text: HACKENALIEN
Když nemůžete myslet, nevíte, k čemu vám bude něco vidět (mj.). Když nemůžete chodit, nejste si jisti, k čemu vám bude jít na party. Nepatříte mezi ty, jenž chodí na party krafat; naopak chodíte na party hlavně za hudbou a s ní spojeným tancem. Jelikož ta hudba vás svádí k pohybu. Poněvadž drum’n’bass vás nutí tančit a vy chcete. Jak vyřešit dilema, zda jít na party ve stavu tanec neumožňujícím…tak i v tom vám pomůže četba následujícího reportu.
Protože Matrix byl v Roxy už v únoru,
uděláme si dnes takové komparační kombo (pěkná kokotina). Nastíníme si,
jak že to vypadal Matrix na konci zimy a teď s Futureboundem vprostřed
podzimu. Větší radost jste už dlouho neměli co. Aspoň si poukážeme na
některé obecnější jevy, ať můžete machrovat před méně sečtělými
přáteli. Mno a ještě zjistíte, jestli být mrzákem na party je opravdu
ještě horší, než si myslíte.
Když jsem o berli se vbelhával (vkulhával chcete-li) do prostor klubu,
okamžitě jsem shledal nulový support pro invalidy. Klasické zjebání od
ochranky za to, že máte u sebe lahvičku s pitím (že bych měl u sebe
kudlu nebo kvér je jim očividně jedno) a hurá vstříc minutovému sestupu
prvního schodiště. Všechno, jakýkoliv pohyb či přesun, trvá déle; déle
než chcete, déle než je zdravé. Slyšíte Deniuse hrát nový remix With All
My Heart, ale než se doklátíte blíže, už je pryč. Třeba to byl
originál. Stojíte frontu na Lipton Green Ice Tea, vinou bolesti trvá déle.
Hledíte vstříc prázdným židlím a zjistíte, že všechny jsou obsazené,
inu vnímáte prostor náhle jinak.
WC s mokrou podlahou po níž vám klouže berle, překážející lidé, rozlité pití, předlouhá schodiště bez zábradlí, takřka nemožný překros parketu v půlce, jedinci spící v gaučích (ačkoli je teprve po jedenácté). Nad podiem plno skvoucích se světelných aparátů, které se jen občas zablesknou, samozřejmě mimo rytmus. Jinak poslední dobou zjišťuji, že nejsem sám, komu přijde osvětlovačova práce na dnb parties v roxy v poměru k možnostem naprosto marná. Ale moc akcentovat to zde nehodlám, poněvadž videoprojekce taky nikoho nezajímá. Člověk by měl být rád, že si aspoň furt ještě může dát cigaretu. Mezitím už hraje Ghonzales, takže nebudu psát nic o tom divně dubstepovém tracku, který zahrál ke konci Denius. Takže tahám z kapsy sebrané spisy hackenovy, listuji kapitolu únor 2007 a čtu:
Matrix. Bush @ Roxy, Praha, únor, dva tisíce sedm.
Asi největší zklamání minulé čtvrtletky. Nutno přiznat, že ne zcela
Matrixovou vinou, neboť Roxy zvukař předvedl asi nejhorší práci od
nechvalně proslulých party s Klute-m (+Amit) a posléze Pendulum (+MC Verse)
circa rok zpět. Party, od které se čekalo hodně a ve finále přinesla tak
málo. Těžko mluvit o selekci, když basovou linku slyšíte jen s velkou
domýšlivostí a limiter rozhodí (samozřejmě v ten nejnevhodnější
moment) každou chvíli zvuk takovým stylem, že nevíte, co jste před
chvílí poslouchali. Nejsem sluchově postižený a stál jsem chvílemi i dva
metry od reproduktoru. Bylo to ještě smutnější než to zní, člověk se
vztekal jako když mu skřítci hází klacky pod nohy. Proto jsem ani ve
finále nenapsal report. Přijměte tedy toto malé resumé…
Super, takže se dnes mám na co těšit.
Bavím se pozorováním Ghonzalesova hraní ze Serata, které mu jde super od
ruky, umožňuje rychlejší mixy a vůbec..dělal mi radost Be True (Commix),
tracky z nového alba Calyxe a Teebeeho, asi omylem zahrál Family (M&F),
věc s nejhorším textem všech dob. No, tak jsme si povídali o tom, že je
v roxy nějak hodně lidí a že to je hezké (od bolesti měkne mozek). Pak
jsme si ukázali na pár známých xichtů a shodli se na strašidelnosti týpka
za barem na druhé stage-i. Odmítli jsme poptávku po drogách a ocenili
Temperament (Matrix), Shower for an Hour (Noisia & Teebee), šílený
hiphopový mashup a If We Ever (High Contrast). Vůbec ten večer hrál
Ghonzales super. Jestli hrál tak dobře i Denius nešlo bohužel vinou
(ne)hlasitosti soudit. To bude zřejmě důvod těch spících lidí. Začínám
být mírně excitovaný, ač o holi, party mě ještě baví. Zřejmě pod
vlivem podpůrných hovorů se známými i přáteli (Jen do začátku
hlavního vystoupení jsem stihnul převyprávět důvod zmrzačení circa
10×). Palčivá bolest náhle opět projede mi nohou a úsměv končí
v koši.
…Hrálo se z CD-decků a radost udělalo odstartování speciální versí Kniterideru, kterou okořenil Mc $pyda. Gró setu tvořilo nové album dvojice Futurebound & Matrix, které však rozhodně nezaznělo celé. Následoval nový Subfocusův remix housovky A Bit Patchy (Switch) a poté hned úžasná a asi nejlepší věc z alba Coast 2 Coast (M&F feat Louis Smith), která je takovým house-ovějším (stejně jako celá tvorba Matrixova od doby, kdy podlehl svodům rovných beatů jako Goldtrix) bastardem Chameleon sessions. Vypalovačka roku 2006 Swamp Thing (Subfocus), pak Skyscraper (M&F) a Great dnb swindle (Logistics remix). Matrix měl krásně přiteplené tričko s flitry (přesně dle aktualní uk módy) a rozdával úsměvy všemi stranami. Hodně housové. První půlhodinku zakončil Druggy (Subfocus)…
Matrix s Futureboundem už postávali za
Ghonzalesovými zády dobrou chvíli, pili pivo a Matrix čadil ciga. Působili
sympaticky, to je hodně důležité. Ano. Rozbalili desky a céda a první se
toho chopil očividně nadrbanější Futurebound. Jak se rychle ukázalo mixuje
o dost líp než Matrix. Čisté mixy, rychlé teasy.. Odpálil velmi
nečekaně nikdy nevydaným remixem Cold Killa (Shimon & Sparfunk; Subfocus
rmx) z roku 2004, který je každopádně dostatečně monumentální pro
takovéto příležitosti. Hned do něj teasoval klasickou Turbulence (Moving
Fusion) a já ke své chromé hrůze zjistil, že dotyčný hrozně vrtí
zadkem. Viděl jsem nohy vrtící se jak bez kostí, ale takovéto homokládní
výkruty ještě ne. Proti gustu neni diskurs. Pak rozjel úděsný wobble verse
’07 (circa štýlo á la Mr.Happy), který je o malinko snesitelnější, no
a pak to „rozskákal“ Mindkiller (TC) a přišel první rewind.
Zde si ukážem klasickou TC-ho tupost: naláká vás velmi slibně znějícím
nájezdem, po němž však přijde vylitý drop (a to ještě furt lepší než
v Get That Girl), ve kterých (těch dropech) stále hnije nevkusný odkaz
Dillinjovy hniloby. Jako fakt pěkná rošťanda, která vás chce a pak vám ve
chvíli elevace tužby nablije do rozkroku. Jo super, prostě má na víc, než
je debilní chlast. Čím víc jste opilí, tím víc se vám bude líbít TC,
teda pokud se vám nelíbí i za střízliva.
A protože je drum’n’bass momentálně ve velmi
mainstream-open fázi svých cyklů, tak není divu, že dancefloorové mlíčí
bere TCho jako standard a v tom je jeho nebezpečí, poněvadž drum’n’bass
byl vždy o všem jiném, jen ne o debilních vyblitě vychlastaných nijak
nemaskovaných zvucích. To je to, co je na TCm špatné, ne to, že je to
„party jízda“ (pro další příklady: aktuální tvorba Wickamana + jeho
prosincové vystoupení na Flédě)
Nahazuje Matrix: pokračujeme ušislyšně novým kouskem ze společné
metrozmijní pekárny, navazuje The Edge (M&F), která asi skutečně není
poctou jednomu z nejgeniálnějších kytaristů všech dob. Pak tam
Futurebound zase naprskal odporné bublaniny, nový vokální track Chase &
Statuse, remix Family od Nu:Tone-a a Logistics-e, který naštěstí poměrně
zanikl a první půlhodinka byla za námi. Čistý mix wobble-eklu, který
naprosto důstojně převážily metrozmijí věci ve svůj prospěch.
…Stejně jako John B míchá do drum’n’bassu elektro, tak Matrix do něj vnáší house. A co by ne, když je to tak líbívé a krásně se na to tancuje. Celá první půlhodina byla kompletně v duchu nového alba M&F a Subfocuse. V druhé půlhodině došlo např. na Family (M&F feat. Robert Ovens), Cover Story (Cyantific & Matrix), Witch Doctor (Fresh; přesněji dubplate verse tohoto tracku) a druhou hodinu svého vystoupení počal The Edge (M&F). Takže stále napůl mezi tvrdším discem, o kterém byla hlavně první půlhodina (které representuje Subfocus a Fresh na Ram (nakonec to vyšlo na BBK)) a house-ově táhleji tanečními (přesto však dnb) tracky vlastními, o kterých byla půlhodina druhá, jak potvrdil The Edge a před ní nový Nu:Tone…
Druhá půlhodinka startuje Zeppelin-em (Culture Shock),
kterýžto track je silný spíše v poslechu než v tanci. Nic to nemění na
jeho kvalitě podpořenou moc hezkou zpívánkou Hurt You (Chase & Status),
která se ohrála dřív, než ji stihli vydat. Ale do toho přišla nádhernost
večera: track, na který jsem se hrozně těšil a který mě poprvé donutil
potlačit bolest: System (Nu:Tone; M&F rmx). Jo, ten je strašně super.
Pohrocený vokál par excellence a s ním první vrchol noci/setu. Měl jsem
chutě odhazovat berli a naprosto otevřeně předvádět lip-sing; nu aspoň
tomu prvnímu jsem odolal. Pokračujeme vokální záležitostí s teasem
Clipze (na Futurebounda je spoleh) a navazujeme „party-klasikou“ Airplane
(Subfocus). Stihnu ještě sundat rukavici, poprosit o pudr na ruce a vykouřit
polovinu cigarety, když tam přistane Shimonův remix Screamer-a (Ram Trilogy;
Shimon rmx) a to je totál.
Berle opřená, noha odložená, pěst vztyčená, hlasivky ohulený na max, masakr, nejlepší vyhazovačka a do toho tease Another Planet (Pendulum) = masakr. Tohle jsem nečekal, a nutno přiznat, že mě ten mix pěkně zapotil. Sotva jsem pozbyl nadšení a bolest počala tepat bucharem mou nohu, nahodil tam ten pacholek po další desce Coast 2 Coast a Matrix se do toho hned snažil teasovat Swamp Thing. No bomba. Takže řvu jak střelený (klasika) a on to zrewinduje (podle mě ten mix podělal). Vlastně jí tam teasoval asi natřikrát dohromady a uzavřel tím první hodinu a pasoval tuto druhou půlhodinku na vrchol. Matrix mixoval výhradně z cd, kdežto Futurebound se médii nijak neomezoval, (jen bohužel tripledropy se mu kouzlit nechtělo) i tak jasně deklaroval o pár stupňů lepší skillz (mírně vyvažované občas podezřelou selekcí).
…Třetí půlhodinu rozbil Game Over (TC), kterou nemohu pro její debilitu vystát, ale jak jsem již pochopil, jde opět o skladbu, kterou všichni ostatní chápou, jen já jsem letadlo. Moje chyba. Posléze nový 2007 remix Spaced Invader (J-Majik), pronásledovaný úžasným remixem Back To Your Roots (Mr.L; Friction & K-Tee remix), který zapíchl hypernádherným letně zasněným kouskem Hard Knocks (Brookes Brothers) mmm. Následoval přehroceně zrychlený Distress Signal (Pendulum), pak chill-outní Rework (Culture Shock & Brookes Brothers), pokračovala snaživá (stějně jako Shimon) Hands Up (Shimon feat. MC $pyda) a po ní Late Run (Brookes Brothers & Subfocus)…
Druhá hodina začala líbivým Skyscraper (M&F)
s teasem Deadline (Digital; Drumsound & Simon Bassline Smith remix),
pokračovala překvapivě Rattrap (M&F), následoval Late Run (Brookes bros
& Subfocus), takže jsme si pěkně povídali a Futurebound nám zase
naložil asi „nejlepší“ produkt Distorted minds a spol verse ’07. Ti,
jak se zdá, chtějí dokončit kruh a vrátit se (s pomocí Hazarda) k tomu
nejlepšímu, co kdy udělali: Warriors a T-10, tj. věci přes 4 roky staré.
Naštěstí tam namixoval Low down (Xample), kterážto je Xample-ovou
největší peckou od vydání Heaven & Hell (kolaborace s Crystal
Clear-em). Super – jednoduchý, ale naprosto efektivní. Následuje
příbuzná produkce Vice Chase (Culture Shock), kterou totálně prolnul –
rovněž přes tři a půl roku starým – Tombraider-em (Fresh). Krásně
osvěžující slyšet desku z Freshova produkčně-vyndaného období
(Tombraider, Floodlight).
Po doběhnutí klasického samplu „Easy boy, that bassline aint even drop yet“ jsme přehozeni na začátek desky, kterou jsem slyšet nechtěl. Get That Girl (TC), kterou se Futurebound po vzoru lehkých dlouhých startek rozhodl znegovat Rubbish VIP (Clipz), bohužel se nic neznegovalo, jen se znásobilo zlo. To byla krušná chvilka a já se snažil poslouchat bolest v noze. Většinu času jsem se kýval na pravé-zdravé noze. Jakkoliv jsem nijak výrazně nepařil, spíš klasicky podvědomě, přesto jsem se zapotil, ale to bude asi návštěvností, která přesahovala účast na 15yrs of RAM records v květnu.
Pak nás vysvobodil Subfocusův remix A Bit Patchy (Switch), do kterého hnedka teasoval Hush Hush (Shimon). Vůbec Shimon bude s Matrixem fakt dobrej kámoš. V interview povídají něco o remixech a i v únoru od něj padlo hodně věcí..Inu skončila nám třetí půlhodinka a je na ní asi nejvíc vidět rozdílnost našich dvou djů. Futurebound mixuje rychle, teasuje, míchá starší věci s novějšími a vždycky si zabere o kus dýl než Matrix. Ten oproti tomu, více drží linii alba či soundu, na který lidé (asi) přišli, míň mixuje, spíš nechává hrát tracky a víc se kření a víc čadí ciga. Tentokrát nemá flitrované tričko a má méně upnuté kalhoty než Futurebound.
…Poslední „půlhodinka“ začala nejtemnější věcí, kterou asi nikdo od Matrixe nečekal. My Generation od Audia. Po dalším již jen mírně tvrdém tracku nastal čas pro vrchol setu: Universal Truth (M&F), do ní prvoplánovitou Rockstar (TC), kterou nechal dohrát a po ní pustil American Beauty VIP, takže se tleskalo a usmívalo a dělalo se jakože vůbec nevadí, že jsme slyšeli třetinu toho, co jsme slyšet měli..když on se tak hezky usmíval, že… Atmosféra byla plná nádechů očekávání stejně jako frustrace z nenaplněných očekávání. Hodně lidí řešilo frustraci alkoholem hledajíce tak chybu na své straně. Nepříjemná ambivalence přešla v dehonestující deprivaci…
Tentokrát se závěrečných třicet minut
nesmrsklo na pětadvacet, nýbrž natáhlo na čtyřicettři, což je fajn
změna. Odstartovala rychlým rewindem hodně rovného tracku, který měl velmi
blízko k dubstepu a byl (kdyby to ještě někomu nebylo jasné) hodně
rovný. Nikdo ho moc nepobral, a je dost možné, že ten rewind byl proto, že
ten track vůbec zaznít neměl, nicméně to bylo to nejzajímavější
z celého setu. Aby si to u publika spravili, tak další zazněla Univeral
Truth (M&F), crowd pleaser par excellence. Hrozně mi v ten čas chutnalo
kouřit, takže jsem celou další desku slastně šmakoval kvalitní tabák a
nerozhodil mě nájezd Borrowed Time (TC & Subfocus). Zalaškoval se mnou
však tease neznámé breakbeatoidně-elektroidní věci (něco mezi NoNo a
Exceeder, hraje to i John B a Friction), byl bych rád, kdyby někdo konečně
zveřejnil, co je to zač…
Pak vokální věc „Everybody let em know..“ a do ní tease Pleasures (Mistabishi), úplný vrchol Matrixových dj-skillz (na papíru měl napsaný čas, kdy to má pustit – roztomilé, že). No stejně z toho bylo slyšet jen ten sampl „sex – drugs“…to, jak se Matrix nezná k Virusí minulosti, mi malinko mrzí (o Chameleonu nemluvě). Pak něco, podlě mě jedna ze dvou nových věcí Pendulum a náhle cut: melodie, na níž všichni čekali: American Beauty VIP, a ještě s rewindem. No romantika, djové si točí video, tleskají, fotí se. Dojemné.. Futurebound se rozhodl, že si ještě zahraje, takže práská tease nestárnoucí Outta space (M.I.S.T.). Dále zpívánka s mužským vokálem, do toho moc úděsný Clipz, nová Ram-oidní věc, ze které vybruslí mašinkoidní klasikou Dubplate (Total Science 07 rmx). To už jim tam dobrou chvíli stepuje za zády připravená (ale naprosto nevtíravá, to je rozdíl zásadní) Im.Cyber, leč chlapci se nenechají odlákat dámskými půvaby. Následuje final one, masivní pecka s kytarou = nový singl Pendulum, škoda toho zvuku no, jinak by se natřískaný dav řádně rozletěl.
…Ne zcela nitrozklidňující zážitek, připomínající to horší z roxy. Matrix se vezl většinu setu na své house/dnb vlně, ale nadstandartním počtem selektovaných desek z čistě hitovkového kraje Subfocusova a jiných hitmakerů čistě naplnil formu headlinera. Absencí jakéhokoli tracku z Chameleona překvapil asi jen mě. Mixy nebyly nic extra, ale tak to u Matrixe nebyly nikdy. Jen doufám, že netušil rozsah poškození zvuku limitery a spol. Rozhodně nejrozpačitější party čtvrtletí. Kterou i po pomalu osmi měsících velmi zatěžko nějak uchopit.
Svým výkonem pánové nezklamali, naopak mě osobně
spíše překvapili. Hraní je bavilo a celkově to byla vydařenější party
než ta v únoru. Im.Cyber pouští aktuální subtitles Waste Express
(Misanthrop). Ačkoli na parketě jsme si opět mohli povídat bez problémů
(pokud nepočítám přeobsazenost lidmi), tak limiter rozhodně nepůsobil
taková überšmelo traumatisující pekla jako v únoru. Bylo (nejen)
visuálně povzbudivé, že roxy navštívil nadprůměrný počet děvčat a
bylo kam okem spočinout. Přikládá Dual Processed (Calyx & Teebee feat MC
Verse). Těžko říct, o kolik by to bylo horší, kdybych nebyl mrzákem.
Příští měsíc má přijet Subfocus a v lednu Marky. Na
Subfocusovi bude zvuk naprosto kruciální. To bude opět hezká zkouška
ohněm. Tento pre-test udělala roxy poměrně úspěšně. V rukou residentky
zjevuje se modrý vinyl a my propukáme v jásot, bude Atlanta nebo
California – nakonec padla prvně jmenovaná z tohoto božského releasu
Silent Witness-e. Na odchodu nás samozřejmě za to pití zjebal nudící se
ochrankář ještě jednou. I to se počítá do úrovně služeb. Když
čekáte průměr na strašném zvuku a dostanete lehký nadprůměr na
průměrném zvuku, tak jste spokojeni, nemluvě o bolesti na kterou jsem
občas zapomněl. Vlastně všichni byli překvapeni příjemněji, než
čekali. Návštěvníci, roxy i djové. Kež by to tak bylo častěji.
(omluvte mrzákův sklon k patosu)