Po roce jsme se s chutí vypravili na Summer Of Love, neboť nabušený lineup skýtal velká očekávání. Zda se naplní či ne, jsme se měli dozvědět v nadcházejících hodinách. Příjemně mě překvapilo celkem rychlé dostání se až na závodiště, protože loni to bylo snad na hodinu. Takže jsem přišli ještě těsně před začátkem Markyho na hlavním podiu, tedy před 8.
Na vedlejším Take Control DNB Stagei, které stálo jinde než loni, hned u vstupu, a kde jsme měli nakonec strávit drtivou část noci, už hráli Deadly Viperz. Co dodat, tradičně pobavili, přilákali velkou část dnb příznivců. Jelikož jsem pak dal přednost Markymu, k ilustraci poslouží pouze tyto umíchané desky: Second Sun, Destiny Comes Ringing, Druggy, The Bane + Swamp Thing tease.
V tu chvíli jsem stál u stánku směrem k hlavnímu pódiu, abych si rozměnil peníze za podivnost zvanou solary a souběžně jsem slyšel, jak Marky zateasoval True Romance. Vitálního tanečního Brazilce doprovázel kvalitní MC Stamina. Vůbec tentokrát přijeli hodně dobří drumandbassový MC. Marky sice nehrál ani celou hodinu, potěšil však převážně veselým setem protkaným skladbami jako Psychedelic Drainpipe, možná Kerbcrawler rmx, Drive By Car, Back Like That, kde si krásně Marky namísto Staminy zazpíval, Ska nebo If We Ever. Marky neopomněl s final scratchem vykouzlit úchvatné scratche, teasy či vložit své oblíbené hraní na gramofon vzhůru nohama.
Poté jsem se přemístil na drum´n ´bassové podium, kde jsem s výjimkou cest na WC, pro občerstvení a krátké obchůzky areálem, který mi v Pardubicích nikdy nepřipadá nijak hezký, zůstal až do světla dalšího dne. IM Cyber jsem slyšel mnohokrát, Clivea nikdy a jeho selekce se do toho asi dost promítla, protože jsem velkou většinu odehraných věcí nikdy neslyšel, natož, abych je znal podle názvů a interpretů.
Lynx a Kemo vinou autonehody dorazili o skoro půlhodiny později a tak celý časový harmonogram nabral skluz. Na Lynxe jsem byl hodně zvědavý, jelikož jsem ho naživo neslyšel, na rozdíl od jeho následníků, kteří jsou u nás zejména v posledních letech až moc provaření (možná kromě Breaka). Lynx zahrál opravdu velice experimentální set ve stylu jeho velkého hitu Disco Dodo, na nějž ke konci i s rewindem také došlo. Byla to stylem celkem monotematická selekce, hodně zpívaných věcí (ovšem žádné sladké tanečné vokály, spíše něco mezi zpěvem a vyprávěním), MC Kemo byl podle mě skvělý, i jeho support nebyl z mainstreamového pohledu vůbec typický. Jinak jsem z jejich výběru nic nepoznal, musím se asi hodně učit, jisté je, že tam musela být spousta vlastních věcí (dobrý postřeh, že?).
Vesel se po této dvojce chytil Break (přijel s Ed Rushem), přičemž však občas byl ke slyšení ještě Kemo. Break vsadil na svoji temnou syrovou selekci a uspěl. Hrál stejně jako všichni z cd playeru. Zapamatoval jsem si toto: Destiny Comes Ringing, The Quest rmx, Talk To Frank VIP, Tell Me, Neo VIP, Brainstitch rmx, Cronk, Standing Room Only. Kvalitní zvuk se ještě zesílil, musím říct, že až moc, protože chvíli se vepředu vůbec nedalo být, jak bolely uši a ještě druhý den jsem moc neslyšel. Během setu Breaka jsem také úplně přestal pít alkohol vzhledem k ranní cestě domů, alespoň jsem tedy měl čistou hlavu na Ed Rushe.
Sympatický Angličan s momentálně velmi dlouhými vlasy (když měl kapucu, myslel jsem si chvíli, že je opačného pohlaví) je sice u nás neuvěřitelně ohraný, přesto však stále české příznivce láká, má co nabídnout a na Summeru to potvrdil. Přijel s ním dvorní MC Rymetyme, jenž na sebe přehnaně nestrhával pozornost. Výkon Rymetymea byl taky jak jinak než na jedničku, je to prostě jistota, jak ho už dlouho známe. Nakonec bych Ed Rushovo vystoupení hodnotil jako vrchol festivalu, ačkoliv vzhledem ke kvalitám dalších to bylo o špičku lodi před ostatními pronásledovateli. Kompletní tracklist se jistě dočtete v jiných reportech, já nabízím alespoň toto: The Bane, Kronix, Levitate, Messiah rmx, Packman, Rocket Launcher (rmx??), Neo VIP. Kromě toho Rymetyme dvakrát, co jsem pochytil, zahlásil novinky z chystaného Virus alba.
Během Edova setu za ním dlouhou dobu postávali malý TeeBee, vysoký Calyx (Sweg) a Nik z Noisie (známe od nich hlavně Thijse). TeeBee už se jednu chvíli hrnul k hraní, přesto si Ed Rush dobrých pár dalších minut vybojoval. Intenzivně spolupracující norsko-anglická dvojka odehrála, zní to už jako klišé, očekávaně vydané i nevydané věci z vlastní továrny, s převahou Subtitles. Musím říct, že mě to už tolik nebere, jelikož nápady se už často opakují. Přesto dodávám, že TeeBee a Calyx jsou samozřejmě na našláplou párty vhodnou volbou, i když měli zpočátku problémy s nastavením aparatury. Zaznělo toto: Submerged VIP, Be True, Are You Ready? (VIP?), Talk To Frank, Reservoir, Shower For An Hour, Solaris, Liquid Light. Teebee hodil pár scratchů, u mixů byl jistější podle mě Calyx.
Úloha hrát poslední ze zahraničních hvězd připadla klukovi z Noisie. Hrát už za světla je vždycky nevděčné, neboť lidi už tolik nedocení, co by sklidilo mezi půlnocí a třetí mnohem větší ohlas. Přesto však i Noisia byla správnou volbou, protože k ránu se musí hrát nátěry, aby člověk neusínal. Skákali jsme tudíž na Block Control VIP, Talk To Frank, Illusions, Be True, Concussion, Painkiller rmx, znovu Block Control. Byla tam i pasáž dalších hodně polámaných praskajících věcí vytvořených zvukovými inženýry z Noisie. Závěr obstaral divoký bum, bum remix Masochistu.
Další české DJe jsem opět neslyšel, už to prostě není, co to bývalo a člověk to nevydrží. Zvlášť když musí vzápětí vydržet řídit 125 km. Ta jízda nebyla rychlá jako v Drive By Car, spíše byla nebezpečně uspávací.. Summer Of Love druhý rok po sobě hudebně a celkem i organizačně určitě potěšil. Pro příště bych doporučil vrátit se k penězům místo solarů (ta fronta ráno na zpětnou výměnu musela být opruz), nad cenami asi nemá smysl lamentovat, to už lepší nebude, to bych byl jako důchodci. Hezký zbytek léta přeji všem.