text: BIFIDUS AKTIF
Amit – Never Ending LP _ Commercial
Suicide (SUICIDELP005)
- oficiální vydání: 12.6.2006 (dle www.commercialsuicide.org) -
Amit v rozhovorech říká, že vlastně nedělá drum and bass, ale skládá muziku, která má jen podobnou rychlost. Možná je to jen póza a možná snaha postavit se do role nezměřitelného. Jak lze porovnávat neporovnatelné? Jeho tracky už totiž dávno nezní jako Digital nebo Spirit, Amitova originalita přesáhla mez, kdy by vůbec mohl mít konkurenta. Novým albem dokazuje posun po své producentské cestě – Amit už je prostě svůj. Never Ending nabízí velmi kvalitní, nápaditou a zvukově dokonalou alternativu, kterou ovšem jen tak někdo nezkousne. Pojďme ji ochutnat…
A:
Unholy (feat. Outrage)
Ve spolupráci s Outragem se pomalu ale jistě dostaneme do světa half
tempové temnoty. Filmově – skoro až LOSTově (= seriálově) vyvedené
plochy a technické zvuky a vývrty vzbuzují velmi nejistý pocit – skoro
až strach. Kam se hrabe techno atmosféra Carla Craiga… Unholy ovšem patří
k těm hratelnějším záležitostem celého alba.
B:
Dirt Box
Dirt Box si také s drum and bassem moc nezadá, ale pípání a ruchy
připomenou alespoň na chvíli kořeny polámanin nebo třeba Photeka. Zde bych
použil větu, kterou řekl Nitrous kdysi v rádiu posluchačům…
„Nelekejte se, to je Amit.“ Thriller od začátku do konce a zároveň
thriller, který nemá ani začátek, ani konec…
C:
Immortal
Jediné pozitivně laděné dílo, které dokáže i trošičku zahřát, má
jméno Immortal a myslím, že je to jediný track, který nikoho nevyleká. Na
albu chybí věc jako Motherland nebo Village Folk s výrazně halucinogenními
motivy; zde se dočkáme alespoň nějaké té výpravnosti, skoro až
pohádkovosti. Tohle se bude líbit všem.
D:
I Will Hunt You
Aby nebylo málo temných zákoutí, ze kterých vylézají všelijaké
potvorné zvuky a překvapení, přidal Amit na album i I Will Hunt You.
Kolovrátkové zvonění jako z horroru symbolizuje pronásledování oběti,
která je předurčena k tomu, aby ji lovec na konci chytil do sítě… A že
si její konec vychutná, už snad ani nemusím připomínat.
E:
Too Many Freedoms
Předposlední kousek se pohybuje v klidnější a neagresivní poloze. Opět
ale z každého póru těla tracku ucítíte detroitský prach ulic a
uslyšíte kovový šum z industriální části města. A k tomu ta změť
elektrických kabelů napojených na vysoké napětí. Říkáte si: Co kdyby
vypadl proud a všechny ty mrazáky plné lidských těl začaly roztávat?
F:
Swastika
Jediný track, který jsem si mohl vychutnat na pořádném zvuku (na Take
Control hrál Brooklyn), a který má skutečně majestátní sílu. Odlišnost
a naléhavost nenechá odtrhnout uši. Co nám mají vokálové samply, které
vyhrocují působivost do maxima, napovědět? S právě probíhajícími
volbami je zamyšlení nad nimi možná na místě… „People, government,
people, fascists…“
