PROFIL // MICKEY FINN

Další legenda v Praze. Další klišé? Ne, tentokrát ne. Označení „Legenda“ k Mickeymu rozhodně patří. Jeden z těch real oldskoolerů, kteří začínali na přelomu osmdesátých a devadesátých let, spoluzakladatel jump-upu, majitel slavného labelu Urban Takeover a nepřeslechnutelný producent. Opravdu moc mě zajímá co předvede na Let It Roll v Abatonu. Profil pod nadpisem.


25. 2. 2004, publikoval KOOGI

Mickey Finn

Mickey Finn, stejně jako drtivá většina jeho současníků, začínal s DJingem koncem osmdesátých let u soundsystémů hrajících převážně acid-house. Na sklonku dekády začaly do house music stále více pronikat breakbeatové smyčky, což jej ovlivnilo natolik, že začal produkovat své vlastní tracky a stal se přímým spolutvůrcem britské hardcore scény. Již jeho první track „She's Breaking Up“ z roku 1990 byl trefou do černého – jednalo se o skvělý valivý breakbeat s hypnotickými klávesami, které se zarývají hluboko do mozku. 

Poté se dal dohromady s Aphroditem a Claudio Guissanim, kteří již nějakou dobu spolupracovali na projektu Urban Shakedown a v roce 1991 společně vydali jednu z nejklasičtějších junglových desek vůbec: „Some Justice“, která přesně vystihuje ducha tehdejší doby – pozitivní melodie, optimistický vokál „We live as one family…“ vysamplovaný od houseové divy CeCe Rogers, svištivá basa a to vše proložené ostrou breakbeatovou smyčkou z „Run's House“ od Run DMC. V roce 1992 pak následovala reedice „Some Justice“ (Concrete Jungle Mix), která mu definitivně otevřela cestu k nejširšímu publiku. V tomto roce začal také produkovat první remixy („Pac-Man“ pro Power-Pill, „Horn Track“ pro Tima Taylora aka Egyptian Empire). V roce 1993 si na chvíli odskočil k DeeJay records, kde vydal nahrávku „D-Pressed“, a pak nastala produkční pauza, kterou věnoval hlavně DJingu a občasným remixům.

V roce 1995 nastal velký návrat Urban Shakedown s jejich dalším (dnes již rovněž klasickým) trackem „Arsonist“, což byl v podstatě remix „Some Justice“ doprovázený výtečným ragga vokálem DBO Generala a řádně zahuštěnými ameny.

Následujícího roku pak s Aphroditem založili jeden z nejzásadnějších drum'n'bassových labelů vůbec – Urban Takeover. Již první release na tomto labelu, „Bad Ass“, se stala absolutní bombou, prostřednictvím které světu MickeyGavinem představili nový subžánr: jump-up drum'n'bass. Jump-up byl charakteristický jednoduchým beatem, který byl doprovázený o polovinu pomalejšími hip-hopovými samply a stoprocentně originální a nezapomenutelnou vesele se honící basou. To samozřejmě znamenalo absolutní bouři na tanečních parketech, které s nadšením přivítaly následující Mickeyho track (pod pseudonymem Natural Born Chillers v koprodukci se Special K) „Rock The Funky Beats“, ve kterém se objevily nezapomenutelné hlasové samply Chucka D. z Public Enemy. Na Urban Takeover pak od dvojice Aphrodite & Mickey Finn vyšly další klasické tracky jako „Bad Ass“ (Remix) nebo jump-upová předělávka „I Got 5 On It“ od amerických hip-hoperů Da Luniz. V jeho další tvorbě se pak věnoval především remixérské činnosti, mezi jinými je třeba zmínit především remixy na Blackstreet: „No Diggity“, Apollo 440: „Raw Power“, Moby: „Honey“ nebo Beastie Boys: „Body Movin'“.

V roce 2002 se vrací zpět na scénu, kdy spolu s dalším jungle veteránem L Doublem vydali na Urban Takeover pecku „When The Morning Comes“, která sampluje vokál z další chicagské houseové klasiky „Let Me Love You For Tonight“ (ex Kariya). K jeho houseovým kořenům se v tomtéž roce vrátil také v remixu (opět s L Doublem) „Ital's Theme“, což byl v originále jeden z prvních dub-house tracků z Chicaga konce osmdesátých let od projektu Ital Rockers. Kromě producentské a remixérské činnosti má Mickey Finn také na svědomí dva své vlastní record labely: Shakedown a Dramatix, na kterých od roku 2002 vycházejí skladby od pánů jako Rascal & Klone, Mulder nebo Jez-Q.

text:Let It Roll

publikoval KOOGI