Teprve včera jsem se vrátil domů (z hor, nikoliv Roxy :-)), až dnes jsem
se dostal na internet a tudíž jsem zjistil, že páteční akce už byla
dostatečně propraná jak v hodně peprném, ale i precizním reportu Hackena
Aliena, tak na foru.
Nemyslím, že svým příspěvkem ke zvuku otevřu podle mě už vyčerpanou
diskuzi, přesto by bylo špatné nepředložit vlastní názor. Co se
hlasitosti týče, bylo to opravdu potichu. Přitom myslím, že v únoru na
Logisticsovi to bylo o něco hlasitější. Pokud jsem správně pochopil, že
víc nahlas to z důvodu přípustných hlukových limitů být nemůže, tak
se asi nedá nic moc vyčítat zvukařům, velká škoda pochopitelně pro
návštěvníky. Co se kvality týče, bývá kolísavá. Přišla mi obstojná
v Amitově setu, o dost horší pak v určitých pasážích
Kluteova setu, některé tracky (dunění) jsem rozpoznal jen
díky tomu, že je znám nazpaměť. V části setu Klutea, i u větší
části setů Nitrouse a IM Cyber mi kvalita
přišla slušná.
Diskuzní kroužky na parketu to tedy rozhodně podporuje, jak Jakub (Hacken)
správně podotkl, těch ale podle mě není třeba si všímat. Každý se
nějak na party chováme, já radši taky tancuju, ale okolím si nehodlám
lámat hlavu.
Teď už ale k tomu, jak vypadal večer „minutu po minutě“. Do podzemí
domu v Dlouhé ulici jsem zavítal před 11 večerní. Za gramofony stál
Nitrous a k pivku či něčemu jinému nám hrál příjemné
zlomeniny. Nejprve symbolicky to, co jsem slyšel naposledy v Roxy v únoru:
Klute – Song Keller, pak D. Kay + Kasra – Babylon nebo
dubovku No Love od Visionary. Postupně nasázeli už společně
s IM Cyber spoustu Breaků a Silent Witnessů:
Immaculate a Breathless (Break s Hydrem), Flipped
Out (Silent Witness), Destiny (Break), Rainman (Break se
Silent Witnessem), to znamená, že se to všechno hezky poslouchalo :) Moje
hlava a mobil pak zaznamenaly ještě třeba Wax´d od dua D. Kay a
Lee, slavný We Are The Ones rmx od Klutea a další věc od tohoto
pana Producenta – vesmírný tranceový úlet I Minder. První díl
českého mixování ukončila pak Solaris Theme od Chrise Su.
A přišlo na řadu mixování anglické, i když toto označení by bylo
značně zavádějící, protože Amit není zrovna
představitel DJ / producenta, který hraje takzvaný UK mainstream. Myslím,
že posluchači dnb buď Amita zbožňují nebo nemají rádi (použil jsem
možná mírné slovo). Po pár minutách jeho setu část lidí odešla
(tipoval bych tak třetina z počtu, co byla na začátku). Důvody? Buďto
Amita opravdu nemusí (myslím, že tam byl i značný počet těch, kteří
šli na Bush, aniž by věděli dopředu, zda ho musí nebo nemusí :o)..) nebo
jde o to, že Amitova produkce není tolik taneční. To je i můj názor, na
Amita jsem si rád zatancoval (respektive spíš se zapohupoval) celou dobu, je
to můj nejoblíbenější (hned za Klutem) a hlavně nejoriginálnější
producent, nicméně jeho skladby jsou podle mě spíš poslechovými
záležitostmi.
A co že nám to všechno Amit ze svého laptopu pustil?
Troufám si říct, že zahrál výhradně vlastní tracky. Hned druhou skladbou
bylo Roots – první release na Commercialu Suicide, následně pak
MK Ultra – pro změnu poslední release Commercialu Suicide.
Přišel na řadu i budoucí počin pro Commercial Suicide – Too Many
Freedoms, či obě strany singlu pro Metalheadz (Pirates /
Gatecrasher). Mimochodem všimnul jsem si, že Amit zamíchal
Pirates do Too My Freedoms úplně na vlas stejně jako ve
svém setu v Breezblocku z února. Ke konci setu jsme slyšeli ještě
nevydanou Live In India, starší kousky Sound Warrior a
Dual Sense a taky nějakou méně temnou a tanečnější skladbu.
I když lidí bylo méně, aspoň „tvrdé jádro“ vepředu vydrželo.
Amitův set na mě působil jako hodně umělecká záležitost, ještě jednou
škoda zvuku, ale já se jinak bavil.
Klutea jsem slyšel před pár měsíci ve Flédě, těžko
hodnotit, který set v jeho podání byl lepší. Tentokrát hrál více
hitovek než v Brně, některé tracky, co hrál v pátek, pouštěl už na
podzim na Moravě. Takže jeho oblíbenými by mohly být: Hive –
Definition, Ill.Skillz – Be There For You, Trace – Final
Chapter ( Motive rmx ), Klute – Learning Curve. Klute hrál
z desek i CD, pouštěl jak věci ze svého labelu, tak i drtičky, které
fungují na parketě, třeba Vault VIP, The Plague,
Solaris VIP nebo Desert Siege, kterou hrál dohromady
s Bacterií rmx – moc zajímavá kombinace. Pařilo se i na
husťárny typu Paradensite ( spojení tracků Hivea a Doma a Rolanda
invencí právě Hivea ), Deadline rmx od Ed Rushe a Opticala
(původně od Digitala) nebo nikdy nevydanou Hostile od Kemala. Tom
pustil jistě jednoho, dva Amity, Offguard od SKC, odlehčení
poměrně tvrdého setu pak přišlo u pocitovky Come Back To Me
(Klute) a Time Is Now (SKC a Bratwa). Jak to zhodnotit celkově?
Mixování podle mne slušné, selekce výborná. Počet návštěvníků
rozhodně menší než u předchozích Kluteových vystoupeních, na nichž
jsem byl. Škoda. Tom to má v Roxy rád a své vystoupení si užil,
o čemž svědčí i mail, který zveřejňujeme v závěru reportu. 
V ranních hodinách si pak druhý díl svého hraní odkroutila dvojka
Nitrous, IM Cyber, bylo by značně
unavující psát všechny hitovky, které zahráli a že jich bylo
nepočítaně. Tak jen namátkou pro představu: tvrdší –
Definition, Get Myself To You, Broken Law,
Cyclone, Follow The Leader, Village Folk,
měkčí – We´re All Dying, Better Days, Hell Hath No
Fury, Remember The Future, American Beauty,
Vertigo, Return Of Forever… Bylo toho opravdu požehnaně.
Tímto bych report ukončil, nenapadá mě nic výstižného, kromě toho mám
zkušenost, že pokus jednou větou zobecňovat může shodit či překroutit
vše (něco), co bylo napsáno :-)
Hi lenka,
Just sending you a message to say thank you very much for
everything
on Friday night. We had a wicked time – the Roxy is always great and
it is still one of my most fave places to play in the world.
I hope the audience in Prague enjoyed it as much and look forward to
come back some time!
Let me know if theres ever anything else i cant help you with.
thanks again,
Tom