Naše S/M kamarády jsme nechali jít do
Roxy, sami jsme samolibě samozřejmě samostatně osamoceni jeli prověřit
kluzkost našich vazů (lámavost až příště) na západ republiky.
Zkontrolovali jsme (jen okem a jen přes sklo) otřesnou kvalitu štětek na
benzince Benzina a šťastni, že nám neexplodovaly vnitřnosti hnusem, jsme
valili za zvuku toho nejkvalitnějšího dnb, nic jiného ani neposloucháme,
neb jsme od přírody elitáři nejhrubšího zrna a nesnášíme pozéry aneb
v růžové košili je síla (schopná vytáhnout z kapsy sekeru a zeptat se
„prosím?“ ). Tedy družně debatovali jsme o nejhezčím pouličním
banneru za posledních x let (viz obrázek) a dohadovali jeho možné dopady na
sociální prostředí. V Plzni asi pouští žluklé pivo do řeky, jinak si
ten smrad (jsem ochoten uznat, že jistým hc pivařům to mohlo vonět)
jistých lokalit nedovedu vysvětlit. Policie měla toho večera zřejmě
pohotovost, no jasně, hlídaj Tempera, docvaklo nám. My jsme vyrobili
kónické světlice (dicky za jablečný papírek Mitchi) a zvesela napoprvé
(navzdory mé snaze) nalezli onen night club, naproti němuž přes ulici byl
prostor, kde se již odehrával příběh očekávající náš vstup do
děje..
Zhurta v počátku vystoupení Akira B2B Killa (Akirator
zrovna nakládal Turn down the lights (Benny Page)) vstoupili jsme do
prostoru většího než čekali jsme, o to nadšenější byla naše reakce.
Svistot rychlotonážního zvuku do hrudi bijící, veselé dekorace (mj. logo
Virusu; co víc si nad sebou přát, až budete na zem padat) ve vzduchu
visící a ochoz nad parketem do prostoru zvící. Geniálně efektivní kostky
(kostky nebo krychle, byly dvě, does it make a difference?) barvu měnící,
červená houkačka policistům čerstvě kradená (ptal jsem se), na tyči
stroboskop záblesky sršící, postavy v laseru zalité hbitě tančící a
bar pod náporem návštěvníků statečně se držící. Ceny neřestně
přátelské, absolutní absence ice tea však mírně zamrzela. Věnovali jsme
pár pohledů slibné videoprojekci, pokochali se kvalitou zvuku, co se
hlasitosti, čistoty i vyladěnosti celého spektra týče vše bylo nad
českým průměrem, takže jste slyšeli vše a nepískalo vám v uších po
odchodu. Za zvuku Pump Friction jsme se na to vrhli a nadšeně jsme
začali zahřívat botama parket. 
Akira zpřísna pokyvujíc hlavou navázal
a) s publikem kontakt nejen oční b) na předchozí desku Shadow
Knows (Shimon) a do ní nemilosrdně nasekal The Nine (Bad
Company), aby ze smrtícího komba vystoupil prověřenou Don’t tell
me (Concord Dawn feat. Tiki). To jsem se odebral najít wc a to byl quest
večera, vyjít ze sálu okolo kontroly skoro až na ulici a pak po schodech
nahoru projít barem s tunou forbesů a tam hurá! Vrátil jsem se akorát,
když Akira opět střídal Killu, respektive Jump (TC) střídal
Signal (DJ Fresh) ovšem náhle se rozeznělo mocné
„Intergalactic Planetary Planetary Intergalactic – – Another
Dimension, Another Dimension…“ prostě roboti Beastie Boys a všechno
skáče. Mistrovi je to ale málo, tedy scratchuje do toho hlášku „Watch
this space“ (ze Signalu, pro neznalé) v podstatě celou dobu
trvání Intergalacatic. Respect! Nakonec opustí osidla toho
nejkvalitnějšího hip-hopu konečně puštěným Signalem a
střídající Killa má co dělat a nenechá se zahanbit, napere tam bootleg
Outta space, tedy asi nejlepší dnb předělávku Out Of Space (The
Prodigy) a publikum jásá. No já měl taky co dělat s následky vyhořelé
světlice no.1 a vodky se semtexem..
Probrali jsme s Bifidem situaci v Praze (kde bylo v půl jedné na Bushi
s Blamem od oka 50–70 lidí včetně personálu) a radostně se navzájem
uvrhli v tenata Flashbacku (Cyantific & Logistics; proč nikdo
nehraje výtečný flip Can’t Let Go?) prodchnutého Voodoo
People (The Prodigy; Pendulum remix), takže dav má radost, a
„karlovarský Friction“ tam naláduje Swamp Thing (Subfocus),
lamentuji nad tou nadílkou, příliš zlé a kruté, Swamp Thing
znásobí cokoli. Promenáda přísnosti pokračovala nadčasovým mordorem
The Leader (Stratus), Killa převzal otěže a naservíroval klasiku
X-Ray (Subfocus), do ní tease Bad Company a s chutí do mutací
D.N.A. (Optical & Louis Smith feat. Matrix), která naživo maká
líp než želvy ninja na piku. Upřímně křičíme a skáčeme a support
frčí na max (dneska se snažím užívat trendy obraty). Takže hukot a
proplesk z D.N.A. rozčísne babičky hřeben Ready or Not
(Fugees; 2003 Zinc remix), holota se raduje. My, tvrďáci, dáváme cígo,
jsme tak dospělejší. Akira naposledy chytne volant a roztočí, rozteče
roztoče, tease klasiky The Pulse (Bad Company), aby následovně
přitočil čerstvou novinku Shower for an Hour (Noisia & Teebee),
zdoubledropoval ji s Outerspace (M.I.S.T.) a ve finále všechno
zamlátil krumpáčem nejkrvavějším Get Hype (Stratus). Svatá
prostoto. Těžce na bojišti, lehko v pohřebišti. To už však za gramofony
pohopsával netrpělivě (velice netrpělivě) Temper D.
Nejpříjemnější na celé akci byl
prostor, ne celkový, nýbrž osobní, který jste měli okolo sebe, pokud jste
chtěli, čímž se dosáhlo téměř festivalového efektu a atmosféry
hraničící s geniem loci, neboť obě věci rychle ve vědomí se pájely.
Nevládne snad nic takovou silou, co se prožitku a spokojenosti vnitřní
týče, nežli stav, kdy máte okolo sebe prostor a můžete tak svobodně své
kreace rozvíjeti na parketě..neb nejen vaše fyzično nýbrž i psychično (a
hlavně plíce, páč díky prostoru není tak vydýchánoa vypoceno) se v tu
chvíli cítí silně odlehčeno, nemluvě o doprovodu tak výtečném jako
z dílny maestra Akiry a jeho kompaniona Killy či samotného Tempera D.
Podrážky dráždíte podloží, konečky prstů třete molekuly vzduchu,
pažemi klouzáte po zhmotnělém zvuku, oči upnuté na dje zavíráte svým
úsměvem a víte, ba přímo cítíte, že vaši přátelé jsou na tom stejně
a vzájemně propletené synergie tak krájí vaše psychično na malé kousky a
namáčí je do nejdelikátnější čokolády plné těch nejčerstvějších
kousků ovoce (neslyšel jsem to už někde?) za doprovodu nejskotačivějších
umpa-lumpovských popěvků. Jo a v životě jsem si nekoupil vodu
v plechovce, haha vtipných 10Kč. Nejvíce vám o prostředí napoví fotky
okolo, plnohodnotný fotoreport bude snad v již v tomto týdnu.
Temper, jak jsem se později dozvěděl, byl tak nedočkavý hraní, že
nechtěl chvilku počkat, než by se to na stole upravilo, aby mohl hrát na
2 gramce a 2 CD-decky, nakonec tedy hrál z dvou cédéček a jednoho
gramofonu. I tak to byla nestíhačka. Temper počal kastraci našich kloubů
peklem Rave Music Ressurected (AC Slater & The Panacea), kterou
mimochodem začínal i Raiden v dubnu. Ládoval to přísněji než Ester na
svém posledním cédéčku; a protože jsme odpálili druhou světlici, tak
jsem se zamyslel: vystoupení každého producenta přidruženého k Offkey
recordings, výrazně doporučuji se zaregistrovat a požívat tak všech
výhod, mj. tuny mp3 a kontakt se všemi producenty), se vyznačuje hraním tuny
aktuálních dubplatů (oficiálně prozatím nevydaný track), které težko
rozpoznat od sebe (řepator by to možná zvládl) a které dokazují formu
tohoto uskupení „offkey company“, které chrlí jeden hit za druhým a
k tomu připočíst nutno mnoho re-editů či mash-upů, tudíž většinu
věcí jsem neměl šanci poznat, omlouvám se; a pokračoval hodně zkruta tj.
Fuck the Labels (Limewax) a do třetího tracku přimíchal Don’t
tell me (viz výše), což je úsměvné, neboť nevěděl, že to hráli
už kluci před ním (no to jsme se nasmáli)…nastoupil řezavý basový
roller Cause and Effect (Propaganda), brr peklo se přetavuje, a ve
dvanácté minutě tu máme první rewind…a důvod? Tripple drop…
U Tempera = slabý rozjezd že..jmenovitě X-Ray (Subfocus) a
vyfunknutá známost, kterou si nemůžu vybavit. Po rewindu to chvilku nechal
vařit (ty dvě) a pak do nich zpříma naboural The Cell (Demo) a
zvuky se kroutily skřípotem. OFFKEYATKA. To je jediný adekvátní název
situace, kdy proklel předchozí track s vlastní věcí nazvanou Minimal
Blink. Hrubost nejtvrdšího kamenování. Asi jsme se málo škvařili tak
nás přelil remixem klasiky technořežeb Gatex (Umek; Axis and Trank
remix), už jen krájíme vzduch, na řev není čas. Nejspíš jsme opravdu
zlobili, neb následovala věc Guta (Proket), naprosto originální
věc, která se nedočká respektu scény jen proto, že nevyjde na Metalheadz
nebo něčem podobném (<- tento názor nemám z vlastní hlavy, ale nelze
s ním nesouhlasit). Dále kropil naše uši psychopatií s piánkoidním
cinkavě rolničkoidním zvukem, který se zrychlí a zacyklí, jak z Noční
můry z Elm street: Murkage (Lethal and Khanage). Ježíši. Do toho
teasne Squash (Total Science). To, že vše sedí na 100%, je
samozřejmostí. Co se přesnosti mixů týče, ten člověk je robot. Během
minuty teasne Vault (Pendulum). Za další minutu inferna teasne Up
All Night (John B; remix) a do ní zas geniální I Hate You
Motherfuckers (Raiden feat. G.G. Allin). Následuje hrozný val
Cryptonomicon (The Panacea), který dostál svému původu z filmu
Evil Dead na 100%. Jako by do vás stříleli nabíječkou lávovým hřebíků.
Do toho teasne něco, co opět neznám. A pokračuje Inside The
Sarcophagus (Propaganda & Raiden). Hrozná monstra. Najednou Voodoo
People komplet přehozený Back to Your Roots (Mr L). Rewind.
Nechte mě na chvilku oddychnout, děkuji,
je to fakt heavyweight. Krosí to a kotlí a vaří a to jsme sotva v půlce.
Musím si dojít pro energy drink (bar nebyl, co se nealka týče nejbohatší)
a otřít pot. My, tvrďáci, dáváme cígo, jinak bychom nesměli do party.
Probíhají námi příjemné pocity, celá akce je tak nastavená a poladěná.
Lidé jsou přátelští a jen zanedbatelná menšina se urychlila (=
“frk”), tudíž nic nebrání vzniku přirozeného pnutí positivní
atmosféry party. Temper občas křičí do publika a skáče. Vidět ho je,
slyšet ne. Všichni vesele tančí i když Temper postupně dost lidí vydusil
z parketu ven, nebo jen museli domů. Nelze jim to zazlívat, my jsme však
hodovali na té kráse a odlišnosti od běžné produkce, kterou djs hrají.
Opět vyzdvihuji djovu úžasnou rychlost, přesnost a selekci a oceňuji
perfektní organizátorskou práci. Vrhám se zpět do bitvy zvuků. The
motherfuckin saga continues.. (hláška z jednoho tracku co hrál)
Nahodí obě znovu a přihodí třetí věc, nějakou pekelnost, která to celé
hrotí zároveň. Posléze vyhodí věc a přihodí Now’s The Time
(Moving Fusion & Fierce), Bože…dlouhý mix, přitočí Nerve
Attack (The Sect), kterou následně vytočí nahoru šílené psycho –
zrychlující se turbína mixéru na rychlost deset. No a do toho nalejte
vařící se kov v podobě Machine Soul (Raiden & Propaganda).
OMFG. Rozseká to na kousky klasickou psychopatií Pinballem (Raiden) a
navíc na to přiroubuje Compound (Ed Rush & Optical; Gridlok
remix). Offkeyatka. Spíš osmdesát tankerů tekoucího dusíku na plný
strahovský stadion. A ještě jeden tease stihne Twist ‘Em Out
(Dillinja). Offkeyatka. Tease Quest (Shimon & Andy C). Šílenosti,
skřípající vraky v drtičce na maso. The Bells (Jeff Mills, Raiden
remix). Chvilkové vysvobození v podobě Man for All Seasons (Concord Dawn;
Chris.Su & SKC remix), jen na minutku, jelikož už do toho láduje
Swamp Thing, aby stihl doubledrop, řveme. Moc. 
Tease Oddysey (Drumsound & Simon
‚Bassline‘ Smith) + extrémní zlo Skafandr (Raiden & Prode).
Doporučuju..pro vlastní bezpečí. Snaha o zabití publika
Locomotive (Proket). Naštěstí s rewindem, jakože ale tenhle rewind
byl fakt o držku, být tam MC musel by prohlásit „Temper D FUCK OFF!“,
poněvadž to bylo přemoc. A do jatek největších Every6olution
(Panacea vs Limewax; mash-up) napere Airplane (Subfocus). Ježíši,
psychopat. Výtečná stará Let Loose (The Militia). Pekelná jízda
na skluzavce s žiletkama, ale již se blížíme do závěru, což jsme ale
nevěděli, mysleli jsme si totiž, že bude hrát dvě hodiny, hrál jen
90minut, ale byl sem po pravdě docela rád, že tam Raiden nakonec nedorazil,
bychom už asi fakt nepřežili..zpět do akce, předposlední věc bylo
nějaké super (pro mě) mírně diskoidní d’n’b s vokálem znějící
jako předělávka Found a Lover (Panacea), takže buďto to byla
starší věc, kdy ještě takovéto pecky skládal a nebo si odpustil na
chvilku to zlo a udělal pořádnou kniteforce hardcorovou jízdu. A potom už
nádherná Fallin’ (Raiden) na závěr a my už víme, že je
konec..BOOOH!
Temper obstál na jedničku. Rychle to sbalil a sotva jsme ho zahlédli, jak
prchá. Týpek. Chvilku jsme ještě postávali všudemožně, a rozjímali
z toho kusu štěstí, co do nás Temper naložil. Vlastně celá ta akce. Bylo
vidět, že lidé mají radost, že pro ně tu akci někdo udělal a podle toho
to z nich vyzařovalo. Z nás to emanovalo všemi otvory. Čistý radostný
komplexní zážitek. Respekt organizaci.