Rozhovor // DJ Hidden

Zanedlouho (16. a 17. března) navštíví naší zemi jedno z nejznámějších jmen belgického drumandbassu DJ Hidden. Už teď je jasné, že se můžeme těšit na nálož temnou a zlomenou. O to, co je vlastně pan Skrytý zač se zajímal HANZALL.


8. 3. 2007, publikoval ANAKIN

text: Hanzall

Ahoj Noeli, rád bych se tě zeptal na pár otázek. Zdá se, že jsi „very well Hidden in the underground“, protože o belgické d´n´b scéně se toho v Čechách všeho všudy moc neví…

Takže, jak bys v krátkosti poslal belgickou d´n´b scénu – jména největších parties, atmosféra ve srovnání s jinými zeměmi Evropy, převažující styl…
Jak v Belgii tak v Holandsku se koná spousta parties, když počítáme všechny akce všech žánrů. Taneční hudba je pro některé organizace velký byznys a parties mohou být obrovské. Každopádně se každý víkend koná několik menších akcí. Co se týče drum´n´bassové scény, je mezi oběma zeměmi malý rozdíl. Zatímco dobře zorganizované parties v Holandsku se o něco víc soustředí na tanečnější drum´n´bass, o něco chaotičtější akce v Belgii mají spíše „breakcoreové“ kořeny…nebo alespoň akce, na kterých jsem hrál já. Největšími akcemi jsou pravděpodobně letní festivaly.

K elektronické muzice ses dostal přes hardcore, ale který drum´n´bassový track nebo který producent tě oslovil jako první?
Jedno z prvních D´n´B alb, které se mi opravdu líbilo, bylo Low Profile Darkness od Panacey – protože bylo tvrdé a temné. Vyšlo v době, kdy se i britský drum and bass začal postupně ubírat od jungle tvrdším směrem… to všechno mě inspirovalo k tomu, abych se také soustředil na psaní takové muziky. Všechno předešlé bych s klidem nazval jako „jungle“… a to předtím „breakbeat“. První breakbeatové tracky, které se mi líbily, jsem slyšel z různých kazet s mixy hardco­reových dj´s.

Vystupuješ pod uměleckými jmény The ELF Architect, Noël Wessels, The Ravenous a Semiomime. Mohl bys v krátkosti popsat, jakou hudbu pod jednotlivými pseudonymy tvoříš?
Jména E.L.F. Architect a Ravenous už nepoužívám, ale dřív jsem pod nimi tvořil breakbeat a hardcore. Pod přezdívkou Semiomime jsem v minulosti vydával IDM na různých labelech V současnosti pod ním vydávám hlavně věci na labelu Notochord Recordings, který mám na svědomí já a label Slacknote.

Když hraješ v setech svoje tracky, máš lepší pocit než když lidem pouštíš desky od jiných producentů, nebo si prostě bez rozdílu užíváš celý set?
Samozřejmě je to skvělý pocit, když publikum opravdu kladně reaguje na některý z vašich vlastních tracků, takže bych lhal, kdybych řekl, že to se mnou nic nedělá. !) – Obecně si však většinou pamatuji celý set jako celek.

Jak vidíš vývoj současného d´n´b? Taky máš pocit, že určité odnože tak trochu zamrzly, a jiné jsou na vzestupu? Které?
Drum´n´Bass se neustále nějak vyvíjí, ale občas ne tak rychle, jak by si to každý představoval. Jakmile se lidé začnou navzájem příliš kopírovat, styl se zasekne a jediným východiskem je to, že někdo přijde s něčím novým. To ovšem není jednoduché. Na jednu stranu musíte jako producent vytvořit něco, co lidé přijmou, a na druhou stranu se snažit o něco, co lidé neslyšeli už miliónkrát předtím. Myslím, že žánry na vzestupu jsou takové, ve kterých najdete novátorské producenty. To se ovšem neustále mění. Mohl bych například říct, že v současnosti je na vzestupu tvrdý drum and bass, ale v době, kdy bude tenhle rozhovor zveřejněn, už třeba zase všichni půjdou po drumfunku.

Abychom se nebavili jen o drumandbassu, jakou muziku si pouštíš jako protipól, když se opravdu potřebuješ odreagovat od elektroniky? Nějaké budhistické meditace nebo něco podobného?
Soundtracky, jazz, triphop a IDM, když zrovna nepracuji na vlastních věcech. Přidejte k tomu vážnou hudbu, osmdesátky, techno a kapely jako Eels a Radiohead, a máte mé každodenní hudební menu.

Co se týče technické stránky, jaké technické zázemí preferuješ? Oblíbený mixážní pult a přehrávače / způsob hraní?
I když jsem dříve hrával přes Final Scratch, v současnosti jsem přesedlal spíš na CD playery. Když je to možné, kombinuji to s deskami, ale to záleží na okolnostech. Pokud jde o vinyly, jsem ze staré školy a jednoduše dávám přednost klasickým Technicsům. Z cédéček nejraději míchám na Pioneerech CDJ-1000s. Mým oblíbeným mixážním pultem je Pioneer DJM-600 nebo vyšší, ale mixy Allen & Heath také nejsou špatné. Jako všichni DJ´s preferuji odposlechy z obou stran ve výšce uší a vybavení na úrovni. Nemám rád limitery a zvukaře, kteří si myslí, že hrajete moc nahlas, když pouštíte hudbu s distorzí.

Ve svých trackách hodně propojuješ agresivní elementy s líbivými melodiemi, odráží se v nich tvá povaha, jsi výbušný typ?
Doufám, že ne! – Důvod, proč tyhle věci spojuji, je jednoduše ten, že se mi líbí, jak spolu kontrastují…jestli se v tom odráží moje osobnost, o tom ať raději rozhodnou jiní. !-)

Zpátky k d´n´b, tři nejoblíbenější producenti současnosti…
Hmmm…v současnosti pravděpodobně Audio (výborně propracované, tvrdé věci), Noisia (jejich produkce téměř nemá obdoby) a SPL (originalita). Klidně bych zmínil i TeeBeeho (vynikající vyváženost), Evol Intent & Exile (nečekané zvraty) nebo svého kamaráda a komplice Eye-D (protože je jednoduše v obraze). Mohl bych pokračovat dál a dál, tři místa na můj seznam rozhodně nestačí!

A tři nejoblíbenější d´n´b tracky všech dob…
Můj seznam je opět mnohem delší… ale tady jsou tři tracky, které mě hodně baví:
1.Technical Itch – Stack (Version 3 The Hive Remix) — V podstatě proto, že když tenhle track vyšel, zněl naprosto odlišně – a následně začali všichni kopírovat jeho virbly.

2. Wagon Christ – Natural Suction — Po technické stránce spíše „breakbeat“, ale track, který mám rád pro jeho nádhernou atmosféru.

3. Hyper On Experience – Disturbance — Oldschool. Jedna z prvních „dark“ zlomených věcí, které jsem slyšel, vyšla už v roce 1993 na Moving Shadow.

Díky za odpovědi a těšíme se na slyšenou v Crossu a v K2!
Já děkuji! Doufám, že si to pořádně užijeme! :-)

 

 

 

 

publikoval ANAKIN