RECENZE // VALVE PRESENTS SPECTRUM

Trochu s křížkem po funuse ale přece jsem si vzal na mušku novou kompilaci z Valve. A na co se můžete těšit? Tak především na hitovku od Parallel Forces, páreček Dillinjů, stejně tak páreček Frictionů a Nu Balanců a dva nové projekty, které přinesly velmi kvalitní zboží na jednu z těch lepších kompilací tohoto roku.

3. 12. 2004, publikoval kubatko

text: Kubatko

Various Artists – Spectrum _ Valve

Craggz and Parallel Forces nám otevírají novou kompilaci z populárního UK labelu. A otevírají ji způsobem, který bych na dillinjův label nikdy netipoval. Energická kytarovka nového tříčlenného projektu se stala miláčkem mnoha přiznivců drum and bassu a v bagu djs se hned hezky pohodlně usadila. Její kvality jste mohli poznat právě na poslední Bushi s Leem, který z této kompilace hrál hned dva další kousky. Další často hranou a mnou velice oblíbenou skladbou se stalo „Again and Again“ od dvojky Friction and Nu Balance. Přičemž celou clownstepovou a velice známou kostru ozvláštňují vokály a jazzy intro a breakdown, právě s jazzy intrem někteří djs dokáží vykouzlit ty nejlepší mixy. U skladby Precisious mi přijde, jako by se Dillinja ráno špatně vzbudil, jelikož intro a bassové uzlíčky po hlasitém zařvání rozčileného chlapíka mi dává jednu z atmosféricky nejzajímavějších „Dillinjovin“. Celá skladba působí hodně melancholickým dojmem a neméně zajímavý je i breakdown, kde si na vás „Dilli“ oblíbeným způsobem dupne. A-Sides stvořil song, který bych také na Valve nikdy nehledal a to zcela dubovou skladbu ovšem takovým způsobem mrzutou, že mám po jejím poslechu chuť hodit si mašli:) Svým lehce inteligentním feelingem a neotřelou strukturou beatu připomíná některé kousky od Amita. A tak na mě Exodus vrhl kopec nicotné nálady, kterou si při vší vůli nedokáži moc úžívat. „Lemonovku“ Dragonfly snad ani nemá cenu moc popisovat, jelikož takových „citrónovek“ jsem slyšel už kopec a tak mě poslech typické Valve práce moc nenadchl. Dan Miracle mě zato se svojí vtipnou zvukově a hutnou bassovou skladbou dostal. Low Down and Dirty působí velice příjemně a budí ve mě vzpomínky na old schoolovou éru. Další nováček, který dostal příležitost je TC, ten zde přináší roztodivnou skladbu, kdy mi příde jako bych spojil Dillinju s Markym a XRSem. A jak spojení napovídá, tak můžete očekávat opět snůžku „valváckých“ bassových linek, které prověří celé spektrum vašeho eqalizéru na přehrávači a happy vokály s kytarovým podkresem, které na vás vrhnou optimistickou náladu. Pro mě téměř stejná hitovka jako v případě Fizzy Piglets. Feel My Pain, skladba s extrémě vyklidněným vokálovým intrem, kterou Lee nechal v roxy běžet od samého začátku a vzápětí strhl uragán hutné bassy. Ano není to nic jiného než další dobře udělaná „dillindžárna“ s naprosto pro Dillinju netypickým intrem. A do třetice skladba, kterou hrál Lee ovšem v instrumentální verzi. Soul Surfer je šitá přímo na parket, ničím neurazí a vokály s melodickým breakdownem jenom přidají. Lemon D způsobil poslední skladbu, jež opět ničím nevybočuje, jazzy intro s vybručenou bassou mi prostě k srdci v tomto případě moc nepřirostlo. Nemixované CD uzavírá projekt, který ho otevřel. Thundersoul je rozjetá dancefloorovka, tak jako v případě Soul Surfera a tudíž povedené zboží do djského bagu i pro tancechtivce. Co se týče mixovaného CD, tak mě jednoduše nebavilo. Na můj vkus moc laciných přechodů s filtrem a celkově nudné podání s několika jinými skladbami navíc. A co se týče dvojcd jako celku, tak mě velice překvapilo a zvuku některých jeho skladeb si rád dopřávám každý den. (8/10)

Tracklist:

  1. Craggz and Parallel Forces – Fizzy Piglets
  2. DJ Friction and Nu Balance – Again and Again
  3. Dillinja – Precious
  4. A-Sides – Exodus
  5. Lemon D – Dragonfly
  6. Dan Miracle – Low Down and Dirty
  7. TC – Hold It Down
  8. Dillinja – Feel My Pain
  9. DJ Friction and Nu Balance – Soul Surfer
  10. Lemon D – Reflections
  11. Craggz and Parallel Forces – Thundersoul