text: Ill.eel
foto: Rav
pro Techno.cz
další fotky najdete zde
A tomu se nemůžeme divit – původně radiový pořad, který se postupně
rozšířil do formy mixovaných CD (vzpomeňme na úžasný první díl),
klubových nocí a konečně i internetových podcastů, získal díky lidem
jako DJ Food, Coldcut, DK a jejich hostům (DJ Shadow, Mr. Scruff, ale i London
Elektricity…), prakticky kultovní status. 
K tomu připočteme
nedotknutelnost NT a milou nenáročnost Bonobovy muziky a dostaneme rovnici,
která v pátek naplnila Radost FX.
Nemohl jsem si odpustit (povinný) povzdech nad tím, že Simon Green
nepřijel rovnou s živou kapelou, ale tohoto rozčarování jsem se
racionálním zdůvodněním, že můžu být rád za každou Solid Steel
Session v Praze, zbavil po několika minutách. Line-up doplnili Babe
LN, Tuco a Ghonzales, přičemž
prvně jmenovaná si na večer přípravila hezky tématicky laděný set plný
tracků z NT. V Praze působící Brit Tuco z tohoto směru uhnul velmi
rázně a namířil si to přímo na předměstí, lépe řečeno k urban
music. Uvedl se slušnými scratchi i beat jugglingem, ale v zápětí na
klasické využití gramofonů rezignoval; vytáhl notebook, zapnul final
scratch a ve zbytku setu se věnoval již jen této platformě. 
Otázku, zda ve volných chvílích chatoval
nebo hrál Hledání min ponechám na fantazii každého příznivce pokleslého
humoru…
Co zaznělo? Od počátku převládal hip hop v poměrně svižném tempu, s postupnou radikalizací rytmů se pak Tuco více věnoval grime (místy dubstepu) a žánrové hranice padaly úplně, když zahrál i dechovkové broken beats (N.O.H.A. – Balkan Hotstep) či klasickou Charly. Ke konci se jeho výběr ale znovu lehce ustálil a soustředil na baile funk, který svět vnímá zejména díky neúnavné propagaci DJ a producenta Dipla. Tuco zahrál jeho remix hitovky Golddigga, autorský Newsflash a pro některé možná těžce snesitelné věci přímo z favely s nezaměnitelnými brazilskými vokály. Moc se mi líbila závěrečná skladba, jakýsi rozškubaný glitch/electro bootleg Cant get you out of my head od Kylie. Identifikaci bych ocenil.
Od Bonoba nebylo možné čekat kouzla jako od DJ Food či
Coldcut, nicméně většina (znalých) příchozích si přála, aby alespoň
zopakoval svůj výkon z příjemně namíchaného Solid Steel Session (It
came from the sea). A opravdu, vedle tracků z čerstvého alba Days
To Come i předchozího (velmi úspěšného) Dial M For Monkey
přímo přehrál několik pasáží zmiňovaného mix CD, a to včetně
nacvičených přechodů (můj oblíbený Diesler – Sandcastles →
Bonobo – Flutter). V závěru pak překvapivě vytáhl i několik
vyloženě dnb desek. 
Hned tou první byl výtečný remix skladby
So Gaye Hain (původem od bollywoodského skladatele A.R. Rahmana)
dvojice Ges-E & Equal, jež jsem si vždy přál slyšet a paradoxně mi
přání splnil až Bonobo. Následovaly dva příjemné jazzy liquidy a na
závěr dnb bloku i Golddigga podruhé, tentokrát ve známé
předělávce High Contrasta.
Celá dvouhodinovka nesla klasické elementy ninjovských setů; různorodost
stylů, rytmů i temp, bezstarostnost jazzy downtempových tracků a celková
uvolněnost Bonobova setu působily na zaplněnou Radost kladně, ač ne úplně
euforicky a to bylo pro páteční večer myslím příznačné. Nic úžasného
čtvrtá Solid Steel Session nepřinesla, ale přesto výrazně osvěžila
pražské klubové dění.