Dva na čtyři gramce
Výjimečnost Fatalerr spočívá v jejich hraní. Leckde samozřejmě najdete hned několik dobrých DJs. Ale všichni hrávají klasicky, na dva gramce [vyjímkou potvrzující pravidlo je Philip TBC, kterého takové hraní podle jeho slov už nebaví, a proto zásadně míchá ze tří a s hip hopovým DJem Alim si několikrát vyzkoušel i pět]. Elvis, který je mimochodem „šéfem“ sdružení DJs Ext-dust Rainbow, a C.phone, zakládající člen dvoiky.troiky, taky hrají na dva. Ale spolu a dohromady. Malé opáčko z matematiky: dva a dva jsou čtyři.
Čtyři gramce najednou? Jak to stíhají a jak to zní? Elvis říká, že při vystoupení jsou pořád slyšet dva gramce. „Když to nejsou nějaké husté nářezy na sebe, ale minimaly, vyznívá to potom celkem dobře. Někdo už mi párkrát řekl, že jsme remixéři.“ Většinou to jde i ze tří, prozrazuje. „Někdy se taky stane, že i na nějakých 64 nebo 128 dob hrají i čtyři gramce najednou, ale to nejde pořád. Hodně záleží na tom, jak nám to vyjde, v jaká jsme náladě a kolik už toho máme v sobě a za sebou…“ Zní to dobře, protože kluci za gramofony docela kouzlí.
Určitě to ale není jednoduché. Elvis prozrazuje „nečekanou fintu“, která jim při hraní pomáhá: „Mixíme to na správnou první. Nijak se nedomlouváme, maximálně si řekneme, že přichází moje nebo C.phonova chvíle.“ Občas si ale svou představu o „následujícím dění“ řeknou předem. „A taky si někdy nadáme, že jsme to podělali…“ dodává Elvis.
Fatalerr vznikli někdy na přelomu roku 1999 a 2ooo. Elvis a C.phone se už ale předtím znali. Elvis, který se DJingu věnuje skoro deset let, pořádal v dnes neexistujícím klubu Compass housovou party a C.phone tenkrát za ním přišel, jestli si může zahrát… drumnbass. Našli se jen tak náhodou. C.phone přivedl Elvise k drumnbassu a chvíli na to už zkoušeli čtyři gramce. Název si vypůjčili z hracího automatu v Coffee Shopu. Někdo přišel na hlášku fatal error a když se tak chtěli podepsat v tabulce s umístěním, vlezlo se jen Fatalerr.
„Solíme to jako cip a lidi se můžou udělat.“
Dnes jsou Fatalerr podobným ostravským fenoménem jako víceméně pravidelně pořádané parties Slim Slam Drum. „Kupodivu“ jejich zakladatelem a hlavním organizátorem je DJ Elvis [v nedávné době spojil své síly s „nejmenovaným šéfém“ dvoiky.troiky s pseudonymem Sub.d.visionz]. „Slim Slam jsem začal dělat, protože mě lákalo mít vlastní noc. Pobavit se a poznat jiné DJs, kteří mě potom pozvou někam jinam. Začalo to Koogim 1.července 2ooo, prodělal jsem, ale Koogi mi dohodil nějaké hraní a tak to funguje dodnes…“ Díky Bohu za to!
„Slim Slam,“ pokračuje Elvis, „mi dává hodně hraní, práci, potěšení i stres. A bere? No, v poslední době více a více věcí. Někteří jsou spokojeni a někteří nadávají. Ono když je člověk nic a nic neudělal tak je to v poho. Ale když už něco dokáže, vždy se najdou nějaké chyby. Bude to asi tím, že jsme lidé.“ Správně by ale všichni „rejpalové“ měli být rádi za to, co máme. Slim Slam Drum je dobře organizovanou akcí se zajímavými hosty a perfektní atmosférou. Navíc nezůstává na místě, o čemž svědčí i takové drobné vychytávky jako fireshow partičky Cyberfire uprostřed noci i klubu, právě na posledním pokračovaní Slim Slam Drumu.
Ale zpět k Fatalerr. Známou písničkou každého freestylového projektu a koneckonců i každého DJe je evergreen o vlastní tvorbě. Fatalerr nejsou vyjímkou. Prý na ni už pracují. Jedna skutečnost ovšem mluví pro ně, a snad se jejich vlastní tvorby jednou i dočkáme, totiž C.phone nedávno spolupracoval na několika tracích s už zmiňovaným Sub.d.visionz a výsledek je mnohem víc než uspokojivý. Zatím nám ale nezbývá nic než čekat. Ovšem i tak Fatalerr představují něco mimořádného. A jen díky tomu, že si Elvis se C.phonem hraní na čtyři gramce chtěli „jen tak zkusit“. Baví je to „zkoušení“ pořád? „Jo,“ uzavírá Elvis. „Nejvíce, když to solíme jak cip a lidi se můžou udělat…“