ptal se: RXYZ
překlad: RUDEBOY
Na začátku léta vám vyšlo album Aquarian Dreams. Jak jste vůbec
přišli na ten název? Odkud pochází a jaké je pozadí vzniku desky a vůbec
vaší spolupráce?
Na název jsme přišli jednoduše – oba jsme s A Sidsem vodnáři.
Pracovali jsme na něm 3 roky, začali jsme už v květnu 2012 a vlastně to
ani původně nemělo být album. Během doby, kdy jsme byli oba v UK, jsme
měli trochu času navíc, tak jsme se potkali ve studiu a začali dělat na
4 tracích – Articulate, Simplicity, Uplifter a Searching’. Tehdy nás
napadlo, že když už jsme toho stihli tolik, bylo by fajn dát dohromady celé
album. O tři roky a 15 tracků později je mise splněná.
Jaké jsou výhody produkční spolupráce? Jsou nějaké situace, kdy to
fakt dokážeš ocenit, kdy je to v něčem jednodušší?
S A Sidsem k sobě chováme velký respekt – jak v produkci, tak
v hudebnímu vkusu. A oba si zároveň umíme zachovat svůj základ, který
se při spolupráci promění v něco, co by jinak nikdy nevzniklo. Moje
hudební vzdělání a A Sidsovy drum’n’bassové ingredience dávají
dohromady dobře fungující fúzi zvuků. Slovy Tony Colmana: „Zázraky se
prostě stávají“. Přirozeně se dohromady vidíme jako jeden celek,
zároveň ale dokážeme rozpoznat kvality toho druhého které respektujeme a
dovolíme jim vyniknout v naší hudbě.
Je jasné, že každý track z alba je výsledkem vášně a kreativity,
ale přes to: je nějaký track, který má pro tebe osobně speciální
význam?
Z alba mám nejraději tracky Jupiter a Hurt My Soul. Vždycky jsem chtěl
něco udělat s Robertem Manosem a jsem fakt rád, že se to povedlo v rámci
Aquarian Dreams. Na Hurt My Soul jsem začal pracovat už v letech 2007–8 a
do dneška mi ležel na disku. Před rokem ho tam ale objevil A Sides a udělal
nové bicí, což tomu tracku dalo mnohem více energie.
Oslavili jste někde vydání alba? Jaké to bylo hrát tracky z něj
lidem poprvé naživo?
Právě nám začalo tour k albu po Evropě a možná se s ním dostaneme
také na Nový Zéland a do Austrálie někdy začátkem příštího roku.
Protože ale každý z nás bydlí jinde, už jsme stihli nějaké launch
parties v Japonsku a v Evropě.
Máš aktuálně nějaké další projekty, na kterých pracuješ?
Dělal jsem na nějakých svých vlastních drum’n’bassových věcech hned
potom, co jsme album dokončili. Posledních 4–5 let jsem vlastně kromě
remixů a hudby v jiném BPM na ničem sám pořádně nedělal. Teď se ale
cítím dobře a mám hodně inspirace zase pracovat na
drum’n’bassové hudbě.
Dva roky zpátky jsi rozjel podzimní klubovou sezónu v Praze v Roxy na
mejdanu Shadowbox, moc se těšíme na tvůj návrat a vedle křtu vašeho alba
oslavíme 16. Narozeniny Shadowboxu jako takového. Stalo se za ty dva roky
něco zajímavého jak na hudebním poli tak v tvém každodenním
životě?
Ah, ani jsem si neuvědomil, že to tehdy byla vaše akce. Fakt jsem si ji
užil, ani nechci věřit, že to jsou už dva roky. Za tu dobu se toho stalo
fakt hodně, trávil jsem spoustu času ve studiu a na akcích jak
s drum’n’bassovou hudbou, tak v Japonsku s house / disco
záležitostmi.
Když se podíváš zpátky, je něco, co se ti na Roxy, resp. Praze
líbilo a co bys dokázal vypíchnout? A je teď něco, co bys v Praze chtěl
vidět nebo co bys tu chtěl dělat?
Miluju hraní v Roxy, je to jeden z mých nejoblíbenějších klubů na
světě. A Praha je nádherné město, mám skutečně štěstí, že se
k vám můžu znovu podívat.
Kdybys měl doporučit nějaké jiné město, které stojí za to vidět a
také klub, do kterého stojí za to zajít, co by to bylo?
Určitě bych vám řekl, ať jedete do Tokia. Sám tady žiju, ale pro lidi
z Evropy je to prostě něco jiného. Zažijete tu to, co nezažijete nikde
jinde na světě. A co se klubů týče, doporučil bych třeba The Room nebo
Womb v Tokiu.
Na co se můžeme těšit v Roxy? Máš nějaký vzkaz fanouškům
v Čechách nebo i na celém světě?
Těšit se můžete přesně na takovou atmosféru, jakou má album Aquarian
Dreams. Máme s A Sidsem každý trochu jiný zvuk, který se ale dohromady
dá moc dobře míchat. Těším se taky na Deeizm, už je to nějaký ten
pátek, co jsme spolu naposledy vystupovali. A vám posílám gratulace k 16.
narozeninám, dávat tolik energie do něčeho po tak dlouhou dobu není lehké.
Big up a těším se do Roxy. A abych nezapomněl, moc děkuju za vaši podporu
po všechny ty roky a také za support našeho alba.
A my zase děkujeme, že sis našel čas na tento rozhovor. Jsme víc
než natěšení na tvůj návrat a můžeš se spolehnout, že to bude párty,
na kterou jen tak nezapomeneš.
Uvidíme se na parketu, už 18. září
v Roxy!
