RECENZE // MR.MAJESTIK, BREAKAGE, SONIC

Venku padá déšť se sněhem, je hnusně, zima a jediné, co teď stojí za řeč jsou desky, které vycházejí. Většina klenotů je sice teprve na promu, ale co nevidět zaplaví ty nejočekávanější pecky všechny vinyl shopy. Mezi nimi bude i skvělý release na Signature od dvojky Calibre&High Contrast, rozlámaný Breakage na Bassbinu, či bootleg od Sonica.

9. 11. 2004, publikoval ill.eel

text: ILL EEL

Calibre&High Contrast – Mr.Majestik / The Other Side _ Signature (SIG007)

Je to tu. Konečně. Long-awaited dubová pohádka od maestra dřevěného funku z Irska a toho welšskýho týpka, co teď vypadá jak Doyle z Profesionálů. Ano, Mr. Majestic! A netvrďte mi, že se vám nelíbí. Signature 007 totiž vážně aspiruje na vinyl roku, i když má HODNĚ konkurentů. Tak jako tak, je to pecka. Nemá tady cenu moc tenhle track popisovat, ale přesto – Mr. Majestic lehce vibruje dubem, ovšem narozdíl třeba od Red Light je daleko energičtější, především díky nakopávací base. Nevím kde hledat chyby. Krom ostatního je sympatická i délka celé skladby…člověk nemusí při poslechu přeskakovat počáteční beaty, protože tu prostě nejsou – místo toho tu máme perfektní intro s decentní kytarou. Dechy nesmí chybět, stejně tak stylový vokál (který už ale použili Telefunken ve skladbě Liars). Pokud by se dal Mr. Majestic s přimhouřením oka přiznat i jinému producentovi, The Other Side asi těžko. Muzikální prvky (křehká piána, smyčcové samply, atd.) zní jako High Contrast, beaty a basa zase pure Calibre. Po rozjezdu se track usadí do calibrovského normálu, ale postupně graduje a nastupuje breakdown…ne breakdown, ale BREAKDOWN!!! Jeden z breakdownu roků, říká breakdownofil Ill_eel!!! Nádhera! Není pochyb o tom, že o breakdown se postaral hlavně Lincoln, protože něco podobného už jsme od něj slyšeli (např. Brief Encounter). Poté zas o sobě dá vědět Dominic a strhne track do jeho tradiční formy. I bez breakdownu by to byla dobrá (i když nikterak výjimečná) jízda, ale takhle se klaním! Pro mě nejlepší Signature release! (9,5/10)

 

Breakage – So Mars / Bring Back (Remix) _ Bassbin (BBRX03)

Jamajské influence (sakra to je hnusný slovo) v d'n'b jsou teď in a dokonce i já, ačkoliv mě ve skutečnosti reggae a podobné žánry moc neberou, musím uznat mé částečné okouzlení tímhle trendem. Zatímco ale Signature 7 z něj jen čerpala, irský amenista Breakage se k němu hrdě hlásí. Jeho recept na tracky vypadá poměrně jednoduše. Najde si nějaký správně chytlavý dubový sampl, zvukově upraví, přidá efekty a následně vytáhne ze své zvukové banky amen a subbasu, které dokončí jeho dílo. Samozřejme ještě doplní nějaký ten méně nápadný sampl, aby se neřeklo a je hotovo! Ne, že bych s ním někdy mluvil, ale takhle to prostě zní. A víte co, takové to známé klišé – „v jednoduchosti je síla“ tu platí stoprocentě. Některé jeho předchozí singly nestály za moc – prostě nuda – ale tohle se povedlo. So Mars na áčku je opravdu vynalézavě nazvané VIP tracků So Vain a Mars dohromady. A spojit tyhle dvě skladby bylo asi to nejlepší, co Breakage mohlo napadnout. Díky tomu tu máme rozjetou amenovku se skvělou basou, klasicky zechovanými zvuky a v breakdownu vesele „jahujícím“ vokálem. Béčko je skoro stejné, jen trochu zamyšlenější. Dalšími odlišnostmi jsou prakticky už jen vokál a odlišně naprogramovaný amen, jinak princip zůstává stejný. Těžko to ale bude vadit tomu, kdo si tenhle Bassbin koupí kvůli So Mars…(8,5/10)

 

Sonic – Dr.Who / Eraserhead _ Science Fiction (SKYFI2007)

Sonic OPRAVDU nemá problém s produkováním, natožpak s vydáváním. Jak jinak si vysvětlit, že se právě nacházejí na promáčích tři jeho singly a čtvrtý vyšel asi před měsícem? Pokud ale dodám, že každý z nich obsahuje alespoň 1 dobrý track, je všechno v pořádku. Abychom to vzali chronolgicky, po Space 10, kterou recenzoval Bifidus, je na řadě sedmý release labelu Science Fiction. A tentokrát je to opravdu Science Fiction! Zdá se, že po breakbeatu začíná móda bootlegů pronikat i do d'n'b, přestože tady je to kvůli bpm složitější. Ale například některé vinyly labelu Camouflage nebo Syncopixův General Hospital ukázaly, že takové dnb bootlegy mohou být dost dobrým zpestřením. Sonic se rozhodl předělat znělku dlouho vysílaného sci-fi seriálu BBC Dr. Who a přestože to zní „tak trochu jinak“, mně se to líbí a myslím, že nejsem sám. Hlavní melodie je sonicovsky výpravná, zasněná a úderná, což přesně sedí do mistrova repertoáru. Sonic se nebojí vytáhnout svojí specialitku – silnou brumlavou basu a kromě beatů už nepřidá nic víc než pár samplů na „dochucení.“ Prostě Samplovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka:-). Flip už je o něco slabší. Od začátku vám dává Pan producent tušit, že půjde o technoidní záležitost, jenže nakonec nastoupí poměrně nezajímavý a neoriginální riff, který tak nějak proplouvá celou skladbou a postupem času mizí důvod, proč ji poslouchat. To ovšem moc nesnižuje její kvality a nevylučuje, že na party to může být velice dobře hratelný materiál. (7/10)