Festival Cosmic Trip změnil svoje působiště. Zkrátil tolik oblíbený červencový víkend na jediný sobotní den. Do jednoho dne organizátoři narvali všechny účinkující. Podle mého názoru špatné rozhodnutí, aby se dnb začal hrát v 30 º C v půl 5 odpoledne. Na to u nás podle mě není dostatečná podpora příznivců rychlých beatů a pochybuji, že to baví samotné vystupující. Tahle volba se také již brzy po začátku vymstila, když IM Cyber a Koogi po zkroucení 4 desek vlivem žáru slunce na gramofony museli hrát z cd, jichž neměli mnoho. Opravdu nechápu, že se ta stage nepostavila jinak..Druhou věcí, která mi vadila, bylo hraní Frictiona až v od půl 4 do 5. To opravdu není reprezentativní čas pro možná nejlepšího drum´n´bassového DJ současnosti. Když už chtěli mít pořadatelé všechny, měli na tento čas šoupnout nejspíš Grooveridera, to je můj skromný názor.
Do areálu festivalu jsme po pěší cestě Roudnicí nad Labem přišli skoro v 9. Cosmic se změnil z útulné akce u Pudláku do formátu velkého festivalu, aniž bych toto myslel nějak hanlivě. Nejvíc mi vzhledově připomněl Planet Love před dvěma roky v Táboře v trochu menším měřítku. Techno bývalo velké vždy, ještě se možná zvětšilo, dnb stage taky kvůli živým koncertům rozšířila svůj prostor. Bylo tam ještě jedno podium a stan. Co se konzumních záležitostí týká, překvapilo mě, že ceny (alespoň něčeho) zůstaly v normálu. Očekával jsem v úměře k vysoké ceně lístků i nárůst cen jídla a pití. Navíc obsluha fungovala rychle k mojí spokojenosti.
Sotva jsme se stačili rozkoukat na louce a projít si celý prostor, dohráli už ve čtvrt na 10 Skyline na Semtexu. Lidí tam bylo celkem hodně, takže věřím, že své příznivce toto populární uskupení nezklamalo. Po nich nastala hodinová! přestávka než se do díla pustili Freestylers. Opravdu dlouhá doba, když i půlhodina by byla dost a navíc nedostatek času byl největším nepřítelem nahuštěného line-upu..
Po občerstvení, krátké návštěvě Red Zone s profesionálním tanečním vystoupením a příjezdu posledního člena naší skupiny, jsme se vrátili na Semtex stage. Tady už se tísnily davy čekající na Freestylers. Neznám jejich tvorbu příliš, loňské Vibrations už jsem zapomněl. Proto jsem byl zvědavý, co předvedou. Hudebně pestrý zážitek to byl opravdu vydatný a příjemný, přičemž jsem rozpoznal dvě skladby s dnb mající souvislost – Freestylers + Pendulum – Fasten Your Seatbelt a Painkiller. Zda toto vystoupení bylo lepší či horší než jejich jiná, spíše vědí jejich příznivci, mně se líbilo.
V půl 12 nastala tedy další půlhodinová pauza, jež se využila obdobně jako ta předchozí. Moc jsem se bavil pozorováním některých zvláštních jedinců v prapodivných oblečcích na Metro stage. Ve půlnoci se na pódiu mezi blikotajícími kovovými hlavami (nebo lebkami?) na obrazovkách objevil Goldie. Na něj jsem se těšil, nedbajíce některých kritických názorů, že je za zenitem. Musím říct, že mě rozhodně nezklamal. Jistě, Friction by byl jiná jízda, ale Goldie, i když v jeho setu byly tak 3 nudnějších krátké úseky (dohromady třeba 25 minut), se vyvaroval nějakých skočkových úletů, hrál svůj syrový temný styl. Kdo očekával něco jiného, mohl být zklamán. To však nebyl problém Goldieho. Hudbu pouštěl celou dobu z cd, neškodil by asi rychlejší míchání, mnoho skladeb nechával hrát okolo a přes 4 minuty. Mixy nebyly dechberoucí, ale spolehlivé, hodil tam myslím i 2 rewindy. Občasně kouřil a pil panáky, usmíval se na publikum a jednoho fotografa taky v legraci vyfakoval, když ho chtěl zachytit. V úvodu musel hned několikrát apelovat na organizátory, aby zvýšili hlasitost ušlápnutého zvuku na odpovídající úroveň. Jeho kvalita byla až na drobné výkyvy dobrá. Plácek před podiem byl velký, takže místa na skotačení měl každý dost. Nebylo narváno, odhadoval bych to tak na 600–700 lidí (zajímalo by mě, jestli jsem se seknul).
A teď k tomu, co Goldie zahrál. Hned asi po 10 minutách všechny obměkčil s Be True (Commix) a pak rozhýbal s Fly Away (Concord Dawn). Přidal Rufige Kru – Monkey Boy (G.Dub rmx), aby následnou uspávací pasáž opět pořádně pročísly Broken Eyes (Concord Dawn) a klasika Champion Sound (Q Project). Mě osobně hodně naladil nový Wax´d rmx také od D. Kaye s rewindem. Goldie překvapil s Temperance od Marcuse Intalexe. Dále jsme slyšeli At The Drive In (Baron), rozsekávačku Hide The Tears (Kryptic Minds a Leon Switch) a Drumz 9507 (Doc Scott). To už se na podiu objevili a s Goldiem pozdravili Grooverider a Friction. Grooverider si komplikovaně připojoval notebook (za pár minut se to ukázalo zbytečným). Buď poslední věc od Goldieho (to spíš) nebo první od Grooveridera bylo parádní Strictly (Commix).
Grooverider stihnul nasadit Dreadlock (Future Prophecies) a zrewindovat ho. Buď se v tu chvíli zhoršil zvuk, nebo to bylo vs. nějaká slátanina. Pak pustil nějaký clownstep, přičemž už začínalo pršet. Pořadatelé se snažili ukrýt podium před deštěm přistavěnou stříškou, ovšem marně. Vítr byl silný a ve směru DJe, takže do aparatury začalo zatékat. Už v lijáku jsme ještě stihli Blood Sugar od Pendulum a to bylo vše. V půl 3, po asi 20 minutách Grooveriderova představení, byla Semtex stage zavřena. Tímto bych prosil, aby pořadatelé festivalu nezkreslovali fakta, když píšou v závěrečné zprávě: „Věříme, že předchozí koncert The Freestylers a djské sety Goldieho, Grooveridera, Koogiho a IM Cyber a koncert Skyline se vám ale líbily a budete na ně vzpomínat s úsměvem.“ Grooverider hrál 20 minut z 90 slíbených, takže bych ho rozhodně nezařazoval mezi ty, co hráli.
Nejprve jsme se v dešti schovali pod nějakým dobrákem přinesenou plachtu přímo u Semtexu. Pak už to bylo bloudění deštěm kolem zaplněných suchých prostor v areálu, takže když jsme se po půl hodině dostali na techno, kde byla prozíravě střecha, byli jsme už durch. Zůstali jsme asi do 4, kdy už bouřka ustala. Vydali jsme se na dlouhou cestu na vlak a pak konečně byli doma v suchu a teple. Jak byl kvůli line-upu alespoň pro mě tento ročník rozpačitý dopředu, tak nakonec katastrofálně vlivem počasí skončil. Nejvíc je mi líto těch, co zaplatili x stovek korun, nedostali, co chtěli, a zmoklí jeli zase pryč..