text: LOOKSHOT
Tento report byl původně mnohem delší a výpravnější, takže pokud jste fanoušky Lookshotova stylu, mrkněte se na původní neosekanou verzi. (pozn. redakce)
Když jsem prošel vstupem a vytasil zápisník, udeřila jedenáctá. V Lucerně jsem byl kupodivu poprvé, asi proto, že dříve se tu konaly jenom pro mě nepříliš zajímavé hip hop či techno party, a tak jsem začal sbírat první dojmy. Co se prostoru týče, hned jsem poznal, že když mi kdosi tvrdil, že se tam vejde až 1500 lidí, dost přeháněl. Co se týče zvuku, wenkowáckých 18KW bylo tak akorát, na parketu šrumec, mimo parket v pohodě pokec. I když by určitě nikoho nenaštvalo, kdyby to řvalo trochu víc. Nicméně zvuk byl čistý a hlasitý dost, takže pochvala (samozřejmě).
Bohužel jsem nestihl vystoupení DJs Dooxe a Killy, ale podle ohlasů rozhodně nezklamali. První, co jsem slyšel já, byla pecka „Rollin' It“ od DJe Hypea, a to už za mixem stál a poskakoval DJ Hesík se svým typickým šátkem Captain Morgan. Svou druhou hodinu tu totiž řádili Cannon Foundry, a o hopsání rozhodně nebyla nouze. Následoval Aphrodite – „Dub Moods (Phantasy & Shodan mix)“ a hopsalo se dál - Filík s Hesíkem se o „slovo“ pravidelně střídali.
Když jsem zavítal do backstage, byl jsem přivítán wenkowákem DoItem. Prohodili jsme pár slov, já jemu i opodál s fotoaparátem pobíhající Sharce pochválil wenkowácké stejnokroje, a s kufrem desek se do backstage nenápadně připlížil zástupce Dope Ammo aka Drunken Masters na Pig Festu, a sice Coco. V závěsu za ním přispěchal hlavní wenkowák Doox v týmovém tričku, v jedné ruce třímající desku Kill Bill by Drunken Masters a v druhé široký lihový fix. Běhěm následujících událostí se mohlo v Lucerně klidně zhasnout, protože když Coco na obal zmíněné desky napsal zmíněným fixem „For Doox – Dope Ammo, Big Up!“, Doox by vnitřní září své muzikální duše sál v pohodě osvítil sám. To zrovna Filík pustil „American Beauty VIP“ od Matrix + Futurebound, já se radoval že alespoň nějaký ten liquid slyším, a do zápisníku jsem si napsal „horko jak v řiti“. S tím jsem se rozhodl, že se půjdu osvěžit ven na vzduch a déšť (celou noc vytrvale pršelo, sice málo, ale pořád). Po cestě mě potěšil pěkný ručně vyrobený plakát „prase se nám polámalo“, kde bylo prasátko fialové barvy z en face, s oddělenými předními končetinami a ušisky. Naopak jsem si všiml, že koridor vstupu je dosti úzký na tak velkou akci (dva lidé vedle sebe stěží), ale už postavenou budovu jednoduše nafouknout nejde, a tak to neberu jako mínus.
Když jsem se po inhalaci čistého vzduchu vracel zpět a dorazil jsem ke vstupním dveřím, našel jsem je zavřené a z venku kouli. Zkoušel jsem tahat, kroutit, lomcovat, ale nic. Takový detail, ale příště bych se o to postaral lépe… Počkal jsem asi dvě minuty, než někdo přišel ven za vzduchem a otevřel mi dveře… To už Filík pouštěl poslední desku setu Cannon Foundry. Byl to track od J. Majika a Wickamana „Casanova“ – opět mě potěšil výběrem desky, kterou obsahuje i můj vinylbag. MC Dany začal hlásit něco ve stylu „Welcome Dope Ammo“ a za mixem se objevil Coco. Jeho set začal pomalou deskou v hiphopovém rytmu, Dany pořád doplňoval vokálem, a po asi minutě pomalejšího pohupování se publikum rozhopsalo opět do drumandbassového rytmu. Nutno říci, že první půlhodina Cocova setu mě nezaujala zrovna moc, a tak jsem se během ní šel porozhlédnout po prostoru. Za pozornost stála projekce Trippl-Krippl Crew, kteří v Lucerně pověsili několik průsvitných pláten. Tenhle experiment se dle mého názoru rozhodně vydařil, jelikož partypeople byli projekcí doslova obklopeni. Vynikající VJs doplnila také světelná show od Noisy Pioneers, které zase sloužily masivní dekorace, do kterých světla svítila a barvila je tak do různých barev. Tyto objekty byly totiž také vyrobeny z bílého plátna.
Teď začala hrát totální hitovka dnb parketů, totiž Chase & Status – „Hurt You“ a to mělo na lidi patřičný dopad. Usídlil jsem se na balkoně nad DJe, opřel jsem se o zábradlí a sledoval jeho práci a reakce publika zvrchu. Díky „Hurt You“ lidé v prvních řadách začali cloumat bariérou před DJ, která se tak posunula asi o půl metru k němu, až někdo musel jít rozvášněnou skupinu tanečníků uklidnit. Dany poskytoval Cocovi neustálou podporu na micu, a já pozoroval dění dál.
Opět jsem vyrazil na vzduch a po cestě jsem letmo zahlédl právě přicházející Tele2beatz Pixieho a Sukiho. Potřásl jsem si rukou se Sukim, ale Pixie mi někam zmizel. Chvíli jsem se zapovídal s kamarádem a po asi pětiminutovém rozhovoru jsem pokračoval v cestě. Když jsem přišel ke dveřím, našel jsem je opět zamčené, a za nimi postávajícího Pixieho, který se nemohl dostat dovnitř. Otevřel jsem a pozdravil Pixieho, který mi odpověděl slovy „Zdar, tys nás tady normálně pustil na párty…“. Vydal jsem se zpět a u vstupu jsem jednoho z organizátorů upozornil na problém s dveřmi a on mi slíbil, že se o to postará. Později už se problém neopakoval, takže to je další plus pro duchapřítomnost organizátorů.
Když jsem se vrátil do backstage, Coco nečekaně vypnul desku a sebral Danymu mic. Zvedl ruku nad hlavu a do micu říká: „Last time I was in Prague it was good, but you're an absolutely wicked crowd! So pick up your hands for that sound…“, s těmi slovy se vrhl do posledních deseti minut svého setu. Nakonec Coco lidem zamával a nechal se vystřídat Sukim.
Pixie mě upozornil na jejich speciální intro a tak jsem nastražil uši. „Tele2beatz sent into outta space, to find another race… Suki in outta space, to find another race…“ Netřeba popisovat jak takové intro účinkovalo na publikum. Prodral jsem se nad stage a vystrčil hlavu a ruce mezi plátny ven. Pohlédl jsem na rozpařenou Lucernu a pokusil jsem se odhadnout návštěvu. Zhruba jsem spočítal něco okolo osmi set lidí, Lucerna byla téměř plná. Řekl bych, ještě o dve stě víc a absolutně by nebylo k hnutí. Jak jsem tak pozoroval vibrující a vlnící se dav, nevydržel jsem jen tak koukat a slezl jsem zpět na parket, kde jsem se pokusil najít své známé. Po chvíli jsem se protlačil do prvních řad, kde jsem věděl, že najdu kámošku Lucii (ta holka je dnb maniak). Potkal jsem tam i pár dalších známých i známých-neznámých (kdo je ta krásná holka s těma dlouhejma kudrnatejma blond vlasama?) a zapařil jsem s nimi asi půl hodinky.
Suki pustil The Prodigy – „Voodoo People (Pendulum remix)“ a potom Nero – „Energy“ a lidi jakoby neznali význam slova únava… Asi Energy měla ten správný účinek… I já se rozhodl zúročit svou energy a postavil jsem se mezi bedny a stage a začal jsem si hrát na go-go. Pohopsával jsem, mával rukama a jančil jakobych měl tanec sv. Víta. Po asi čtvrthodině divočení (někteří partypeople na mé předcvičování dokonce reagovali opakováním mých pohybů) jsem únavou ustal a přepnul jsem na pozorovací mód. Když hrál track z EP „Fat Like Your Mum part 1 (grid rec.)“ Pixie v podřepu za Sukim nejprve širokým gestem rukama a potom ukazovákem namířeným na své „Fat Like Your Mum EP part 2“ ukazoval, jak „fat“ že ten beat opravdu je… Suki ješte navázal deskou „Snake Charmer“ od Sparfunku, a remixem Outta Space od Prodigy. Pak Pixie Sukiho za gramci vystřídal, provázen masivním rykem z publika.
Balkony se rozpařily ještě víc a já se vydal posbírat po prostoru pár reakcí na PigFest. První člověk kterého jsem zastavil mi na mou otázku, jak že se mu to líbí na PF dnb odpověděl: „Pixie nám vmet do tváře drambajz jak sviň!“, další řekli jen „líbí“ nebo „DnB je super, ještě mám ráda jungle a tekkno“. „Jako dobrý, ale schranz je lepší,“ odpověděl mi jeden technař. Další hodnotili kladně vystoupení Killy, Dooxe a Danyho v dřívějších hodinách, či zdvihali uznale palec nahoru, jednou dokonce označili PFdnb za „nejlepší party v západních Čechách“. Pixie začal hrát něco, co bych nazval kardiovaskulární infarktový bass, protože mnou brněl takovým způsobem, že jsem nevěděl, zda ještě stojím na zemi, nebo jestli mě ten bas zvedl do vzduchu. Po chvíli následovala J.Majik & Wickaman – „Capoeira VIP“ a já dostal samým nadšením žízeň.
Po cestě zpátky od baru do backstage jsem pozoroval (jak jinak), kam že se zábava ubírá… U některých subjektů se rytmické šoky přetvořily v epilepsii, u některých v apatii. Zatímco ve vzdálenějších koutech sálu postávali, polehávali, vláčeli se, či přes něco viseli spíše apatičtí jedinci, epileptici si užívali svůj záchvat v bližším okolí stage. Někteří byli tak rozjetí, že měli jen ruce nahoře a rytmus-nerytmus se jen chaoticky třásli. Nicméně ve většině byli stále do rytmu se pohybující a hudbu si užívající lidé s úsměvem na tváři. Pixie do setu míchá „Hide U“ od Kosheen, reakce publika jasná. I ti, jejichž nohy už dávno doma spaly, se zvedli a poskakovali hlava nehlava (nohy nenohy). Pár minut poté se k Pixiemu přidal opět Suki na jejich závěrečnou pinčesovou hodinku. Vokálem začínajícím „Out in da Streets, we go…“ jakoby Tele2beatz říkali: „Nenene, není čas udělat dětem pá pá…“ a tancující dav skutečně nemohl z parketu pryč. Později začla hrát jedna z mých oblíbených desek, Futurebound & Jaquan – „Blind Cobblers Thumb (Baron remix)“, ale já už jsem na pohyb neměl. Šel jsem se ještě jednou podívat ke světlům a pak do backstage, kde jsem potkal Drexe, který obsluhoval laser a smoke machine. „Voni začli nějak víc větrat nebo co, ten kouř hnedka vycucaj ven, to pak je ten lejzr k ničemu,“ povídá Drex.
Bylo už pět ráno, když Pixie pouštěl poslední track. Věděl jsem, že si to neodpustí, a neodpustil – nakonec zazněl Mach a Šebestová track. Musím tedy uznat, že ačkoli tekkno opravdu nemám rád, tenhle track je vtipnej a k Pixiemu sedí jako otvírák k lahvi piva. Tak se k mixu dostal moravák SMario, který začal remixovanou starou klasikou Vanilla Ice – „Ice Ice Baby“ a pokračoval ve stylu tekkno. To mě osobně nesedlo vůbec, a tak jsem jen obhlížel okolí. A nebyl jsem asi sám, protože během přílivu rovných beatů jsem na parketu viděl odliv lidí. „Rychta“ trvala až do 5:25, kdy si u mě Smario napravil pokažený dojem mou oblíbenou deskou od Freelanda – „We Want Your Soul (Ed Rush & Optical remix)“, zvedl jsem se, a šel se podívat na parket, kam se lidi i přes pokročilý čas začali vracet.
Vrátil jsem se na balkon nad stage, kde Pixie se Sukim žonglovali s lahvemi mnou neidentifikované tekutiny – myslím že to byl Ice Tea. Prohodil jsem pár slov s Lucií, která mou oblíbenou desku poznala také, něco ve smyslu že rychta nee a drumec joo a já se začal pomalu připravovat k odchodu. Napsal jsem si „DNB Mazec“ a nevím proč jsem připsal slovo „řimbaba“. Ještě jednou jsem šel obhlédnout parket s tím že pak vyrazím domů. Smario měl při svém setu asi 200–250 pařících lidí, což vzhledem k jeho času (5:00–6:30) a (myslím nešťastně zvolené) úvodní tekkno půlhodince, kdy jich bylo jen asi 100, není špatné. Nakonec nasadil onen DnB mazec a tak velice efektivně zakončil celou akci.
Co říci závěrem? Pro mě určitě nejlepší z Pig Festů, ale to je částečně dáno i tím, že čistě DnB PigFest tu byl poprvé. Ale abych zhodnotil… Co se zvuku týče, Wenkowsound je tradičně vysoká kvalita (jak předvedli třeba na dnb stage PF 10 - mimochodem 10. května budou na Drum'n'fun Invazion ve Staňkově). Co se týče světel a projekce, Light show Noisy Pioneers je také tradičně promakaná, o VJs z Trippl-krippl crew ani nemluvě, projekce na průsvitná plátna všude po prostoru (kolik vlastně měli projektorů?) mě opravdu dostala. A co se týče Lineupu, DJs byli bez výjimky kvalitní, předvedli perfektní show – každý set byl přijat publikem kladně. Organizaci není mnoho co vytknout, jen pro příště by bylo dobré zabránit dveřím, aby se samovolně zamykaly už od začátku, je to vlastně v nejlepším zájmu PF samotného. Také bych snad lineup doplnil o někoho s veselejším, liquidnějším soundem, a zajímavá by byla ženská jako MC, aby to nebyl pořád jenom nehoráznej nátěr… ještě teď mě bolí záda:)
Takže to by bylo, BIG UP pro pigsproduction.net za DnB Pigfest!