HackenAlienův report z Let it Roll, ano!

„Copak se lze rozhlížet a registrovat chápající lidi v okamžicích, kdy vaši horní půlku těla ovládá epileptická křeč trhající vaše vnímání na ubohé cáry přítomnosti, které sotva vyplníte skřekem nadšení-?!“ Hacken a jeho alter-ega podávají zprávu o čarokrásných sférách největšího dnb festivalu všech českých dob. První interaktivní report přečísti nutno jest, drahý čtenáři. Hacken knows the score – You get the women!


6. 8. 2008, publikoval hacken alien

text: HACKENALIEN
fotky: DRAVON a DUFF

Talent neexistuje, čas není nikdy a obtíže jsou vždycky. Přátelé postupně mizeli ze seznamu jedoucích, stejně jako nervy balené do cigaret. Hippor na detoxu, Vendetta si léčí chlamydie a Hacken kouří jednu od druhé (není zrovna stabilní). Přesun autem směr Lázně Bohdaneč. Nalezení areálu za tmy, stovky lidí stahující se podél silnice lemované auty, jež měla být již brzy odtažena. Dunění hlasitosti ve vzduchu, potrhlé úsměvy hledající cíl. Parkovné na oba dny – krásných sto. Největší dnb akce v česku mohla začít. Tedy pro nás, obecně už začala. Vstup bez nejmenšího problému ladí nadějný směr noci. Přátelský přístup pořadatelstva a vůbec ochranky hodnotíme velmi kladně.

Nervní Vendetta spěchá na bar, Hippor padá do bahna a Hacken blbě čumí do lidí. Jsme uvnitř a Ty jsi, vážený čtenáři uvnitř reportu, na jehož konci jsou tracklisty, které si laskavě vystřihni a přikládej dle libosti, nejlépe však k pasážím věnujícím se příslušným djům. Z krátkých poznámek si milostivě poskládej vlastní obrázek toho, jak to vypadalo a co se dělo. Nevypouštěj z paměti, že procházíš bránou hned dvojí interpretace a neber žádné závěry za nezpochybnitelné, smyslům neradno věřit. U Deadly Viperz Ti ještě pomůžu, ale zbytek musíš dokázat sám. Konec prologu.

Alébržto se onen páteční den hnala přes česko odporná vlna srážek, měli jsme obavy. Areál to odnesl decentním zabahněním, které však bylo přítomno jen na několika úsecích a znamenalo pouze ztrátu čistoty obuvi. Často se domáhalo i ztráty rovnováhy, ale (jak říká Hippor) modří už vědí a tak nepadají. Vendetta se takovým smála. Druhý den již bahno nepřekáželo („nezavazelo“ – pro ty, kdo to slovo přiživují). Hacken se už pár dní nesmál. Areál byl příjemně malý a vzdálenost první a třetí stage byla sotva dvě minuty. Ano, druhá stage byla uprostřed. Hlavní stage rovná se velké zastřešené podium s masivním světelným parkem a odpovídajícím zvukem, vůči kterému neslušno míti výhrad. Připočtěte masivní kruhový stroboskop přímo nad hlavami publika a dvě velké videoprojekce. To už se vpálí do sítnice paměti.

V našem oslnění hlavní stagí právě dohrává posledních patnáct minut Deadly Viperz; seznáváme, že nadšených lidí je dostatek. Timewarp, Exposed (+Titan), Diplodocus, Turn Down the Lights (+The Nine), The Code rmx, Scarecrow-Vigilante (+Turbulence) – Fuck What You Heard (+Facade VIP). Ano, takto má vypadat warm-up před vrcholem večera. Rozcvička pro buřty. Tím sice TC nebyl a nikdy nebude (vrcholem večera, ne buřtem), ale co už. Akira se posléze pohyboval publikem v převleku za afroniggu, přiznal mi, že měli puštěnou ozvěnu do sluchátek, takže nedali prvních dvacet minut ani jeden mix, haha. Jejda, nastupuje TC, takže si dáváme odchod.

Přesun k TC stanu poznamenává „incident“ u stánku s pitím, kdy Hacken zjistí, že nemají Lipton Green Ice Tea a je tak odkázán k pití citronové močky, která při zteplání rychle ztrácí chuť. Vendetta s nelibostí konstatuje zamořenost Toy Toyek, nic překvapivého – vždyť plyne to z jejich podstaty. No Money hrají tvrdě (Dirge, 103degrees), stále zaměnitelně, nic překvapivého. Take Control stage je klasické festivalové šapitó, bez videoprojekce, jen světla a zvuk, ale velmi dobrý zvuk. I zde se projevuje efekt vodního lože, paříte-li příliš dlouho na jednom místě, začnete se propadat do vyšlapaných prohlubní. Hacken z toho byl vyloženě nervous. Vzhledem k nutnosti čekání na začátek Future Prophecies strhl se klasický spor o to, zda je hezčí Penelope, její mladší sestra nebo Winona.

Na hlavní stagi nás TC nepřekvapuje svými mixy (mixuje z CDček a není to žádný epesní dj – klasický problém), jako spíše poměrně ok selekcí (rozuměj, hraje i poslouchatelné věci) a hlavně pak svou performance. Trochu zhubnul (relevantnější už by snad byla jen analýza původnosti barvy jeho vlasů), často bral do ruky mikrofon po vzoru Johna B a hlásil tak ultimátně lascivní nabídky jako „chcete být na mém myspaceu, tak teď pořádně řvěte“ ba dokonce i „všichni ruce hore“ + občasný MCing. Osobně hodnotím positivně, že když pustil svůj velký hit Rockstar, zazpíval celý nájezd naživo do mikrofonu a dobře. Samozřejmě to hnedka zrewindoval a všechny hrooozně moc překvapil rychlou záměnou tracku za upravenou verzi „Pornstar“. Hacken ocenil, že hodně kouřil ciga. Vendetta, že solidně pil. Hippor vytrvale negoval otázky po vlastnictví kulatých, koles, pilulí a já-nevim-kolik-ještě-názvů-existuje. Berte to jako ukazatel toho, jak fajná nálada tam vládla a jak se jí lidé chtěli přiblížit. Onehdá v mládí se mi stalo, že mě jeden zoufalec div ne na kolenou prosil, abych s ním vyměnil za moje „na brko“ za jeho „piko“. Brr, ale to sem nepatří, omlouvám se Ti, ctihodný čtenáři.

TCho jsme pozorovali z paloučku mezi zastřešenou částí a zvukařem, i zde byl skvělý a dostatečně hlasitý zvuk, což je vůči všem tance-chtivým starším ročníkům odmítajícím komparsovat v davu junáků u podia velmi ohleduplné. Ideální konstelace pro skupinku blízkých na přípravu na (několika hodinový) vrchol večera. Nemluvě o smyslně pročištěném vzduchu. Škrtnutí zapalovače. Nádech. Teď. Na podiu byly dvě řady gramofonů, u zadní hrál TC, u přední se chystali Future Prophecies. Tony (ten bílej dvoumetrovej magor) mu do toho občas z nudy TCmu scratchoval. Příjemně kolegiální. Výdech. TC končí. Úsměv.

Nastupují Future Prophecies, tučný horizontally challenged nigga Richard troubí jak na Jericho, Tony scratchuje a dav řve napětím. Po minutě-dvou škvaření davu spouštějí svou hyperaktivní show. Pěkně ztvrda, basa duní, junglová přelomenost v pozadí, trubka a scratche v popředí a do toho se vynoří Vault VIP, přesně tím mashupově Abletonovým stylem, jak to tito dva provozují. Velmi rychlé mixy, živé improvizace, pár rewindů a do toho se přidal TC, který zůstal na podiu a v přátelském duchu nadšené atmosféry jdoucí z pod i z podia; dělal jim občasného (crowd-hyping, ne lyrical) MCho prostřední třetinu vystoupení. Dohromady se linula z podia perfektní show, která plně pohlcovala naši pozornost. Bohužel jen asi do dvou třetin, pak to začlo nějako umdlévati. Ach. Čas se porozhlédnout okolo sebe. 

Osazenstvo festivalu působilo omlazeným dojmem, postarších kořenů pomálu, přílišných děcek nepříliš. Druhý den mě sice zaskočila trojice škvrňat sotva raně školního věku (zrějmě otroci jednoho ze stánkařů), ale stejně tak jsem se mohl podivovat nad počtem lidí v sandálech nebo kouzelnou mikinou s pacmaňátky. Nemluvě o mozkovém peklu, které v mé hlavě rozpoutal obrázek DJ Agenta na promo pexesu k Summer Of Love. Brr. Odpusť mi čtenáři, že opět jsem takovou amorálnost donutil Tě přečíst.

Účastníci k sobě byli v areálu ohleduplní, nemrdali bedny, nelili po sobě pivo, nebyli vyjetí jak nezřízená prasata, nemlátili do lidí okolo sebe. Zřejmě to vyznívá trapně staromilsky a moralistně, neb Vendetta se mi směje, že stárnu. Hippor vrhaje smutné pohledy na polštářový stan sloužící k motání jointů podotýká, že musí-li všichni za akcí někam popojet, zmenšuje se pravděpodobnost zvýšeného výskytu vypatlaného ještěrstva, což bývá ku prospěchu všem. Hacken z mentolového kouře namítá, že proměnná „přítomnost nonstop harkorvolesys­tempicotek stage“ to může obrátit naruby. Děvčata pohledná, cigarety kolkované, ceny úměrné, dostatek pitné vody v cisternách. Občas nějaký pseudovaran, výjimečně obět módy nu:rave. Čerstvý vzduch zdarma. 

Krátká návštěva Axiomova setu přinesla rewind na unylém remixu All Is Full Of Love, zjištění, že ani tady se kvalitních rychlých mixů nedočkáme a hlavně pak promeškání začátku setu Adama F, mashupového krále. Tak hurá zpět skrze bahno do mainstreamu. Adama F doprovázel MC Rage a vhodno dodat, že vhodně. Adam F totiž MCho opravdu potřebuje, poněvadž často se v jeho setu nic neděje (třeba když už čtyři minuty hraje jedna nudná deska a nic víc). Vrcholy jeho vystoupení byly právě v bodě těch nejpovedenějších mashupů, jako třeba Inner City Life + Up All Night remix + Clap, Timewarp + Alien Girl, X Project VIP + Torpedo + Super Sharp Shooter. Odvrácenou stranou byla naprosto tragická mixáž. Půlku rewindoval, půlku prostě přehodil faderem. Když byly mashupy, tak super, jinak třeba v pasážích automatových bublanin k uzoufání nuda, vyjma chvil, kdy mu k tomu přihrál melodii Richard. Za zmínku stojí téměř nulová reakce publika na jeho klasiku Circles, naopak třeba při Fasten Your Seatbelts byla reakce výtečná. Navíc zhruba od půlky měl MC přemaštěné výšky v mikrofonu, které nepřijemně řezaly do uší. K závěru potěšil Masochist (Noisia remix). Absence kvalitních mixů nás pobídla k návštěvě Phace.

Stejně jako druhý i první den byl ve znamení nepříjemných dilema, kdy ať jste zvolili sebelíp, vždy vám něco unikalo. Takto jsme z Phace viděli The Divide a dvě „typicky phaceovské“ desky okolo. Za Phacem se natřásal velmi podivný týpek, který očividně nebyl střízlivý a nechápu, proč ho někdo nesejmul, neb neustále obskakoval okolo Phace, mával mu kolem rukama… nesnášim tyhle kretény. Stejně jako vypatlaný fotografy, jako ta hloupá čubička, která půlku vystoupení Future Prophecies stála přímo před nima a fotila si Richarda, jak fouká do trubky. Zdá se asi, že přeháním, ale ona tam skutečně zacláněla minimálně dvacet minut a fotila furt to samé. Šmarja robot, když jdu někam za kulturou, tak chci vidět na perfomery a ne na debilní štětku, která se někam vlíže na fotopass, fotit očividně neumí a ještě překáží. To neexistuje nikdo ze štábu, kdo by si takovéto neschopnosti nevšiml? Ať je sebehezčí, ať si fotí a blafe sebelíp… prostě ne. Podívejte se do ciziny, kolik tam překáží fotografů a dojde vám, že toto je výsostně český problém. Omluv prosím laskavý čtenáři tento výbuch spravedlivého hně­vu.

Zpět na Barona skrze bahýnko a opět jsme promeškali začátek, kterým byl skvost Neo VIP. Baron přinesl svižné mixy, teasy… prostě to, co naše slechy brutálně postrádaly již. Nemluvě o pestřejší selekci, která tomuto Breakbeat Kaos večeru dodala trochu šťávy na závěr. Hrál sice z CDček, což po jeho Seratovské smršti loni v lednu v Olomouci malinko zamrzelo, nicméně i zde ukázal zbylým, jak se dá taky mixovat z CD-decků. Vybíral ze své aktuální i dřívější tvorby, producentů spřízněných s BBK (Fresh, Chase & Status, Brookes Bros), rovněž od zvukově nevzdálených producentů jako Cyantific, TC, Danny Byrd, Subfocus, Hazard, brousil však i do tvrdších poloh skrze Spora, Noisii, Vicious Circle, Calyxe & Teebeeho, překvapil velice originálem Pacmana, Hiveovým remixem Plague a pořádně nakopaným trackem snad od Audia nebo The Sect. Za svůj výkon by dostal za jedna, nebýt rozpačitého konce.

Pustil last one a přitom Suki s Pixiem, kteří měli hrát po něm, stále nikde. Baron si postupně zabalil CDčka, nazul kabát a chtěl odejít, ale stále nikde nikdo. Track dohrál a nastaly tři minuty ticha. Během nich si Baron třikrát s davem zatleskal a čekal. Bylo půl páté ráno, svítalo a Hackenovi docházely ciga. Přiběhl Bifidus a přesvědčil Barona, ať něco pustí, že kluci už jsou snad na cestě. Pustil opravdu divnou věc a borci konečně dorazili. Těžko hledat viníka. Baron sice podle line-upu skončil předčasně, ale taky o dost dřív začal, jelikož začal dřív i Adam F, neboť Future Prophecies měli hrát jen hodinu, ale na line-upu byla psaná hodina a půl a oni teda trošku přetáhli tu svojí hodinu, ale devadesát minut to nebylo. Baronovi mohla být zima, nebo byl unaven… hrál přes devadesát a Suki s Pixiem zase patřili mezi hlavní organizátory a lítání tedy určitě měli víc než dost… každopádně ty tři minuty ticha položily naši energii na lopatky dost podpásovým způsobem. Cyberka hrála moc hezky, ale kde neni síla, tam neni tanec a kde neni tanec, tam neni paměť. Hrála prima. Tvrdě. Simuloval jsem pak ještě život na lavičce před stanem předstíraje konverzaci a registroval jsem skutečnou proměnu Saykova hraní do více deepovějších rovin. Vendetta hodila čelo a Hippor probíral s Hackenem dilema tabákové chuti různých značek a forem.

První noc jsme tedy bránu přítomnosti rozrazili úspěšně jen párkrát, v první půlce Future Prophecies, na začátku Adama F, kdy padlo nejvíc mashupů a circa ještě v prostředku jeho setu. U Barona pouze chvílemi, sic kdyby hrál místo TCho, tak ho proskáču nasrkz. Zřejmě důsledek nepříliš valné komunikace Barona s davem a zároveň jistá přesycenost mainstreamové zmrzliny výrazně Breakbeat Kaosoidní příchutě té noci.

Nebudu do morku popisovat útrapy se spaním a dalším dnem, omezím se na pár bodů. Dokonalý východ slunce nad ostrovem onoho jezera u areálu stal se ve spojení s mlhou na obzoru nezapomenutelným. Osoba, která mě mučila v sedm ráno třikrát za sebou pouštěným cd Avril Lavigne (ne, nechci být tvojí přítelkyní), aby následně pustila cd Fergie a z něj pětkrát za sebou Big Girls Dont Cry, nechť se dostaví ke mně do sklepa, otevře dveře s nápisem mučírna, sedne si do křesla a připoutá se. Já přijdu. Vendetta podotýká, že kdybych se byl býval opil, upadl bych s klidem do komatu a nikdy takový problem neřešil. Hippor lakonicky konstatuje „daň za střízlivost“. Koupání v oněch jezerech-nádržích, pokud pominu vyvalené lokální nudisty, nemělo chybu. Genius loci festivalu, přilehlé vody a lesů je nezpochybnitelný, poklona. Právě prostředí a jeho atmosféra ovlivňující všechny přítomné měli klíčovou zásluhu na energii, kterou jsme nakopli druhou noc. 

Druhou noc jsme nenechali nic náhodě a zavolali na pomoc kpt. Kámoše (0609 M-O-R-G-A-N), potkali pár dobrých známých a kochali se výkonem Bifidus Aktif, sázel skvěle. Od aktuálních špinavostí jako remix Camouflage přes staré Konflikt k dobrým hitovkářům současna jako Telemetrik a Subfocus. Tento mladík ví, co chce, kdy to chce a jak to chce. Je radost být u toho, protože ať hraje všechno nebo jen jedno, vždy skvěle. Nebojím se ho zařadit do české multi-dnb (= neomezenost v rámci celého spektra dnb) špičky k takovým veličinám jako je Kyanid, Pixie, X.morph nebo Akira.

Zatímco Hacken hledal polystyren na obalení nervů, šli jsme zkontrolovat dubstep v podání Matoy do Different Beat stanu, bohužel hrál v tu chvíli nějaké breaky, tak jsme šli okouknout Futurebounda. Rozložení zvuku hlavní stage se od minulé noci změnilo a bylo více koncentrováno na „parket“, takže než nám došlo, že nedošlo k nějakému výpadku, neboť bokem stage byla hudba hrozně potichu, pochlebovali jsme se, že Lixx a Kukurica si tam paří na odposlechy, aniž vědí, že je není slyšet. Tarantula z pod jejich rukou mi přišla vyloženě jako výprodej. Whatever. Alespoň jsme se pohádali, jestli je větší král M.C.Escher, H.R.Giger nebo Francis Bacon. Fatální spor, jen co pravda jest.

Nastoupil Futurebound a spustil sadu aktuálních hitovek, naštěstí ve svižnějším mixu, přesně jak se od něj čekalo. Publikum krásně reagovalo a my jsme sestoupili do podsvětí, kde se měla odehrát naše bitva s Vicious Circle. X.morph dohrával „Tell me, life is beautiful“ a temnota počala sněžit pod naše nohy. Nastoupili Vicious Circle a postupně rozpoutali takovou bestii, že ještě teď se slastí v koutě s žiletkama tetelím při oné vzpomínce na tak bezchybný průlet temnou stranou (dnb) síly. Čistá radost z virtuálního násilí, které na mě jinoch (nebo byli dva? Chvilkami mi to tak přišlo) bezostyšně páchal, jak aktuální tvorbou svojí a kolegů spřízněných, tak klasickými mordami z Virusu či Subtitles. Čas houstnul, rychlost se zvyšovala, cigarety chutnaly, světla prořezávala tmu, ruce řvaly, úsměvy chytaly nádech magořiny. Ano.

Pořádná masáž po včerejší koupeli mainstreamem. Začátek setu byl jako zářný odraz ze skokanského prkna a pak už následoval šťastně rychlý a nečekaný ponor do přítomnosti, kde jsem setrval až do jeho konce. Nač se obtěžovat nahoru pro vzduch, když ten tlak je tak příjemný a očišťující. Malinkatou kaňkou budiž snížení hlasitosti od půlky Welcome To Shanktown, podezírám týpka, že si to stáhnul sám; fuck knows, fuck cares. Tento set byl jedním z vrcholů festivalu. Čistý, relevantní, skvěle odehraný, totální. Tleskám. Stylovému konci skrze originální Messiah a Pacman (Upbeats remix) předcházel flashback do časů hrubé kvality v podobě Lifecrisis a Slip Thru z éry Wormholu. Více názvů netřeba, tento set nebyl o hitovkách a názvech, nýbrž o kontinuálním porůznu gradovaném zlu, špíně a temnotě. Ano, ano, ano. Prosím ještě.

Nastupuje Raiden a, stejně jako kolega před ním, spouští z CD. Krátce konstatujeme přítomnost štiplavě vtíravého pachu zkyslého potu v Take Control šapitó, ale to je vše, co s ním zmůžeme. Během deseti minut svižně nastolí podmínky pro nástup totálního zla. Tak sympatický a přece bestiální. Brutálně tělesný a přitom křišťálově psychotický. Offkeyatka můžou začít. Teď…asi největší dilema festivalu: Raiden vs Scratch Perverts. Raidena jsem opustil po patnácti minutách a všechny strany, které zůstaly, mi to mlátily o hlavu stejně silně jako já jim zážitky ze Scratch Perverts. Odporné dilema přirovnatelné snad jedině k volbě mezi top asiatkou a top černoškou.

Sotva jsem doskákal na Scratch Perverts, byl jsem pohlcen. Bez diskuse. Nastala totální smršť, která chvílemi dosahovala téměr Soundweaponovských hodnot. Od nejlepšího 90s hiphopu, přes rave, Prodigy, breakbeat, 80s hitovky, Chemical Brothers, zprasené kytarovky, Daft Punk do všech odrůd drumnbassu a hlavně klíčový element, který jim chyběl v dřívějších dobách. Dubstep. Ale jaký..za a) všechen (4×4, wobble, techno, rave, řezavý..) za b) vždy jen ten nejlepší. Skvěle, skvěle – tleskám si pro sebe. To celé zavařené v té nejlepší turntablistické omáčce. Ať už jen páchali scratche do mixů a tracků, nebo jen lepili improvisované koláže čistě z vysekávaček, scratchů a zacykleností stupňovaných ad absurdum. Každou chvilku se něco dělo a něco měnilo. Nestačili jste jásat a skákat, sekat končetinama, hledat kamarády v davu. Nešlo odejít.

Totální hudební přešleh. Ptali se mě posléze, zda lidé již na dubstep uměli pařit..nevím, nedokázal jsem (nejen) v ony pasáže vnímat, jak mnou perfektní zvuk třásl o život a moje tělo resonovalo vírem zběsilého tance ve větru štěstí. Copak se lze rozhlížet a registrovat chápající lidi v okamžicích, kdy vaši horní půlku těla ovládá epileptická křeč trhající vaše vnímání na ubohé cáry přítomnosti, které sotva vyplníte skřekem nadšení-?!

Rozum je nalepený na zeď a doufá, že ho extáze animality nesejme k zemi. Povodeň přítomnosti, která zahltí vaši percepci a vám nezbývá než dělat tempa po proudu, jakkoli jsou zbytečná, nemůžete ničemu zabránit, splýváte v jeden celek s hudbou a existujete. Cítíte to. Je to šťastný a výjimečný pocit. Nezbývá než si připálit a napít se. Nemá cenu snažit se to popsat. Zkuste si to složit dle návodu a vynásobte deseti. Tento odstavec platí i pro Raidenovo vystoupení, vím to, zažil jsem to.

Pak to skončilo a ten mordor museli jsme jít zalít panákem. Do něj už nám hrál Phantasy a teda bez urážky, ale to byl největší vtip festivalu. Mocné intro se zvuky Vaultu, Slamu a Original Nuttah a pak už jen největší sračky, k smíchu, zoufalost. K čemu hodnotit MCho (i když pokyn „turn the mic down“ se často neslýchá, hehe), když hudba stála za nic. Ale Katche by se to líbilo. Haha. Hand Grenade Clipz remix, hazard, taxman, gdub atd..prostě tracky bez melodií, s nulovou atmosférou, trapným kopákem a vůbec, ten nejdebilnější automatový clownstep. Omlouvám se, nerozumím tomu; nadšeně uvítám rádce, který je schopen takové sety zreportovat. Rychle pryč za Kyanidem.

Kyanid zabavil našim jednotkám i ty poslední zbytky energie a postupně nás všechny poslal na střídačku – lavičku hned u Take Control stanu. Hrál čistě, trefně, na rovinu luxusní selekci pro předranní zmožené fajnšmekry. Jen se podívejte. Krásně jsme se ještě pohádali, zda nejlepší tour roku 1991 bylo Violation, ZooTV nebo Tour Thing. Moc jsem si pochutnal na pár virusích labužničinách, které mi Kyanid naservíroval až pod nos. Postupně jsme násilím dospěli k poznání, že naše konversační schopnosti jsou čím dál blíže smíchu a vypravili jsme se k loži a šťastnému ukládání zážitku do paměti. Cigareta na vodním břehu za svítání byla jak z filmu o Ibize první půlky 90s. Děkuji.

Pokud jste nebyli, litujte. Bezchybně zvolené místo na festival. Kvalitní line-up. Přátelsky naladění lidé. Skvělá cena vstupu. Absence přehršla reklam. Výkup kelímků. Perfektní zvuk. Dostatek pitné vody z cisteren. Skvělá světelná show. Počasí akorát. Koupání jedna radost. Přátelští brigádníci. Dostatek barů. Kéž za rok znovu, ale již s Lipton Green Ice Tea prosím (a klidně přiberte i Andyho, Virus, Upbeats a Soundweapon, hehe). Jsem rád, že o této akci můžu prohlašovat: been there, done that. LIR FTW! Jo a nehrála tam Katcha. Děkuji Ti příteli čtenáři, žes načerpal vědomosti z reportu a teď můžeš směle vydávat zde sepsané znalosti za své.

Tracklisty:

Konec TCho setu:

(předtím prý padnul Caspa remix Wheres My Money a lidi zase neuměli tančit na dubstep, faux pas). Stop It (Spor od TCho překvapí)-Triple X (bože kdy už tenhle Subfocus vyjde)-With Me Or Against Me (nový TC, který je ok)-Killers Dont Die-LK instrumental (to už se často neslyší)-Swamp Thing (stále božská)-Rockstar (s živým zpěvem)rewind-Pornstar, Timewarp (podruhé ten večer a zase proskákaná metr vysoko), Borrowed Time VIP, Screamer 2007 rewind (na tu vyhazovačku nedám dopustit, jinak vede originál). „Back to the Warehouse“(název tipuju dle samplu, ušislyšně šlo o TCho track, ale to už mu do toho pouštěli zvuky, scratche a trubky Future Prophecies).

Future Prophecies: Intro-Vault VIP-Roof is on Fire rewind (semi-live), Ra! Remix (fakt od sebe nepoznám ty dva remixy, kdy jeden dělali Generation Dub a druhý jejich půlka Original Sin, pff. Každopádně živá trubka-ságl jej krásně ozvláštnila)-Gold Dust (nový Fresh, ale ten motiv jsme loni slyšeli už tak ve čtyřech tracích)-Gangsta (BOOH! Opravdová pecka ála staří dobří Future Prophecies, kope kope kope, připočtětě živou trubku-ságl a máte před očima davový bordel)-Informer (konečně ucházející Chase & Status vydrželi sotva půlminutu)-Machete (větší radost bych měl z tracku, který by samploval fake trailer Hobo with a Shotgun, opět improvisace)-More Like You (již klasická morda remixovaná Unknown Error, opět improvisace)-Grimey remix (kýbl sonickýho chámu od Clipze), pasáž bublanin a zvuků automatů, která je snesitelnější o rychlé změny a improvisace, Timewarp (potřetí a přesto škvaří naprosto,opět improvisace, přidává se TC), Reservoir (Phace rovněž překvapí, do toho scratche), pasáž čím dál zlomenějších tvrďáren vyústivší v Raw („uuh baby i like it raw“ zpívané živě oběma do mikrofonu)-Download (fuj tohodle Clipze jsem určitě slyšet nechtěl), Original Nuttah (zrychlený do nějaké prasárny)-Dreadlock rewind (samozřejmě naživo, po rewindu prasený pomalu, úplně pomalu, rychle; nicméně hit je to čtyři roky starý a přišlo mi, že děcka už si ho nepamatují, crowd reaction nebyla tak massive +scratche)-Ladies Nite VIP-Mr Happy (supr mix, mr happy je hrozná konina), Rave On (velká pecka, dřív známá jako Welcome To The Club, trvalo taky dobré dva roky než vyšla)- Inhale (námrd),zlome­niny,ragganuda…

Axiom: All is Full of Love, Levitate, končil set raidenovštinama

Adam F: Informer (Judgement) – Timewarp + Alien Girl – Screamer07 + Champion Sound, Take Me Away + Hurt You – Colours – X Project VIP + Super Sharp Shooter + Torpedo, na chvilku zavítal Richard a troubil na trubku, automaty, Loud&Dirty, mrdky, In Love znovu bonus na trubkoságl – Inner City Life + Clap + Up All Night – Fasten Your Seatbelts (1992 edit) / Tarantula + Firestarter dnb remix, nuda, Gold dust, Masochist Noisia remix… rewindy nemělo cenu počítat. moc jeho desek mi tu nechybí, ano i tak málo se dá zahrát za devadesát minut.

Phace: The Divide

Baron: Neo Vip, Turn Up The Sun-With Me Against Me-Drive In,Drive By, Killers Dont Die, Gold Dust, Triple X, Endless Summer+Nosher rmx, Diplodocus (Nejkratší deska všech dob, haha)-Calyx&Teebee (nový track, přesto nezaměnitelný rukopis kvality)-Planet X VC rmx, 1up-Cannonball-Mr Happy rewind-Timewarp (popáté a přesto perfetkní, hlavně skvěle zahraná a gradovaná serie desek)-Sect/Audio palba-new baron-Take Me Away (druhá nejhranější deska noci)-Shockout VIP-In Love-Clap (na velkém zvuku výtečně vynikne tvrdší spodek), Crazy World Brookes Brothers remix (nic moc ten remix, preferuji vip), Disconnected VIP-Machete-Hitsquad (potěší veselá skočka z roku 2003)-Voodoo PPL-Are You Ready remix (potěší a dost tím vylepšil voodoo people)-Swamp Thing-Pacman original+Disco Dodo (výtečný tease)-Yellow Brick (tak tato Noisie potěší)-Inhale-Plague Hive remix (masakr)-last one(nic moc), tři minuty ticho. Bonus (úplná divnost).

Bifidus: Bios Fear, Zeppeline, Poor Mans Deal (Konflict remix), System Bleed + Timewarp, Camouflage - Dune – The Bane + Swamp Thing.

Futurebound: Join The Dots, Triple X-Standing Room Only-Jump-Ra remix-The Code (SKC remix)-Facade VIP

X.morph last one: Great Dnb Swindle (Logistics remix)

Vicious Circle: Planet X VC remix, Diplodocus, Bleak, Welcome To Shanktown, Animalism (nová bomba od SKC), Illusions, Standing Room Only, Enygma nebo Telepathy myslim, new Virus (aspoň to tak znělo, ale známe ty moje slyšiny), Pressures Noisia remix – Block Control VIP rewind, True Romance VIP – new Calyx & Teebee, Slip Thru, Lifecrisis – dubstep věc – Messiah – Pacman remix.

Raiden: offkeyatka a jedem..Rm Bleeps, We Want Your Soul (Raiden remix)

Scratch Perverts: Super Sharp Shooter + wikkid, wikkid, jungalistmassive – Take On Me (osobně byl pro mě tenhle minutový 80s úlet od A-ha asi vrcholem, jsem kacíř), Jump Around, dubstep toonage, turntablism, Dub Specialist (Pervertí klasika)-icky thumb+sirens coming – überdubstep + night + 4×4 dubstep – techno dubstep, oldskool hiphop s tunou scratchů – robot rock – intergalactic (bordel) + scratche -organ donor (mega bordel) – turntablism se zvuky telefonu – prasená By The Way (woot!?) – dubstepeklo ála Poison Dart-totální wobbledubstep – rave ála SL2 -wobbledub – staří klasičtí LFO-prasená Slashdotcom – mid90s electronica -rave’o’dubstep, Harder Better Faster Stronger, prasené kytarové věci, trntblsm, killin in the name (zprasená do morku kosti, ale já ji mám ještě hlouběji) + hey boy hey girl (dokonalý přechod z fuck you i wont do what ya tell me do HBHG)-kytaroprasárna a najednou jsme v začátku No Good - Smack My Bitch Up (tady nevim, v tu chvíli jsem se přestal na čas ovládat) – Fuck What You Heard -automatowobble (v podání Scratch Perverts ovšem trošku jinačí kafe) – Ra remix + Game Over vip – „You Take Me With You“ + Racing Green – Informer + Disco Dodo – Loud & Dirty + Timewarp – Mr Happy + Offline remix – Inhale – Mordez – moi -Taken + Swamp Thing (celá tahle sérka byla o držku) – Take Me Away – In Love + Be True. Pane bože, total. Přetáhli minimálně o pět deset minut, muselo se jim to taky moc líbit.

Kyanid: Plague remix-Levitate-Submerged remix + The Nine – Agent Orange, Diplodocus – Gas Mask remix-Pressures remix, Alien Girl, Open Your Eyes, Pacman remix.

Neváhejte a doplňujte díry v tracklistech zahraničních jmen. Obzvláště Raidena a celého DJ Setu Freestylers, Phace a Axioma nevyjímaje.