text: BIFIDUS AKTIF
Akce Digital Sun se odehrála na koupališti za městem, na velmi vychytaném místě. Při příchodu na drum and bassovou stage se před solidně zaplněným pláckem tyčil Win.cent, pouštěl Noisii – Brainstich (Break remix) a Trippin od Matrixe… Během 20minutového záseku při stěhování aparatury, přípravy CDs, dohadovaní se o hlasitosti, strkání do gramců… (správně načasované na půlnoc, kdy tancovalo zhruba 300 lidí) se pěkně zpotili IM Cyber a Akira, kteří nastavovali čas do té doby, než bude mít Brooklyn podmínky pro svůj set. Nálada se ovšem zvedla, protože dvojka vytáhla vhodné desky. Například Out Of Touch od Intalexe, Strangeways od Sonica nebo Crowd In Clouds od XRS…
Střídání stráží proběhlo téměř
s hodinovým zpožděním, na kvalitu následných djských výkonů to však
nemělo žádný vliv. Jako první nastoupil Brooklyn a nechal nás vplout do
svého světa specifických melodií a zvuků. Do posledního vinylu od
předskokanů (Commix – Libra) nasadil nádheru od Chris. Su – To Heal.
Jeho set přijalo publikum velmi pozitivně, protože nepostrádalo chytlavost,
melodičnost, vokály ani poslechové věci. Lidé se tedy mohli na písečném
podloží chvilku jen vlnit, pak zase tančit a nebo jen zavřít oči a nechat
se unášet na zvukových mráčcích v příbězích jeho vlastních tracků
(With All My Heart) a nebo tracků od Nu:Tonea (Missing Link), Alix Perez (All
Alone) či Kubiks + Lomax (Dusk Till Dawn (Danny Byrd remix). Na své si však
přišli i ti, kteří raději tvrdší a kopavé věci, následovaly totiž
The Quest a Shape of Things to Come od Teebee + Calyx. Hodinka se pomalu
uchylovala ke konci, D Bridge už stál za Brooklynem a pěkně si
pokyvoval…
Na stagi se střídali MC Birdman a MC
Turner, kteří předváděli své umění. Jak jeden, tak druhý, vytvářeli
solidní doprovod, místy velmi podařený a dokonale sladěný s Brooklynovou
hudbou. Birdman spíše perlil s proslovy jako například od Martina Luthera
Kinga (I have a dream), Turner zpíval emotivně a s nasazením.
S nepřekřikováním vokálu v tracku si hlavu nelámou ani v Anglii, takže
těžko kamenovat, jen slušně poprosit všechny MCs: nedělejte to! MCing
však postupně ztrácel na své originalitě, Birdman zmizel a Turner
používal efekty, které ven moc dobře nevyzněly a i přes jeho
nepopiratelný hudební cit začal být po půl hodině nudný. Ale nevadilo,
horší bylo, když těsně před koncem začala zpívat MC Khaila…
To mě vyburcovalo k vystartování pod pódium, abych jí dal masivní gestikulací a ťukáním na čelo najevo, že má okamžitě přestat a zmizet, nebo způsobí katastrofu. Všichni na stagi by se totiž propadli před D Bridgem studem a neměl by mu pak kdo zaplatit. Naštěstí pochopila buď moje a nebo jiné snažení o vyjádření nevhodnosti jejího zpěvu v tuto dobu a byl klid. Pokud by to tak zůstalo, velmi rád bych jí vyjádřil respekt za soudnost s tím, že chápu, že každý má právo jednou vylézt na pódium před více lidí a pokusit se… Ale když to nejde, tak toho nechat, dokud je čas. Bohužel, v závěru D Bridgova setu si střihla totální faux pas a má benevolence se změnila v nevraživost. Po chvilce zpěvu se totiž snažila držet krok s vokálem v tracku Nothing But Tome od OB1, který D Bridge naservíroval jako jednu z posledních věcí. To už jsem musel utíkat za promotérem, aby ji proboha ten mikrofon vzal někdo z ruky, protože to bylo opravdu nevhodné…
Bohužel, promotér, kompetentní osoby a nebo alespoň někdo soudný nemůže být přítomen všude, a tak si D Bridge mohl během svého setu prohlédnout, jak vypadá nefalšovaný MC cirkus s těmi neroztodivnějšími zvířátky. MC Turner už sice nebyl tak zábavný, ale situaci zachraňoval (nejvíce však tím, že bral ostatním mikrofon z ruky), wannabe MCs nereagovali ani na zdvižené prostředníčky ani na výzvy k zanechání svých opileckých nebo nevím jakých projevů – prostě katastrofa. Chybělo už jen pár vyžvejkel, kteří by před D Bridgem na stagi utvořili taneční formaci a bylo by po jednom z nejlepších producentů – buď by mu hráblo, a nebo by dostal infarkt z toho, v co se může dnb party zvrhnout…
Set hlavní hvězdy ale naštěstí splnil
má největší očekávání, a tak, i přes rušivé elementy, pomyslně
navázal na páteční masáž od Breaka + Fierce a přispěl k naplnění
dokonalosti celého víkendu. Převládaly velmi zamyšlené, temné ale
nedepresivní tóny a to po celý čas mixu. Lidé byli spokojení a vlnili
se, při silnějších momentech zvedali ruce nad hlavu a při těch
drsnějších skákali jako o život. V prvních minutách jsme mohli slyšet
Jungle One od Calibra, tedy stejný track, kterým nás loni zhypnotizoval na
začátku vystoupení na Cosmic Tripu. Místy byla atmosféra až moc omamná,
k poblouznění pomohly věci jako Steve Survival – Red Hot, D-Bridge –
Simplest Thing nebo Golden od Commix. Hlasitou reakci a euforický výbuch
nasadilo The Power Within od Artificial Intelligence s mrazivým vokálem
Roberta Owense.
Nešlo si odpustit True Romance (VIP) a
poté přišel můj osobní nejsilnější moment – opět Authentic od
Breaka. Bylo tomu +/- 24 hodin, co jsem se rozplýval nad touto hudební
minimalistickou genialitou v Abatonu. Po zralé úvaze a následně i obou
stranách Breakova příštího releasu na Soul:Ru (Mr Crystal / Let it Happen),
který D Bridge také vytáhl, mám prvního adepta na pozici producent roku.
Aby toho nebylo málo, přišlo Standing Room Only coby kolaborace producentů:
Hive + Gridlok + Break + Silent Witness + D Bridge. Zajímavý moment nastal
při jediném rewindu setu a to při desce, která si zrovna o rewind
nežádá: Talk To Frank od Commix. Závěr přinesl ještě klasikou tečku
v podobě Mass Hysteria (mám pocit, že to bylo opět jiné VIP, než všechny
VIP předešlé…)
Pokračovali Akira a IM Cyber, nastolili
diktát s The Pulse od Bad Company, Outaspace od MIST, následovaný kombem
Surface Noise od Fierce + Optiv a Ed Rush + Opticalovinou Flightpath. Celá
louka skákala. Selekce se opírala jak o inteligentní a temný základ D
Bridge, tak o importování stylu obou DJs. Dočkali jsme se v počátku
citlivého výběru tak, aby nejlépe seděl k atmosféře a rozpoložení na
písečné pláži. IM Cyber naložila několik nevydaných pecek z dílny
Teebeeho nebo Noisie, Akira pak vyzkoušel Afterlife od State of Mind s Whats
Your Sing od Commix. Zazněl Klute – Learning Curve, a pak už se děj strhl
i k nákladům jako Voodoo People (Pendulum remix), nemohlo chybět The Nine
od Bad Company, Plan B od Kemala, Flamenco od Subfocuse… V závěru stále
tančili vděční posluchači, přidal se Panorama s Airplane od Subfocuse,
zazněli Commix, Baron, Matrix, Zero Tolerance… a neuplynula ani hodina a
měli jsme před sebou talířky s párečky, hořčicí, kečupem a bagetku a
pochvalovali si super mejdan. Protože vytuněnost hudební stránky nemohou ve
výsledku ohrozit neukáznění MCs nebo technické záseky…
