Recenze: Enei - Rituals

Kromě intra najdete na albu 15 tracků (+ 3 bonusové) včetně několika spoluprací s dalšími producenty a vokalisty/vokalistkami. A právě tyto kolaborace patří k nevýraznějším částem – Just One Look se zpěvačkou Charli Brix, stejně tak i šlapající Homeworld. Příjemný groove i melodie v Moment Of Now, kde se o vokály postaral Frank Carter III. Za zmínku stojí i Forgotten Planet, na které se podílel Foreign Concept a zpěvačka Peta Oneir. Naopak společný track s Kasrou a DRS (Lessons) zní jako něco, co už jsme v různých obměnách slyšeli snad stokrát. Pokud se podíváme i na bonusové tracky (ty jsou k mání pouze pokud si album koupíte v digitální podobě na Beatportu nebo přímo na Critical shopu), rozhodně je třeba zmínit amenovka Different Wayz s Riyou.

To byla ta jemnější část. A teď k tomu tvrdšímu. Tracky jako Vertigo, Bad Proof nebo Lost World jsou nepochybně zvukově na výši a na parketu budou fungovat. A i když je v nich stále znát Eneiův typický rukopis, jsou zároveň zaměnitelné s hromadou další současné produkce. Pak je tu společné dílo s Mefjusem s názvem Dead Space. Ono je tam sice neurofunk, ale já tam cítím přeřvanost a nuda. Ale abych jenom nehejtoval – hodně povedené jsou rollery Iron Curtain a Two Faced. Časem pravděpodobně přijdu na chuť i tracku Jungle Business (společná práce s Eastcolorsem).

Funguje album jako celek nebo je to spíše hromada DJ tools poskládaných za sebe? V rámci možností ano, ale skoro hodina a čtvrt poslechu (a to nepočítám ty bonusy) s sebou chtě nechtě přináší jistou jednotvárnost. Změny tempa nebo alespoň nějaký nesmělý dotyk jiného žánru by celku určitě prospěly. O to víc ke konci potěší halfstepový Analog Desert, který svojí atmosférou asi nejvíc naplňuje samotný název celého alba.

Co říci závěrem? Rituals určitě stojí za poslech. Enei sází na jistotu a neexperimentuje, což je celkem škoda, ale aspoň nemusíme remcat, že už to není ono a starší „klasické“ věci byly lepší. Takhle můžeme remcat, že je to pořád stejný :) Dávám 7 z 10.