VŠE(SOKOLSKÝ?) SLET
V Fabricu to v sobotu večer vypadalo trochu jako narozeninová oslava (slavilo se třetí výročí dvoiky.troiky), trochu jako mini sraz Shadowbox::kru (kromě očekávaného Koogiho a Martiny totiž z Prahy dorazil i Stano) a hodně jako tisková konference. Kam se člověk vrtnul, tam narazil na někoho s visačkou press. I když je mi jasné, že z jednoho serveru se takhle na Kemala mohli vypravit i tři pisálci/fotografové, stejně se musím přiznat, že jsem netušil o existenci tolika hudebních serverů. Vyjímkou nebyli ani slovenští kolegové a to je jen dobře.
Začínal Flu. A o něm vám protentokrát bohužel nic neřeknu, protože jsem sám (tedy ještě s Detaylem, ale vždyť to je detail) v té chvíli vyzvedával trojici slovenských kolegů na Hlavním nádraží a následně jim ukazoval v Ostravě dost oblíbený Coffe Shop. Malé zdržení nebylo zase až tak bezpředmětné, vždyť jsem měl konečně sto procentně potvrzeno, že mc Greenie vlastně není „emsí“ ale „emsínka“.
Tedy Flua jsem nestihl. Můžu vám ale říci, že na mé vyjádření lítosti odpověděl, že je to dobře, že prý nehrál „moc gut“. Věřte mi ale, že takhle kritický je sám k sobě vždycky a snad nikdo nikdy neslyšel nic jiného. Flu je prostě skromný dj.
ELEN, PROSÍM NEPŘESTÁVEJ :o)
Druhá „paní na holení“ byla Babe LN. Ve chvíli mého vpádu na taneční plac už měl zbytek Fabricu docela dost našlápnuto k tanci. Všichni to víme, ale já to stejně znova zopakuju. Babe LN má v současnosti nediskutovatelně vyhrazené místo v úzké skupince nejlepších českých djs. Přesně mixuje, vybírá hodně zajímavé desky a navíc si to celé strašně užívá. Tento rok má v úmyslu s dýdžejingem skončit a jestli to udělá, přijdeme o jednu z nejzručnějších a nejzajímavějších dýdžejek vůbec.
Po Elen hrál big boss (hehe) Koogi. Koogi už v současnosti hraje raději „klidnější“ věci. Nebojí se vokálku, tracku laděného do jazzíku nebo snad i rnb/soulu. V Ostravě chtěl raději hrát dřív, aby si právě toto „mohl dovolit“. Nakonec si ale spíš nedovolil a volil tvrdší věci, aby podpořil Kemalův pozdější techstep. Vokál jsem tentokrát prakticky nezaslechl. Škoda. Myslím si, že by vůbec nevadilo chvilkové zklidnění v podobě Koogiho setu. Po Koogim už totiž následoval jen a jen nářez. A navíc takhle by party byla „pestřejší“.
SAYKO IS PSYCHO
Znáte Sayka??? Měli byste! Tenhle nenápadný (a hlavně málo známý chlapík – sám jsem ho slyšel poprvé) je totiž také vynikající dj. A tím vynikající skutečně myslím vynikající. Původně hrával za dvoiku.troiku, ale protože bydlí dost daleko od Ostravy a spolupráce byla dost složitá, přesídlil k brněnskému Redrumu.
Sayko za gramci byl vyloženě bláznivý. Jednak drtil těžké tvrďárny, jednak s crossfaderem trhal, jakoby ho chtěl urvat :) Nemluvě o tom, že celou dobu sebou zběsile trhal do rytmu a mával rukama do vzduchu. Nevěřil jsem svým očím, co všechno se dá během hraní stihnout.
KEMAL ROBIL DATA
Když se před půl rokem chystal příjezd Eda Rushe do Ovy, dávali jsme si C.Phonovu hádanku: Kdo je nejslavnější moravský zbojník? Ondráš, Juráš a Ed Rush. O měsíc později jsme dvojku Stakka&Skynett familiárně přezdili na Straka&Skinhead, tentokrát byla na řadě hádanka, která Ovou kolovala v různých obměnách: Jak se ostravsky řekne Kemale, udělej tracky??? Ku**va Kemal, Rob Data!!! ;)))
Musím říct, že Kemal je tvrdá skotská palice. Do lidí, kteří jej hlasitě přivítali, hustil jen samé tvrďárny. Jak mám rád Gene Sequence, Portal nebo Test Tube, tohle na mě bylo moc techno. Zvuk byl navíc, v dobré víře, monstrózní, a tak když jsem fotil, odvávaly mě odposlechy(!!) a když jsem se postavil na plac, posunoval jsem se dozadu tak dlouho, až jsem skončil v basckstagi. Věřte mi, že Kemal byl opravdu dobře slyšet i u vchodu, kde se kupovali lístky.
Kemal rezignoval na rewindy (zatímco v Praze, jak mi bylo řečeno, je dělal a lidi se na něj za to nebáli pískat) a dovolil si jen několik stoptimů, které bys na prstech jedné ruky spočítal. Což je dobře. Osobně by mi dva tři rewindy nevadili, ale zas než aby se nechal unést, raději aby je nedělal, že? Potvrdila se i další informace, kterou proklamovali ti, co už Kemala slyšeli den předem – prakticky žádné mixy, spíš jenom takové pouštění. O to zajímavější bylo zaposlouchat se do málo slyšených mužských vokálů (no fakt) a někdy až sci-fi melodií. V rozpoznání jemnmějších detailů ale bohužel bránilo právě ono monstrózní nazvučení.
Ještě jedna zajímavost přímo ke Kemalovi. Ten měl k dispozici i CD player, který využíval k zamixování tracků z cedečka – tracků, které ještě ani neměl na dub platu. Pro CD se vracel na hotel, když se dozvěděl, že mu k něčemu bude :)
POTŘEBOVAL JSEM “LOG OUT”
Po Kemalovi, jsem potřeboval log out, tedy úplně se vypnout a moc neposlouchat. Odnesli to Fatalerr, které jsem k sobě pouštěl jen jedním uchem a z velké dálky. Fatalerr odehráli standartně dobrý a standrtně zajímavý set jako vždycky, ale v Ostravě už začíná být právě na tohle hodně lidí zvyklých.
Pak už zbývali jen JunketT s Reverbem, kteří chytli ten nejblbější čas. Ráno se prostě projevila “demence” a nebyl jsem sám, kdo málem upadl, i když se podpíral o bar. Navíc, lidé odcházeli, a plac okupovali “mimozemšťani” s očima vytřeštěnýma navrch hlavy. Tomu jsem se (nejen já) divil. Tomu, a taky některým slečnám, které těžce hrály svoje vybrané image na všechny okolo široko daleko. Někdy si říkam: Que pasa, hombre???
Každopádně se ale přimlouvám, aby Reverb s JunketTEm příště dostali lepší čas. Bylo to už podruhé, co odehráli takhle pozdě a to si jejich vlastní tracky (z nichž některé jsou skutečné lahůdky) vůbec nezaslouží.
Bylo to fajn. Stejně jako všichni ostatní jsem si Kemala rád dal. Snad jen aby “to” příště nebylo tolik nahlas. Vím, že tomu tak bylo v nejlepším úmyslu – ale všeho moc vážně škodí. Mě ještě teď bolí uši…
Bartias::Radim Bartík