text: LINCOLN
obrázky: http://www.kriegimklub.de http://www.discogs.com
V úterý se sice servírovalo hlavní
drum’n’bassové menu v Olomouci, ale jelikož je to místo pro některé
z nás vzdálené (a třeba se nám nechce nebo jsme prostě líní), tak jsme
někteří dali přednost pražské party na Harfě. Byla to akce se třemi
podii, avšak 90% času jsem stejně strávil na tom polámaném:) Na druhé
stagei bylo techno, které jsem vlastně slyšel vždy, když jsem šel na WC,
protože to tak bylo pro junglisty nešťastně umístěné, že to byla opravdu
štreka, než se tam člověk dostal. Vepředu byl chillout, kde jsem původně
chtěl strávit víc času, ale nakonec jsem tam kromě hip hopu, to bylo po
příchodu zhruba v půl jedenácté, vlastně vůbec nebyl. Seběhlo se to
nakonec tak, že jsem tam nešel s některýma lidma, s kterýma jsem
počítal, ale aspoň nejspolehlivější příznivec dnb Los aka. Vinč
nechyběl i se svojí kamarádkou. A velkou část večera jsem strávil
i v přítomnosti tří sympatických slečen a nechyběly, hlavně na závěr
akce, Lincolnovy klasické solitairovské chvíle osamění:). Dnb začal
vyhrávat zhruba od těch 22:30, byly tam nějaký technické problémy asi se
světly, takže taneční plácek nějaký čas “zdobily“ štafle. Nevim,
zda jsem tak zhýčkanej, ale ze začátku mi to přišlo trochu přebasovaný,
takže jsem až vepředu radši nestál.
První nastoupil Braindread a vzal to
slušně od podlahy. Zaujala mě pěkná klasa ámenovka s takovým tím
drsným houkáním ve stylu Resolution od Keaton&Hive nebo třeba From Hell
od Rida a dalších. Pak se tak nějak střídali s mexickým DJem
Errorem, opravdu netušim, kdo hrál co, protože za mixážní pulty
bylo vidět jen pokud člověk stál hodně blízko, byla tam opravdu solidní
tma. Potěšili mě podle mě jedním z nejlepších singlů loňského
roku – Neo od Hiva, dále tesklivým Sonicem s jeho Fallin. Pak už jen
v režii Errora zazněly věci jako Number One od Ebony Dubster či Chicken
Lips od Total Science. Na chvíli pak vypadl proud či co, ale po pár
desítkách sekund se to spravilo a mohlo se pokračovat dál. Kolem půlnoci
přišel na řadu Suki, to už byl parket opravdu hodně
zaplněn. Zahrál nějaký věcičky od Hypa, z Ram Raiders, pak taky věc,
která mi hodně připomínala Bogeyman od Frictiona a Nu:Balance. Nezapomněl
na jeden z nejhranějších Hospitalů Reincarnation Dub od dua Cyantific a na
Rinse It Out Propa od Johna B. Kromě dalších méně známých věcí asi
každý poznal Freshův Foreigner a pendulovské provářky –
nejprovařenější Vault nebo Another Planet.
Zhruba v 1 přišel očekávaný vrchol večera,
jelikož začal hrát německý DJ a producent v jedné osobě –
Panacea. Musím se přiznat (a nestydím se za to:)), že jeho
tvorbu tolik neznám a ještě jsem neslyšel předtím žádnej jeho set, tak
jsem byl celkem zvědavej… No, je asi nošením dříví do lesa, vyprávět
vám, že ten set byl dost tvrdej, na tancování přímo ušitej, pustil řadu
techstepových a i clownstepových:-) skladeb. Začal slavným Screamerem od
Ram Trilogy, potom jsem zaregistroval věc, kterou teď budeme slýchávat asi
hodně často – tedy Bacterii v Pendulum remixu, a zase Number One. Po
jednom příchodu s novým pivkem jsem už slyšel MC Jakese, jak tradičně
hrubě hlásí do Technical Itchova nového singlu Live Of Sin. Zatancovali jsme
si vydatně i na scratchovací:o) Dreadlock od Future Prophecies nebo
předělávku P-Funku od Moving Fusion. Panacea připomněl i loňskou
Dillinjovinu Fast Car a tuším, že zahrál i Gridlokovu Malfunction
v destrukčním remixu od Skyneta. V závěru setu si ještě pamatuju na
Helicopter, kterou přepracovali k obrazu svému C4C. Když to vezmu čistě ze
subjektivního, laického, nedjského pohledu (to kdyby mi někdo chtěl
vyčítat, jak tomu nerozumim, tak si radši dělám alibi:D), tak mě ten set
na tancování celkem bavil, ale nebylo to tak, že bych na to vzpomínal
ještě další týdny:-) Dalšími na řadě byli Pixie a
Appu Bassys a ti pokračovali zčásti v předešlém kurzu,
když hráli dost technoidní skladby – jednou jsem měl dokonce pocit, že
už je to opravdu čisté techno, ale protkali to i oblíbenou Message
v tanečním kabátu Ed Rushe a Opticala, jejich další věcí s názvem
Houser nebo klasikou Original Nuttah. Poslouchali jsme jeden
z nejúspěšnějších loňských singlů Renegade Hardware – Plague od
Keatona a Hiva, znovu Dreadlock nebo Scrambled Eggs z debutového solo alba
Roniho Size.
K ránu se dostal ke slovu resp. k hraní
Raveboy, a předvedl pohodový oldskulový setík. To už jsem
stál víc vepředu, lidí značně ubylo (no bylo taky asi půl pátý), a tak
jsem mohl zároveň pozorovat, jak si Rave hraní pěkně užívá, jeho
emoční prožitek je fakt parádní:). Zahrál třeba skvělý Blandwagon Poos
od Johna B (jedna z mála ne úplně starých věcí v setu), poznal jsem
i PD Syndicate a Ruff Like Me v remixu Shy FX a T-Powera, Vinč pak správně
identifoval Feeling So Real od Mobyho. V zhruba poslední hodince se Raveboy
střídal i s DJ Rolnikem (doufám, že to jméno je správně:-)) Zahráli
nějaký další věcičky od Shy FX a T-Powera nebo třeba X Project se
skladbou Jah Set It. V závěru nás tam bylo opravdu jen pár, ale zůstal
jsem až do konce, který přišel v 7:30. Jako malej kluk jsem si ještě
zablbnul, když jsem rozšlapal pár balonků, co se válely na zemi, a pak už
šel domů:) Ale dost lidí samozřejmě okolo techno stage ještě zůstalo.
No – co říct závěrem? Obligátní věta, že akce se vydařila, je
nadbytečná, já možná pro někoho nemám vkus, protože mně se líbí skoro
každá akce, kam jdu (ale je zase fakt,že nechodím každej týden, takže si
přeci jen celkem vybírám). A to se mi to líbilo i přesto, že zřejmě
neproběhl během večera a noci žádnej Suicide:-) Ale uvidíme, myslím, že
na 99,9% se dočkám už zítra.
