text: LINCOLN
Tentokrát jsem se do klubu dostal čtvrt hodiny před 11, takže jsem přišel o prvních 45 minut setu IM Cyber. Bylo takřka prázdno, jak už to na Bushích ze začátku bývá. Tentokrát se to ale o moc nezlepšilo ani v průběhu večera a noci. Myslím, že to byla nejslabší návštěva, co jsem kdy na této párty byl – tedy od Ed Rushe v říjnu 2003 (Chrise Su v únoru 2004 a všech tří z léta 2004 jsem se nezúčastnil). Cyberka mě u šatny uvítala Zincovým Departure v remixu od D-Bridge, nezapomněla ani na jeden z tracků roku loňského roku Prophecy:) nebo Inside My Soul od Logisticse. Kdo chodí do Roxy častěji, tak určitě Ivančiny sety zná, a tak není překvapení, že skladby byly šikovně smíchané a převládly postupně tvrdší, syrovější tracky. Nechyběl samozřejmě Photek – We Got Heat (nazpívali Choc Ty a Chiara) a Liquid Light od Teebeeho, potom Time 4 Change od skvělého Kluta či No Joke od dua Photek a Fabio.
Ale to už bylo půl 12, a proto přišel na scénu Juanita Juarez. Musím se přiznat, že jsem ho ještě nikdy naživo neslyšel hrát, takže o to víc jsem byl zvědavý. Tracky pouštěl výhradně z CD a nechával je hrát poměrně dost dlouho. Nepoznal jsem téměř nic, tipuju, že šlo převážně o nevydanou (zřejmě i vlastní) produkci. Už první skladba s líbezným intrem dávala tušit, co v příštích desítkách minut uslyšíme. Nebyla snad jediná věc bez zpěvu, první půlhodině dominoval rychlý liquid, který pak občas vystřídal o něco tvrdší kousek. Zahrál ukázky tvorby zatím méně známých producentů Contoura a Twintona, zhruba v hodině setu mě zaujala ostřejší věc s výraznými bicími. Druhá půlka setu mě bavila ještě víc, zpívánky samozřejmě pokračovaly a ke konci jsme slyšeli i (aspoň doufám:-)) remix Juanitovy hitovky Stages od Commix. Zdálo se mi to hodně předělané, bez toho ženského vokálu bych to možná ani nepoznal. Celý set, který se mi jinak líbil, měl bohužel jednu vadu na kráse, kterou jsem si uvědomil vlastně až později, a tou byl slabý zvuk. Zdálo se mi divné, že jsem slyšel při nějaké plošce docela výrazně šum povídajících si lidí a celé to znělo nějak „chilloutově“.
Naštěstí se vše dalo do pořádku ještě poměrně ze začátku vystoupení lídra večera Mikea Engina z Nizozemska. Zahrál set s pomocí gramofonů i CD přehráváče, postupem času více z desek. Hned v úvodu pustil track, který mi hodně připomínal Teebeeho, potom všechny rozeskákal výborný Crash od Chrise Su a SKC, následovaný dalším Teebeem (Padwan). Odlehčil D-Bridgeovou skladbou True To The Craft, pak ale převažovaly spíše temnější záležitosti jako třeba Beware od Kluta a další. Potěšil mě All Night Long remixem, potom jsme si zatancovali i na další singly labelu Commercial Suicide: Desert Sige opět od „hungarian boys“, Motherland od Amita nebo Paradise od Chrise Su samotného. Mike neopomněl ani Inside My Soul, Teebeeho s Calyxem a jejich Cyclone a v závěru jsme si v paměti (a nohách:D) oživili Kerbcrawler. Skladby převážně nechával hrát dlouho, zato mixy mezi tracky mi připadaly vcelku rychlé. Svůj set skončil o půlhodiny dříve než bylo plánováno, tedy už ve 3.
Vystřídal ho slovenský DJ Blupcat. Zahrál dost známých skladeb, které byly před rokem, dvěma hitovkami, ale i ty nejnovější neméně povedené. Ze začátku to byla věc, která hodně připomínala remix Kemalovy Glimpse Of Truth, dále byl k slyšení Spiral od Pendulum, nový singl Corrupt Souls s rekordně dlouhým intrem Samsara a taky ukázky Gridlokových vynikajících remixovacích dovedností ve skladbách Compound a Carrier. Nechyběl ani Roni Size – Trouble remix, pecka Camouflage od dua Optiv a Bulletproof a rovnější nový singl Silent Witness – Amazon. Odlehčenější tvář setu reprezentovala pěkná latinovka Aganju ve verzi od Commix, do třetice Inside My Soul a Freshova vokodérovka Submarines. Dále jsme se fyzicky ničili na nějaké starší Cause4Concern, Trail Of Sevens nebo třeba Space Jam. Těch známých věcí bylo opravdu hodně. V závěru mě dostala do velké euforie nezapomenutelná High Contrastova předělávka Renegade Snares a posledními skladbami byl Deadringer od Gridloka a Calyxe a Black Dragon od Future Prophecies. Symbolická pozvánka na únor, kdy právě tito drum’n’bassoví titáni a jedni z nejtalentovanějších producentů na taneční scéně vystoupí v Roxy. Tak doufám, že se nás sejde aspoň dvakrát víc než tentokrát!:)
A JAK VIDĚL PÁTEČNÍ BUSH KUBATKO???
Na bush jsem dorazil téměř jako první, ani nevím jestli
se dá výkon Im Cyber komentovat, když hrála pro jednoho,
dva tanečníky. Celkově mě zaujaly asi dva momenty jejího mixu a jak jsem se
pak dozvěděl, tak se na ní podepsala nervozita z přejezdu na akci
s Teebeem. Lukáše sem slyšel poprvé za svůj život hrát
a jeho mixování mě vyloženě překvapilo, celý energický set mě bavil a
nenašel sem téměř moment, kdy bych se při ještě nevydaných skladbách
nebavil nebo se dokonce nudil. Ba co víc mě dostalo právě plno zajímavých
liquid funkových a zvukově promakaných kousků. Celé jeho vystoupení na mě
působilo téměř jako kulturní zážitek (co se týče producentů, kteří
zazněli tak: Mathematics, Cls and Wax, Resound, Dj Motive, commix…). Jak již
Mirek nastínil na začátku Mikeova mixu se podařilo
zprovoznit celou zvukovou aparaturu a tak nám byly dopřány nízké frekvence
v plné parádě. Mikeův set mě také bavil, v prvních 45 minutách to
byla spíše rytmická záležitost s málem pestrých skladeb, ale ke konci to
dj ze subtitles parádně rozjel, hlavně mě dostal poslední notně zlámanou
skladbou Teebee and Photek – Mercury, která vyjde na Photek Productions. Od
Blupcata sem nevěděl co čekat, hrál pro mě jak neznámé
taneční tech-stepové kousky, tak profláklé hity jako Trail of Sevens nebo
originál Submarines (kterým naprosto dostal Mikea, který si pro něho do
bushe neznámou skladbu pořádně užíval). Na všech DJích bylo vidět, že
hráli srdcem a nepředvedli bezduchý zážitek, který jsem (možná jako
jediný) si odnesl z Fabiova setu. Celkově příjemná a pro mě i dost
přínosná bush, na které byl pěkně pestrý stylový výběr.