INTERVIEW // MINDMAP

Slovenští mindMap nahráli ambientní album ´Plochy´, a protože jim ho nechtěl nikdo vydat ani doma ani u nás, nechali to na zahraničí. Jistě, zjednodušujeme, ale album ´Plochy´ se na podzim objevilo pod ochrannými křídly italského labelu AFE records a trio, které tvoří Emil, Igor a zpěvačka Dada, dnes tvrdí, že šanci dostat svou muziku ven má každý.


3. 12. 2003, publikoval bartias

Situace kolem mindMap

Jak dlouho mindMap existují a s jakými ambicemi projekt vznikl?
Jako mindMap existujeme od roku 2000. Předtím jsme tvořili samostatně, ale jen pro vlastní potěšení. Prvotní snahou bylo spojení dvou rozdílných pohledů na ambientní hudbu. Na jedné straně elektronický ambient / downtempo a na straně druhé dark ambient a industrial.  Zpočátku jsme dělali čistou elektroniku, dnes využíváme i vokál, flétny nebo kytaru.
Igor: Mojí tajnou ambicí byla kompilace ´One Step Behind the Sound´. Podařilo se!

Vaše debutové album vyšlo u italského labelu AFE Records. Mohlo by vám to pomoct prorazit za hranicemi?
To hodně závisí na tom, co myslíš tím „prorazit za hranicemi“. Pokud to, že se budeme objevovat v zahraničí na kompilacích, případně, že by nám v zahraničí vyšly další alba, tak takové šance tady jsou. Ale ty má podle nás každý. Jde jen o to dostat hudbu k správnPřed pikolou, za pikolou nikdo nesmí stát...ým lidem. V současnosti venku funguje tolik labelů, že při kvalitní produkci je možnost uspět u některého z nich opravdu velká. Druhá věc jsou ale live-acty. Ty už si vyžadují krom dobré produkce a dobrých vystoupení i dobrý booking nebo management, který by se o tyto záležitosti staral.

Můžete se na takový booking spolehnout nebo musíte zařizovat všechno na vlastní pěst?
Přibližně měsíc jsme členy Naada Sound Komplexu, který nám i předtím se zabezpečením live-actů dost pomáhal. Krom chilloutových DJs jsou tam taky Ear Drum Kru. S prací Naada Sound Komplexu jsme moc spokojení, skoro by se dalo říci, že je toho hraní někdy až příliš…

Máte signály, že pokud budou ´_Plochy_´ úspěšné, můžete počítat s další podporou od AFE records?
AFE records plánují vydat ´_Plochy_´ znovu, tentokrát v podobě alba remixů od různých interpretů z AFE. Pravděpodobně přispěje i někdo ze Slovenska. Už se na to moc těšíme.     

Prý chcete co nejdříve vydat vynil…
Igor: Samozřejmě. Mohli by nás hrát DJs v chilloutech. Ale je to finančně dost náročná záležitost. 
Emil: Navíc, já sbírám sedmi palcové desky a rád bych si svoji hudbu vyměňoval s lidmi z různých zemí.

Hrajete nebo chcete hrát jako DJs?
Igor: Já ne. Život DJe je náročný na cestovaní a nedostatek spánku a já nerad cestuju a rád spím.
Emil: Mě by to i lákalo, ale neměl bych na DJing čas.

Je to tak, že scéna, na které se pohybujete, je otevřenější vynilům než klasickým albům na CD?
CD má velký význam. V rámci elektroniky v ambientu asi největší. Na druhé straně scéna elektronické hudby je založená na vinylech. DJs mají přehled a přes ně se může hudba spíš dostat k posluchačům, protože CD si už dnes kupuje málokdo.

Hodně lidí si ale hudbu stahuje z inetu. Napadlo vás, umístit na web některé skladby kompletní?
Na stránkách našeho labelu (www.aferecords.com) jsou ke stáhnutí čtyři kompletní skladby z alba. Jsme pro systém „try & buy”. Každý si tak může na inetu zdarma poslechnout ukázky naší tvorby a v případě zájmu si koupit CD. Přece jen jsme rádi, když se nám aspoň část investic vrátí. V Americe se neočekávaně osvědčil i systém stahování mp3 za poplatek. Uvidíme, co přinese budoucnost.

V rozhovorech působíte poměrně ,,nekompromisním“ dojmem. Za žádnou cenu nechcete ustoupit z vámi zvolené cesty. To znamená, nechcete své skladby nahrávat tak, aby byli aspoň trochu přístupnější širokému publiku, rádiím… Je to správné?
Podle někoho jsme málo experimentální, jiným se zdáme málo „písničkový“. Proto nás při skládání vůbec  nezajímá , pro koho by naše skladby měly být. Kdybychom se začali přizpůsobovat kritice, nebyli bychom to už my.

Jak vypadá současná slovenská ambient – downtempová scéna?
Je maličká, ale to jí na kvalitě neubírá. Na parties se vedle techna, nebo drum´n´bassu objevuje čím dál častěji i chill-out, což nás jen těší. Jsme taky překvapení kvalitou některých projektů, které jsou často úplně neznámé. Interpreti okolo Deadred recods jako Abuse, Eau de Toilette, Alex Svaensson jsou velmi zajímaví. Dokonce na Slovensku existuje i výborný click´n´cuts v podaní Barbara Idijot. Dobré projekty se určitě najdou všude.

Má tenhle hudební styl v tak malém státě, jakým je Slovensko, šanci udržet se a dále se rozvíjet?
Určitě. Jaga Jazzist prodali v Norsku tisíce alb a to má Norsko méně obyvatel. Takových zemí je víc – Island, Finsko…

Živé hraní – live acty jsou pro představení mindMap velmi důležité. Koncertujete často? Jste s počtem koncertů spokojeni?
S počtem ano, s kvalitou ne. Promotéři často ani nevědí, co je třeba k živému hraní. Proto máme často problémy s ozvučením fléten nebo vokálu. Vetšinou od nás čekají, že si aparát rozložíme někde u DJe a že začneme hrát ještě během jeho setu, bez nazvučení, bez odposlechů…      

Pobavila mě hláška v jednom z rozhovorů: neplánujete brutální úspěch, jinými slovy, Emil nemá dost schodů na to, aby tam mohly spát fanynky. Nějaké reakce na album ale máte, ne?
Dost nás překvapila pozitivní reakce lidí, kteří běžně elektroniku neposlouchají. Hodně lidí ani neví, že něco takového existuje, čemuž by pomohla lepší publicita…  V „uměleckých“ časopisech nám zas vyčítají málo originality. Nejlepší odezvou je účast na dvou kompilacích. V Česku na ´One Step Behind the Sound IV´. a v Belgii na ´Elegy V´.     

Jak se na vás dívají kolegové ze scény?
To je otázka spíš pro ně. Spolupracujeme, často si vyměňujeme dema…

Vaše hudba je vystavěna hodně na aranžích. Místy album působí dokonce jako soundtrack, nejspíše k nějakému sci-fi filmu. Záměr nebo náhoda?
Záměr to nebyl. Jak vyplývá z názvu alba, rádi používáme zvukové plochy a stringy, které navozují takový dojem. Příště už to bude něco jiného.

Přesto, máte rádi filmy? Třeba Blade Runnera?
Igor:  Mám rád filmy s tajemnou atmosférou, například některé na motivy novel od Stephena Kinga.
Emil: Blade Runner je kultovní záležitost. Spolu s Tarkovského Solaris a Brazil asi nejkultovnější sci-fi vůbec.

Líbí se vám Future Sound of London a Igor poslouchá i drum´n´bass. Co říkáte na High Contrastův remix skladby Papua New Guinea?
Igor: Na drum´n´bass chodím docela často a  samply Future Sound of London jsem tam zaslechl víckrát. Drum´n´bass je životaschopný styl schopný obsáhnout v sobě všechno možné, od kytar až po trance… Konkrétně High Contrastův remix my ale připadá dost ,,happy" na to, jakou atmosféru má originál.

Napadlo tě někdy složit drum´n´bassovou skladbu? Nebo jsi už nějakou složil?
Igor: Možná bych jednou chtěl zkusit down-beat, ale přiznám se, že si netroufám na beaty. Složit kvalitní drum´n´bassový rytmus není vůbec jednoduché, to chce zkušenosti. A krom toho drum´n´bass hodně podléhá trendům, v naší hudbě máme předsi jen víc volnosti.

,,Jednej srdcem, ne hlavou.“ Tohle od vás můžeme často slyšet. Je to váš slogan? A co přesně tím myslíte?
Igor: Slogan? :-) Ne…
Dada: To je vzkaz pro některé producenty, kteří se víc zabývají technickou stránkou věci než hudební. Dokonalý zvuk nebo pěkný snare sám o sobě ještě nic neznamená…

www.mindmap.sk

text Radim Bartík foto Ján Šipöcz ShadowBox 3.12.2003