INTERVIEW // RENNIE PILGREM

Není pravděpodobně nikdo, kdo by udělal pro breakbeatovou scénu tolik jako Rennie Pilgrem. Ohodnocení v nejprestižnější celosvětové anketě Breakspoll jako „King of the breaks“ (2001) a „Nejcenější osoba breakbeatové scény“ (2002) mluví samo za sebe. Skvělé je, že my máme možnost vidět Rennieho už tento pátek (7.3) v pražském Abatonu v rámci Breakbeat Conference. Tenhle rozhovor, který jsme udělali společně se SAKUem je trochu staršího data a původně dělaný pro jeden nejmenovaný časopis o taneční scéně, omluvte tedy prosím trochu obecnější pojetí..


4. 3. 2003, publikoval redakce

Matrix je tu zasTvůj label TCR (Thursday Club Records) je jedním z nejpilnějších na breakbeatové scéně – nedávno oslavil 50. singl. Předpokládali jste takový vývoj?
V posledních letech jsme skutečně vydávali nové věci velmi často. Překvapilo mě, ale jsem pyšný na to, že jsme asi ten nejplodnější label ve světě breaku.

TCR vznikl zhruba v době bigbeatového boomu, v době funky ala Fatboy Slim, Freestylers atd., byla to reakce na úspěch breaku nebo naopak protipól tehdejšímu funky stylu?
Poprvé jsem se zamiloval do breakbeatu, když mi ho DJ Ellis Dee hrál jako nový směr v house music někdy v roce 1990. Vždycky to bylo o funky rytmech s mnoha různými druhy hudby navrch. TCR vznikl před bigbeatem (1993). Některé nahrávky jím byly ovlivněné, ale jen do doby, než se z něj stal kýč.

Vybíráš tracky, které na TCR vyjdou osobně nebo má label nějakou celkovou strategii?
Vybírám je sám, ale lidi, kteří se mnou v TCR pracují, mají na výběr vliv a v minulosti objevili skvělý nový materiál. Strategie mého labelu je v podstatě jednoduchá: „Je to velmi dobré? Je to originální? Dá se na aspoň jeden z tracků na tomhle vinylu tancovat?“

Můžeme se v budoucnu těšit na nějaké úplně nové zajímavé objevy? Chodí do TCR nějaká dema a posloucháš je? Má neznámý nadšenec šanci, že by mu u vás vyšla deska nebo už máte tolik materiálu, že ho nestačíte vydávat?
Na nový materiál se vždycky místo najde. Hrozně rád vydávám materiál nových lidí. Bohužel hodně věcí, které nám lidi posílají, je příliš ovlivněno tím, co se právě hraje. Lidi by měli být odvážnější a muziku dělat podle sebe, aby vynikla. Samozřejmě máme celý seznam hudebníků a chceme jim pomoci v kariéře tím, že vydáváme jejich muziku. Ale politika labelu je „Je to dobré?“, ne „Je to nějaké známé jméno?“

Přechází v Anglii breaková scéna z undergroundu na hlavní stages, nebo je to stále spíše okrajový styl? Pokud ano, myslíš, že teď velmi populární 2-step, který se v současnosti s breakbeatem hodně mísí, tomu napomohl?
Myslím, že 2step určitě pomohl rozšířit breaky mezi širším publikem. Já sám mám sublabel „Unreal“, abych mohl vydávat více materiálu jako breakstep. Teď mě ale 2step moc nebaví. Před rokem jsem si myslel, že je dost zajímavý, ale teď slyším skoro samé kopie „Zinca“. Myslím, že ta scéna je trochu jako Drum N Bass, kde jeden producent udělá něco originálního a sto dalších ho kopíruje.

Co si myslíš o rozdělování breakbeatu do podstylů, jako breakstep, progressive, nu school atd. Existují podle tebe nějaké definice, nebo je ti to jedno?
Vždycky budou existovat podstyly, zvlášť v Británii. Ve vymýšlení nových názvů pro styly taneční muziky fakt vedeme. Myslím, že definice skutečně existují, ale v podstatě na nich nezáleží. Na breaku je skvělé, že do jednoho žánru se vejde hodně různých stylů. V jednom setu je člověk může zahrát všechny a lidem se to bude celé líbit.

Myslíš že breakbeatu a i jiným stylům prospíva popularizace a tím i částečná komercionalizace jako TV reklamy a psaní tracků a dělání remixů třeba pro NSYNC (v době vzniku tohohle rozhovoru vyšel právě breakbeatový remix NSYNC od Terminalhead a docela hodně se o tom mluvilo .. )?
Vždycky existuje nebezpečí, že z breaku, jako třeba z „ravu“ se zase stane sprosté slovo. Může se to stát, pokud se mu bude věnovat příliš pozornosti a ten „špatný“ druh producentů, kteří jen imitují cokoli je populární, začnou chrlit komerční odpad. Taky si ale myslím, že čím víc lidí ho uslyší, tím líp. Existuje populární house, ale taky pořád undergroundový house. Myslím, že break bude trochu jako Drum N Bass, tzn. že bude v pohodě existovat bez velké pozornosti médií. Co se týče NSYNC, myslím, že to je spíš o penězích než o muzice.

Udělal bys remix pro skupinu jako NSYNC nebo podobnou šílenou popovou partu (..homopopband)? A co doposud bylo pro tebe nejzajímavějši remixovat?
Jen kdyby se mi ten track fakt líbil. Nezajímá mě, kdo ten track udělal, ale jen jestli je dobrý. Koupil bych nahrávku Cliffa Richarda, kdybych si myslel, že je skvělá. Nejzajímavější projekt, na kterém právě pracuju, je „neoficiální“ remix/remake reggae skladby „Now That We’ve Found Love” od Third World. Děláme na tom s Chrisem Carterem. S BLIMem jsme právě dokončili remix „Stars and Heroes“ od Luka Slatera pro Mute.

A zase ten Moby ;)

Kdo je Tvůj nejoblíbenější hudebník? S kým nejradši spolupracuješ?
Hrozně mě bavila práce s Arthurem Bakerem, BLIMem, Meat Katiem a Uberzone. A můj nejoblíbenější hudebník by asi byl Miles Davis/začínající Prince/začínající Stevie Wonder.

Jsi spokojený s tim jak se ti podařilo zkompilovat a namíchat Tribalizm?
Ano, moc se mi to líbí. Myslím, že to je dokladem toho, jak se muzika na labelu vyvíjela a jak je přístupnější. Co se týče mixování, jsem spokojený s tím, že jsem kombinoval to pravé djské mixování a počítačovou techniku v post-produkci. Podařilo se spojit živou atmosféru se strojovou dokonalostí.

Je něco, co bys poradil začínajícím djům a producentům?
Ano – dělejte vlastní věci. „Nenapodobujte, buďte originální,“ jak se zpívá v té písničce. Když jsem poprvé začal vydávat breaky, nikoho to nezajímalo. Když jsem poprvé vydal Electro, distributor řekl, "Co mám s touhle sračkou sakra dělat?“ Teď je break světovou scénou. Pokud jste začínající DJ, začněte svou vlastní klubovou noc a prosazujte hudbu, která se vám líbí. Přesně takhle jsem začínal já, Adam Freeland a Tayo, když jsme měli vlastní noc „Friction“. Když se ta muzika bude lidem líbit, přijdou příště zase. Máte větší šanci dostávat hraní jako DJ, když vydáváte svou vlastní muziku. Udělejte něco svěžího. Nahrajte to na cédéčko a vyzkoušejte to v klubu nebo se dohodněte s nějakým Djem, kterého znáte, aby to vyzkoušel on. Všímejte si, jakou vaše věc vyvolá reakci, srovnejte ji s klubovým trackem, o kterém víte, že „funguje“ fakt dobře. Pokud si myslíte, že je to skvělý track, ale ostatní labely si tak jisté nejsou, vydejte ho sami. Když bude fakt dobrý, Djové ho budou rádi hrát, ať jste kdokoli. Neurážejte se a nenechte se odradit, když labely nebudou reagovat. Nám posílají lidi tolik materiálu, že si ho všechen nemůžeme pořádně poslechnout. Určitě mi utekla fantastická muzika, kterou mi někdo poslal, ale kterou jsem si nikdy neposlechl.

Byl jsi v Čechách? Zahrál by sis tu?
Ne, nikdy jsem u vás nebyl, ale moc bych chtěl přijet.

----------------

A to se mu splnilo … :) 7.března v Abatonu s Lee Coombsem, Ottomanem, Voitou, Philipem TBC, Cubikem, Dušanem only onem, Lanou a samozřejmě s námi všemi, co máme rádi breakbeat ..