text: WIN.CENT
V tomhle státě, který rozlohou i počtem obyvatel připomíná naši vlast, drum and bass jede více než slušně. Mejdan střídá mejdan a nouze o velká zahraniční jména tu rozhodně není. Avšak portugalským drum and bassovým producentům se zatím na velké zahraniční labely prorážet nedaří. Nedostatkem talentů tahle země ale rozhodně netrpí…
Drum and bass má rád velká města… nebo velká města mají ráda drum and bass?
Ať už je to jakkoliv, drum and bass frčí v Portugalsku především ve větších městech. „Lisabon, Porto a Coimbra. To je taková svatá trojce. No, občas možná i Braga,“ říká jeden z nejvyhlášenějších portugalských dnb DJs Nuno Forte. Na ostatních místech sem tam rychlý zlámaný rytmus vystrčí růžek, ale pokud hledáte skutečné mejdany, najdete je především v oné osvědčené trojici.
A také odtud pochází portugalské největší crew – Cows On Patrol, Bass Republic… Zdánlivě trochu mimo dění, ve městě Matoshintos, žije právě dj Nuno Forte, kterému místní přezdívají „portugalský Andy C“. „Za více než deset let, co hraju, jsem hrál ve všech koutech naší země, vyhrál jsem čtyřikrát Danceclub Award za nejlepšího drum & bassového DJe,“ rekapituluje Nuno. „Přesto do zahraničí bych jezdil hrát mnohem častěji, kdyby to šlo,“ dodává s tím, že příležitostí pro talentované DJe rozhodně tolik není, alespoň v porovnání s producenty. Situace se tedy v tomhle v podstatě rovná České republice.
MUSIC TIPS ANEB NĚCO K POSLECHU ZE ZEMĚ NULOVÉHO STRESU:
- liquidfunkový a jemnější drum & bass
- Synapse,
jehož syntetizované basové linky občas připomínají někdejší zvuk
Calyxe (klikněte na skladbu The Last) kombinovaný s našláplými beaty a
polámanou rytmikou i promyšlenými plochami
- Kamikazz,
který se nezalekne jump-upu a montování vokálů do svých pecek. Navíc
vydává singly na vlastním labelu
- příznivce šlapavých a tvrdších beatů o kvalitě portugalské
řezničiny přesvědčí C-Netik
Čekáte druhého Markyho? Omyl, přátelé!
V zemi, kde se mluví stejným jazykem jako v Brazílii byste možná chtěli hledat další mafiány jako Marky, Patife, nebo Bungle. Ne že by byla nouze o talentované producenty. Rozhodně ne. Ale Portugalsko je, i přes své slunečné pozitivní počasí, spíš zemí tvrdších odnoží drum and bassu. Snad s výjimkou jazzem střiženého stylu producenta ALXe, který je podle mě jednou z největších tamních nadějí do budoucna. Zbytek scény se hledá v beatech alá Noisia a v Teebeeho temných hloubkách, jako například další talentovaný producent Synapse.
V prosinci se ke mně donesly neoficiální informace o aktivitách jistých portugalských postav na scéně, o kterých jsem zatím slíbil pomlčet. Ale během roku se určitě dočkáte updatu těchto zvěstí. Výsledkem snažení nejmenovaných junglists tak snad brzy bude větší množství hudby s pomyslným štítkem „made in Portugal“, a to třeba i u nás.
Kluby na lodích, v kinech, velká mejdla, malá
mejdla… ale hlavně do rána!
A k nadpisu minikapitoly dlužno doplnit „od rána“. V Portugalsku se mají z hlediska časového věci poněkud jinak, než jsme zvyklí. A nemluvím o hodinovém posunu kvůli odlišné geografické poloze země. Lidé začínají chodit na party třeba až ve dvě ráno, po společně večeři s přáteli. Kalby pak klidně pokračují třeba do osmi do rána.
Odlišnost výmluvně dokládá mé první hraní v Portugalsku. Na mejdanu v proslaveném klubu Porto Rio, kde jsem hrál s Nuno Fortem, byl před drum and bassovou party jakýsi předkoncert. A to prosím pěkně punkový. Nic proti pankáčům, ale upřímně řečeno – potom, co jsem o půlnoci dorazil do klubu, kde hrály kapely, jsem měl trochu obavy, že jsem nepřijel na správné místo nebo ve správný den.
„Tady je to takhle normální, dvě akce za noc nejsou žádný nezvyk,“ vysvětloval mi o hodinu později Juao, promotér, který mě na tohle hraní bookoval. A skutečně – ve dvě hodiny se v klubu vyměnili lidé, punkáči odešli do horního patra lodi, aby pokročili do stádia polovědomí a drum & bassoví fans se začali shlukovat. Ve tři, když jsem začínal hrát, už bylo jasno – je to regulérní drum & bassová noc, jak se patří.
Nejen v Porto Rio, ale i na dalších místech, se střídají britské hvězdy a hvězdičky jako na běžícím pásu. Za dva měsíce jsem slyšel například Noisii, Frictiona, Mampi Swifta a díky výletům do všech koutů Portugalska a privátním večírkům jsem prošvihl TCho, Logisticse a Commixe, Dannyho Birda, LTJ Bukema a další.
Země, na kterou se nezapomíná
Pro mě osobně je Portugalsko srdcovka. Přístup
lidí, kteří jsou většinou snad ani neznají význam slova stres,
v kombinaci s parádním počasím, surfem, opálenými divami a mejdany až
do rána – to je snad více než luxusní pozvánka nejen na dovolenou!
Vzhledem k tomu, že jsem za pár měsíců, které jsem už na jihu Evropy
strávil, poznal spoustu lidí z tamní scény, určitě můžete čekat, že
tenhle výlet do Portugalska není můj poslední.
A tudíž že ani tenhle report není poslední informace,
kterou z tisíce kilometrů vzdálené scény máte. Do budoucna má
Portugalsko slušný odchov talentů, dobré DJe, základnu věrných junglists
i pěkné kluby a pravidelné mejdany s odvážnými promotéry. Takže
resumé? Tohle místo má slušně našlápnuto.
