Morning Light
Jak jinak začít album Concord Dawn. S touto plackou na Timeless se zažrali do podvědomí každého, kdo má s lámanými beaty co do činění. Pro nezasvěcené: Vycházející slunce šimrá spící oceán a budí ho ze špatného snu, pomáhá mu atmosférický vokodér „Please don't cry in the morning light“ a analogové štěbetání. Voda v moři nevydrží tento nápor a zvedá své vlny. Syntetická basa způsobuje bouři, která by potopila všechny Titaniky a utopila všechny Leonardy…
Tonite
Skladbu si můžete užít i na Quad 2 EP (na labelu Chanel). Podle úvodního rifu a šeptání „Tonite“ byste možná čekali odlehčenou trance'n'bass tancovačku. Následuje však výbavička, která udává směr pěkně k podlaze. Buben a basa se však chovají decentně a nenásilně a přesně vystihnou, kdy ustoupit do pozadí a přenechat hlavní roli intenzivním, zvonícím činelům a ploše s tranceovým nádechem. Každopádně – nic extra. Jdeme dál…
Get Ready (featuring Scribe)
Mám pocit, že vměstnat na album něco málo hip-hop funky atmosféry spoluprácí s MCs, je už jakýmsi trendem. Nevyhnuli se mu ani Concord Dawn. V první takto koncipované skladbě ze sebe MC Scribe sype, co může a neodpočine si v žádném taktu. Kromě Dillinjovského pojetí základních stavebních kamenů se v tracku střídá vtipný klavírek a nakažlivý, až lehce disharmonický rif.
Ninja
Ninja bojuje s nasazením a tahá z rukávu jedno eso za druhým. Nejdříve nás hypnotizuje tajemným, místy až scifi intrem, pak už ukazuje svůj um – skáče z místa na místo, až to hlava nepobírá. Ninja kope a kouše… To vše za úřadování elektrického rifu, jehož náboj by odrovnal všechny elektro měřiče. Hravá a přímo k hopsání stvořená výživná lahůdka nemůže urazit.
Raining Blood
Heavy metalové šílenství, které si našlo místo na jubilejním 50. Renegade Hardwaru (Paranoia EP), jste nemohli zmeškat. Někomu by z této jízdy mohlo i hrábnout, někdo ale bez Slayera (jak se této pecce taky přezdívá) nedá na party ani ránu. Co tedy vyráží dech všem, kdo s ní přijdou do styku? Coby!? Spojení Concord Dawn a heavy metalu! To jako odpověď snad stačí. A jestli ne, přesvědčete se sami – nebude kam utéct!
Don't Tell Me (featuring Tiki Taane)
Vzhledem k provařenosti Morning Light a Raining Blood má tento opus největší ambice stát se the best trackem desky. Do klasického Concord Dawnovského začátku nastoupí velmi osobitý projev zpěváka Tikiho, kterým dává najevo, že si na něj nikdo nepřijde („Don't tell me what to do and who the fuck are you…“ – znáte z reklamy :o)) Tikiho ostrostí však příběh nekončí. Tady už je Dillinja hodně malý štěně! Jízdu navíc vygraduje hned zpočátku scratch a nečekaný zvrat. Absolutní ždímačka!
Aurora
Tento originální kvítek vyšel už více než před rokem na Air EP u Renegade Hardware a John B si ho zařadil na trance'n'bass. Nečeká vás ani planeta plná rozkvetlých leknínů ani zoufalství z atmosférických poruch. Skvěle šlapající track není nikterak pestrý ani nápaditý, vlastně jede neustále v jedné vesmírné dráze pro mezihvězdná koňská spřežení. V setech si ale své místo našel a jeho přítomnost na albu je určitě zasloužená.
Horror Show
Hodně ztřeštěná a prolámaná věc se samply, které více než duchy z hororového béčka připomínají pískot konvice s vodou na kafe, nijak nevyčnívá. Kafe je to sice silné, ale na druhou stranu to není ten správný šálek kávy pro každého (nebo jak se to říká). K poslechu příliš drastické, a na parket máme stovky dalších adeptů. Nechci tím ale track nijak degradovat. Určitě mu dejte šanci i pokud radši kafčo instantní…
Let It Go
Další tahoun, jehož předností je počáteční jednoduchost, emocionální část interpretovaná bezvýchodně znějícím ženským vokálem „Let It Go“ a poté mrazivá basa, bezkonkurenční, zfiltrovaná tak, aby se dostala nejen pod kůži, ale až do morku kosti. K tomu přičtěme doprovodné vybrnkávání, úžasné bicí a perkuse a máme dohromady cestu vesmírem, skvěle kontrastující s pojetím mimozemských iluzí od mistrů tohoto oboru – pánů Stakka + Skynet.
Scimilar
Další variace na amenové šílenství Technical Itchovské školy s plazícím se slizem Dylanových vetřelců, je na poslech poměrně složitá, pro někoho možná až ubíjející záležitost. Zmíněné interprety pouze evokuje, obsahuje spoustu dalších nápadů a není žádným plagiátem. I když nijak neuchvátí, chválím Concord Dawn za další originální odklon od zavedených skládaček z prvoplánových linek.
Zulu (featuring Optiv)
Red Light 004 žeru stejně jako každý koláček, který nechá upéct Herr OPTIV. Výrazný dancefloorový track stojí na lehké a nerušivé příchuti atmošky Cause 4 Concern, hlavně co se basy a perkusí týče a stylově není daleko kyanidové kapsli Scorched Earth (Cyanide006). Systematické vrzání a skřípání pak dotváří obraz, jaký se vám naskytne při průletu rozžhaveným jícnem sopky. Není lepší alternativa pro řezníky, kteří potřebují do svých setů nové koření ke Kemalovi či Black Sun Empire.
