text: ill.eel
Marcus Intalex – Zumbar/Temperance _ Soul:R (SOULR015)
Já vám něco povím. Ale nikomu to něříkejte, je to
totiž přísně tajné. Pokud by se tahle informace provalila, byl bych všemi
proklínám, nenáviděn, mučen, vražděn na 1000 nejrůznějších způsobů
a nakonec i potupně vyhozen ze Shadowboxu. Takže: nikomu ani Muk. Mě se
totiž NElíbí Zumbar!!! Ano, všemi milovaná, zbožňovaná pecka s
„úžasnou funky basou“ ve mně zanechává buď nijaké, nebo spíš
záporné emoce. Intro je ještě poměrně OK a naznačuje další skvělé
Soul:Roidní áčko. Ovšem hlavní pasáž „korunovaná“ gumovým synthem
mi prostě ne a ne sednout. To béčko Temperance, ač bzučivými zvuky
zdánlivě podobné, je o dost lepší. Hlavní zásluhu na tom má rozjetá
kombinace amenu, subbasu, vyťukávaného piana, přesně padnoucího vokálu a
plošky, která funguje parádně. Nový Intalexův vinyl ve mě zanechal
smíšené pocity, ale na druhou stranu se většině fanoušků d'n'b Zumbar
líbí, takže nejspíš ani Soul:R 15tku úspěch nemine.
D.Kay & Epsilon feat. MC Verse – Honey
(D.Kay/Ill.skillz Remix) _ Sanctuary Records (SANTW300)
Ani druhá recenze nebude zrovna nejkladnější. Přitom veškeré indicie naznačovaly, že výsledné heslo bude „paráda“ a i další výprava odejde z pevnosti Boyard s pořádným balíkem peněz (nebo je alespoň věnuje na charitu). První lísteček „D.Kay“ měl zaručovat, že půjde o kvalitně zprodukovanou, hitovými ambicemi propletenou pecku. Mírné rozpaky se mohly objevit při nalezení druhého hesla, „Epsilon.“ Ne tak velkou zkušenost ovšem vynahradila vzpomínka na spolupráce s prvně jmenovaným. Závěrečná indicie „MC Verse“ hádanku pořádně zamotala. Tohle heslo totiž skupinu nikam neposunulo a mohlo snad jen naznačit vokální spolupráci. Bohužel, výsledek se očekáváním poměrně vzdálil. Honey zní jako lehce invalidní příbuzný „It's on the way.“ Chybí mu šťáva, spád, větší chytlavost a nakonec i výraznější použití vokálu. Těžko říct, kde se stala chyba. Remix Ill.skillz hodnotu vinylu o něco vylepšuje. Je vidět, že D.Kay a Rawfull jsou v trancové podobě dnb jako doma a jejich verzi nechybí nic z vlastností pořádné pecky. Vokál tu perfektně sedí a oproti originálu je tahle verze o dost rozjetější. Výhrady bych měl především k hlavnímu téměř eurotrancovému synťáku, který zní až příliš lacině. Kdyby Ill.skillz nad remixem strávili víc času, věnovali více prostoru drsné base a trochu polámali beat, mohlo znít jejich pojetí ještě lépe. A myšlenka dne otce Fouras? Bylo i hůře, bylo i lépe, důležité je dívat se do budoucnosti, pracovat a snažit se zlepšovat.
David Carbone – Thousand Miles
(D.Kay/2004 Remix) _ Industry (12IND020)
Pod aktuálním releasem značky Industry se skrývá nenápadný, ale o to sympatičtější vinyl, o který se postral nenápadný, ale o to sympatičtější David Carbone spolu s nápadným a zárověn i sympatickým Rakušákem D.Kayem. Začnu raději 2004 remixem, protože ten pochází od autora originálu. Těžko se v současné produkci hledá tak příjemná a zárověn rozjetá věc. Přitom je to ve své podstatě poměrně jednoduchý track. Ženský vokál společně s funky kytarou a klávesami, které zní jak z nějaké blues/folkové odrhovačky (ovšem svou funkci tu plní skvěle) vytváří příjemnou chill atmosféru, no a rovný amen v kombinaci se subbasem prostě nemůže nikdy zklamat. I breakdown je správně pocitový, a tak mě zrovna nenapadá, co vytknout. D.Kayova verze se veze na podobné vlně. Hlavním rozdílem je vyťukávané piáno, které přece jenom posouvá vyznění tracku trošku někam jinam. Jak ale naznačuje číslo 4 v Kubatkově Top5, rozhodně to nebude níže. Je jenom na vás, která verze vám víc sedí a pokud nejste vyloženě odpůrci liquid funku, zaručuju vám, že minimálně jedna vás dost chytne.