna G a její In Love, to se
davu líbilo. Disco Dodo (Lynx) takový úspěch neměla, ale když do ní po
rewindu narval legendární Original Nuttah, tak se masa ozvala. Zhruba v tento
čas kulminovala rozepře Shy FX-e s kameramanem, který mu lezl pod pracky,
přestože mu Shy FX dal najevo, že se chce nejdříve rozehrát. Konflikt
skončil velmi šťastně v moment, který mohl být pro mě vrcholem jeho
setu. Shy FX totiž vložil dubstepovou vložku, nejdříve Cockney Thug (Rusko)
a hned do ní The Night (Coki), uběhlo sotva pár sekund a vše utichlo. My
vidíme, jak Shy FX odstrká kameramana z výhledu a zmizí. Přes minutu
nevychází z podia žádný zvuk ani visuální vjem DJe. Pak přijde
viditelně nasraný Shy FX a pustí play na něčem jiném a znovu mizí. Po
dalších desítkách sekund se vrací a pokračuje v mixingu. Bohužel až do
konce se jeho nálada nespraví. Padnou ještě jeho vlastní „povinné“
hitovky Shake UR Body či Feelings (bleju!; Vendetta:„Paráda!“).
Relativně dost hrál v průběhu setu nějaké bublárny a takové
zhruba-ragga věci á la Benny Page. Končil sérkou Number1 (Clipz & Die;
Roni Size remix), Pornstar (TC) rewindoval, měla docela úspěch, po rewindu
přihodil klasiku Snapshot (Roni Size) a skončil Jump, Deep (obě TC),
Golddigga (Kanye West; High Contrast remix).
Ať jsem chtěl sebevíc, jeho set mě bavil
jen jako set předskokana. Nepaříte naplno, povídáte si, občas se chytíte,
ale prostě mozek vás podvědomě staví do pozice, že to hlavní teprve
přijde. Daň za dlouhodobé sledování scény, díky němuž namíříte své
očekávání do vrcholu večera. Klasický defekt přestárlých mudrlantů,
poznamenává Vendetta. Tlustokožec soudí, že jde o důsledek dobrovolné
střízlivosti, která neumožňuje celonoční hyperaktivitu. Spor utnul
nástup El Horneta s MC Versem za zvuků velmi invenční „last one from
mista Shy FX“ Machete (Hazzard). Shy FX mixoval hbitě, ale čekali jsme, že
El Hornet z Pendulum ho s úsměvem překoná. Verse od začátku do konce
pumpoval publikum, povzbuzoval, skákal. Svými rýmy a popěvky vstupoval do
zvukového dění jen, když to nebylo nevhodné a celkově působil sympaticky
jako vždy. Vinou podia (okno s gramci 3metry nad zemí) odříznutého od
lidí nemohl vstupovat do osobního kontaktu, ale i tak zmohl dost. Asi jsem
nebyl sám, kdo si při pohledu na line-up a očekávané množství
návštěvníků představil, že takový mix vytvoří výtečnou atmosféru.
Želbohu z nějakého důvodu nestalo se tak. Náhodné výkřiky skupinek a
občasné zdvihy většího počtu rukou a hlasivek při komandaci z podia jen
naznačily potenciál, ale nikdy nepřerostly v davové nadšení.
Jak pěje klasik: „každý sám, všichni spolu“. Hippor poznamenává, že nehubená dívka tančící se září v očích přes 4 hodiny problém s atmosférou rozhodně neměla. Mezi příčiny stavu bych zařadil i práci zvukaře. Hned první track Granite (Pendulum) zněl o poznání potišeji než celý Shy FX, navíc jakoby někdo utnul středy. Vlastně celý set Pendulum byl hlasitostně velmi poškozen. Třetí deskou byla geniální Timewarp (dubplate mix; Subfocus) do ní přišel Bambaata (Break remix; Shy FX) a po chvilce první rewind na crowd-pleasing Blood Sugar (old into new mix; Pendulum). Jsme spokojení.
S první „clipzovinou“ mě chytá
panika, očividně budu muset jít na wc. Už jsme ale zaslechli, jak to s wc
vypadá – je jich 10 na celou akci a přetékají až hrůza. Situaci
řeším akutně prorváním se skrz dav ven, odložením tekutiny na zeď haly
a zpět. Soustrast všem, kteří museli na wc – obzvláště děvčatům.
Tento zvláštní lapsus doposud organizátoři nevysvětlili. Osobně to
hodnotím jako divné. Nicméně celé to začíná pasovat při pohledu
z dálky. Copak lze na akci pro x tisíc lidí v polních podmínkách (nejsme
v sazka areně) čekat, že odejdeme v čistých botech nebo že tam budou
hezké toalety? Nezbývalo mi než být rád, že nejsem dívka. Vracím se na
Hollywood (El Hornet & Gridlok), skvělá věc. Došlo i na nové věci
z dosud nevydaného alba Pendulum. Potěšila pasáž starších věcí
Plasticworld, Still Grey a Bacteria remix. Tvrdší pasáži pustili žilou
nevyváženou hlasitostí.
Povinná pasáž penďuláckých hitovek
Fasten Your Seatbelts / Tarantula mashup, Slam měla velkou odezvu a pro ty,
kteří je už slyšeli vícekrát, než je milé, byla zesnesitelněna
zdvojením Tarantule a hrátky se switchem. Do Slamu rovněž nahodil druhý
Slam, ale tam už se mu to tak nedařilo, tak tam aspoň na chvilku nateasoval
Another Planet, bohužel jen tease. Slam už je opravdu vyčpělý track.
Věčná škoda nevydání jeho mnohem tvrdší duplatové verze. Po chvíli
přišel Axle Grinder a do něj Voodoo People remix ve své 2007 verzi.
Bohužel byl opět divně potichu. Škoda, poněvadž původní remix je už
nesnesitelně přeohraný, kdežto tento updateovaný je výtečně posunutý do
nové roviny. Stejně ho skoro hned utnul. Vendetta mi opět plive pod nohy
tvrzením, že je pouze má chyba, že jsem si tracky pře-ohrál a že bavící
se dav je důkazem. Ostatně většina lidí na ty hitovky přišla. Hippor
souhlasí, že si nemám co stěžovat, jelikož bylo jasné, že je zahraje a
stejně jsem sem dobrovolně šel.
Jako poslední z hlavní části setu padla
totální bomba Immigrant Song (Led Zeppelin; Pendulum remix). Bohužel opět
divná hlasitost a navíc totální nepochopení davem. Verse povzbuzoval, co to
šlo, ale dav prostě stál a blbě čuměl. To se stává. El Hornet to
posléze utnul a dal „last one“ Propane (Pendulum). Super vokálovka, která
je druhým singlem z nového alba a kterou budou všichni Pendulum-haters
nenávidět. Dav se trochu vzchopil, ale nic extra. Celkově Hornet mixoval
slušně, ale čekali jsme víc; nicméně nové tracky nám udělaly radost.
Vendetta si stěžuje, že nedošlo na „rovnou“ pasáž. To už se tam ale
ochomítal mister Ed Rush a chystal si desky. Předchozí příkoří byla
zapomenuta, svaly a mozek se připravovaly na vrchol noci. Eda v tričku Virus
a luxusním novém sestřihu zářil úsměvy a já cítil záplavu štěstí.
Úplně jsem zapomněl na to, že jsme vůbec nenašli druhou stage. Nevíme,
jak hrál Aphrodite, ani jak to tam vypadalo. Určitě je to malinko zaviněné
tím, že jsme jí moc nehledali, ale trochu navigace by pro příště
neškodilo. Posléze jsme se dozvěděli, že druhá stage byla oddělená
jakýmsi „předpeklím“, velmi malou místností, kde se protínaly dva
proti-sobě-jdoucí proudy a kterou jste museli překonat.
Nevyhnutelné, leč po zkušenosti s vchody ne zcela překvapivé. Hippor tvrdil, že když je někdo „najetý“, tak ho to nesere. Vendetta, že jsem zhýčkaný kluby, kde není tak narváno a tolik lidí neustále někam nechodí.
Takže pan Virus nahazuje první desku Alice (Noisia
remix; Moby) a hned do ní láduje Welcome To Shanktown (Vicious Circle), ale
něco je špatně. Merčím zdroj ruchu. MC Jacob vedle Ed Rushe si sundavá
bundu, aby ukázal své svalstvo a začíná něco mektat do mikrofonu. Bože to
snad NE! Rozumět mu není, therefore ragga-mekot. Okamžite odhaluji hlavní
defekt: jeho mikrofon je příliš nahlas, což při jeho stylu MC-ingu vadí
kurevsky moc. On prostě neustále něco valí. Furt něco bleje do mikrofonu.
Pokud tedy zrovna neřve do refrénu „heeeee“ atp. Nebo neupouští super
otázky jako „přišli ste na párty?“ nebo „máte rádi dramnbejz?“.
Taky ještě povzbuzuje super výkřiky jako „tady nahoře vás neni
slyšet“ nebo „chceme vidět vaše ruce nahoře“. Neopomíná nám
připomínat, že má něco společného se Skyline občasnými úryvky textů.
Celkově upadám do stavu příbuzného nervovému šoku, jako bych se právě
probudil z komatu a byl chromý. Slyším vespod Ed Rushe a strašné valy a
bomby největší, které pouští.
Pressures (Noisia remix; Atom & Cell) po chvilce hrozivé superzlo Oiled Up (2007 VIP; The Upbeats), do něj Fallout (Audio) a hned zas Upbeats a jejich Mole Station 5..a co z toho mám? NIC! Necítím ani jeden pohyb, který dělám, ani jeden zvuk, který slyším. Jen bezmocně přihlížím, že ten nebohý mladý muž mi znásilňuje mou vyvolenou před očima. Nemohu se ani hnout. Vrchol večera v pytli. To je trest nadevše.
Nepomáhá zhola nic. I když chcete slyšet
to „vespod“ a odfiltrovat jeho hlas z mozku pryč, nepomáhá to. Padne
ještě mj. Timewarp (Subfocus), Destroyed (Audio; The Sect remix nebo Pounded
(The Sect & Audio) či rewind na Pornstar (TC). Teprve až po Planet X
(Vicious Circle remix; Mindscape & Chris.Su feat. Rymetyme), kde se
dočkáme „we want hear youuuu“ (asi chtěl říct „can’t“) přijde
The Bane (Telemetrik), během které zvukaře konečně napadne mu ten mikrofon
aspoň malinko stáhnout. Zážitek už je stejně v prdeli. Hippor: „Asi
jako když byste chytli psycho na papíru. Můžete ho překonat, ale stejně
už to pak nebude tak dobrý, jako kdyby se to od začátku vyvíjelo super.
Stín zůstává.“ Zůstává i poté, co jsme se dozvěděli, že MCho si
vyžádal sám Ed Rush. Nutno přiznat, že dav teda zrovna radostí pětkrát
nezářil. Asi tak stejně jako během předchozích dvou DJs. Prostě nic extra
vyjma pár momentů, takže pokud měl MC Jacob za úkol dav vyhypeovat na max,
tak selhal. Pokud měl plnit funkci Mcho, tak zklamal rovněž, neboť jednal
tak, jakoby hudba byla na druhém místě.
Jakoby na prvním místě byl on a DJ byl jen jeho support. Ať si to dělá klidně u Katchy. Ale u Ed Rushe?! „Bla bla bla bla, OK…hardcore!“, jako prosim-? The Code (SKC remix; Fresh & Maldini) a do něj Fuck What You Heard (TC) a hnedle Camouflage (Bulletproof & Upbeats 2007 remix; Bulletproof & Optiv). Super.
Po čtyřech hodinách jsme již silně
zmoženi, nicméně spor se rozhořel naplno. Zatímco já div nebrečím nad
smrtící křivdou, kdy slyším jen Mc Jacoba a v pozadí Ed Rushe, Vendetta
tvrdí, že je to moje demence, že kdybych ty desky vůbec neznal a d’n‘b
poslouchal výjimečně, tak mi to vůbec nevadí, páč bych neměl vybudované
standardy zvuku a hluku a bavilo by mě to celkově. Takže vlastně trpím
proto, že jsem drum’n’bassu propadl a nedokážu již v sobě obnovit
prvotní nadšení, kdy stačilo slyšet jakýkoliv (jakkoliv przněný)
drum’n’bass a člověk byl spokojený. Hippor dodává, že když jsi dost
vyjetý, tak je ti to jedno. Když Ed Rush zahrál úplně nový remix Pacmana
(!!!), tak jsem myslel, že mi hrábne, bohužel do něj něco divně teasoval
nebo fakt nevím, takže jsem z toho nového remixu pochopil asi tolik, jako vy
ze stavby téhle věty. To že akci filmovala DnBArena (www.breakbeat.co.uk) se projevovalo jen
jedním kameramanem s otočným ramenem pod podiem. Uvidíme no. Wheres My
Money (TC), Ladies Nite VIP (Demo & Cease) nebo třeba ještě Hell (Audio
remix; Gein).
Pěkná řež. Na začátku vystoupení každého DJe chvilku promítal laser jeho jméno, jinak jsem ho viděl v činnosti jen asi jednou na minutku. Škoda. Světelná show jinak bez připomínek velmi dobrá. VJs nic extra (neurazí, nezaujme – viděl jsem lepší), dokud se to nenaučí lépe ladit s hudbou, tak z toho nic nebude.
Konečně poslední odstavec. Nohy i hlava už mě
bolí. Rocket Launcher (2007 VIP; Sonic & Silver) se svým dvouminutovým
nájezdem je jen další příležitostí pro MC Jacoba se nachytat. Takže
v půlce nájezdu spustí nějaké divné zvuky (možná slova) do
stupňujícího se rytmu, ale dojde mu dech a nájezd furt nekončí. Zkouší
to nějak zahrát do autu takovými dozvuky, ale opět mu to nevyjde. Provar.
Nevím proč se snaží o MCing do desek, které nezná; pak si odpovídám,
že to dělá celou dobu. Rytmus/tempo moc netrefuje, takže to vždy
v případě chyby překecá. Jeho jediné štěstí je, že Ed Rush nehrál
nějaké desky s rapem, určitě by raggamektal i přes ně. Ed Rush nahazuje
finální vraždy. My Generation (Audio) do něj Messiah (Noisia remix;
Konflict) a do mesiáše Vigilante (Audio). Poděkujeme, zatleskáme,
pokroušeně přežiji poslední české výkřiky pana MCho a vlastně už mi
ani nevadí, že je konec. Tedy pro nás. Neo 2007 (Hive & Keaton) vyústí
v definitivně poslední Voodoo People (Pendulum remix; The Prodigy), kterou MC
Jacob obohatil o popěvek „im gonna send it to outta space, to find another
race“. Super – ne?
Pixie & Suki jistě hráli skvěle. Slyšel jsem od nich první bublárnu a už jsem byl venku. Ale oni jsou už zkušení matadoři a stejně jako umí zorganisovat dobrou akci, tak umí zahrát bublárny i tvrďárny a vědí, co kdy hrát. Věřím jim. Každý svého štěstí strůjcem. Ponaučte se a nechybujte.
Bonus:
Jak jste si jistě všimli, tak Vendetta,
Hippor a HackenAlien řeší dost divné dilema. Pod pláštěm otázky, kolik
jsme schopni slevit ze svých standardů a přitom se ještě dokázali bavit,
se skrývá problém, kterému nemožno se vyhnout. Každý z nich representuje
jinou cestu užívání si na party a žádná z nich není ta nejlepší.
Problém je, že přestože všechny jsou nenapadnutelné a plně obhajitelné,
tak obsahují příliš mnoho záporů. Když jste přišli za hudbou, tak
zavíráte mysl před ruchy všech druhů. Když jste přišli na party, tak
zavíráte mysl. Když jste vyjetí/vylití, tak má mysl zavřeno. Vlastně jde
jen o různé módy, jak tu-kterou party přežít. Nebo můžete cheatovat a
sedět v backstage. Nebo stát v rohu/na baru/v backstage a kafrat a
pomlouvat – stejně jako to děláte doma na webu. Vždycky je na co
nadávat, jak vidno v tomto reportu. Vůči nadávání se můžete vymezit
jedině tak, že začnete něco dělat.
Můžete tvořit tracky a prokopávat se na špičku jako Brooklyn a No Money. Nebo organisovat parties a vozit sem hvězdy jako to dělá Let It Roll team, Take.Control team, Cyberfire, dvoika.troika, etc… Nebo zužitkujete svoje znalosti a budete psát kydy (reporty nebo newsky nebo recenze) nebo se rozhodnete bavit vyjetce a pár lidí, co přišlo na hudbu, jako to dělají DJs. Ale nezapomeňte, že ať už se rozhodnete dělat cokoliv, vždycky na vás budou nadávat. A to je dobře, protože když nikdo nereaguje ani nadávkami, tak už jste odepsaní.