Páteční Bush startovala jako obvykle v 10, na místo dění jsem se dostal ještě před 11. V Roxy jsem nebyl od listopadu, tak jsem si se zájmem nejprve prohlédl vylepšené podium se dvěma plátny na videoprojekci a nově přidaná světla. Lidí bylo ještě málo, ovšem už okolo půl 12 se klub začal slušně zaplňovat a návštěva tento večer byla mírně nadprůměrná na zdejší poměry. Za gramofony se střídala ostřílená dvojice Akira, Ghonzales. V druhé polovině jejich vystoupení hudbu za mikrofonem doplňoval i MC Adrenalin, který v ostatním čase, pokud se nepletu, účinkoval také v chill-outu. Adrenalin střídal světlé momenty s lehce zapomenutelnými, popravdě řečeno jinak nejsem schopen jeho vystoupení jakkoliv zhodnotit, není to zrovna moje parketa na erudované soudy.. Docela mě překvapilo mnoho umíchaných tracků, které jsem neznal, jinak si pamatuji na Cover Story (Matrix + Cyantific), Whats Your Sign? (Commix), Paint The Walls Black (State Of Mind), Crash (Chris Su + SKC), Fall Apart (XPlorer), Angel Eyes (Noisia + Shanodin)..To už jsem opustil počáteční diskuzní kroužky a pustil jsem se s mírnou nesmělostí do tance. Moje/naše oblíbené místo vpravo před podiem u velkého repráku (při pohledu od baru) tentokrát znechucoval silný průvan, takže jsem/jsme se uchýlil(i) více na střed, ale jen mírně. Zůstat co nejvíce u repráku je v Roxy potřeba. Kluci i dále sypali hitovky: Compound (Gridlok rmx), Back Into The Jungle (State Of Mind), Ringing Ears (Break, škoda, že spíš Akira nedal áčko Yes, ještě předtím byly ty líbezné zpívánky od Markyho?). Hodně mě potěšil Suicide Bomber (Amit) a starší neurofunková pecka od Impulse + Submerged – Corrupt Souls. Davy se na konci prvního dílu večírku rozskákaly na Universal Truth (Matrix + Futurebound), Meditation (Bad Company + Noisia) a Druggy (Sub Focus).
To už byl na podiu za dýdžeji i Matrix, stál tam vlastně nezvykle dlouho před svým hraním, nějakých 45 minut. Jen mimo téma musím zmínit, že mě překvapil zvláštním tričkem se svítícím obrázkem a asi i nápisem. Nevím, kdo by si ho na sebe z lidí, co znám, vzal..Kdo by si vsadil, že jako první věc Matrix zahraje Knightrider (on sám + Futurebound), bral by výhru. Kurs bych stanovil tak na 5:1. Kdo by navíc v kombinaci s tím vsadil i na to, že nebude v Roxy kvalitní zvuk (nemyslím tím hlasitost, s tou se počítalo, na to se kurzy nevypisovaly), bral by patnáctinásobek. Kurs na to by byl totiž tak 3:1 vzhledem ke kladnějším ohlasům ostatních z poslední doby i některých vlastních zkušeností z lepších časů. Tentokrát se to však příliš nepovedlo. V druhé půlce setu přišlo zlepšení, avšak troufám si tvrdit chvílemi až zvuková haluz zle poznamenala požitek z poslechu skladeb především první hodiny hraní – nejvíce mi to přišlo u bomby Skyscraper, ale i dalších… Toto nemá být nějaká pruda, do Roxy chodím rád, pouze pravdivý, poctivý popis, jak jsem to vnímal. Věřím, že tento názor nemám pouze já..Dále Matrix v první půlce zahrál Swamp Thing nebo opět Druggy. Majitel značky Metro sázel podle očekávání skladby melodické s občasnými popěvky, po celou dobu bez použití gramofonů, tedy i desek. Rozhodně ne všechno mě bavilo. Druhá polovina setu mě chytla víc, asi i díky zvukovému zlepšení. Slyšeli jsme Cover Story, Matrix se nebál zahrát TCho jump-upovou pecku Game Over a ke konci ani Rockstar od téhož producenta. Mezitím to byl nějaký remix Space Invader původně od J Majika nebo Back To Roots od Jonnyho L. V paměti mi v pozitivním smyslu hodně utkvěla líbeznost Hard Knocks (Brookes Brother) a taky tipoval bych nějaká nevydaná věc od Artificial Inteligence. Došlo samozřejmě opět na Universal Truth a hodně oposlouchanou i pěknou American Beauty na úplný závěr. Celkově mě tedy Matrix neuchvátil tolik, co jsem si přál. Buď jsem chtěl více než bylo možné nebo snad příště.
Ve 3 přišli na řadu Rakušáci Glyon a Yak. Také ti už nějakou tu chvíli postávali v prostoru za gramofony ještě před svým vystoupením. K nim vám již bohužel mnoho neřeknu, spíš nic. Kombinace vstávání v půl 8 a dnb přesycenosti po hlavní hvězdě mě/nás přiměla k rychlému odchodu. Kdo ví, jaké to bylo, nechť to poví. Jen si pamatuji, jak jsme si u šatny říkali, slyšíce zvuk zdola, že Perfect Drug (Ed Rush, Optical, Matrix) je na parket bezvadná věc. Zdravím dnb sousedku ze Strašnic, o čemž jsem se dozvěděl v noční tramvaji. A těším se na fotky! (samozřejmě i od ostatních)