Naše výprava do severních Čech začala už v půl 4 odpoledne na Jiřího z Poděbrad v Praze. Vyjeli jsme brzo, jelikož jsme se to rozhodli pojmout jako výlet. Zastavili jsme se u našeho spolubojovníka a řidiče na chalupě, následně si dali stravovací přestávku v Liberci a dojeli jsme se taky podívat už za šera nahoru na Ještěd. Za tmy v 9 jsme konečně dorazili do cílového místa našeho výjezdu. Prošli jsme vchodem a mohli se porozhlédnout, jak to na v místě areálu vlastně vypadá. Na travnaté louce se, řekněme, dokola rozprostírala čtyři podia. Drum´n´bassové bylo nejvzdálenější od vchodu, ale nejblíž k občerstvení, což jsem během noci mnohokrát ocenil.
Elektronická hudba duněla krajinou už od 6, v čase našeho příjezdu hrál právě Stanzim na opravdu silném a čistém zvuku. Slyšel jsem jen část, jelikož nějaký čas jsem ještě věnoval obhlídce ostatních podií. Stanzim pouštěl zpočátku spíše klidnější desky, které moc neznám, ale na poslech se mi převážně líbily. Postupně ke konci svého vystoupení zrychlil a přitvrdil, taky lidí znatelně přibylo (někteří rychtáři tancovali už dávno předtím). Neopomněl tipuji nějakého Paradoxe, If I Should Fall od Commix, Cyclone od Teebeeho a Calyxe či minimálně jednu věc od Maďara ICR.
V 10 jako další vystoupili Igraczech a Touchwood. Nehráli na střídačku, jak jsem si myslel, nýbrž Igraczech první a Touchwood druhou hodinu setu. Igraczech odehrál značnou část setu z laptopu, asi hodně svoje tracky. Musím říct, že mě to bohužel moc nebavilo, ani lidi to na party moc nerozhýbalo a dost jich taky odešlo. Větší šanci bych tomu dal třeba někde v klubu, ale takhle jsem to moc nepobral. Až ke konci svojí hodinky zamíchal něco tanečnější, co přimělo k většímu zaplnění travnatého plácku před repráky. Pamatuji si i na jednu věcičku z Future Sound Of Cambridge 1 a to sice Konsta – Free Your Body.
Touchwood pak svůj úkol rozhýbat “parket“ před Noisií splnil. Na každé akci přijde skladba, která mě definitivně zbaví počáteční rozpačitosti, ztěžklosti, kdy mám nohy jak z olova, a donutí mě konečně pořádně tancovat. Takto mě nejprve načala bomba Camouflage od dvojky Optiv a Bulletproof, aby mě následně odrovnala Kluteova šílená pecka Learning Curve. Další pozitivní energií nás pak nabíjel Spor – Three Faces ? nebo D Bridge a Concord Dawn se svojí drtičkou Labyrinth.
Thijs, jedna třetina Noisie, začal nakládat chvíli po půlnoci. Zvuk se znatelně zesílil, takže ještě mnohem více vynikly těžkotonážní, robotické, mimozemské a masivní zvukové prvky skladeb Noisie. Počet tanečníků stoupl hrubým odhadem na čtyři stovky (myšleno na této stagei), přesto se člověk netlačil a i návštěva stanu s občerstvením a pivně krásnými cenami se neprotahovala nad únosnou míru. Set se podle očekávání skládal nejvíce z počinů z vlastní dílny. Většinou se jednalo o tvrdé záležitosti, nevzpomínám si, že by zazněly některé známější odlehčenější skladby vydávané pod jménem Drifter. Jako v Abatonu Thijs hrál z CD, všiml jsem si, že opět i s připraveným A5 papírem, na němž byl celý set zřejmě dopředu zaznamenán. Nečekal jsem, že identifikuji tolik tracků, jelikož moje znalosti tvorby Noisie považuji spíše za průměrné. Pokud bych srovnával s jeho lednovým vystoupením v Abatonu, dal bych toto o půlstupínek níž. Důvod toho ale může být prostý a ryze subjektivní – zažít něco poprvé je vždycky nejlepší. Spousta skladeb byla stejných jako tehdy, míchání opět velmi uspokojivé. Přestože jsem byl potěšen, během noci jsem zabředl do úvahy, jak se všechno jednou přejí nebo okouká. A to se může stát i Noisii. Nastavili si laťku raketovým vzestupem hodně vysoko,takže v následujících měsících budou mít problémy tempo udržet. Uvidíme. A teď ještě tracklistový popis událostí. Zaplavila nás hromada už vydaných počinů: Brainstitch, Meditation (s Bad Company), Omissions, Choke (s Mayhemem a MC Versem), Meedoen, Hideous (s BSE). Dále to bylo jak jinak Voodoo People, ale buď smíchané umě s remixem Bacterie nebo je to mash up? A taky Moonway Renegade (s Mayhemem) s méně výrazným a rychlejším “shaolinským intrem“, čili remix nebo něco jako beta verze? V druhé hodině se tancovalo na následující: Calyx + Kontrol – Set Me Free, Ed Rush + Optical – Medicine (Matrix rmx), End Game (nový Virus od Noisie), Calyx – Illusions a další mash up Masochist (Pendulum) vs. ??. A nechyběla ani další díla holandské kuchyně – Block Control VIP, Concussion, The Tide, Carbon Shock remix (původně od Skyneta). Možná největší ovace pak vzbudila provařená megahymna Messiah remix (originál od Konflicta). Ruce byly nahoře a zůstaly tam pěkně dlouho, protože šlo pravděpodobně o nějaký re-edit se skoro o minutu prodlouženou plochou před nájezdem. Symbolická tečka za povedeným vystoupením.
Dalším na řadě byl pak Philip TBC, který tradičně předvedl své technicky vysoce kvalitní hraní. Hrál více drum´n´bassově než když jsem ho slyšel někdy předtím, jelikož, jak známo, sety obvykle prokládá skladbami různých žánrů. Lidí moc neubylo, neodradil je ani déšť, jenž se na chvíli spustil před 4 ranní. Exhibicionisti přicházeli předvádět svoje tance na podium. Někteří z nich nikdy nepochopí, že dýdžejové nemají rádi, když (taneční exhibicionisti) skáčou, že se podlaha pod gramofony otřásá.. I Filip hrál známé fláky jako jsou Frozen Solid, No Destiny, Lyric On My Lip rmx, Camouflage, Signal, Pump Fiction, X Ray, Concussion a další. Velice mě pak potěšila Street Knowledge od Evol Intent, s níž si taky vydatně pohrál, a nakonec to po hiphopovém intru přehodil na druhou desku, takže na tu zběsilou jízdu, co následuje, jsem si tentokrát musel nechat zajít chuť. Ke konci mi pak ještě přinesly pocity štěstí laskominky tipu California (Silent Witness) a Soundkilla (Digital).
Posledním jezdcem noci, či spíše brzkého rána, byl Peet. Pokud se nemýlím, představitel místní scény. Moje poznatky už vzhledem k pozdní době mají mezery a jsou dozajista částečně zkreslené. Nicméně i on dle mého soudu udržoval příznivce dnb v pozornosti. Začal skvělým Come True od Drifteru, namixoval opět Meedoen a Block Control od Noisie, neopomněl klasiky Space Invaderz a The Nine, potěšil s American Beauty a Smacked My Bitch Up (Subfocus rmx).
Celou akci bych hodnotil jako pořadatelsky velmi dobře zvládnutou, zvuk byl výborný, akorát těch stroboskopů mělo být méně. Z festivalu jsme odjeli v půl 7 a doma jsme byli už v 8 (jak se to povedlo nevím, protože jsem vytuhnul). Takže velký dík patří řidiči, spolujezdcům a všem známým i neznámým, kteří Shotgun připravili či se jen účastnili!