text: Kubatko
Do roxy jsem tentokráte přišel už za zvuku lámaných beatů od DJe Anakina. Před tím jsem si musel ale ještě vystát nekonečnou frontu na šatnu, která dávala tušit, že se akce o pár lidech rozhodně konat nebude. Jenom co jsem si odložil věci a šel se podívat na parket, už byl celkem slušně zaplněný a to bylo jenom půl jedenácté. Stejně tak jsem si na některých návštěvnících všiml, že drum and bassu podání českých djs nebylo to, kvůli čemu sem přišli. Co se týče Anakinova hraní, tak bylo výborné a hlavně rozmanité. Většinu času trávil na liquid funkových vlnách s příchutí ragga, tu a tam zabrousil do clownstepových a tech-stepových moří, ale ne tak často. Výčet tracklistu asi není nutný Anakin hraje stále svůj zábavný repertoár s trochou nových věcí, jež jednoduše baví. Za zmínku stojí ještě honzovo vtipné komunikování s publikem, které se mu vedlo pěkně hecovat. Ke konci setu se k němu přidal 2K, ten se s ním střídal asi po dvou deskách, z čehož mě nejvíce za uši chytl „Crash“ od SKC a Chrise.Su. To už se nám parket pěkně zalidnil a před nástupem Kosheen nebylo téměř místo k hnutí…to samé platilo i v průběhu jejich setu.
Kosheen hodili poslední desku (We Want Your Soul rmx) 2Keje a Anakina na 33 rpm a rozjeli svůj breakbeat. Bohužel vás ve svém reportu nezahrnu diskografií této populární kapely, jelikož mě jejich styl nikdy nebral. A jelikož rovný beat se ke mně dostává pouze v podobě clicks and cuts nebo minimal houseu ve velice kvalitní formě, šel mi jejich set od začátku tak trochu na nervy. Abych ale nepředbíhal. Na pódiu se objevily tři osoby zaplavené šíleným aplasausem. Jedna dosti aktivně vyhlížející a tak trochu praštěná zpěvačka v černém přiléhavém tričku bez podprsenky se svými dvěma mrtvými DJs, kteří se v průběhu setu chovali, jak ten nejmrtvější Amit a jenom v pár momentech je dokázala rozveselit pouze jejich hlavní voklistka. Ta (po rozhovoru s pár zasvěcenými) od poslední návštěvy Čech přibrala pár kilo navíc. Hraní celé kapely se táhlo přes zmiňovaný breakbeat po house až téměř k trancu a technu (ano, na dnb vůbec nedošlo). Skladbám vládla jednoduchá struktura, kterou právě doplňoval hlas (efektovaný dle libosti účinkujících přes delay) Sian. Lidé na narvaném parketu i mimo něj se dobře bavili a úžívali si 4×4 beat na maximum. Sian přesvědčivě burcovala lidi a chovala se téměř jako sušší Tony z poslední bushe (Future Prophecies). V jeden moment předvedla pocitovou scénku, kdy si lehla na reproduktor a dělala, že je nešťastná, protože jí lidé přestávali oceňovat. Sian zmizela po krátkém loučení z parketu téměř přesně na čas (2:30), jenom „její“ Decoder a substance přetahovali a tak vystoupení „košíků“ nebralo konce.V době nekonečného vystoupení a přetahování Kosheen jsme už netrpělivě vyhlíželi dvojku Nitrop@nk, ta stopla desku a začala z cd-playeru českou peckou Ill_eel and Kubatko – Fort Boyard, která krásně pročistila parket od tancechtivců rovného beatu. Tahle dvojice opravdu všechno zachránila. Při jejich precizním vystoupení nabitém, jak novinkami (Nu:Tone – Strange Encounters, Digital – Termites, Klute and Calibre – Loosing You…), tak staršími hitovkami z posledního alba Bad Company nebo remixem Nosheru od Total Science, jsem téměř neztrácel pozornost. Mixy byly čisté a měly smysl, vše sedělo a lidé se parádně při jejich vystoupení bavili. Nitrop@nk komunikovali taktéž vtipně s lidmi na parketu a to nejen gesty, ale i vtipnými momentkami jako krátké rewindy atd… Label, který dominoval oboum setům s-box djs byl jednoznačně Hospital. Jediné co se dá vytknout, ale to ne DJs, byl zvuk, který by chtěl o něco více nahlas a lepší bassy. Celkově vzato: Anakin a Nitropank – velká pochvala za jejich pestrobarevné sety a podařenou atmosféru, Kosheen – zklámání, nuda, bez emocí (ale to je názor junglisty, který žánrově s jejich vystoupením nemá co dočinění).A jak viděl Bush Ill_eel?Ačkoliv jsem neveděl co od vystoupení Kosheen čekat, rozhodně mě ani nenapadlo, že hladina bpm se bude během jejich setu pohybovat o 40–50 jednotek níže, než by se vzhledem k prezentaci (i line upu) celé akce slušelo. Světlé momenty tvořilo zařazení breakbeatových hitovek (Smells Like Freeland), nicméně většinu času mi show přišla lehce vykalkulovaná – model „4×4 track + vokál z nejprovařenějších hitovek“ však možná uspokojil široké publikum, které se včera v Roxy sešlo jen kvůli hlavním hvězdám. Mé rozčarování z Kosheen pak zcela napravila svým skvělým setem dvojka Nitropank, která z nových (Move On, Golden Girl), novějších (Drop It Down, Twilight's Last Gleaming) a trochu starších (Casino Royale Remix, Hornet) hitovek, i s pomocí několika rewindů (Saviour, Vertigo) výborně namíchala pestrý set, který mě ani na chvíli nepřestal bavit. Večer hodnotím kladně; své fanoušky Kosheen nejspíš potěšili a příznivce d'n'b musely uspokojit kvalitní výkony domácí špičky.