Francouzi obstarali vrchol akce
Agentura LevelB minulý týden uspořádala pokračování klubové noci Break4Beats a není náhoda, že se tato i předešlé sešlosti odehrály právě ve Flédě. Tento brněnský klub, co se týče kategorie „velkokapacitní“, je jeden z nejlepších, ne-li nejlepší u nás, a tak kvalitní prostor, zvuk i line-up předpovídaly dobrou kalbu…
O půl deváté začínal Rootz a během jeho dvou a půl hodinové sady se klub začínal zaplňovat. Ku tanci i poslechu byl servírován celkem solidní projev reprezentanta nu break school. Žokej placek střídal různé formy breakbeatu – od nejměkčí až po nejtvrdší a tím zaručoval, že set navzdory dvou a půl hodinové délce nebyl nudný. Některé momenty ale vyzněly až příliš zbrkle. Před jedenáctou už bylo v zaplněném klubu cítit napětí, jelikož Frantíci byli ohlášeni už na 22:00 a kde nic, tu nic.
23:00. Konglomeria sound system. Acid Freaks & Beat El Jude. Break(4)Beat??? Protože jsem byl na této party poprvé, netušil jsem jak to chodí, ale v něco takového ve skrytu duše doufal. Ragga intro postupně se zvrhávající do junglu ravin kru jakoby nestačilo tak kluci přitvrdili – Dainjah přitom dokonale vystihla tuto fázi setu. Bezchybný, technicky vyzrálý sound se zatím nesl ve znamení pestrosti – ragga, ragga jungle, jungle [klidně i staré fláky kolem roku ´95], intelligent drumn_bass, občas něco tvrdšího, ale pořád to nestačilo…
Squash [Bad Company RMX], řev, ruce nad hlavou a samozřejmě rewiiiiiiiiiiyyynd, dacani! Patnáct minut po dvanácté se to takhle zvrhlo a v podobném duchu pokračovalo do jedné. Ještě proběhl třeba Champion Sound, Southmanz [rewound], Pacman RMX nebo Nitrous [Dilliňák rmx]. K Francouzům nutno dodat, že obstarali vrchol celé akce.
V jednu nastupovali před rozcvičený dav headlineři Sketch&Code. Na nic
nečekali a rozhodli se všechno rozsekat hned od začátku. Stačilo zavřít
oči a seděl jsem ve středu na Kafé [Coffee Shop ;o) pozn. Bartias]
poslouchajíc Elvise. Celkem mě překvapilo, že Angláni přišli
i s tech_stepem a projevem rychle + zběsile, který ovšem některé
návštěvníky odradil a parket začal řídnout. Samotnému výkonu se ale
nedá nic vytknout, právě naopak, lidem v Brně to prostě nesedlo.
Je mi líto, že jsem si jako Matez a Ostravák už nemohl poslechnout Mateza Ostraváka v Brně a následně Sukiho, na kterého jsem měl taky zálusk, ale Slim Slam Drum byl taky v klidu. Od jedné měl z pochopitelných důvodů úspěch taky chill-out-většinou raggae a ethno breaky opět v podání Konglomeri [Gnina, Love Corner Sound, MC Reefah] a pozornosti neušla ani čajovna s dalším mini stagem.
Main stage měl, jak je tomu ve Flédě zvykem, skvělou projekci v podání HUCOTu, od které bylo někdy těžké oči odlepit. Jediné co mi chybělo byl pořádný MC, jak tomu bývá ovšem všude. Doufám, že už brzo někomu z větších drumn_bass promotérů bude stát zato dovézt Anglána, ať většina lidí i část našich MCs pochopí co je to Master of Ceremony. Mo´ MCs, mo´ fire!
text dPlum
foto Martin Cviček