Brno je zlatá loď, za děvčaty z Flédy choď! A nezapomeň zase zajít na infekční ;)))
Zastávka Hrnčířská byla posledním kontaktem s čerstvým vzduchem a běžným denním ruchem (jejda zase ty rýmy :)). Fléda na mě hned od začátku působila velice příjemným dojmem. Pěkně jsem si to prošmejdil od nejdůležitějšího baru přes jemnými rytmy tepoucí chillout až po hlavní stage, kde nedočkavé a zábavychtivé chlapce a slečny roztancovávali první DJs a bandička z Vysočiny Čerstway vzduch. Vysočina nemusí znamenat jen salám…
Musím uznat, že mě zaujali nejen krásnou flétnistkou, ale i předvedenou produkcí. Zanechal jsem potloukání se k baru a zpět nebo zeleného vysedávání v Chilli a šel se nechat nabít energií. Pro vyznavače živých muzikantů to muselo být opravdu skvělé vystoupení, pro ty, kteří se nemohli dočkat mnohem drsnějších záležitostí, po chvíli poněkud pomalé a opakující se. Možná slečna zpěvačka by si příště zasloužila lépe nazvučit. To abychom její, myslím, příjemný hlas lépe slyšeli.
Jeee to je pěkné raggaeee… Jo, jo to můžu… Co mi to neseš?
Vodku? A jaaj… :)
Fléda se před půlnocí velice slušně zaplnila, možná bych měl říct až moc… Cesta k baru byla čím dál tím obtížnější. Mohli jste se umávat, než si vás někdo všimnul. Slečna sklenky myjící je neústupná (neberu objednávky) a tak musíte nasadit ženskou, která koketně zajódluje na barmana. Ten má hned sluch jako sousedovic jezevčík a se stejně vypláznutým jazykem chvátá milou slečnu obsloužit. :)
Vedle baru znělo moc příjemné raggae, které již odpadlé znovu zvedlo, takže stačilo hlesnout „Kua, já jdu kalit,“ a prostě se šlo. K slyšení totiž bylo nejen takovéto plážovo-kokosové houpavé „regéčko“ ale i hooodně nakopávací – hopsací kusy, které prostě člověka zvedly k další akci na hlavní stage.
Tam se mezitím za gramofony postavil Sayko, jihomoravský atašé Dvoiky.troiky, který ale svým setem rozhodně nepůsobil diplomatickým dojmem. Tak, jak jsem ho již párkrát zažil, bez slitování, bez zajatců, ničil již pořádně rozjetý dav nekompromisními tracky. Většině lidí nezbývalo nic jiného, než zvednout ruce a pořádně si zakřičet… Kdo zastihl Sayka, musel být spokojen.
Kacci, mě bolí nohyyyy… Mě takyyyy, ale když on ten Touchwood tak šíleně hraje…to nejde zastavit… Prodloužená DnB extáze, to bylo vystoupení Touchwooda. Někdy až moc drsně nutil lidi k vydání se z posledního, docela dlouhý (ale ne nudný!) set nebral konce a když už se zdálo, že obě strany mají dost, tak si tam mistr šoupne Bad Company : Torpedo a vytvoří impuls, který i beznadějné mátohy znovu probudí a vrátí je tam, kde je jim nejlíp. Do stavů s rukama nad hlavou a s řevem džungle nesoucího se z hrdel stovek spokojených návštěvníků.
Pan Blulajta toto smrtelné dílo, alespoň z mého pohledu, ukončil. Opravdu poslední kapky energie opustili mé tělo a já se nerad loučil s Flédou, s opět výborným Brnem, s přáteli…Děkuju za tento opravdu povedený Brněnský Slim Slam. ;))
text Pueblo foto Pueblo ShadowBox 21.10.2003