ČTENÁŘSKÝ REPORT // ED RUSH - HANDSHAKE

13ka znamenala pro Handshake ránu přímo morovou. Nic tomu nenasvědčovalo: open-airový setting v kopcích mezi lesy implikuje téměř rave atmosféru, DnB až do rána, plánovaný deštík na zmírnění letního dusna, a k tomu ještě Ed Rush jako certifikát kvality. Bohužel, jak již víme ze seriálu Věřte/Nevěřte, cesty osudu sou spletité a rozličné nástrahy na nich čekají. Co všechno se stalo a jaké to nakonec bylo z pohledu HACKENALIENa, naleznete pod napisem.


29. 6. 2005, publikoval BIFIDUS AKTIF

text: HACKENALIEN

Z Prahy sme odjížděli po mírném dešti, tušili jsme tedy, vzhledem k větru vanoucímu směrem na východ, že dorazí i do České Třebové, kdežto se třináctý díl akce odehrával, nicméně nebylo v našich predikačních možnostech zvědět, jaké škody natropí spojenectví infernálního deště a ďábelského větru. Zpět k cestě. Avizované vozy, které za pětku odvezli z nádraží až do místa konání, skutečně fungovali, a kopec to byl pořádný, díky. Po průchodu vstupním portálem jsme velmi rychle odměřili pohledem i botami, že něco v nepořádku jest. Krátká obhlídka, ne-až-tak-jak-jme-si-mysleli-velkého areálu nám dala za pravdu. Techno stage stála, dnb stage stála, ale jen do příchodu větrně-vodní smrště, pak spadla a k tomu voda zničila drahou techniku. Uf, co teď. Nalezli jsme poupravený line-up sešoupnutý na jednu stage. 21–23 Pietro, 23–01 Ade Fenton, 01–03 Ed Rush, 03–05 Koogi, 05-? Anakin. Inu pozorujíce postupný přesun (stánků a slunečníků) a přísun (návštěvníků) jsme seděli na utřené (byli fakt mokré) lavici a poslouchali rádoby údernou snaživou selekci dje Pietra. Toto odvětví taneční hudby, nejen vinou i zde se zjevujících strašidelně smaho-trendy lidí, příliš neposlouchám, přesto sme rozpoznali provařeninu Renato Cohen – Pontape. Občas se snažil o zamixování nějaké mírně elektro/progresive desky, leč okolo desáté sme spatřili před podiem první creepy vykoulence (scházel jen dudlík), přesunuli sme se tedy dovnitř. Čas běžel bez dnb pomalu a prostor uvnitř byl jen decentní občerstvovnou. Lidí však do areálu přibývalo a otázek na různé nelegální substance a produkty přibývalo. Navštívil sem i VIP prostory, zde bych tedy rád velmi poděkoval za pohostinnost lidí, kteří tam v tu chvíli byli a zjevili mi fakt, že akce obdržela další ránu: Koogi nedorazí. V tu chvíli již hrál Ade Fenton asi hodinu, šli jsme se tedy pomalu připravovat na příchod mistra Rushe. Poslední půhodinu Fentonova hraní bych zhodnotil jako standartně nadprůměrnou. Zajímavé bylo pozorovat spíše zvláštně ladné pohyby, jež u hraní předváděl. Poprvé sme také uslyšeli praskání v levé bedně, které se s náhodnou periodicitou vracelo. Pak už sme spatřili, jak si Ed Rush připravuje desky a smršť mohla spustit. Došlo nám, že dosavadní absence dnb mírně škodí, neboť jen tak z fleku naskočit do vlaku zvuků, který řídil Ed Rush, je přeci jen něco jiného, než přestoupit do něj z nějakého warm-upového, který by řídil český dnb dj. Byli sme však natolik šťastní (a nebyli jsme sami), že nadvláda rovných beatů končí, že se to zdálo být jen kosmetickou nerovností.

Ed Rush odpálil úspěšně peckou, jejíž jméno nejsem schopen vylovit už 3dny z paměti (snad Subfocus), do ní nasolil Violent Sound s geniální prostřední pasáží a desku na to už tam byl Dubplate Killa, která rozhostila opravdový mayhem. Další byl v řadě legendární Messiah v remixu od Noisie, dav skákal a řval, neboť tento song je „massive“. A pak přišlo to na co sme čekali, první smršť věcí s jasně hmatatelným zvukovým logem Virus, ať už šlo o věci z chystaného alba nevydaných dubplatů Vaults nebo o nějaké nové věci, jejich zvuk nás rozhazoval všemi směry. Hutné basové linky, překopávané nájezdy, ďábělské změny uprostřed sonických jatek, temný odér..Ne nadarmo sou tito producenti repektovaní. Velmi cením vibe, který i přes mírnou promíchanost příznivců různých stylů byl velmi pozitivní. I když tu vyčáhlou diskosmahu, která tam pokračovala i po nástupu Ed Rushe ve svých tanečcích, bych nechal promptně sežrat pět kilo jablek a hřbet zvalchovat holí za takovou drzost. No nic, přišla stále nevydaná Arachnofobie, kterážto má vždy mocná impact. Radost udělal všem jump-upařům peckou Sinatra od dua J-Majik & Wickaman. Posléze překvapil Masochistou, bohužel ne remixovanou verzí, do ní včaroval další virus sound desku a už tam byl Tyrant od Simona Bassline Smithe. Hned první zvuky další desky každému řekli, že teď bude kotel, neboť přišla asi největší hitovka posledních 10 měsíců X-Ray od Subfocuse, ten track zná každý a perfektně se na něj vaří. Světla točili barvami, stroboskop se ani jednou nerosvítil a videoprojekce pokračovala ve svém psychopatickém stylu, bohužel téměř nikdy moc neladila do hudby. Nechci si furt stěžovat, ale skutečně nejde aspoň občas zkusit sladit změny ve videoprojekci se změnami v hudbě. Když hudba vře přes varu bod a projekce se stále točí okolo repetice jednoho motivu bez nějaké změny, tak nevím zda neztrácí její přítomnost aspoň sedm jedenáctin smyslu. Po Xrayi přisly takové dvě tři věci…mno to už nebyla Virus jatka, ale přímo Virusí masokombinát. Člověk mohl jen bezmocně reagovat agresivním tancem nebo stát s otevřenými ústy, přesto měla hudba v tu chvíli o tolik navrch. Jestli tohle byla ochutnávka z Vaults, tak potěš pan Bůh, bude to apokalypsa neřesti. A to sem nevěděl, že do toho zamixuje starého Kerbcrawlera. BOOH! Teď přišel, řekl bych, nový virus s Mc Rymetymem asi, název snad Holdback, každopádně Optical se zase předvedl, co se produkce týče. Chvilku na to sme se dočkali zástupce z nového Virusího releasu (tj. VRS015) překvapivě ne Reece, ale remix stařičké klasiky od Ill Skillz, a musím říct, že naživo tenhle track těžce diktuje. Nicméně opět jsem chválil den před večeří. To, co tam solil přištích patnáct minut, byla opravdu neskutečná nálož, jako když vás šéfkuchař Tony hodil do Ultimate Chopperu a třikrát zmáčknul. Jen jsme na sebe stačili zařvat „moc přísný“ a snažili se odolat (bez šance) tomuto sonickému kobercovému bombardování.. Ed Rush pak ještě vzpomenul Original Doctor Shade, řekl bych, že to byl Hacksaw nebo Bullit. Potom snad Werewolf, nebo něco z Bad Taste LP, potom došlo k nějakému zlobení na jednom gramci, takže přišel technický rewind a potom se dostalo na další překvápko, v podobě dle mého soudu vyčpělé Danger (Crossfire) od SBS&Drumsound do ní Bacterie (Pendulum rmx jak jinak) a do toho, jako když sbíječkou do ucha, The Nine a to tedy dav opět hořel. Klasický zvuk oznámil konec a poslední desku. Věřil sem a přišlo to. Z céda pustil Voodoo People v novém remixu od Pendulum. Je úžasné sledovat reakci lidí, když spustí hlavní motiv, téměř každý, kromě hudebních analfabetů, v tu chvíli pochopí, že přijde masakr. Přišel. Rewind. BOOH! A znovu, co se tohodle tracku týče nemám slov, neboť nás rozkopal, stejně jako na Get Punked, do absolutní smysluzbavenosti. Kdo neslyšel naživo nepochopí… Ed Rush tedy předvedl velmi rázné veni,vidi,vici. Jo a až bude někde hrát přístě, sledujte, jak úžasně kroutí nohama..Celý set k němu občas hlásil něco mc jehož jméno neznám, ale po pravdě nijak neškodil, zbytečně se nepředváděl, tudíž ho hodnotím „v pořádku“.Takže zesumováno, jeden rewind a dvě hodiny pekla. Nezahrál sice nalezený rmx Sonaru, ani nějaké ochutnávky z Penduláckého LP, ani nic z Creeps, ale i přesto: Úžasné.

Pak měl přijít Koogi, ale bohužel místo něj musel nastoupit Anakin, který s touto pozicí nepočítal a neměl tedy ani s sebou na tento post nejvhodnější desky, není to však jeho chyba. Hodil tam Dreadlock, pak Ask Not (bohužel ne vip verzi) do toho Back to the Roots, no snažil se, ale bez urážky, po Edovi to chce něco říznějšího. Nahodil ještě něco u Weapons of Mass Creation 2, pak pár tvrdších věcí, When the Lights Go Down a měl u sebe i Zincův Creeper. Inside my soul (Friction&Nu Balance rmx), Logisticsův rmx I Got Love. Snad sem slyšel i Quite Perfect, ale pak došlo ke změně djů o které sem nevěděl. Poslední dnb hrál Va.czech, slyšel sem ho poprvé, ale po pravdě to řezal dost dobře, původně měl hrát před Ed Rushem, tam by se hodil stejně dobře jako hned po něm. Ale co já vím, nejsem pořadatel. Jako první zahrál Capture the Flag, pak už to byli jen samá inferna raidenoidního typu. Zde se zjevil též mc, bohužel jiný než ten u Ed Rushe, tomuhle sem měl chuť narvat cihlu do huby, působil dojmem, že tam vůbec nemá co dělat a nechápal sem proč mu nikdo nesebere mic. Za podivné nesmyslné skřeky míchané se řevem, které vyluzoval, sem měl chuť vzít ho kamenem přes orgány. Pročež se cca krátce před pátou hodinou ranní postavil za gramce někdo další a najednou byl dnb (i kreténský wannabe-mc) pryč. Nicméně musím říct, že tento dj příjemně překvapil na klubové techno nezvykle rychlým mixováním (nic extra ale holt se nečekalo na novou desku 3–5 minut). Zahrál ňáký remix King of Snake a Pontape. Pochopili sme, že je čas odejít.

Mám zde ještě podotek před závěrem. To, jakým způsobem si ta imbecilní vyholená mocně svalnatá hovada vynucovala odchod všech lidí z prostor vnitřní občerstvovny, sem nepochopil, stejně jako důvod tohoto zásahu, zřejmě security pomocníků, ve čtvrt na pět ráno. Nevím, každopádně původ, smysl i projev jejich agrese sem nepochopil. Cestou domů na nás české dráhy opět přichystali krásné šmelo v podobě hodinového zpozdění a nuceného přestupu. Nezbývá než konstatovat smutek nad prohlášením organizátorů, že další takovýto open-air neproběhne, neboť bych řekl, že i přes neuvěřitelnou svinskost, kterou jim počasí nadělilo, prokázali svoje kvality. Nelze tuto akci hodnotit standartními měřítky, jelikož byla otřesena smrtícími komplikacemi, přesto však proběhla se ctí a to se cení. Díky.

publikoval BIFIDUS AKTIF