text: IM CYBER
Bydlíte spolu už dva roky. Nelezete si
ještě na nervy?
Vůbec, všichni máme soukromí. Akorát Thijs má v pokoji hlavní
studio, kde trávíme nejvíc času, takže se musíme přizpůsobovat, když
chce být třeba s přítelkyní. Máme tady skvělou atmosféru. Baví nás
každé ráno vstávat s vědomím, že jsou tady ostatní, slyšíš hrát
hudbu ze všech stran… Hned tě to přinutí začít něco dělat.
Jak ve třech lidech řešíte důležitá rozhodnutí? Má někdo
z vás hlavní slovo?
Nemá. Lišíme se jen tím, že je každý dobrý v něčem jiném.
Samozřejmě se někdy pořádně pohádáme, ale nikdy kvůli malichernostem.
A když se jednomu z nás na skladbě něco opravdu nelíbí, tak jí zkrátka
neděláme.
Jediný Nick nehraje jako DJ.
Proč?
Nemám to rád. Tenhle druh cestování beru jako ztrátu času a ani nechci
trávit na drum´n´bass party každý víkend. Samozřejmě mě občas baví
jít s ostatními ven a poslechnout si naše nové tracky na velkém zvuku, ale
obecně nemám kulturu DJů rád a vůbec jsem se v tom nenašel. Místo toho
dělám grafiku pro náš label a další věci.
Groningen je přeci jen trochu z ruky, do Amsterdamu
to máte přes dvě hodiny… Berete jako plus nebo mínus, že jste takhle
odřízlí od celé holandské scény?
Kdyby tady byl v našich začátcích nějaký velký DJ nebo producent,
možná bychom měli tendence ho kopírovat. Takhle nás přímo nic
neovlivňovalo. Neměli jsme kolem sebe lidi, kteří by nás něco mohli
naučit. S muzikou jsme přicházeli do kontaktu jedině přes internet a tam
jsme získali i spoustu kontaktů do zahraničí. Když pracuješ
s lokálními lidmi, můžeš díky nim zjistit, co je dobré. Jenže nemusíš
mít štěstí na ty správné, kteří by říkali pravdu a rozuměli tomu a ty
to třeba ani nezjistíš, protože nemáš srovnání. To tě může zavést na
špatnou cestu.
Ani teď, když víte, že jste na té správné,
vás nenapadlo se přestěhovat?
Asi bychom si tím hodně věcí ulehčili, ale zatím to nejde. Nik
ještě studuje grafiku a Thijs filozofii. A i to, jak tady bydlíme, je pro
nás momentálně ideální. Můžeme muziku vohulit na plný koule a nikomu to
nevadí. Takový prostor by jsme jinde těžko hledali. Moc dobře si taky
uvědomujeme, že když se rozstěhujeme každý do svého, nebudeme tak
produktivní.
Vy se asi moc se zbytkem holandské scény
nestýkáte, co?
V podstatě k tomu nemáme důvod. Určitě tady není nikdo, s kým bychom
se nechtěli záměrně bavit, ale jsme v kontaktu hlavně s lidmi z venku.
S tím asi souvisí i to, že jsme se nejdřív proslavili v Anglii a až
potom se díky tomu o nás začalo mluvit v Holandsku. Nikdy jsme se nikam
netlačili. Neměl jsem potřebu chodit za DJema – ahoj já jsem Nik
z Noisie. Když se někomu líbí tvoje muzika, přijde za tebou sám.
V úzkém kontaktu jsme tady asi jen s Triple Vision a Black Sun Empire.
Kteří lidé a momenty v Noisií kariéře pro vás
znamenají nejvíc?
Anthony Mayhem z labelu Shadowlaw rec, který nám vždycky hodně
pomáhal a dal nás dohromady třeba s Teebeem – tomu jsme taky za mnohé
vděční. Pak určitě Moving Shadow, kde nám vyšlo „Block Control“ EP a
díky nimž je naše hudba ve hře „Midnight Club“ a dostala se tak
k miliónům lidí. Renegade Harware nám umožnili udělat remix k
„Messiah“ a teď hrajeme skoro na každém jejich mejdanu v klubu The End.
Mark z Triple Vision nám pomáhá s naším labelem Vision a vůbec se vším
v tomhle bussinessu. Radí nám, co s naším ne-drum´n´bassovým
materiálem, ať už je to break beat, hip hop nebo house, nejsme s těmahle
scénama propojení. Samozřejmě nesmíme zapomenout na naše kamarády Black
Sun Empire, kterých si moc vážíme. A ještě… jednou jsme koukali na
nějaký film, akorát jsme balili špeka na poslední Metalheadz desce a
o půlnoci zvoní telefon. Na druhé straně někdo strašně rychle mluví
o naší skladbě, vůbec jsme nevěděli, o co jde. A po desetiminutovém
monologu se ten člověk představil – Goldie.
Co vás naopak nejvíc štve? Přišli jste
o hodně iluzí?
Spousta lidí má k muzice špatný přístup. Nedělají muziku
protože je baví, ale chtějí aby se jejich věci hrály a měli za ně
respekt. S tímhle přece nemůžou lézt do studia. Děláme jen to co chceme,
jinak by to za nic nestálo. Obchodní stránka je ale na to, aby se člověk
někam dostal, samozřejmě taky důležitá. Někdy dostáváme od promotérů
emaily, kde se nás pokoušejí ukecat na menší honorář stylem „teď
ukažte, jestli muziku fakt milujete nebo to děláte pro prachy“. To je na
zvracení. Pokud má někdo muziku opravdu rád, tak nám zaplatí, kolik si
zasloužíme, protože chce lidi jako jsme my podporovat. Taky potřebujeme za
něco jíst. Jestli na to nemá, tak ať se na to radši úplně vykašle.
Souhlas…
Láska k muzice je super, někam tě dostane, ale pokud chceš být
opravdu její součástí, musíš to chtění rozchodit. Taky musíš zjistit,
jestli máš talent. Možná jen miluješ drum´n´bass a pokud je to tak, tak
jen dál miluj drum´n´bass. Jasně, je to složité, na začátku je těžké
poznat, jestli jde jen o zájem „na jednu noc“ nebo to stojí za to. Když
chce někdo s někým spolupracovat, musí mu mít co nabídnout a ne jen bez
pokory brát. Spolupráce není jednosměrka. Ideální je náš vztah s Black
Sun Empire. Uděláme něco ve studiu, jeden track vydají oni na jejich labelu,
další my na našem. Řekneme jim něco o tom, jak produkujeme, oni nám taky
něco ukážou. Je to celé v dobré víře, s dobrým záměrem a můžeme se
na vzájem pochválit.
Někteří lidi si o vás myslí, že jste
namyšlení. Co vy na to?
Thijs už si toho taky párkrát všimnul. Pořádat party je
samozřejmě komplikovaná věc, ale někteří promotéři mají pocit, že
celá scéna stojí na nich. Chovají se jakoby byli důležitější než
umělec a dávají mu příliš najevo, kdo ho pozval. Tam bude
zakopaný pes.
Drum´n´bass není vaše jediná parketa a i na
těch ostatních děláte nadprůměrnou hudbu…
Je to úplně o něčem jiném, tvoje producentská etika se totálně mění.
S Noiisí už máme osvojené nějaké cesty a pravidla. Naopak v těch
šílených housech a breakách máme co zkoumat a objevovat, to nás hrozně
baví. Můžeme dělat úplně všechno. Ať vezmeš jakoukoli hudbu, někdo
z nás s ní má zkušenosti. Tahle všestrannost nám dává obrovskou
svobodu. Kdybychom dělali jen Noisii, asi by nás to za chvíli začalo
nudit.
Na čem závisí, co v danou chvíli budete tvořit?
Na počasí? :)
Hehehe… No není to úplně o počasí, ale když se probudíš do
sluníčka, může tě to letním atmosférou hodně inspirovat. Jinak to nemá
žádná pravidla. Spíš je to o tom, že když pracuješ na energických
věcech, musíš se tak taky cítit a to vyžaduje spoustu energie. Klidnější
muzice se můžeš věnovat dlouho do noci. Někdy sedíš nad breakovou
skladbou, najednou vytvoříš sampl, který by se ti hodil spíš do Noisie, a
tak se klidně přepneš do úplně jiného žánru. Většina věcí, které
děláme je reflexe všeho, co se k nám dostane, a selekce toho, co se nám
opravdu líbí.
Používáte hodně elementů z klasiky.
Samplujete je nebo skládáte sami?
Něco samplujeme a dáváme dohromady s našimi zvuky, ale třeba skladba
„Believe“ byla celá napsaná a nahraná v tomhle pokoji.
Fakt?
No jasně, vždycky si s každým zvukem hodně hrajeme, takže to ve
finále může znít jako orchestr. Nebo metalová kapela. Někdy najdeš něco,
co můžeš vysamplovat a má to kvalitu podobnou té tvojí. Musí to ale
zapadnout do kontextu, nesmí to znít jako skladba, ze které to bereš.
Samplování je super, protože když máš hodně zvuků z různých zdrojů,
skladba zní pestrobarevně.
Jinak si ale samply rádi vyrábíme sami. Takhle nad tím máš absolutní
kontrolu.
Poslední dobou má hodně producentů problémy
s tím, že se jejich nevydané tracky dostanou do světa dřív než
oficiálně vyjdou a někdo je bez oprávnění hraje. Vy jste tohle nedávno
řešili s VIP verzí skladby „Block Control“. Co s tím?
V případě „Block Control VIP“ je hlavní problém v tom, že ta skladba
ještě není hotová a vyjde za dlouho nebo možná nikdy. Kdyby byla na
Soulseeku v nejlepší mp3 kvalitě a lidi by si to stáhli měsíc před
vydáním, nebyl by to až takový problém. Ale když nevíme, co s tím
uděláme, je to dost blbá situace. Musíme se přizpůsobit tomu, že už to
běhá někde venku. Jediné řešení je, nerozdávat nic, co není hotové.
Někteří lidi si to jen stáhnou a poslouchají doma a pak jsou ti, co to
hrajou s tím, že si jich nikdo nevšimne a mastí si triko na tom, co někde
úspěšně ukradli. Těm můžeme akorát říct, že o nich víme a aby to
nedělali. Máme je všechny na seznamu.
