text: LINCOLN
Do klubu na periferii města (což je možná jediná nevýhoda) jsme si minulý pátek pospíšili, vevnitř jsme totiž byli již v půl 11. Po obligátní proceduře vystání fronty u šatny (oceňuji, že za mikinu v rukávu bundy se platí jako za jeden kus – neplatí toto pravidlo všude, respektive někde platí pravidlo vych…(ytralosti), když se platí za dva či více kusy), zběžném obhlédnutí spodní místnosti s chilloutem a objednání prvního nápoje podle chuti (v drtivé většině případů piva) jsme si stoupnuli na parket už v horní místnosti, mírně vpravo a mírně dozadu. Opět kvalitní a silný zvuk (až příliš silný, způsobivší hučení v uších i následující den, aniž bychom byli mrd… beden) dával tušit zážitky nadprůměrné úrovně. Kromě svých kamarádů jsem počátek večera trávil občasným prohozením slova s Anakinem (taky kamarádem), tedy polovinou Deadly Viperz.
Karlovarská polovina Akira myslím hrála
někde v domácím prostředí, západní Čechy však přijel a velice zdatně
reprezentoval (nejen) Akirův žák Bifidus Aktif. To byl také
důvod, proč jsme do Abatonu přijeli tak brzo, ověřit si jeho dovednosti.
Rozpohyboval nás smrští úderných skladeb, ale i několika hlubších a
melodičtějších. Povedený set přilákal i slušný počet tanečníků, na
začátek akce jistě úctyhodný kousek. A co že jsme slyšeli? Novinku
Deeper od State of Mind a Chrise Su, Afternoon Delight od Noisie a Shanodin,
starší Trippin´ od Matrixe nebo žhavé želízko Druggy od Sub Focuse, jeho
hit Airplane či At The Drive In od Barona. Zajímavý byl sled trojice
tracků, které znamenaly zásadní průlom v drumnbassu: With All My Heart
u nás, Vault v “dnb novověku“ a The Nine v “dnb středověku“.
Z dalších skladeb musím zmínit lahůdky jako Perfect Drug, Alpha Centuri,
Swamp Thing, Paint The Walls Black, Authentic, Magnetic, Block Control..
V půl 12 převzala djské otěže IM
Cyber. Aniž bych uměl vysvětlit příčiny, bavil jsem se jejím
setem o trochu méně než Bifidusovým, ovšem stále dost na to, abych
zůstal pořád v pozornosti a v tanci. (Vhodnější je se vyjádřit, že mi
hraní prvního účinkujícího velmi sedlo a z českých ho pro tento večer
dávám nejvýše). Chválím i bar za správně vychlazenou zelenou, trochu
jsem se bál po vodce zkonzumované na Frictionovi, jež měla teplotu právě
opačnou.. IC zahrála očekávaně temnější, syrovější skladby –
z Dominion LP Authentic, Catch Off (myslím) i Red Line, Carrier rmx, novinku
Evil Twin od Breaka pro nový vlastní label Symmetry, tradičně The Plague,
pak Hangover, Choke, Cyclone nebo opět Deeper. Předpokládám, že počinů
Teebeeho bylo více jakožto oblíbeného interpreta a navíc hrajícího
bezprostředně poté.
Téměř přesně podle časového plánu se
pak objevil za mixážními pulty člověk s kulichem na hlavě –
Teebee. Nemám dostatek energie, chuti a hlavně talentu a
invence popisovat v nějakém pestrém spektru vidění celého dění. Toho se
pevně věřím dočkáte v reportu HackenAliena. Pokud jde o techniku hraní,
jednalo se o nadprůměrný zážitek hodný zahraniční hvězdy s větším
množstvím scratchů a 2, 3? zrewindovanými deskami. Set byl odehrán,
věřím, z valné části pomocí CD přehrávačů. Během dvouhodinového
vystoupení zaznělo i mnoho už vylisovaných (lépe poměrně čerstvě
vydaných, v posledních měsících) titulů, pochopitelně věci jak ze
Subtitles, tak z očekávaného alba Teebeeho a Calyxe i nedávno vydaného
alba Phace pro Subtitles. Poslouchali jsme Shower For An Hour a Lost Cause
(Teebee a Noisia), Bottom Feeder (Gridlok), Follow The Leader VIP (Calyx a
Teebee, ještě před tímto nějakou strašně zničující věc), Bacterii
rmx, Block Control VIP a Solaris VIP.
Postupem času mírně ubylo lidí. Jak to tak bývá,
nejvíc jich je na začátku, někteří však dlouho nevydrží.. Proto jsme se
snadněji prodrali až dopředu a místy divoce se komíhali na ukázky
z nadcházejícího alba: Shape Of Things To Come a Telepathy.
Nejemotivnější chvíle přicházely v závěru: Man For All Seasons rmx
s rewindem, potom Painkiller (snad Noisia rmx), Messiah rmx – to řvali snad
všichni a mistr Teebee si s plochou v něm pohrál podobně umě jako Thijs
v září na Shotgunu v Hrádku nad Nisou, pamětníci si jistě vzpomenou.
Pocit štěstí pak dokonala Universal Truth od Matrixe a Futurebounda,
připomínka vystoupení prvně jmenovaného už tento týden u nás. Teebee
pak sympaticky poděkoval publiku zblízka z podia, sbalil si náčiní a
odešel.
Flu a Yadel pak
celou party zakončili s nejdelším časem na hraní – 3 hodiny.
Paradoxně, ale pro dnb akce vlastně typicky, jsem si toho z jejich
vystoupení odnesl nejméně. A to z důvodu odchodu zhruba po dvou
třetinách jejich vystoupení, většího času stráveného na baru a vůbec
celkové tělesně/alkoholové únavě.. Přesto, prostě řečeno, lidí bylo
pořád dost, takže to bylo fajn a i závěr této Take Control byl zdařilý.
Myslím, že se pořád hrálo celkem od podlahy. Pro ilustraci pár tracků,
které jsem si zapsal: taková ta veselá i strašidelná věc od Noisie –
Breezblock Noisia?, I Got Love rmx, Sidewinder, Fall Apart (XPlorer, snad
poslední věc, co jsem slyšel, opět symbolicky vydané na Matrixově značce
Metro). Věřím ve stejnou hudební produkci i celkovou atmosféru na další
TC.