Take Control s Teebee & Calyx očima Hacken Aliena

Celoročně vzývaní, nadrženě očekávaní, do role polobohů neúprosně vpasovaní. Ultimátní back2back, navíc o 50% větší než obvykle. Opět budeme srovnávat s vystoupením Teebeeho v únoru, takže plníme resty opět v podobě dvojreportu. Jako pardon, ale dvojitá porce zadarmo a ještě XXL edice? Tohle nečíst je stejná chyba jako tam nebýt. Nechybujte, buďte vítězi! Čtěte Hackena. Sleva pod nadpisem.


26. 11. 2007, publikoval hacken alien

text: HACKEN ALIEN

Hurá! Narozeniny. Desáté výroční představení značky Take Control. Bujaré mecheche v přelomeném rytmu. Desátý zářez do předloktí a hurá skrz hloupě vlezlou inverzní zimu dovnitř. A zrovna dneska tam neopruzovali ti dva holohlávci, co nám vždy zabrání vjet s vozem někam blíž než absurdně daleko (střední vzdálenost od červnového vykradení vozu nevyužíváme), zlá zima. Připadla nám role nezvaných hostů, bez dárků zato s málo penězi. Okamžitý vjem: ranec lidí, hodně mladších. Morphujem do Hackena. Lidé u spodního podia připomínali rozpohybované slepičky v hromadě papírových krabiček, tedy radostná podívaná. Obráběči desek mrskali pod sebe krmivo a já jsem se shodnul (po nákupu Lipton Green ice tea do zásoby), že my zasloužíme perly sviním, zob je pro mě málo. Komandant Krtek jasně rozzářil zornice na pozdrav a naše ruce neřekly ne. Bohužel i tentokrát nemohl jsem se otírat o plakáty na další Take.Ctrl cestou vzhůru po schodech do další úrovně. Lednoví Phace zkrátka nebudou, protože v lednu budete zpívat cajdáky s Markym v roxy a (nebo) budou z vás sluníčka. Černého Impéria. Mandarinkový úsměv proletivší víly mě pohladil na rtech a já upřel sluch do minulosti.

Beatový krupier Bifidus Aktif řádil asfaltem první ligu prokládanou tvrdými klasikami, zatímco nás venku pražil mráz. Občas je nutné zběsilému pokroku ukázat jeho kořeny a možná, že i malinko nastavit zrcadlo fotografiemi z mladších let, případně nastínit alternativní versi vývoje.

Tak přesně na to si dotáhl plechovku černé barvy Stanzim a.k.a. český d’n‘b nestor a pěkně do temna nám vymaloval sluchové zornice parádou neprovařených desek a klasičtějších (čti: n00b neví, 1337 h4X0r mlaská) kusů.

Obecenstvo občas ne-zcela pobíralo, leč jak lépe je připravit na 3hodiny sonických melounů, které budou chytat děravými pánvemi (díru v pánvi mají obě pohlaví). Více mládí, více náctiletosti, více děvčat. Hezká rovnice, rádi spočineme okem v davu. Jen se nám nějak rozmáhá nový nešvar: Děcka! Přestaňte mi vykupovat Lipton Green ice tea, nebo to rovnou můžem zabalit. A hned jak vystojíme frontu na pánské WC, tak můžeme upnout do minulosti i zrak:

Teebee. Take.Control @ Abaton, Praha, únor, dva tisíce sedm. Jeden z nejčistších rozjezdů d’n’b jara. Předznamenaný comebackem mademoiselle Im.Cyber na šťavnatější stranu síly. Neboť suverenita s kterou namazala na hlavy natěšeného davu pecky jako Flightpath (Virus), Between The Lines (Vicious Circle) nebo Back To The Jungle (State of Mind) neměla opozici. 

Luxusní balíček warm-up posice vyztužila Choke (Noisia & MC Verse), přetáhla RedLine (Break) a obalila do nádherné prastaré stuhy Sonar (Trace & Optical), kterou natáhla nůžkami jednoho z nejzásadnějších kusů druhé půle devadesátých let Funktion (Ed Rush & Optical; jestli to byl remix nebo originál jsem v té radosti nepoznal), mmm. Při předávce rozparáděného, od listopadu natěšeného davu, rozpoutala Cyclone (Teebee & Calyx) a bylo to. 

Přišel Teebee. Tentokrát mu výmluvy s pasem nevyšly, haha…

Při dotazu na press-centrum mě odkázali k podiu, dojdu a zmerčím výběh označený jako Press-lounge. Byl přímo pod levou bednou o velikosti jednoho metru čtverečního. Všechno občerstvení dávno spásla proslulá „Holubí letka“ a tak prostor skýtal jen dvě výhody, oddělení plotem od nezřízeného davu hrubiánů a pivo potících mrskačů + stání mimo hlavní proud toku zvuku umožňující psaní poznámek bez ztráty sluchu. Naštestí ostatní novináři plnili felační povinnosti v backstage-i, takže jsem se mohl v klidu věnovat vyhlížení hlavní hvězdy. Spíš dvojhvězdy. Možná souhvězdí. Než dorazí nasaju ještě z minulosti.

… Teebee odpálil své dvě hodiny masivní peckou Confession (C&T), do které scratchoval a celé to znělo výtečně. Novou věc z jejich dílny následovalo aktuální Knock You Down (Spor), depešáky vykrádající Reservoir (Phace), Shower for an Hour (Noisia & Teebee), kterou pohřbil v Mass Hysteria (Bad Company; Hive rmx) aplaudované celým Abatonem, husté. Počínám hledat své místo v davu a na čas se usazuji na zábradlí u zvukaře. Plocha je narvaná, podium skvěle nasvícené, zvuk pumpuje, lidé se radují. 

Gridloka střídá Phace a zpět do kotle mě posílá přísná klasika Resurrection (Ed Rush & Optical feat. Ryme Tyme). BOOH. Teebee scratchuje do vokálnosti vlastní produkce, aby nás rozsekal tenkrát ještě neznanou Enygmou (C&T)..total. Odlehčil nám úplně hospitální písničkou, mno teebeeho slabost pro přiteplené vokály je známá. Naštěstí začal brzy zahušťovat atmosférickou subtitlesností, která přešla v sporoidní zlo vyústivší do válce Skanka (Gridlok). Mrsk tam Lost Cause (C&T) a do něj Exodus (Noisia & KRS-1). Uf uf. Hrozný val násobí Exodus a vše vyústí v Facade VIP (Noisia), do které Teebee scratchuje a já už fakt nemůžu a to jsme teprv v půlce…

Calyx je opravu čahoun a Teebee oproti tomu klasické péro s kšiltovkou. Odteď oba na tři hodiny strůjci našeho štěstí. The Divide (C&T) je první deskou, kterou Calyx nahodí a odmávne tak naše odpočítávání 180ti minut. Letmý pohled na krabku cíg a zásobu pití. Zahříváme ruce a trup, ale s náhlou Concussion VIP (Noisia), jejíž vymaštěná VIP verse nás počala obskakovat, jsme se nemohli nevypořádat rukama, přísně. Rubeme dál včetně Knock You Down VIP (Spor), kde jsme si aspoň na chvilku vydechli v breakbeatově odpočinkové VIP části. Světla solidně kmitala, projekce rozložená do čtyř pláten vhodně neškodila a zvuk nutno přiznat byl opravdu nahlas.

Těžko říct, který ze souhvězdí to měl na svědomí, každopádně uprostřed musel solidně muchlat bubínky. Asi jsme byli málo epileptičtí, jelikož byla přihozena nejhrubější pecka z Lifted laboratoře: Levitate (Spor & Ewun & Evol Intent). Pure H-Bomb. „We Get Lifted!“. Naše pěsti páchají power-rangerovský rituál předání energie a řežeme dál. Atmosféra je od začátku do konce výtečná, ale rozhodně na začátku byla nejvyhrocenější. Ještě než dali první desku na talíř už se řvalo o 106.

Calyx přistřelí aktuální Submerged (Break; C&T remix) a do něj nabombí Planet Dust (BC), yeeeeea! Konečně se zvedne Teebee a přihodí Shower for an Hour, do ní Exodus, takže moc hezký. Čtyři plátna působí skvěle xclusive dojmem. Prostě bonus. Pár hltů z flaštičky a najíždí doubledrop Bacteria (Virus; Pendulum rmx) a do něj mrtě scratchů. Teebee umí. Z fleku prostřeluje naše kolena Block Control VIP (Noisia) a reaguje na náš agresivní diktát odměřeně rostoucím dojížděčem Be True (Commix), který je třeba nechat chvilku zažívat, pak teprv vyjeví svá silná místa. Slabá jsou zřejmá od začátku. K sonické střelnici se vrací Calyx a náš krátký odpočinek zamítá Are You Ready? (Calyx; Hive & Gridlok remix). He. Ech. Po chvilce přišla strašnost, kterou nemohli jsme čekat a jen pár lidí o ní ví. Nový remix Neo (Hive & Gridlok), který je tak nepříčetně hrubý a basově násilný a temný. Nebezpečná bestie. Ještě že jí připoutal k ne-až-tak-super novince Cannonball (Noisia), která obsahuje skvělý stoptime a tím to hasne. Ale to je jistě tím, že ten track je plný tajemného producentského umu, který rozpozná jen ten největší fajnšmekr bo ketamiňák. Najebejte si přizdistojící­xindlové. Spartě umí taky fandit každý intelekční paskřivec, když vede ligu.

My se pomalu blížíme k půlce a poprvé dostáváme ochutnat hlubších zářezů niternějších rovin. Máme  jasnou představu o biči, který mrskal tempo první třetiny. Údery byly značkové a jasně uchopitelné. Každý věděl, jak má konat a o výkladu pokynů nebylo sporu. Teď však viditelnost klesla a atmosféra zhutněla. Doposavaď jsme byli atakováni spíše zvnějšku, teď počal vnitřní boj. Radlice neznáma lapala po našich vnitřnostech a nezbývalo než uhýbat sukubbní basové kopané. Odměnou za neopuštění parketu byla naprosto virusně znějící věc, která mi trhala hlavu svou přesností. Vlasy nahoru. Jasně tak vynikla synergie našich hvězd. Brousili nás nejen zvenku nýbrž i zevnitř, vice versa. V tom je právě plochost djingu některých hvězd. Třeba D:Bridge umí brousit jen zevnitř, kdežto třeba celá „bubbleague“ jen zvenku. O těch, co nic nezbrousí, jako třeba vytupený Dillinja, škoda mluvit. Z pozavřených očí mě vystřelil klon Zbyňka Drdy, který se mezi nás otíral o zábradlí, pak pochopil a odtáhl. Nepřekonal však týpka, který půlhodiny dělal pohyby ústy, jakože bude blít, ale nehodil. Asi se snažil blít beaty. Z táhlé temného tranzu neznámých kvalit nás vytrhl nový Audio a do něj míchaná klasika Follow The Leader VIP (C&T). Chutné..
 
… druhá hodinka přijíždí srkze val Surreality (State of Mind & Chris.Su) a do něj rychle More Like You VIP, na které konečně padne první rewind. Lidi řvou moc, prostě moc. Po zásluze. Mrsk do nájezdu Follow The Leader VIP a hned jí vyškvařit na plech Bacteria Pendulum rmx. AAA. Ten nájezd zabíjí, ale když ho nabijete jako on, tak zabíjí trojnásob. Nemluvě o tom, že ten parchant kšiltovková do něj během půlminuty najebal Block Control VIP. Hilfe! Konečně výdech “I Love You so much“ díky Solaris VIP (100% Subtitles atmosphere) a můžem pokračovat jasně CalyxoTeebeeoidně znějící věcí (dodnes nevím). 

Hotrock VIP (Phace), Ultimatum (C&T) a do něj scratche mmmMake Your Choice (C&T), hned zas Telepathy (C&T), uf uf. Druhý rewind přišel až na Man For All Seasons rmx (Concord Dawn; Chris.Su Skc rmx), kde mi přišlo, že důvodem rewindu nebyl řev obecenstva, ale nějaká technická nepřesnost, kterou nešlo slyšet. Vždy po rewindu následoval velmi rychlý tease. V tomto případě přesně zamixované Disco (Chase & Status), které pohrotil brilantně…

Správně ovladači pochopili, že třeba nezhypnotisovat dav příliš brzy a krátce před půlkou tak přišla pořádně „Wake The Fuck Up!“ sérka. Nejdřív Confession (C&T), prásk. S ní ihned donucena páchat incest její sestra Make Your Choice (C&T) a tak přišel pekelný soud v podobě More Like You VIP (Leon Switch & Kryptic Minds; Unknown Error remix), poslední pohled z okna staré viktoriánské věznice Illusions (Calyx) a mrsk do „it is hopeless“ mučírny Warehouse VIP (Audio), když tu – že by? Shape of Things To Come (C&T), takže pokračování příště. Přerušil se signál, Teebee scratchuje. Televize už nefunguje vůbec, takže se vracíme do temné hodinky volume 2 a opět se probíráme vlastními vnitřnostmi a za pomocí ultrazvukové basy hledáme satanovo dítě. Občas nám monitor vyzvučí Noisií podoby, občas Audií podoby, občas něco mezi Breakem a Phacem a občas něco okolo okruhu, který zhruba tvoří záběr našich dvou ovladačů. Jasný ne? Prostě o trochu hrubější příkopy a výmoly linie bojové. Občas se bojíte v „bezpečí“ zákopu, občas musíte kus uběhnout. Úsměv? Pchá. Ruku nám podá až Calyx do poslední 40ti minutovky, nádhernou Get Myself To You (Calyx), jenž nezkrabatěla ni o píď.

… do kterého nejdřív scratchoval a pak zdoubledropil s Painkiller (Noisia rmx). Noisií remix se nemixuje vůbec dobře, je hodně rozkopaný, ale zde Teebee předvedl, že pro něj to není problém a lahůdkově do něj po chvíli začal vysekávat nájezd Messiah (Konflict; Noisia rmx), který protáhl na dvojnásobek a do prostředku pekelného hlasu z hořících nebes na chvilku teasnul Fucking Hostile (Kemal) (což je legendární überZlo, které překoná jen nikdy nevydaná Lost Souls od téhož producenta. To jsou ultimátní okamžiky, klasické heart-attacky), naštěstí pak už nechal nájezd padnout k oltáři mocného dropu a Abaton měl co dělat, aby to zlo ustál. Teda ZLO. ZLO, jež Teebee nechal z fleku vyvanishovat čistoskvoucí oxy-action blue-power Universal Truth (M&F). Pak již nastoupil poslední C&T track (dodnes nevydaný) prošpekovaný scratchováním skrz-naskrz a pak už nezbývalo než si zatleskat a pustit last one: All That Remains (C&T)…

Teebee zřejmě neměl šťastný den, výsledkem čehož je další série videodromních sekvencí poloreálného temna, kterou občas doprovodí pár scratchi. Vím, že se mi jednou zdálo, že hrají tři věci zároveň, ale již příliš dlouho jsem přežíval na bitevním poli, mohlo jít o matení smyslů, ač technicky to možné bylo, jelikož arsenál protistrany čítal dva gramce a jeden cdj. Pěkně vyprasil zbytky smyslu pro pohyb remixem Ni Ten Ichi Ryu (Photek; Teebee rmx), který prostě neutancujete. Pak opět přidal volume čudlíku „zlo“ a vysvobozením z věznice prostřednictvím panzerfaustu se stala až Calyxe zmáčknutá spoušť The Pulse 2007 rmx. Pane Bože. Strašná morda. Nechutně. Řev. Těsně před koncem připomenutí Mass Hysteria (BC; Hive VIP), před závěrem novinka z vlastní dílny a jako last one padnul Warrior (C&T). Ani jeden rewind, respect. A my už toho máme fakt dost. Psychicky i fyzicky nás naprosto dorovnali. Potlesk. Poklona. Potvorný pot. Postesk. Posun. Popíjení. Pozápasové pochvástání. Postoj. Poslech po-hlavních DJs.

Zatímco jsme rovnali v hlavě zážitek, aby se dal poměřit a vypichovat, Im.Cyber už nakládala Knock You Down. Sotva jsme dorovnali zpřelámané uši a končetiny, do končetin nám prala kubický válec Between The Lines (Vicious Circle) a došlo k prvním soudům. Oproti pátku byl Teebee v únoru výrazně energetičtější, více mainstreamový, rozhodně více vnější, o kousek přesnější a hrál více „na těsno“. Korunní Atlanta (Silent Witness). Vše však možno vysvětlit vzájemným vymezováním se v průběhu setu jeden vůči druhému. Po první hodině jasného zápřahu pro dav se situace změnila ve více rotační plochu, kdy jeden kontroval druhému a přesto byli oba součástí celku. Něco jako u zubaře máte dva vrtáky, každý vhodný na něco jiného a přitom oba dělají to samé. Infekční klasika The Plague (Hive & Keaton). Nádhera. Krásná čistá selekce spřízněné a vlastní tvorby z časů budoucích, mírně minulých i přítomných. Stejně jako v únoru i zde těžko určit jednoznačné vrcholy, neboť pokud neřezali do vašich končetin, tak se probírali vnitřnostma. Krásný komplex. Klíčový problém je, že tříhodinový set je úplně jiná disciplína než dvouhodinový. Proto není bohužel důraznější komparace možná. Na každý pád kdo chyběl, ať už tam či tam, ten to prohrál. Duo Im.Cyber a Suki nás nahustilo ještě výtečnou progresí Pleasures (Mistabishi na Virusu), nám nezbylo než se politovat, že nežerem urychlovače, jelikož bychom vydrželi vychutnávat celou noc a šli jsme upadnout.

Epilog aneb hackenova konstruktivní kritika:

Blíží se čas zúčtování a nutno přiznat, že tento jsme dostali řádný cumshot elitního dnb. Nic naplat, Take.Ctrl na tom má pořádný podíl. Take Control je jistota. Kéž se i příští rok potkáme na každém vydání. Poptávka po jménech jako Noisia, The Upbeats, Survival, Benga/Coki/Skre­am+Zinc (tzv. Take.Ctrl dubstep edition), Ryme Tyme, Spor, Temper D, Mindscape, Verse neutuchá. Taková jména nám roxy nedoveze. Aplaus pro organisační družstvo Take.Ctrl prosím.