„Frýdek, tak 3deck.“ [C.phone & Wenia]
Tazzmania je spíš menším klubíkem nedaleko frýdecko místeckého Tesca. Malá kapacita je za prvé svazující a za druhé výhodou. Za prvé v Tazzmanii nemůžete dělat akci s opravdu velkou předpokládanou návštěvností, naopak pokud přijde „jen“ padesát lidí, na place už to pořádně vře, případně řve. A s takovým záměrem byl klub vybudován. Návštěvnost totiž nebývá nijak závratná a vůbec nejvíc lidí přijde na psy-trance. Tolik slovo Hanyzovo.
Jediným problémem pátečního večera byl fakt, že o i padesátce platících návštěvníků jsme si mohli všichni nechat jen zdát. Kolem dvanácté noční a jedné ranní jsou stabilními „obyvateli“ tanečního parketu tři chlapci s vypracovanou figurou, v černých kalhotách a bílém upnutém tričku s velkým nápisem Vagabond. Se Zebrunkou sedíme v křesle u nějaké tyče z „Go-Go Show“ a sklesle hledíme před sebe. Kdyby aspoň místo předvádění toho, že všichni tři „jsou go-go“ trochu tančili…
Krom Philipa hraje ještě Buback, Lucky, Reverb [z desek, přesto nechybí Falconův remix Direct Stepu], neplánovaně Tedd a kdosi místní. Osobně se mi zdají sety hodně podobné, vystavěné ze stylově příbuzných tracků. Nejlepší je bezkonkurenčně Philip, který má k dispozici tři gramce kombinuje hardstep s technem, breakbeatem a hiphopem a dokonce i zdařile scratchuje. Když se ale druhý den zmiňuju, že se mi scratche líbily, myslí si, že si dělám srandu.
„Elvis, i kdybys ty desky jenom pouštěl, byl by to masakr.“ [unknown ;o)]
Druhou noc je na řadě Jablunkov a jeho Rockafe. Ibogaine hraje jako první a rovnou i s Junkettem. Oba pěkně od podlahy. Potěšující je, že zvuk Junkettových tracků je srovnatelný se zvukem Ibogainových desek. Několikrát dokonce musím přerušit zuřivé smskování do Olomouce, abych se ujistil, že to je opravdu cédéčko. Asi po hodince a půl už si roztancovávané Rockafe bere na starost Elvis. Nepřekvapuje mě, že i v Jablunkově má své fanoušky. Po jak jinak než povedeném setu mu jeden z nejroztančenější klučinů [s píšťalkou v puse] vyjadřuje slova chvály.
Ze Sayka nadšení z hraní přímo tryská, tak jako vždy. Předvádí taky divácky nejvděčnější DJing. Nepostojí, gestikuluje rukama a hraje si s crossfaderem. Druhou polovinu jeho setu si zase dávám z backstage [ono backstage je dost relativní pojem], když se kdosi protáhne kolem Sayaka a s úsměvem mě začne fotit. Není to Zebra ale nějaký neznámý chlapík, tak ho gestem posílám někam. Jenže on se jen usměje a fotí dál. Nasazuju kapucu a utíkám se skrčit za Philipa. Chlapík se ztrácí a Philip situaci komentuje slovy: „Za mě se neschovávej, voe.“ Tak teda ne, ale musím se ještě zeptat na deejays.cz, jestli fotografa nezaplatili ;o)
Philip tentokrát točí jen na dvou gramcích [třetí by se
nevešel] a vzhledem k očekáváním to je trochu nuda. Člověk se koukne na
dreddy a těší se na kouzlení ze tří. Holt Střapáč na dvou je sice
dobrý,ale chybí mu to nadšení. Méně kombinuje styly a neprovádí skoro
žádné vylomeniny. Procházím se kolem a napadá mě, že je fakt škoda
zabookovat si Philipa a nedat mu jeden gramec navíc. Tak snad příště!
HARD WAVES OF DRUM.N.BASS
Philip TBC / Reverb / Buback / Lucky / Tedd
@ Tazzmania – Frýdek Místek // 31.ledna 2oo3
SLIM SLAM DRUM
Philip TBC / Sayko / Elvis / Junkett vs. Ibogain
@ Rockafe – Jablunkov // 1.února 2oo3