text: HACKENALIEN
ilustrační fotografie: www.timeforparty.com (ukázat celý
fotoreport)
Zvolil sem si, že půjdu na Crossfira.
V roxy by mě naštval zvuk, na Panaceovi zas ještěří skorolidé. Aspoň
před Crossfirem mě stačila opruzit zima. Crossfira mám rád, poněvadž má
jiný zvuk a jeden dva sety, které se mi od něj kdy podařilo splašit, to
stvrzovaly. Těšil sem se na kvalitu desek, jež neznám, což se bohužel na
návštěvách mainstreamových jmen děje minimálně. Nastoupil sem do Crossu
krátce po jedenácté, takže sem bohužel neviděl nic
z Kyanida, který hrál od desíti do jedenácti,
vysvětlení, proč v tak nedůstojný čas, mi poskytl sám Kyanid, hrál
totiž ten den od půlnoci v Mladé Boleslavi. Tak šel sem posedět do
Freestyle stage a bylo to příjemné, nějáký týpek hrál z notebooku
techínko a mně docházelo, že už nikdo nepřijde, teda jako z mých
známých.
Po chvíli ho vystřídal někdo jiný, jenž
přešel po chvilce techna na breakbeat, velmi příjemná alternativa, cením.
Postavil sem si tedy pár kamarádů, jako za starých časů kdy mě v Roxy
nikdo neznal. Skladba lidí, byla správně rozmanitá, jako by snad ani
nevěděli, proč tam jsou. Což nás přivádí k bodu jedna a to sice, že
nejvíc lidí na parketě bylo na Pixieho. Ano. Děvčat,
které na něj hážou smilnivé pohledy, tentokrát v předních řadách
nebylo tolik jako obvykle, asi tou zimou no. Hrál dobře, bohužel sem se
nedokázal přinutit sledovat desky. Pixie dobře pracuje s publikem a je tedy
dobrou volbou pro všechny promotéry.
Pak nastoupil Reverb a na parketě se uvolnilo docela dost místa, takže poté, co jsem si koupil přátelsky drahé pití (půllitr vychlazeného Ice Fruit za tři pětky->srdce nepivaře plesá) a vyslechl můj oblíbený remix What Ya Waitin For, sem se spustil na parket. Reverb to krájel moc pěkně, ochutnával sem tedy z menu temnoty, neurofunku, rozsekaností a atmosféry. Žádné rozvařené, převařené, milionkrát přežvýkané provařeniny. Reverbovi už není dvacet a na kvalitě setu to znát bylo. Samozřejmě v dobrém slova smyslu, ví, co chce a když posluchač není zabedněnec, tak pochopí a s Reverbem si užije. Otázku, kolik z jeho setu bylo z jeho vlastní neméně kvalitní produkce, nejsem schopen zodpovědět.
V jednu rano nastoupil
Crossfire, vlastním jménem Dimitri Van Simaeys; překvapil
mě svým vzhledem, který, ač měl svetr, působil dost anorekticky, inu
každý loví své vnitřní démony skrz jiné cesty. Nahodil místo gramců
CD-decky a spustil rovnou z ostra Hydra VIP. Dav, přestože stále ne tak
početný jak na Pixieho, se rozeřval, ale rewind nevyřval, krásně
monumentální začátek, který hned nalakoval do kosmična trackem
(z čtvrtého releasu jeho vlastního labelu) Light Year a já už věděl, že
to bude tak krásné, jak sem snil. Sloveso „snít“ je na místě, jelikož
Crossfire skutečně umí vyčarovat úžasně atmosférické plochy, které
v mé abstraktní představě nabývají tvaru tekutého kovu, který formuje
krásné útvary a obrazce, úchvatné, leč ostré a studené, či spíš,
studené na povrchu, ale v nitru žhnoucí. Jeho set je jako výhled na moře
methanu, či ohromné útesy z kamene věže Orthank stravované v plamenech.
Hned do Light Year napálil věc, která mi nehnula žlučí, ale bránicí.
Mocná pod-čtvrtvteřinový-interval nasekaná basa se mnou třásla a já
spokojeně upadl do Crossfirovi epileptické náruče. Občas to bylo hodně
zlámané, občas blízko Noisia/BSE soundu. Vprostřed došlo na brilantní
sérii Outrun (Crossfire, mimochodem tuto skladbu bych doporučil společně
s Light Year a Crystal Lake, pro hrubý obrázek toho, jak zní crossfirovy
atmosferičtější věci), Concussion (Noisia), Bios Fear (Stakka+Skynet) a pak
již do nějaké své basově vyprasené věci nahodil Hydru originál. On se
usmívá, dav křepčí, blonďatá dívka na parketě překáží, ale vůbec
jí to nedochází a ve vzduchu je stále dost kouře. Čas běží, ale hudba
je rychlejší. Co chtít víc než luxusní chvíle zapomnění při ponoru do
zvuku.
Zvuk byl vůbec dobrý, nutno říct, že
velký podíl na tom měl fakt, že belgičan hrál z CD, která měl kvalitně
masterovaná. Mikrofon většinu času okupoval MC Špína,
budiž mu zdraví přáno, zahlásil jen výjimečně, ale pasovalo to,
většinu času si jen tak vytvářel svoje skřitkovské zvuky. Obdivuhodné
bylo, že Crossfiruv set neměl hluchá místa, neustále se valil, vařil,
smažil, obracel, vypaloval, kroutil, ale nenudil, nehnil, neštval,
neotravoval, neprudil, neupadal. Mixoval čistě, spíš nechával desky znít a
páchal hlavně dlouhé mixy, rewind padnul jeden. Ke konci nasadil prověřenou
klasiku z vlastní líhně Crystal Lake a další zvukově pohlcující
těžkotonážní zbraně vlastní výroby jako Skywarp nebo Armada a někde tam
byl i Virus. Velmi hezké bylo, že skladby navzájem ladily a tranzuchtivci se
tak snadno mohli ponořit do vnitřních světů a nepřetržitě tancovat, dj
tedy věděl jak vystavět set, což se v našich luzích a hájích už moc
nevidí a už vůbec nenosí. U nás se hraje spíš na desky než na sety.
Crossfire ukončil svůj set plný biomechanických vizí obnášejících sliz,
kov, pomeranče i sklo velmi překvapivě opět Hydrou, tedy celkově
potřetí, pokaždé však jinou verzí. Běžnému diskžokejovi by něco
takového těžko prošlo, Crossfirovi se však aplaudovalo rejem všech
končetin. S potleskem na závěr už to tak slavné nebylo, ale zkrátka to
nějak nepasovalo, ty díky byly spíš ve vzduchu, v pohledech, v úsměvech,
v potu, v výkřicích, v únavě… snad to Belgičan vycítil. Neboť ten,
kdo vnímal, byl nadšen. Pak nastoupil MKS, ale spustil na
můj vkus moc odlišně od Crossfira, raděj sem se vzdálil z parketu.
Bráno kolem a kolem, tahle akce byla důkazem, že lze
udělat vynikající party v prima prostorech za krásnou cenu. Crossfire
zahrál hyperkvalitně a snad nejen já sem zažil po Noisii další hudební
zážitek první jakosti. Na jednu stranu je škoda, že nepřišlo víc lidí,
na druhou je to dobře, byl tam prostor pro tanec a atmosféru. Jasným
závěrem je však skutečnost, že Crossfire by si zasloužil mnohem větší
prostor a mnohem víc návštěvníků. Snad někdo z promotérů pozve
Crossfira do Roxy nebo Abatonu nebo jiného tanecumožňujícího prostoru (tj.
ne Matrix) a přesvědčí se, že Crossfire si nezvolil svůj pseudonym jen tak
pro nic za nic. Na nic si nehrál a místo toho přišel, viděl a rozpoutal
peklo z tekutého dusíku.
