Andy C: „Kurva! Pusť to ještě jednou, to je drsné!“
Ťuky, ťuk… Kdo je? Jeff Langton a Dan „Spar“ Sparham. Chlapíci,
kterým jinak slušní lidé říkají Moving Fusion, se znají už léta.
Pohádku o šíleném raveovém království se skotačícími (dnes) veterány
drum´n´bassové scény dobře znáte, tak ji rovnou přeskočíme a zastavíme
se až ve škole. Právě tam narazili Moving Fusion na Shimona. Tak
schválně, co se vám rýmuje se slovem Shimon? Matouš. No jasně, a ještě
něco? Někdo? Napovím: Bodyrock. No? Tak přece. Ano, Andy C a label
RAM records. A to je v podstatě všechno.
Když se s ním Moving Fusion seznámili, byl už Shimon stálým
inventářem Andyho, potažmo Anthonyho katalogu. A právě Shimon naší
dvojici navrhl, aby taky zkusila štěstí, pořídila si studio a napsala pár
skladeb. Tu první vydali ještě jako Outta Dynamics u Troubble on Vinyl a
teprve pak je zastihl skutečný průlom. „Sešli jsme se s Andym C,“
vykládá Spar, „abychom mu přehráli pár našich skladeb. Nejdříve nic
zvláštního, jen nějaké drobnosti, se kterými jsme experimentovali. Měli
jsme pocit, že si myslí, že Moving Fusion mají potenciál, protože už
dřív se pořád ptal, co jsme udělali. Pár věcí se mu opravdu líbilo,
ale vždycky řekl něco jako: ´Jo, to je dobré, jenže…´ Za pár měsíců
jsme přinesli Turbulence. Pustili jsme ji, Andyho oči se rozšířily a on na
to: ´Kurva! Pusť to ještě jednou, to je drsné!´ Bylo nám jasné, že jsme
ho dostali.“
Prakticky hned na to putovala Turbulence na vinyly. Nejdříve jako
samostatný track (RAMM21) a později s Origin Unknown Sound in Motion
na B straně (RAMM26). DJs byli nadšení, fanoušci byli nadšení,
z Turbulence se stala hitovka a z Moving Fusion hvězdy. Psal se rok ´98 a po
Turbulence následovaly další hity (Thunderball, Atlatnis nebo
Sexdrive a The Beginning ze stejnojmenného EP…), které
potvrdily pozici Moving Fusion na scéně. Můžeme samozřejmě mluvit o
„charakteristickém zvuku Moving Fusion“, ale pokud to bude v jejich
přítomnosti, setkáme se spíš s nepochopením.
Spar k tomu říká: „Lidé opravdu o našem ´charakteristickém zvuku´
často mluví, ale já vlastně nikdy nevím, o co se jedná. V našich
skladbách je určitě příběh a myslím, že se ten příběh snažíme
rozvíjet podobně jako se to dělá u filmu. Je tam intro, pak to trochu
rozjedeš, pak trochu uklidníš a najednou je z toho masakr. Akční scéna a
bouchačky střílí.“ Něco na té Mary je. A možná vás teď ani
nepřekvapí, když napíšu, že Jeff i Spar jsou oba velkými filmovými
fanoušky, kteří preferují starší horory a sci-fi jako Return of the Living
Dead (Návrat živé smrti), Dolls (Panenky), Maniac Cop, Terminator, JFK (ok,
to není moc k tématu, ale hlavně Jeffa tyhle konspirace baví stejně jako
Fargo nebo Pulp Fiction), Exterminator a Tremors (Chvění). Což je mimochodem
oblíbené sci-fi hororové béčko i autora tohoto profilu (a řeknu vám, to
je něco ten pocit).
Ale zpět k „charakteristickému zvuku“ Moving Fusion, který vlastně
nemají (samozřejmě, že mají, od toho jsou novináři, aby je
přesvědčili). Často používají kytary, nevyhýbají se ani jiným
klasickým nástrojům (v Lazy Bones uslyšíte trumpetu) a podle jejich
vlastních slov je pro ně nejdůležitější, aby měla skladba „váhu“.
„Správná skladba musí mít tyhle detaily, které lidem zůstanou
v hlavě – takový zvuk, takovou basu, break nebo melodii. Vždycky je to
jiné, ale podle mě skladba, která nemá „váhu“, je skladba o ničem,“
prohlašuje Spar.
Už asi tušíte, co můžete očekávat. Já mám třeba tušení, že se
nám to bude líbit. Před časem vydali Moving Fusion album ´Start of
Something´ (ať žije Star Sign!) a, jako každý, mají hodně práce
s novými a novými hity. V případě Moving Fusion má proces zamykání se
ve studiu ještě jednu důležitou výhodu. „Jsme posedlí psaním hudby.
Potřebujeme být pořád ve studiu, protože máme v hlavě spoustu nápadů.
A kdybychom je nerealizovali, mohli bychom je prostě zapomenout.“ Moving
Fusion slibují, že to nejlepší teprve přijde.
www.ramrecords.co.uk
text Radim Bartík | foto archiv | ShadowBox 20.září 2003