Ahoj Collette, než začneme tak jedna odlehčující otázka. Jak se ti daří v těchto jarních dnech?
Ahoj! Mám se skvěle, díky. Jsem moc ráda, že jaro je už konečně tady, ta zima byla fakt dost dlouhá.
To rozhodně. Teď se přesuneme už k hudbě samotné. Jak dlouho se vlastně věnuješ zpěvu a jak vzpomínáš na své pěvecké začátky?
Ty jo, já zpívám doslova celý život! Mám tři starší sestry, se kterými jsme společně doma zpívali a po celém domě rozlévali harmonii. Už v té době jsem si uvědomila, jak moc to miluju. Samozřejmě že když jsem byla malá, chtěla jsem být velkou popstar, ale ve třinácti jsem zcela propadla drumandbassu. Takže jsem pak přirozeně chtěla spojit mé dvě vášně dohromady – zpěv a drumandbass! Trvalo mi ale strašně dlouho, než jsem si začala být jistá, že už jsem dost dobrá na to, abych mohla zpívat před publikem. Začínala jsem jako zpěvačka v kapele MC Tali, sebevědomí se postupně zvyšovalo, přicházelo víc a víc inspirace, a tak jsem se rozhodla pro psaní a nahrávání vlastních skladeb a byla konečně připravena udělat další krok vpřed.
Kdo tě nejvíce ovlivnil ve tvé pěvecké kariéře, jistě máš nějaký svůj idol?
Samozřejmě, je jich spousta! Amy Winehouse je asi můj největší idol. Ten její hlas, texty, hudební styl a dokonce i styl oblékání, prostě jí zbožňuju! Také mě velmi ovlivnili všechny staré jazzové zpěvačky, jako jsou například Ella Fitzgerald, Etta James, Billie Holiday a tak dále. A samozřejmě i spousta zpěváků Motownu, Smokey Robinson je z nich asi můj nejoblíbenější! V drumandbassu mě hodně inspirovala Lady Roller z EZ Rollerz, a to hned, jakmile jsem poprvé slyšela jejich album „Titles Of The Unexpected“. Poslouchala jsem ten její zpěv, a cítila, že chci také být drumandbassovou zpěvačkou.
Jaká byla tvá cesta k elektronické hudbě? Co bylo tím impulsem, kdy sis řekla, že elektronika bude pro tebe to pravé?
To bylo v době, kdy jsem ještě chodila do školy. Vždycky jsme po škole chodili ke kámošům domů a poslouchali různé mixtapy z rádia Kool FM. Tehdy jsem se do elektroniky absolutně zamilovala. Znáš ten pocit, když s tebou něco z ničeho nic zacloumá? Tak přesně to se mnou tehdy udělal drumandbass. V patnácti jsem pak vyrazila na svou první rave party, abych konečně na živo viděla Grooveridera, a tam jsem poprvé v životě měla pocit, jako bych našla místo, kam patřím. Myslím, že to je právě ta zvláštní vlastnost drumandbassu. Dává ti pocit, že k němu prostě patříš.
Ty se věnuješ převážně drumandbassu, který se ve světě těší velké oblibě, a i u nás má silnou fanouškovskou základnu. Proč sis vybrala právě tento styl?
Já drumandbass prostě miluju! Myslím, že hluboké, valivé basy a rychlé bubny odjakživa rezonují někde v mém mozku!! Jak už jsem říkala, mám pocit, že k drumandbassu patřím a je to opravdu způsob mého života. Není to jen hudební žánr, který miluju, ale je to součást mě samotné, je to přesně to, čím jsem. Skrze tento styl jsem se seznámila se svými nejbližšími kamarády a dokonce i s mým přítelem. Drumandbass je prostě rodina! Ta scéna je obrovská po celém světě, ale v širším kontextu je to stále ta malá scéna, kde se všichni znají. A právě to se mi na tom líbí.
A co jiné styly? Slyšel jsem housovou věc „Close To You“, na které jsi spolupracovala s dvojicí Joyce & Patrick Podage, nebo downtempo věc „Invisible Cities“ s Utah Jazz. Bereš to spíše jako takový odpočinek od drumandbassu, nebo by ses těmto stylům ráda věnovala i více?
Neřekla bych, že je to přímo odpočinek od drumandbassu. Mám ráda všechny hudební styly, je fajn někdy také vyzkoušet i jiné žánry a dát si nějakou výzvu. Také nechci být jen jako holub, zalezlý pořád v jednom hnízdě, tedy v drumandbassu, a to byť mi asi sedí nejvíce. V současné době je však mou prioritou právě drumandbass.
Ty se krom zpěvu věnuješ i psaní textů. Jak dlouho ti zabere psaní textu k nějaké skladbě? Je nějaká cesta, jak obvykle tvé skladby vznikají?
Ty jo, tak to opravdu záleží…Někdy mi napsat text zabere hodinu, jindy to trvá i několik týdnů. Je skvělé, když slyšíš nějakou skladbu a texty i melodie k tobě najednou sami přicházejí, když to zkrátka tak přirozeně proudí! Ale jsou i skladby, které trvají déle a kde musíš opravdu pracovat a hledat abys získal správné texty a melodie, které se k tomu hodí. Já nejsem ten typ písničkáře, který si sedne a řekne „Tak a teď napíšu nějakou skladbu“, u mě to musí přijít zevnitř. Obvykle je to při cestování, ve vlaku, v autě, v autobuse anebo při procházce. Pak už jen stačí nasadit sluchátka a čekat, co mě napadne.
Píšeš si texty jen pro sebe nebo také pro jiné interprety? A kde čerpáš inspiraci pro svou tvorbu?
Zatím píšu jen pro sebe, ale v budoucnu bych ráda psala texty i pro jiné interprety. Psaní textů je pro mne velmi kreativní a emocionální výstup. Je to skvělý pocit, když máš kompletní píseň, kterou pak nahraješ a vypustíš do světa. Zvláště když tvoje texty něco znamenají i pro jiné lidi, to je potom pocit k nezaplacení. Čerpám inspiraci hlavně ze svých vlastních zkušeností a zážitků, ale také i ze zkušeností mých přátel a rodiny.
A jak bys ty osobně popsala svůj sound a styl?
Řekla bych jako hluboký, hlučný, funky a jazzy!
O jakých věcech nejraději píšeš a zpíváš? Existují také témata, kterým se záměrně výhýbáš?
Psaní o lásce, ať už dobré, či špatné, k písničkářům vždycky tak nějak přirozeně patřilo. Zdá se, že je to nejoblíbenější téma, obsažené v písních napříč všemi styly. Já se však snažím o lásce pořád nepsat, jelikož to čas od času už zkrátka nudí. Snažím se přemýšlet a psát o jedinečných a odlišných tématech, o nichž ví třeba i někdo jiný z mého okolí. Někdy to může být i dost obtížné, protože na světě jsou miliony písní, pojednávající o spoustě věcí. Pro mě je tou hlavní věcí fakt, že nejdůležitější je to, co přichází od srdce!
Na drumandbassové scéně se pohybuješ už řadu let a za tu dobu jsi spolupracovala s interprety, jako jsou například DJ Marky, Riya, Skeptical, Philth, Utah Jazz, nebo Klute. Jak probíhá spolupráce s takovými zvučnými jmény? A které spolupráce si ty osobně nejvíce ceníš?
Spolupráce s jinými umělci je skvělá, spojíš se s nimi při práci na nějakém tracku, a když je ten track úspěšný, vaše vazba je díky tomu ještě silnější. Většina interpretů, se kterými jsem pracovala, se mi stala dobrými přáteli!
Díky tomu je těžké říct, které spolupráce si nejvíce vážím. Cením každého jednotlivce, který se mnou chce spolupracovat, a je mi obrovskou ctí, že se společně se mnou chtějí podílet na nějaké skladbě. Úžasná byla třeba spolupráce s Markym na jeho albu. Byl mi velikou oporou a dokonce jsem si s ním v Brazílii i mohla zahrát. Teď navíc pracuju na EPčku pro jeho label Innerground, takže si opravdu vážím naší spolupráce. Ale jak jsem řekla, cením si každé spolupráce s jinými interprety.
Na tvém SoundCloudu jsem slyšel i akustickou skladbu „Into The Sky“, která je mimochodem skvělá. Dělala jsi kromě textu k této skladbě i hudbu? Plánuješ v tomto stylu pokračovat? Je fajn tě slyšet i v jiném stylu mimo drumandbass.
Děkuju moc. Tato píseň je ve skutečnosti song, jež jsem napsala pro mého otce, který už bohužel nežije. Songwriting je určitým výstupem mých osobních emocí. Chtěla jsem tuto píseň napsat, zaznamenat a dostat ty smutný emoce ze sebe ven. Na této písni jsem spolupracovala s vynikajícím kytaristou Davidem Brookem, který kromě melodií a textu, jež jsem už měla, složil hudbu. Akustika je jedním z mých nejoblíbenějších druhů hudby, který lze poslouchat a hrát. Než jsem začala dělat drumandbass, psala jsem a hrála právě akustickou hudbu. V současné době se tak trochu k akustice vracím, mám dalšího skvělého kytaristu, kterým je Lurch, tak doufám, že v nejbližší době zase nahodím na SoundCloud další akustickou věc.
Tak to už se moc těším! A když jsme u toho, jak to vypadá s tvým solovým albem? Plánuješ udělat svou vlastní desku, nebo se chceš nadále zaměřovat na spolupráci s jinými producenty na jejich skladbách?
Momentálně pracuji na svém EPčku pro Innerground Records. To bude obsahovat pět až šest tracků, a jakmile bude venku, vrhnu se na připravy svého debutového alba. Chtěla jsem udělat nejdříve EPčko abych viděla, jak to všechno půjde.
Kdyby sis mohla vybrat jakéhokoliv muzikanta ke spolupráci, kdo by to byl?
Jednoznačně Calibre!!!!
Chystáš kromě zmíněného EPčka pro Innerground Records v současné době nějaké další skladby?
Teď se soustředím hlavně na své EPčko, o kterém jsme se už bavili, ale mám také track na novém EPčku s názvem „Bridges“ od FDho. To vyjde v nejbližší době u CIA Records, takže se na to určitě podívejte. Mám také jednu skladbu na novém L-Sideově albu u V Recordings, a také pár dalších skladeb je na cestě.
Nedávno jsi vystupovala v České republice spolu s Philthem na party Liquid Flights. Jak se ti u nás hrálo?
Byla to naprosto úžasná noc, skvělá atmosféra a party! Na hraní v Crossu jsem čekala roky, a jsem moc ráda, že nás Runky s Philthem pozval. Navíc jsme měli skvělý čas! Vy prostě víte, jak udělat skvělou party a doufám, že se k vám zase brzy budu moct vrátit.
Znáš nějaké české producenty? Máš nějakého svého favorita, jehož skladba tě třeba zaujala?
Ano, mám třeba hodně ráda věci od Changing Faces. Je to Češka mám pravdu? Ona je jako Lenzman něžného pohlaví. Já osobně v ní vidím obrovský potenciál, dělá opravdu skvělou hudbu.
Těsně vedle, je od našich sousedů ze Slovenska, ale máš pravdu, dělá fakt skvělý tracky. Na drumandbassové scéně se pohybuje řada zpěvaček, sleduješ práci některých z nich?
Samozřejmě, snažím se je sledovat všechny a myslím, že každá z nich je naprosto úžasná. Je tu pro ně obrovský prostor, takže je velmi osvěžující vidět na scéně tolik zpěvaček. Je tu spousta mužských MCs, tak proč by to taky nemohlo dělat i tolik holek, že jo? Každá z nich má svůj vlastní jedinečný styl a tím už tak skvělou hudbu ještě více vyzdvihují. Velká poklona pro každou z nich!
Když se ohlédneš za svými doposud vydanými tracky, ze kterého z nich máš největší radost? Dokázala bys říct, který se ti povedl nejvíce?
Určitě je to „Desire“, na kterém jsem dělala se Skepticalem. Je to můj nejúspěšnější track a znamená pro mě fakt hodně. Navíc byl vydán na mém oblíbeném labelu Soul:r. Díky tomu je pro mě tak zvláštní, jelikož vydat track na tomto labelu byl vždycky můj sen. Je velmi smutné, že Marcus Intalex už s námi není. Jsem moc šťastná, že mám u jeho labelu Soul:r hned trojici skladeb.
Jaké máš plány na zbytek roku 2017? Chystáš nějaké zajímavé projekty?
V první řadě chystám EP pro Innerground, jak už jsem říkala. Jsem moc ráda, že konečně budu moci představit svůj vlastní projekt namísto toho, abych se pořád objevovala jen na featuringu. Zakládám také kapelu 7 Piece Live Drumandbass Band, na které se společně se mnou podílejí také Hugh Hardie, Lurch, Ben Soundscape a Octopi. Už dlouho jsem chtěla založit vlastní kapelu, takže je pro mě velmi vzrušující ji konečně mít. Děláme hlavně živé verze drumandbassových skladeb, ale také společně skládáme vlastní písně, kde experimentujeme se styly, jako jsou například jazz, soul, reggae nebo funky.
To zní dost zajímavě. Blížíme se ke konci našeho rozhovoru, takže co bys vzkázala našim čtenářům na závěr?
Díky moc, že jste si našli čas, a přečetli tento rozhovor až do konce. Děkuju za Vaši podporu a doufám, že se brzy uvidíme někde v klubu na akci! Miluju vás!!!
Já ti moc děkuju, že sis udělala čas na tento rozhovor a do budoucna ti přeji spoustu dalších úspěchů ve tvé hudební kariéře!
Já moc děkuju za rozhovor a nápodobně!
Ptal se Stanjah v červnu 2017.
Collette Warren na internetu:
