Calibre – Carry
Me Away / Mr.
Right On
SIG010 (Signature)
Jednoduše perfektní. Co jiného čekat od mistra Calibra, zvlášť pokud zrovna vydává na Signature. Obě strany jsou, co se originality v calibřích mezích týče, někde mezi dobou kamennou a bronzovou, což je však vyváženo stoprocentní zvukovou, poslechovou, náladovou i rozpohybovávací kvalitou. Mírně tanečnější a více výše-zmíněnému-popisu-sedící Áčko, ani najazzlá pocitovka na B straně Vám v bagu rozhodně ostudu neudělá. Přeci jenom, od doby posledního Signature (Corner Dance EP) už uplynul nějaký ten pátek, tak proč trochu neobměnit či nedoplnit repertoár.
Redeyes – When Will It Ever End EP
BINGO056 (Bingo Beats)
A When
Will It Ever End
B Kashmere
feat. Swede
C Clone
feat. Alix Perez
D Double Funk
Redeyes, Redeyse, Redeysovi…a tak dále, a tak dále. Hodina
češtiny? Nikoliv! Redeyes je totiž jméno, které se poslední dobou
skloňuje snad ve všech pádech. Důvody, proč tomu tak je, snad vysvětlovat
nemusím a můžu se vrhnout rovnou na ten poslední z nich, EP na Zincově
Bingo Beats. Redeysova produkce rozhodně není pro každého. Jeho
neuvěřitelně pohodové tracky s přemírou jazzového vlivu nemusí sedět
každému. Pokud však nejste ‚každý‘, rozhodně si ze všech 4 částí
pohádky s názvem When Will It Ever End ucvrknete do kalhot. Každá kapitola
nabízí originální zážitek – skvěle polámaný beat, zabalený spolu se
zmiňovaným džez feelingem do titulního tracku (When Will It Ever End),
minimálně-minimální a moderně pojatý track (velmi umocněno basou –
Kashmere feat. Swede), dokonale fungující a vysněná kombinace dvou géniů,
dávající dohromady nejvýraznější a nejlepší věc z celého EP (Clone
feat. Alix Perez) nebo klasická groovy záležitost, skvěle se hodící na D
stranu (což není ani tak lichotka, jako spíš suché konstatování –
Double Funk). Pro mě jasná volba této zimy, zařazující se mezi adepty na
EP roku (a že letos bylo z čeho vybírat!). Asi jsem zaujatý, pro Redeyse
mám prostě slabost. Nic to ale nic nemění na tom, že tohle je
prostě super.
Contour – Erratic
Soul / Contour & Stuna – Can't
Go Back
PHUNK007 (Phunkfiction)
Originální zvukově i nápadově, takový je Contour na super-labelu Phunkfiction. Vzhledem k tomu, jak jsou obě strany luxusní, bych se desku nebál označit za ‚double A side‘. Erratic Soul, aneb euforická jízda od začátku do konce, dokonale ukazuje perfektní skloubení liquid funku s našláplým beatem. Celé se to hodně snadno poslouchá, ale jen tak lehce neoposlouchá! Stejně tak Can‘t Go Back (spolupráce se Stunnou), nabízející do kolen srážející bublavou basu a sexy nástroje v čele s klavírem. Brát, hrát – pro mě rozhodně jedna z nej desek letošího podzimu!
