text: HACKENALIEN
Než nastal osudný den, všichni jsme se
těšili na první společný (letošní[oficialní]) outdoor. Postupně jsme
podlehli potupujícímu odpadávání. Kooperant číslo „a“ zalehl do
zákopu nemocničního křídla se slepým střevem, respektive s jeho
extrakcí. Kooperant číslo „b“ podlehl zrádným následkům nuceného
odchodu poslední trojice zubů, která ho definitivně oddělila od kýženého
čísla 32. Kooperantovi číslo „c“ byla zdecimována psychika neprvním
útokem znárodňovačů na majetek jeho chaty a finálně kooperant číslo
„d“ utrpěl fatal, neboť jeho „jednoocasý“ chlupatý ne-robot odešel
do heaven realmu. Tudíž nepřekvapivá smůla, která provází každé
vystoupení samotného Ed Rushe (02 přenosky, 03 rozchod, 05 pád podia,
06 cesta pekel, 07a vykradená kára…). Vlastně jen při jeho prvním
dvouvystoupení se nic nestalo a když se objevuje s kolegou Ryme Tymem či
Opticlem, tak bývá vše v pořádku, proto snad letos už nic nehrozí. Ve
finále jsme se nenechali zastrašit okolnostmi ani 160km dlouhou cestou a
vyrazili jsme vstříc zamračené obloze (a rozbitému signalizačnímu
zařízení na přejezdu kolejí, jež nás zdrželo téměř půl hodiny),
která halila poslední sousto královské jarní d’n‘b čtvrtletky.
Erm, k věci. Na místě podpořil naší
náladu a informační chuť Bifidus, Honey, Rudeboy, Killa a Akira s Koogim.
Rudeboy, Killa, Honey i Koogi prý hráli výtečně, jen Rudeboyovi vinou
větru přeskakovaly přenosky a Honey zkoušel i něco ze své tvorby. Plně
jsme se soustředili až na výkon Akiry, který hrál B2B s Davsanem a lidem
vysvětloval, co ti dva nahoře dělají, MC Adrenalin. Hezké. Akira pálil do
lidí své nejnovější promáče a test-pressy, Adrenalin příjemně
vysekával pasáže a Davsan lovil ze svého bagu spíše časem prověřené
(=kvalitní) kousky nasbírané za poslední 8let, což ve spojení
s Akirovými vrhy kbelíky energie na publikum a luxusními scratchy a teasy
zadělalo na moc hezký nával náctiletých účastníků festivalu pod
podiem..nezbývalo jim než sbírat aplaus za eklektickou selekci. Teď je čas
na placené promo. My jsme si opět potvrdili, že Akira je momentálně
nejlepší český party DJ, který natáhne a pak i utáhne dav lidí, ať už
skrze klasiky, deepařiny nebo nejnovější hitovky pro mladé. To vše
proloží breakbeatem či hiphopem, nemluvě o promyšlené selekci, a úrovně
jeho skillz. Ehm, takže Akira a jeho společníci uvedli dav nejprve do
provozní teploty a pak i do varu, který vyvrcholil dvěma nebo třemi rewindy
a teď považte, kolik českých djs si může takovou parádičku dovolit,
aniž by to působilo trapně – ano, míň něž 4, slovy: čtyři.
Vypíchnu pár nejluxusnějších mixů, o jejichž
čistotě a vymaštěnosti nemusíte míti pochyb. Days Go By (High Contrast)
s teasem Swamp Thing (Sub Focus), ale odejdivší v DNA (Optical & Matrix
feat. Louis Smith), která přešla v Facade (Noisia)…The Great DnB Swindle
(London Elektricity; Logistics remix), který je moc hezký (už mi měkne
mozek) s teasem klasiky Turbulence (Moving Fusion), ale odejdivší ve věc
z alba Dominion (Break & Fierce)…klasiky jako originální Sidewinder
(Photek), nejnovější uplifting hitovky jako All Blue (Sigma) či Back To Your
Roots remix, liquidní klasika (celá liquidní éra začíná až po roce 2000,
proto je třeba je časově oddělit) jako Spread Love (Nu:Tone), nebo pecky od
Matrixe a Futurebounda The Edge a hlavně nejlepší Coast 2 Coast (feat. Louis
Smith), nemluvě o dvou geniálních rewindech na dvou geniálních klasikách
4 Days a Nitrous (oboje Bad Company), novoty od Subfocuse Druggy i nebo Scream
To The Stars (Chris.Su & Concord Dawn) a neměl bych zapomenout na Akirovu
super prochytávku Signal->Intergalactic+scratche“Watch this
space“->Signal, která je prostě MOC.
No a měl bych i říct, že došlo i na zlobení
s Where’s My Money (TC), kterou mají lidi holt rádi. Jinak lidí začlo
přibývat, až tak od 10pm. Naštěstí je Akira, Davsan a Adrenalin nahnali
před bedny, poněvadž do té doby vysílali dost nepříjemné sonické vlny,
s náhrnem lidí se to roztříštilo, takže standard. Hlasitost byla pak
akorát nahlas a tak mohlo trio skončit s přetahem půl hodiny kombem Back To
The Jungle (State of Mind) + Alien Girl (Ed Rush, Optical, Fierce). Bohužel
zrovna nějaký sotva-zletilý mamlas posilněný snad (kéž) jen pivem
zaoxidoval na vetchém podiu a přenoska přeskočila – mix tak dozničila.
Nu což, Alien Girl dohrála a bylo vidět, že Ed Rush má radost. My už jsme
se také usmívali. V lecčems to připomínalo onen nešťastný Handshake
číslo 13. Ed Rush naložil první cd player a začlo to. Těšil jsem se moc,
ale mé nadšení mohlo být i větší..(…byly nás jen dvě šestiny
původního počtu). První desku jsem nepoznal, tease Game Over VIP (TC), ale
rychle z toho vybruslil oblíbenou šlehou My Generation (Audio)..už od
začátku se mu tam dost vkrádala špína, jejíž nápor nemohl vydržet
příliš dlouho…
Bestie usměvavá, ji spíš pustil dovnitř
dobrovolně..v první čtvrtině ještě občas protlačil nějakou hitovku,
ale pak se rozhostil totální mordor, stejně jako v Praze. Jeho
předznamenáním byl škvařený Messiah (Konflikt; Noisia remix)..než to
vypukne naplno, tak ještě stačím vychválit mixy, které Ed Rush
předváděl..krásné dlouhé (i přes dvě minuty trvající [!!!])
prochytané mixy, kde skvěle vynikly chutě přísad i finální
sloučeniny…takto už se dnes moc nemixuje, neboť vše ovládl hyperaktivní
styl mixovaní Andyho C, který však většina napodobuje bezduše a
nepromyšleně.. Toxic Shock (Pendulum; Spor remix) byl pořádným semtexem
vhozeným pod oheň, jež spaloval naše údy… mmm… styl, který dává
prostor deskám, které si nezaslouží být zkrouhnuty na úroveň
půlminutové vložky. To se již rozjížděly první stroužky potu, jenž
z nás navzdory relativně chladnému letnímu večeru Ed Rush ždímal. Bový
Virus, a ne že ne, prostě v té cisterně špíny, kterou na nás házel
kyblíky, byly i nové Virusy a že to byly mordy z největších. Ověřený
tease Jump (TC), který když se nepouští naplno, ale jen teasuje do nájezdu
a dropu, tak je prima. Vlastně tak supluje MCho na moment. Zpět
k špíně.
O tu totiž šlo ten večer především.
Na botech, v těch dětech přede mnou a hlavně z reproduktorů..i když
dívka, která byla nepřetržitě nalepená na bednu (ne, nem*dala jí) po
celou dobu mého pobytu na festivalu, by zasloužila zvláštní ocenění
(navrhuji „největší braindead“)..poznal jsem nové The Upbeats, kteří
extrahují jednu z těch nejlepších (autorem nejoblíbenějších; viz
alternate vip verse Sonaru a Quadrantu 6) esencí původního Virusu, mám na
mysli vnitřnostní cirkulárku. Poznal jsem nové věci od Noisie, která
extrahuje snad všechno..ale teď prosím masivní aplaus pro VIP versi
Lick-a-Demon (The Upbeats), poněvadž to je přímo královský roller a
čistý Virus zároveň, ovšem mister Ed Rush do něj namixoval Smack My Bitch
Up (Prodigy; Subfocus remix), na které nešlo nedat rewind. Takže první
rewind, mmm. A následoval nádherný přes dvě minuty dlouhý mix nové velmi
Facade-oidní věci od Noisie..totální..to už měl Ed Rush všechny v hrsti
a dav jen bezmocně aplaudoval (samozřejmě v rámci svých povětšinou
náctiletých nezkušených možností)..a najednou přišla The Divide
z nového alba Calyxe & Teebeeho, které vyjde 16.července..pak jsme
chvilku topili se ve špíně sonické zlosti a remix Oiled Up (The Upbeats)
nás rozhodně nevytáhl, spíše semlel. Na kost. Dost.
To jsme si mysleli, že už jsme
v půlce..hehe..v ten čas se prodraly do CD-decku některé opravdu
zatraceně nechutné snůšky pekelných plodů..brrr..takže blíží se půl
jedné a já sundavám mikinu, co dodat, snad dvě tečky..je dobře, že
nepršelo..tak a tohle je fakt pekelný remix nečeho, co znám, ale je tak
přelomený a přeskládaný, že fakt nevyhlodám z hlavy, co to je..hned na
to Pleasures (Mista) neboli Sex/Drugs, pěkná pecka, anžto na Virusu
vyjde..samozřejmě, když už nějaký ten dlouhý mix Ed Rush dělal, tak mu
seděl, což při daném technickém zázemí byl v pravdě neamatérský
výkon..kapitánská Camouflage (Bulletproof & Optiv; The Upbeats
remix)..byla tam i nějaká barevná světla, ale fajn..možná i stroboskop,
už nevím, o světla tam nešlo, rozhodně nebyla závadná, úměrně
prostoru spíše nadprůměrná..stavil se Akira a já i teď tvrdím, že
remix Bacterie to nebyl (jedna z předchozích věcí) (VIP Bacterie to
bylo – pozn. Bifidus Aktif) a přesně po půlminutě našeho rozhovoru
spadnul z čista-jasna neznámý remix či VIP verse Rocket Launcher (Sonic
& Silver), kterýžto track originálně vyšel na Virusu už před pár
lety..nová kolaborace The Upbeats s Hivem totálně rozkopala naše
hýždě..následovala hodně tvrdá masáž, která neměla konce..ať už
mírně technoidní záležitosti, které něměly daleko k Offkey co., tak
i věci připomínající tvrdší podoby State of Mind či Black Sun Empire
i Renegade Hardware..každopádně špína, tvrdá
leptající..zrychlená..zatraceně přísná. Jako zjevení proto působila
náhle se vynořivší Edova oblíbená (a on ví proč) Pump Friction (Jade),
na které padnul druhý rewind, publikum že..pro změnu nový Audio, názvy
jeho tracků moc neumím, stejně náklep.
To už hrál pomalu, ale jistě dvě hodiny
a ke konci se rozhodně stále nemá – super! Zkrátka teď už jde
o čistý bonus a naštěstí se nikdo neopovažuje v tom Edovi bránit;
pořádná porce přídavku… Věcička s Ryme-Tymovým „Running red.
Forward“- pak nastala šílená neuro-peklo jízda… Rvem to jak o život,
neboť na podiu se již zjevuje Philip TBC a každý track může být
předposlední. Teď udělal radost dětem trackem Rockstar (TC), třetí
rewind. Hook to má velmi dobrý, ale drop už je uřážka no-co… hov*o.
Takže už hraje 125minut, nádhera. Ještě pod otevřeným nebem - idylka.
Zatímco si Philip TBC chystal nářadí, tak jsme dostali jeden totálně
Virusoidně znějící track, který následovaly dvě pořádně kopající
kropice, první neznám a druhá byla (Seňor) Tonka (The Upbeats feat. Ryme
Tyme) „sounds blood““ Jsem čím dál více nadšený, mám hrozně rád
bonusy. A to již míříme do definitivního finále téměř dvou a půl
hodinového setu. Nejdřív Ladies Nite VIP (Demo & Cease) s tím odporně
vlezlým samplem „whore!whore!…“, pak nastala radost a mordor největší,
poněvadž (a sakra! booh!) Pressures (Atom & Cell; Noisia remix) a do toho
Voodoo People rmx (přitom neopouští Pressures) a „klasicky“ nateasuje na
doubledrop Signalu (Fresh) do Voodoo..nádhera, poněvadž za moment je
z Voodoo pryč a…totálně pomatený smích..track se samplem „Yo, Ed
Rush – Fuck off!“. Kotel jako smršť sarančat. „Fuck Off!“ nechá
dohrát, pořádně zařvem, zatleskáme, Ed má radost a pouští last one,
která mohla být nový Virus, ale na to byla příliš zlámaná, takže
whatever..stejně jsem nepoznal víc jak polovinu věcí, co zahrál (takže tu
nejsou napsané)… Po 145minutách jeho vražd se blaženě odpotácíme
k autu a noční mlhou pluje naše auto jako koráb směr domov. Netřeba již
(bylo) slov.