„Hip-hop-funk-soul-a-drum’n’bass, všechno jedním slovem.”
Představte si, že vaše příjmení je
Reeves. Může to znamenat jen dvě věci. V prvním případě je vaše
křestní Keanu, nahrabali jste si na Matrixu miliony, všichni vás znají a
comicsoví fanoušci vám brzy zapálí barák, protože jste se kvůli své
nové roli odmítli nechat odbarvit na blond. V tom druhém je vaše křestní
Martin a jako Martina Reevse vás skoro nikdo nezná. Ale když pod pseudonymem
Krafty Kuts hrajete na závěr festivalu Field Day, šestnáct tisíc
lidí zpívá.
„Nemohl jsem tomu uvěřit,“ vzpomíná Krafty. „Hned vedle mě stál Justin Rushmore ze Soul Of Man, tak jsem mu řekl, že bych chtěl něco zkusit. Pustil jsem Ill Type Sound, nechal jsem hrát jen vokál ‘We got the groove, we got the sound…’ pak jsem hned ztlumil hlasitost a slyšel jsem, jak celý plac zpívá: ‘…we got the vibe to make you get down!’ Byl to fantastický pocit.“
Jako teenager dostal Krafty Kuts stereo, a tak se mohly zrodit první mixované kazety. Pod šikovnýma rukama vznikaly velmi zvláštní kakofonie zvuků, ale už tehdy podle svých slov Krafty věděl, že zbožňuje práci s něčí hudbou. V osmnácti dostal gramofony, které mu zajistily pozvolný vzestup popularity v místních klubech. Zlom ho zastihl v roce ’93, když Richie Rich zahrál jeden z Kraftyho remixů na rádiu Kiss FM.
„Pak jsem si otevřel record shop a skrz něj jsem se seznámil s breakovou komunitou.“ Mezi čerstvými známými byl i Fatboy Slim, který Kraftyho skladbu Latin Bounce postrčil nově vznikajícímu labelu Ministry Of Sound. A bylo to! Později Kraftymu vyšlo několik věcí u Finger Lickin’ Funk (sublabel Finger Lickin’), mezi nimi bylo i EP Ill Type Sound s už zmíněným stejnojmenným hitem. Coca Cola jej dokonce použila pro svou reklamní kampaň, což Kraftymu pravděpodobně přineslo několik měsíců bezstarostného hýření (tak jak to umí breakbeataři nejlépe, zeptejte se kohokoliv z trojice SAIKIEKAP).
„Jako DJ skládám všechny elementy breaků dohromady… Byl jsem seslán na Zem, abych bavil, psal hudbu a lidé díky mně byli šťastní,“ tvrdí Krafty. A podle toho také jedná. Jeho mixovaná kompilace ‘These Are The Breaks’ zachycuje třicet let historie funku, hip hopu a breakbeatu, přičemž svůj vlastní styl popisuje jako “hip-hop-funk-soul-drum’n’bass, všechno jedním slovem“. A debutové album? Taky má. Jmenuje se ‚Tricka Technology‘ a spolupracoval na něm hlavně s turntablistou A.Skillzem.
Člověk, který si vymýšlí jména jako Not Just Gigolos nebo Atari Playboys by mohl vědět něco o budoucnosti breaků, nemyslíte (měli byste se mnou souhlasit, jinak vám utrhnu chlupy v nose). „Budoucnost breaků? To je dobrá otázka. Nejsem si jistý, jestli můžu říct, jaká bude. Ale můžu říct, že scéna je stále větší a lepší. Doufám, že do pěti let bude breakbeat tak silný jako drum’n’bass.“ S takovými lidmi jako Krafty Kuts, je možná dost silná už teď.
Radim Bartík, foto Knowledge, Resident Advisor