Kolem půl jedenácté večer jsme se semkli v kroužek a
zarputile upíjeli Fantu
Tak za prvé: Odešel jsem půl hodiny před koncem Loxyho setu a s Chrisem
Impulsem jsem si maximálně přiťukl slivovicí. Vůbec jsem ho neslyšel.
Nebylo to ale osobními problémy, které mě v minulých dvou týdnech
zatížily a kterými bych vás správně ani neměl unavovat (ani nebudu!). Byl
jsem do značné míry závislý na řidiči, který mě přivezl z Ostravy.
A tak party skončila ve chvíli, kdy usoudil on. Ne, kdy jsem si myslel, že
už se nic zajímavého dít nebude.
Na druhou stranu už se možná ani nic zajímavého nedělo, ale k tomu se
ještě dostanu. Kulturní dům válcoven plechu na první pohled vypadá jako
hodně bizarní název. Zvlášť pokud to je název místa, kde probíhá party
s UK star první velikosti, jakou old skoolová legenda Loxy nepochybně je.
Ovšem ani ten, jehož jméno je nerozlučně spjato s jedním
z nejpopulárnějších drum'n'bassových labelů Renegade Hardware, se
nějakého kulturáku bát nemusel.
Pořadatelé (WKC crew, tentokrát bez pomoci dvoiky.troiky) prostory
dostatečně vyzdobili zajímavými dekoracemi a nasvítili světly, které
architekturu sociálního realismu hbitě usvědčovaly z pusté lži. Pokud ve
mně zvenčí budova nevzbudila ani trochu důvěry, uvnitř jsem se cítil
dobře. Škoda jen zvuku, který mi nepříjemně připomínal neblaze proslulý
zvuk v Roxy (Roxy ráčí prominout).
Neuvěřitelnou vychytávkou pak byla jednotná cena na baru: kus po 10,– Kč.
Přitom se nejednalo o ukrajinské pivo a Tesco vodku. Nejednou rypáčky
slastně zachrochtaly nad poctivým Radegastem, Strážnickými brambůrky,
různými druhy Puschkin vodky, Fernetem nebo slivovicí. To se hned tak nevidí
(a hned tak asi ani neuvidí). Leč byla to past! Takovým cenám se jen těžko
odolává, přesto (nebo spíš právě proto) jsme se s několika přáteli
kolem půl jedenácté večer semkli v úzký kroužek a zarputile upíjeli
Fantu. Taky za 10.
Někdy v té době se Dillen a Therapist střídali za gramci back2back. Padaly
kousky jednoznačně tvrdého charakteru, půl na půl nu skool techstep a nu
skool jump up, pokud trváte na detailech. Pak nastoupil Ibogain alias Tango,
který hrál rychleji a méně se orientoval na anglické hity. Mimochodem,
musím se opravit. V minulém reportu z Realtime Format jsem chválil Tangovu
novou věc ‚Inside‘. Vtip je v tom, že na ‚Inside‘ pracoval také
Lamat (takže zdravíme ;]).
Ještě ostřejší (předpokládám, že vůbec nejostřejší DJ u nás) byl
Wintermute. Možná ho znáte ze seskupení Eastek a možná vám jeho
„vyhrocené“ sety občas nedali na place „usnout“. Vsadim se, že tohle
je přesně ta hudba, které maminky říkají „stlum ten kravál nebo tě
vyhodím z baráku“. Vsadím se, že tohle je přesně ta hudba, kterou
ještě zesílíte. No Aleši, tvůj styl je neuvěřitelný a ty Black Sun
Empire, co jsi pustil někde v druhé polovině, se mi zdáli poněkud
měkčí. ;]
Ale konec srandy, přichází Loxy. Plandavě oblečený černý dreddař,
který prý od svého příjezdu řekl „Oh, Yes…“ pokaždé, když si
znovu potáhl. V jeho setu není místo na žádné atmosferické plochy, což
může být můj problém, ale obecně „non stop vozembouchy“ nevadí. Co
však vadí je velmi malá návštěvnost. Snad Ostraváky od cestování do
Frýdku odradil Slim Slam Drum, který bude tento víkend ve Fabricu.
Každopádně je jásot velmi slabý a jakás takás atmoška proběhne až ve
chvíli (a jen ve chvíli), kdy Loxy pouští nekonečně populární ‚Bring
It On‘.
V takových chvílích má člověk pocit jako na šichtě. Party dělají
především její návštěvníci. Těch bylo tentokrát málo. Je to škoda,
protože Shpekulation byla výborně připravená. A je to škoda, protože ve
WKC už asi nebudou mít chuť přivézt někoho dalšího.
Radim Bartík