text: BIFIDUS AKTIF; fotky: ANAKIN
V 10 se za gramce postavili IM Cyber a
Akira a celé tři hodiny vydržel každý z nich sázet po
jedné desce všechny možné interprety a typy skladeb co do tvrdosti a
nálady přesně tak, jak by to mělo být. Pestrost a originalita náplně
jejich setu byla 100%. Nejdříve se představila plejáda poslechovek a
liquidních záležitostí, pak DJská dvojice přitvrdila a nakládala
tak kalícímu davu přesně tolik, aby byl připraven na Andyho masakr.
První hodinka se nesla v lehčím, experimentálnějším a
intelektuálnějším pojetí, a tak bylo možno slyšet třeba Passport od
Nautiluse v remixu od Kluta nebo Photekův Different Drum. Roxy zažilo
poměrně velkou návštěvu a už od začátku se proudy lidí nezvykle valily
do útrob klubu a postupně zaplavily i parket. Pěkně vyznělo Against The
Grain od Hivea, Motherland od Amita, Drop Bear od DJ Die, ovšem bez
přílišného ohlasu tanečníků. 
Postupem času to ale začalo pěkně vřít a kalení už dostálo slušných rozměrů. Velmi pomohlo například 4 Days od Bad Company. Nechyběly hymny jako Together a Prophecy, Akira pak přidal hymnu zbrusu novou, ale stejně kouzelnou – D.Kay – Casali. Parádní set ale kazil zhoršující se zvuk, dokonce občas slabě zakolísal, a hlavně zkresloval. Ale nedalo se nic dělat. Nejvýraznější momenty přišly běhěm Back To The Roots od Mr. L, X Ray od Subfocuse a Akirova výřezu, kdy narouboval do Crash od SKC + Chris.Su klasiku klasik: Bad Company – The Nine = celá louka skáče! To už stál Andy C dominující dvojici za zády a vychutnával si od nich Ramky: Titan (Ram Trilogy) a Big Love (Fresh). Tak a bylo to tady. Při vítání hlavní hvězdy bylo vidět, že drtivá většina návštěvníků nezvedá ruce a nekříčí jen proto, že se za gramce postavila “nějaká hlavní hvězda“. Vítali Andyho C a rozhodně věděli, proč ho vítat. V této chvíli jsem cítil ohromující náboj a euforii, jakou jsem v Roxy ještě nezažil.
Andy C začal Tarantulí od Pendulum a spol,
teasnul Dillinjovo In The Grid (VIP) a natropil tak orangutánní skákání
prvního řádu. Bylo cítit, jak lidé chtějí přesně to, co Andy pumpuje.
Prostě si přišli zaskákat na provařené taneční materiály v podání
toho nejlepšího DJe. Andyho technika mixování je nepochopitelná a nezbývá
než se utěšovat tím, že Andy C bude nejspíš mimozemšťan. Neustále mu
hrají dvě desky, které občas sem tam dorovná pitchem, na talíř nehmatá
vůbec a pokud není potřeba hrát si s mixákem, tak při hraní skáče,
mává na lidi a nebo si vybírá desku, skloněn pod stůl. Ve chvíli, kdy
hrají dvě desky najednou, se většina DJů snaží co nejvíce koncentrovat,
dorovnávat, vychytávat… ale Andy? Ten to má na háku. Jakékoli pochyby
o 100% autentičnosti jeho mixovaných kompilací rozhodně nejsou na místě.
Ale nejen technika je jeho doménou. Nebudu zde rozepisovat všechny teasy,
které provedl; navíc jsem jich určitě spoustu ani nezaregistroval. Jeho
hlavní schopností je dát lidem ten největší možný vývar bez ztráty
hlavy a paty. A i když jsem měl občas pocit, že Andyho set zaběhl až moc
do extrému (když už toho UK mainsteamu a clownu bylo až až), vždycky to
dokázal nějak zastavit a nastartovat kalbu nanovo. Občas hodil desku s hip
hopovou plochou, sem tam byl i nádech breakbeatu, čímž dav uklidnil, ale
pak zase bez milosti masíroval. Po hitovkách Nightbreed – Pack Of Volves,
Fierce + Moving Fusion – Now Is The Time, Bacterii (Pendulum remix),
Dreadlockovi, Sidewinderovi (remix) a X-Rayi, které prolínal s různými
dubplaty, mě set pomalu přestával bavit – ubíhal stejným směrem a byl
dost lopatózní a čitelný. Andy mě ale dokázal dostat zpátky do varu
s opravdu hvězdnými, melodicko-melancholickými libůstkami, kterými
zvrátil předchozí vývoj: Together (VIP), Spread Love (Nu Tone remix), Golden
Girl, Ask Not (VIP). Pak si ale opět přiložil typická polínka do ohně a za
zvuků Scarecrow (Sub Focus), Tomb Rideru (Fresh) a jiných pecek dokonával
apokalypsu. Ale přeci jen jsme se dočkali dalších občasných vybočení,
například Calibrova Is It You a překvapil archaickou klasikou od LTJ Bukema,
kterou sám neznám, ale byl jsem o ní poučen od staršího a
zkušenějšího Akiry. Andy prostě uměl překvapit. Nejšílenější moment
přišel, když teasoval Another Planet (VIP) a než se člověk zorientoval, do
nájezdu vyjela Odyssea od Drumsound + SBS. Pokud někdo pochopil, jak to Andy
udělal, dejte mi vědět.
Pohádka skončila něco po třetí a na
Katchu čekal nelehký úkol, ze kterého by se slabší povaha
asi zhroutila a za gramce se vůbec nedokázala postavit. Já už jsem v této
chvíli nebyl na parketě - zevloval jsem na pódiu, a připravoval se na
odjezd. Nemohu se tedy vcítit do lidí, kteří tuto změnu zaznamenávali na
parketu. Katcha je profík a nevím, kdo jiný má více zkušeností s hraním
s hvězdnými jmény, a tak bylo od začátku vidět, že to pro ní nebude
žádný problém, ale pro mě byl odchod Andyho jako rána do palice.
Vystřízlivěl jsem ze snu, který se splnil a já na něj čekal půl roku.
Andyho masáž skončila :( Katcha hrála technicky výborně a desky střídala
rychle a hlavně nekompromisně sekala a dala lidem co proto, ale já už se
bohužel nedokázal na její vlnu naladit, i když bylo patrné, že ze sebe
dávala to nejlepší a snažila se v mejdanu pokračovat ve stejném stylu,
jakým ho rozběsnil Andy. Dávala své klasické desky (např. sekec mazec od
Future Tech – Rhythm) a i když hrála dobře, hrála svůj klasický zvuk a
ten mě po Andyho nátěru nedokázal zabavit. Po půl hodině jsem přenechal
reportérskou činnost Kubatkovi, a tak už jen shrnu podstatné:
a) Andy C je opravdu nejlepší!
b) Zvuk v Roxy byl na … (doplňte si sami)
c) Ten, kdo sabotoval nahrávání setu, který měl být k poslechu a ke
stažení na stránkách radia Live61.com, je JELITO největší a zaslouží
vykastrovat!
text: KUBATKO
Tentokráte jsem měl na Bushi možnost poznat další
velké české DJské jméno a musím přiznat, že mě velice mile překvapilo.
To, že se parket po anglické hvězdě trochu vyprázdní jsem čekal, ale to,
že se na něj pak opět nahrnou lidi a celý zaplněný vydrží až do rána,
to už opravdu ne. Katcha to dokázala hlavně pestrým
výběrem desek. Na začátku nám atmosféra zclownstepověla a když už jsem
nečekal žádné překvapení, splnil se mi jeden z velkých snů – a to
slyšet „Unicorn MF“ v remixu od Black Sun Empire. Takže si jistě
dokážete představit, že o drsnější atmosféru nebyla nouze. V zápětí
DJka „sekla“ můj další sen – a to slyšet „Panacea – Relight The
Fire Tonight“ na velkém zvuku. Sečteno a podtrženo se jelo od clownstepu
přes liquid funk až po drsnější věci jako drsoň Panacea – Wrong Is
Right, což bych od DJů hrajících v Roxy nikdy nečekal. Dočkali jsme se
i jednoho rewindu a hip hopové parády od Masona – Ruff Rugged And Raw
(VIP). MC Lin Dee se moc dlouho nezdržela, její krátký výkon si díky
„Roxy soundu“ netroufnu ani hodnotit, jelikož její zpěv/MCing byl slyšet
jen velmi ztěží. Ale i přesto byla atmosféra báječná, výběr
„hybných“ desek velice příjemný, a tak musím konstatovat, že Katcha
byla jedním z nejlepších končících DJů, které jsem na Bushi zažil. Big
Up!
